Typický Američan – nejdřív střílet, pak se ptát

Známý světový agresor opět vyhrožuje napadením státu, který vlastně již napadl. A opět bez přesvědčivých důkazů o vině, pouze na základě pořízených záběrů. Kolikrát již byly takové záběry zfalšovány, aby OSN rozhodla na přání?

Na oblíbené střelnici západních států v Sýrii se možná blíží vítězství právoplatného vládce. Vládce suverénního státu, kde si jezdí vraždit, vyjma oficiálně požádaného Ruska, kdo chce. Prý v zájmu svobody a demokracie, tvrdí všichni mimo IS. Odkud se ty kecy berou? Že by kopie Varšavské smlouvy? Její generálové taky používali slovo mír a svoboda skoro v každé větě. Možná by nebylo špatné spočítat, kolik států za dobu své existence napadlo mírové uskupení armád Varšavské smlouvy a Sovětského svazu, oproti mírovému uskupení armád NATO a Spojených států. Asi by se mnozí podivovali, kdo je nakonec největší vymítač údajného ďábla.

Podvržená videa a vylhané informace tajných služeb rozpoutala válku v Kuvajtu i v Iráku. Podvržená videa vytvořili reportéři i v Sýrii. Řada čtenářů si zcela jistě pamatuje záchranu holčičky syrským, přibližně osmiletým chlapcem, který ve svém věku dovedl mistrně fingovat smrt při (ne)zásahu sniperem. Snad si také všichni pamatují následné odhalení podvodu norských filmařů. Obě zprávy obletěly svět. Nejprve o hrdinném chlapci, kde zlí ostřelovači vraždí i děti, pak totéž jako podvod novinářů aktivistů, placených kdoví kým.

Zuří propagandistická válka a Goebbelsovi pohrobci se objevují jako houby po dešti na obou stranách. Čím více informací člověk dostává, tím méně si může být jist tím, co je zaručená pravda a co lež. Především po výše uvedených zkušenostech. A tak vidíme záchrany dětí postižených chlorem a nikdo široko daleko nemá chráněny dýchací cesty. Postižení sarinem přicházejí do záchranných center po vlastních, chlapeček se zkrvavenou hlavou (vždycky se zaschlou krví, která jinak krvácí hojně) sedí a čučí, že místo, aby ho někdo ošetřil, všichni zuřivě fotí a natáčejí.

Je velmi zajímavé, že Češi, kteří mají v globále dodnes komplexy z invaze pěti států Varšavské smlouvy a následné okupace sovětskými vojsky, zůstávají vlažní k invazi Turecka do Sýrie, které v současné době okupuje část svrchovaného území cizího státu, přičemž je součástí NATO. Jestliže se česká vláda nedistancuje, tedy se souhlasem naší země. Samozřejmě nemůžeme zapomenout na útoky Spojených států a úlohu loutkové OSN, dnes nikoliv organizace zajišťující mír na planetě, ale šaškárny vydávající povolení, který stát napadnout. Vítězí lépe zfalšované informace.

Kdo jiný by měl rázně a hlasitě odsoudit násilnou vojenskou invazi a okupaci, byť části svrchovaného státu než ti, kteří s ní mají dlouholetou zkušenost? A pokud mlčíme nebo dokonce s invazí souhlasíme oblbnuti médii, stáváme se velmi podobní těm, kteří vtrhli do naší země.

Autor: Radomír Dolanský

Rýpavý humorista, pesimistický optimista, autor knih Z valašských putýk a Metúdovy vojenské lapályje – Z valašských putýk 2.