Nemocnice už plně fungují a dohánějí odložené výkony

S uvolněním epidemiologických opatření se nemocnice Zlínského kraje vrátily ke svému běžnému provozu. Jak byly omezeny v době nouzového stavu, tedy od 12. března do 17. května, a jaký to pro ně mělo ekonomický dopad? Informace za jednotlivé nemocnice Zlínského kraje:

Vsetínská nemocnice

Vsetínská nemocnice hospitalizovala 1471 osob (zatímco vloni to bylo 2318 pacientů a předloni 2491 pacientů). „I přesto některá naše pracoviště byla víc vytížena. Větší objem práce vykázalo oddělení následné péče, zhruba shodně jako ve srovnatelném období minulého roku to bylo na interně a neurologii. A navíc jsme dočasně otevřeli lůžkovou stanici infekčního oddělení,“ uvedla ředitelka Věra Prousková.

Nemocnice musela odložit např. 60 totálních endoprotéz kyčlí a kolen a desítky artroskopií. Celkem bylo oddáleno tři sta sedmdesát plánovaných operací. Do ekonomiky nemocnice se negativně promítl pokles příjmů za lůžkovou a ambulantní péči (o 20 milionů korun), i propad tržeb v lékárně či stravovacím provozu (5 milionů korun). Hospodářský výsledek za první čtyři měsíce roku je po zohlednění poklesu výkonnosti záporný, přičemž ztráta je 7,5 milionu korun. V karanténě bylo 20 zaměstnanců, tedy 3 procenta z celkového počtu, avšak denně bylo průměrně 70 zaměstnanců na OČR.

Krajská nemocnice Tomáše Bati

Hospitalizováno bylo v KNTB 4320 pacientů (zatímco ve stejném období vloni to bylo 6684 pacientů a předloni 7457 pacientů). Velká část centrové i další vysoce specializované péče byla nadále poskytována, ale odloženo bylo přes 1000 plánovaných výkonů, nejvíce v ortopedii a v urologii a v chirurgii, přesunuto bylo i 180 očních operací. Naopak víc péče poskytlo Oddělení urgentního příjmu, které bylo velmi vytěžované a koordinovalo i další pracoviště v oblasti třídění a odběrů. V domácí karanténě muselo zůstat okolo 50 zaměstnanců, což jsou asi 2 procenta z celkových 2500 zaměstnanců. OČR čerpalo 160 osob, tedy 7 procent zaměstnanců. „Ekonomicky se pokles poskytnuté péče a služeb projevil snížením příjmu asi o 104 milionů korun. Na druhou stranu naše produkce za první dva měsíce letošního roku byla dobrá a současně došlo k navýšení počtu pacientů právě v rámci center. Náš finanční propad vůči vyplaceným zálohám od pojišťoven je tedy za první čtyři měsíce 37 milionů korun,“ řekl Radomír Maráček, předseda představenstev nemocnic Zlínského kraje a ředitel KNTB a dodal:  „Asi nejdůležitější zkušeností, kterou si z pandemie odnášíme, je fakt, že nemocnice v našem kraji postupovaly společně a koordinovaně.“

Uherskohradišťská nemocnice

Od počátku byla Uherskohradišťská nemocnice vyčleněna pro příjem COVID pozitivních pacientů z celého kraje, proto zrušila plánované operace jako první, aby si uvolnila lůžkové a personální kapacity pro péči o infekční pacienty. K hospitalizaci přijala 3405 osob (zatímco vloni ve stejném období to bylo 5357 pacientů a předloni 5238 pacientů).Nemocnice odložila celkem 954 plánovaných výkonů, nejvíce v chirurgii, ortopedii a urologii. „Nejvytíženějšími pracovišti bylo infekční oddělení a ARO, kam byli směřování covid pozitivní pacienti, jichž byly čtyři desítky, a dále pacienti s podezřením na koronavirus, kterých nemocnicí prošlo na pět set,“ sdělil ředitel nemocnice Petr Sládek.V karanténě byly 3 procenta z celkových 1500 zaměstnanců, na OČR bylo 6 – 10 procent zaměstnanců. Celkové příjmy nemocnice poklesly o 46 milionů korun.

Kroměřížská nemocnice

V Kroměřížské nemocnici bylo hospitalizováno 1037 lidí (zatímco vloni to bylo 1857 a předloni 1921 pacientů). „Nejvíce zatížené bylo interní oddělení, kde byla zřízena takzvaná COVID zóna, kam směřovali všichni pacienti, u kterých byla vysoká pravděpodobnost virové infekce. I když konečné počty pozitivních pacientů naštěstí nebyly dramatické, na zátěži personálu se projevil zejména psychický tlak,“ popsal ředitel Petr Liškář. Provozně byla dočasně uzavřena ortopedie jako obor s převážně plánovanou a odložitelnou operativou. Snahou bylo zachovat péči v co největším rozsahu zejména pro ty pacienty, u kterých by odklad péče mohl znamenat výrazné zhoršení léčebných výsledků. V případě ortopedie bylo odloženo 80 náhrad velkých kloubů. Pokles příjmů činil téměř 40 milionů korun. V karanténě bylo 6 zaměstnanců, OČR čerpalo průměrně 60 pracovníků tedy (asi 7 procent z celkového počtu přibližně 850 zaměstnanců).

-tz-