TOP

V sobotu 7. září jste srdečně zváni do Zašové na tradiční slavnosti a Love FOOD festival. Čeká vás opět pestrý program a speciality vyhlášených restaurací z okolí. Již tradičně budete moci ochutnat degustační menu přichystané restauracemi jako Na kraji lesa, Zebra bar restaurant, Albert Málek, Jannie’s coffee house, Bronx Dogs. Nově se můžete těšit na španělskou kuchyni – Miguel Villarejoa argentinskou kuchyni–La Paisanita. Italské speciality připraví místní restaurace U Václava.   Jan Pokorný alias Pokáč, Pangea - the Beatles Revival, Docuku, Ptakustik, Docela kapela, Zašovjanka a ZUŠ B-Art jsou hosté, kteří se budou po celý den starat o vaši hudební pohodu. Pauzy mezi jednotlivými koncerty vyplní program skupiny historického šermu Allegrosa barmanská show. Pro děti je připraven bohatý doprovodný program.   [post_gallery]   Mimo gastronomii a hudbu jsou slavnosti i o tradici. Místní řemeslníci budou po celé odpoledne předvádět svou práci, k zakoupení budou nejen lokální rukodělné výrobky. Otevřen veřejnosti bude i trinitářský klášter. Podrobný program najdete ZDE.   Zašovské slavnosti a Gastrofestival Love FOOD, jejichž organizátory jsou Obec Zašová a MAS Rožnovsko, se konají pravidelně první sobotu v září. Program začíná v 10.30 hod. před kulturním domem. Akce je bez vstupného.   -tz-

Nejen útok na vysněný návrat do extraligy, ale i oslavy 80 let založení klubu vyhlíží v letošní sezoně hokejisté a fanoušci VHK ROBE Vsetín. Muzeum regionu Valašsko u té příležitosti připravilo dárek v podobě velké výstavy, která odstartuje v sobotu 14. září na vsetínském zámku. Těšit se můžete na exkluzivní exponáty, zajímavé atrakce a doprovodné akce pro děti i dospělé.   Výstava nese název 80 let vsetínského hokeje a mapuje historii klubu od jeho založení až po současnost. „Nápad na její uspořádání vznikl už před dvěma lety. Tehdy jsme v Mramorovém sále děkovali partnerům našeho klubu za uplynulou sezonu. Interiér zámku se nám moc líbil, stejně jako stávající výstavy a expozice. Kontaktoval jsem kurátora Pavla Mašláně z Muzea regionu Valašsko, jemuž se nápad také líbil, a ihned jsme se pustili do práce,“ přiblížil předseda klubu VHK ROBE Vsetín Libor Forch. [caption id="attachment_54384" align="alignnone" width="690"] Foto: archiv Muzeum regionu Valašsko[/caption] Organizátorům se podařilo získat od sběratelů a fanoušků celou řadu vzácných exponátů. „Děkujeme všem, kteří nám pomohli. Návštěvníci si tak budou moci prohlédnout spoustu unikátních dobových fotografií, porovnat rozdíl mezi starou a současnou výstrojí hokejistů nebo zavzpomínat na slavnou extraligovou éru. Nebude to ale jen výstava artefaktů doby. Připravujeme také různé interaktivity i doprovodné akce. Zatím je ale nebudeme všechny prozrazovat,“ nastínil kurátor výstavy Pavel Mašláň.   Zahájení výstavy proběhne v sobotu 14. září. Trenér a klubová legenda Vsetína Jiří Dopita na něm sice nebude, protože s týmem zajíždí k zápasu do Havířova, na výstavu se ale určitě chystá. „Osmdesát let je úctyhodná doba a jen dokládá, jak velkou má hokej na Vsetíně tradici. Jako hráč jsem na Valašsku zažil krásné roky kariéry a angažmá si užívám i teď jako trenér. Máme své ambice a věřím, že budeme i nadále úspěšní a i v narozeninové sezoně budeme fanouškům přinášet radost,“ prohlásil Jiří Dopita.   -tz-

V sobotu 31. srpna 2019  se na antukových kurtech v areálu Oáza ve Slavičíně odehrál již jedenáctý ročník tradičního turnaje v deblu pod názvem Legendy open. Letošního klání se v parném počasí zúčastnilo osm deblových párů, které se utkaly nejdříve ve dvou základních skupinách.  Prvenství z předchozích dvou ročníků obhajovala brněnská dvojice Milan a Petr Ptáčkovi. Souboje v základních skupinách se obešly bez větších překvapení, možná se jen nečekala porážka dvojice Ivan Holek - Zdeněk Šiška  s párem Milan Both - Jarda Saňák. Do čtvrtfinále tak postupovaly všechny týmy, kde už se utkaly vyřazovacím způsobem na dva sety. Zde nejdříve vítěz B skupiny Petr Koseček s Liborem Matějovičem porazil dvojici Jiří Váňa a Radek Bartoš. Vítěz A skupiny a obhájce prvenství bratři Ptáčkovi si  poradili s párem Adam Chmela - Olda Majc. Dalšími semifinalisty se stal debl Josef Šándor - Michal Dorůšek, který vyřadil dvojici Ivan Holek - Zdeněk Šiška. Největší drama přineslo poslední čtvrtfinále mezi Milanem Bothem a Jardou Saňákem proti Liboru Argalášovi a Štěpánu Heiníkovi. Zde rozhodoval za stavu 1:1 na sety až super tie - break, který vyhrála dvojice Both - Saňák v poměru 16:14. [caption id="attachment_54288" align="alignnone" width="690"] Legendy Open 2019 ve Slavičíně, fotogalerie zde[/caption] První semifinálový duel mezi loňským druhým týmem v turnaji - Petrem Kosečkem a Liborem Matějovičem s překvapením semifinálových bojů  dvojicí Milan Both a Jarda Saňák přineslo hladký průběh a zkušenější slavičínsko - litvínovská dvojice vyhrála hladce 6:2, 6:0. Druhé semifinále přineslo tuhou bitvu a dvojice Josef Šándor - Michal Dorůšek udolala obhájce prvenství bratry Ptáčkovi z Brna v poměru 6:4, 7:5. Nutno podotknout, že obhájce prvenství sužovalo zranění, které bylo velkým handicapem. Samotné finále přineslo velmi kvalitní zápas a možná i nečekaně jasný průběh. Tenisté Petr Koseček a Libor Matějovič zůročili své zkušenosti a dvojici Josef Šándor - Michal Dorůšek vyprovodili z kurtu po setech 6:1, 6:2. Nakonec byla udělena dvě třetí místa a o ty se podělily dvojice  Milan Ptáček - Petr Ptáček a Milan Both - Jarda Saňák.   Pořadatelé a všichni hráči děkují za podporu Městu Slavičín!   Výsledky Legendy open 2019:   1. Petr Koseček - Libor Matějovič 2. Josef Šándor - Michal Dorůšek 3. Milan Ptáček - Petr Ptáček 3. Milan Both - Jarda Saňák Objev turnaje - nestárnoucí Olda Majc   -kos-

Již počtvrté se sjelo téměř sto padesát dětí do Janové, aby soutěžily v šesti věkových kategoriích v běhu na šedesát metrů s překážkami, tedy na šedesátkách.   Jako první vyběhli na trať nejodhodlanější odvážlivci v kategorii minipřípravka. Tato kategorie je všemi sledována s velkým zájmem, poněvadž ti nejmenší mají obrovskou kuráž být supersprávňáckými hasiči. Jsou to duší záchranáři a je úplně jedno, jestli se v dané chvíli cítí být v kůži Supermana, Cat Woman nebo Spidermana. To nejdůležitější je, že ještě dříve, než se začnou učit psát a počítat, učí se zachraňovat, pomáhat, což je den ode dne větší vzácnost mezi lidmi na celém světě. Takže i tito malí bojovníci dobra jsou vlastně světoví.   Velmi podobně jsou na tom i hrdinové z přípravky a další, věkově vyšší kategorie. I když u těch starších jsou možná důvody zvítězit již trošičku jiné. Ale jen trošičku. Chtějí být hrdinové, ale už k tomu nepotřebují obleček Supermana. Všechny úžasné chvíle můžete vidět v bohaté fotogalerii, která je součástí článku.   [post_gallery] Janovské šedesátky, foto: Radomír Dolanský, fotogalerie ZDE   Je neuvěřitelné, co vše se může přihodit na pouhopouhých šedesáti metrech. Na startu samozřejmě obrovské odhodlání zvítězit. Pak stačí trocha zvědavosti podívat se zrovna v letu nad překážkou, jak je na tom soupeř a… bum: „Vítá vás matička Země!“ slyší v hlavě zvědavec rozplácnutý za překážkou jako žába, zatímco soupeř mizí v dáli. Tím však závod nekončí. Nějaké zaškobrtnutí hrdinu přece nezastaví. Možná je v cíli vidět pár slziček, ale ty brzy oschnou v objetí kamarádek a především po zprávě hlavního rozhodčího Romana Silvestra, že může pokus opakovat.   Úplně jiné zážitky může přinést běh po kladině. Bývá docela pravidlem, že čím více chceme, tím méně se nám daří. Pak není výjimkou, že soutěžící šlápne do vzduchu a následuje pád. Většinou tvrdý hasič nebo hasička vyskočí a běží dál, ale někdy pád opravdu bolí. To jsou zde však bleskově vedoucí kroužků, rozhodčí, zdravotník, maminky a tatínkové a všichni se starají o svého kolegu hasiče, aby se cítil jako v peřinkách z cukrové vaty. Pak můžete slyšet i tato zázračná slova: „Tati, ty jsi vlastně můj kouč záchranář. Už i minule jsi mě odnášel v náručí…“ Pro syna obyčejné konstatování, ale pro tatínka věta vzácnější než všechny medaile světa. [caption id="attachment_53878" align="alignnone" width="690"] Janovské šedesátky, foto: Radomír Dolanský, fotogalerie ZDE[/caption] Ano, svět hasičských soutěží je tvrdý, neúprosný, ale přesto krásný. Ty, kteří vyrostou a vydrží, pak vidíme stále častěji v televizi, jak ve všech koutech světa zachraňují to, co ostatní zanedbali. Úplně stejně důležití jsou hasiči v každé malé vesničce. Jaký by měl být rozdíl mezi hasičem, který vynese člověka z mrakodrapu a tím, který v malé valašské chaloupce zachrání nemohoucího seniora, kterého zná od narození? Naprosto žádný. Takových hrdinů bylo v Janové 145 s dalšími úžasnými lidmi, jako jsou vedoucí kroužků hasičů, rozhodčí, pořadatelé, plniči žaludků u limonád a mňamózních palačinek s čokoládovou náplní, maminky a tatínkové, diváci. Proto byl den v Janové úžasnosprávňácký.   Zvítězili samozřejmě všichni, včetně těch, kteří měli v zápisu DNF. Ale přece jen, soutěží se na čas, a někteří jsou rychlejší.   V kategorii minipřípravka vybojoval bronz Štěpán Bartošek SDH Dolní Bečva. Stříbro získala jeho kolegyně Viktorie Valchářová SDH Dolní Bečva a zlatou se stala Karolína Zemánková SDH Jarcová.   V kategorii přípravka obsadila 3. místo Barbora Filová SDH Hovězí, 2. místo Jakub Malučký SDH Semetín a 1. místo vybojoval Jan Janírek SDH Oznice.   V kategorii mladších žákyň se na bronzové příčce umístila Lucie Bílková SDH Roštění, stříbro za svůj výkon získala Tereza Danielová SDH Hovězí a zlato vybojovala Natálie Barešová SDH Rychlov.   V kategorii mladší žáci získal bronz Nicolas Červenka SDH Jarcová, stříbro Vojtěch Prokeš SDH Rychlov a zlato Matěj Konvičný SDH Oznice.   V kategorii starší žáci obsadil 3. místo Erik Adámek SDH Rokytnice, 2. místo místo Marek Bětuňák SDH Oznice a 1. místo Martin Gerža SDH Oznice.   V kategorii starší žákyně získala bronz Hanka Rudolecká SDH Oznice, stříbro si odvezla Klára Machalová SDH Hovězí a zlato vybojovala Petra Hejníčková SDH Roštění.     Radomír Dolanský

Konečně se povedlo vyzpovídat hráče FC Brumov Davida Kocourka, který se dlouho rozhovoru vyhýbal. David je velký fanoušek Sigmy Olomouc a fotbal je pro něj velkým koníčkem. Více se dozvíte v rozhovoru, za který mu děkujeme a přejeme mu nejen pěknou dovolenou, ale i hodně fotbalových úspěchů v našem dresu.   1. Po půlroční zkoušce jsi se rozhodl, že v Brumově zakotvíš na trvalo, co tě k tomuto kroku vede? V Brumově jsem spokojený. Je tady výborná parta a ideální podmínky pro fotbal. Hned po prvním tréninku jsem byl přesvědčený, že zde chci pokračovat. Navíc nemusím nikam dojíždět, takže super.   2. Jak těžké je pro tebe přestoupit, přece jen jsi byl před odchodem kapitán a důležitý článek v týmu? Po půlroční zkoušce už to bylo snadné rozhodování, protože se mi tady opravu zalíbilo.   3. Davide, Brumov tě vábil už pár let, kdy to vše začalo a proč jsi tak dlouho odolával? Poprvé jsem byl v Brumově na přípravě asi před osmi lety. Po týdnu jsem se vrátil zpět do Klobouk. Později mě oslovoval Martin Kolář. Na jednu stranu mě lákalo zkusit si zahrát divizi, na druhou stranu mě to pořád drželo v Kloboukách, kde jsem hrál od šesti let.   4. Ty sis za několik měsíců vyzkoušel tři soutěže (1.A, KP, divize), to je docela hodně změn najednou, co by jsi řekl k jednotlivým soutěžím? Určitě platí čím vyšší soutěž, tím vyšší úroveň. KP je od 1.A rychlejší, fotbalovější, fyzicky náročnější. A co se týká divize, tak jsem zatím odehrál pouze dva zápasy, takže těžko můžu hodnotit.   5. V neděli se nám povedlo přivést bod ze Strání, jaké to bylo utkání a jak se ti hrálo před pěknou návštěvou? Strání má kvalitní tým, takže bod má pro nás cenu zlata. Utkání jsme zvládli dobře takticky, zahustili jsme střed hřiště a soupeře jsme do moc šancí nepustili s výjimkou dvou nebo tří šancí v prvním poločase, které naštěstí neproměnil. Na pěkném stadionu a před pěknou návštěvou se hraje vždycky líp.   6. Jak hodnotíš vstup do divize? Myslím si, že dva body ze dvou zápasů nejsou špatné. První zápas byl docela vyrovnaný, škoda tyčky v poslední minutě. A druhý zápas už jsem zmiňoval.   7. Trenéři ti našli místo ve středu hřiště spolu s Davidem Juřicou, jak ti to vyhovuje, přece jen David není typický středový hráč? Mně se hraje asi nejlíp ve středu hřiště. A co se týká spolupráce s Davidem, tak si nemůžu stěžovat, hraje se mi s ním opravdu dobře.   8. Od září bychom měli hrát divizní utkání ve Valašských Kloboukách, jak by jsi specifikoval hřiště a zázemí, které ty tak důkladně znáš? V Kloboukách bylo vždy krásné hřiště, navíc jsou kompletně zrekonstruované kabiny. Bohužel za poslední asi dva roky šla kvalita hřiště dolů kvůli nedostatku vody, takže hřiště bude asi hodně tvrdé.   9. O víkendu hostíme ambiciózní Hodonín, ale ty budeš s rodinou na zasloužené dovolené u Středozemního moře. Nemrzí tě to trochu, že o tak zajímavé utkání přijdeš a budeš hráčům fandit přes TV COM? Určitě mě mrzí, že přijdu o zápas s tak atraktivním soupeřem. Určitě přijde hodně lidí. Na druhou stranu se strašně těším na dovolenou, protože je třeba přijít i na jiné myšlenky. Klukům budu určitě na dálku fandit a držet palce.   10. Jaké máš fotbalové cíle? Hrát fotbal na kvalitní úrovni.   11. Poslední otázka, máš doma dvě šikovné děti, jaký mají vztah k fotbalu, podporují tě? Kubíka bych chtěl od příštího roku zapojit do přípravky. Eliška se možná taky připojí, protože vše opakuje (smích). Jinak mě podporují i s manželkou, chodí pravidelně na domácí zápasy.   Za FC Brumov Lukáš Juřica

V neděli se ve Slopném koná 15. ročník krosového běhu Slopenská desítka. Start 10 kilometrů dlouhého hlavního závodu s celkovým převýšením 380 metrů, je v 13.30 hodin na místním fotbalovém hřišti. Prezentace probíhá od 11 hodin. Pořadatelé vyhlásili všechny tradiční kategorie pro muže, ženy, juniory a juniorky. Ve 12 hodin a v 14.45 hodin má možnost si na zkrácených tratích od 300 metrů do 2 kilometrů zazávodit také mládež a děti.   ,,Hlavní závod je ale velmi náročný, protože vede po kotárech v okolí naší obce,“ upozorňuje ředitel krosového podniku ve Slopném Miroslav Švihel.   Ten také informuje o letošní novince ve Slopenské desítce.  ,,Novým závodem je ,,rodinná štafeta“. V ní se poběží tři úseky po 1 kilometru. Podmínkou je, aby v ní byli všichni členové z jedné rodiny, nebo alespoň nejbližší příbuzní. Také je potřeba, aby mezi členy štafety byly zastoupené dvě generace,“ vysvětluje kritéria zajímavého měření sil Švihel. [caption id="attachment_53100" align="alignnone" width="690"] Slopenská desítka 2018, foto: archiv pořadatelů, fotogalerie ZDE[/caption] Letošní ročník Slopenské desítky je součástí Českého poháru v běhu do vrchu 2019 a je také zařazený do celoročního seriálu Běhy Zlín 2019. Loni se podniku ve Slopném zúčastnilo 98 mužů, 31 žen, 84 žáků, 70 předškoláků a 23 příchozích běžců. Absolutním vítězem se stal zlínský krosař z kašavského Valachbajk Team Martin Hečko, který závod vyhrál v čase 39:34. V ženách vybojovala první příčku Jana Žaludková ze Zlína (48:12).   Traťový rekord v mužích drží Pavel Hrdina z AK Perná. Ten se v roce 2014 blýskl časem 36:01. Mezi ženami je traťovou rekordmankou Martina Vévodová ze stejného klubu, jež rovněž v roce 2014 zaběhla čas 44:50.   Lubomír Hotař

Příznivci vůně benzínu se v sobotu sejdou v Lačnově, kde se na trati u firmy Weekamp koná 3. ročník motokrosového závodu Motocross Lačnovské oranisko. Pořadatelé na Vsetínsku vypsali kategorie pro amatéry, dále pak Hobby MX1, Hobby MX2, pro veterány, MX1+MX2 a pro čtyřkolky. Zazávodí si také dětské kubatury.   Tréninky budou probíhat od 8 hodin. Start prvního závodu je v 12.30 hodin. Přejímka je mezi 6.30 a 8.30 hodinou. Chutné občerstvení je zajištěno. Očekává se účast kolem 80 vyznavačů motokrosu.   Lubomír Hotař

Mužstvo Padělků zvítězilo v 11. ročníku fotbalového turnaje Popovský pouličák. Druhé místo v Popově obsadil celek Horňanska, bronzovou pozici vybojoval tým Dědiny. Padělky tak obhájily zlatou příčku z roku 2018.   Nejlepším turnajovým střelcem byl Josef Maryáš (Padělky). Nejlepším brankářem byl vyhlášený Zdeněk Pinďák (Dědina). Ten byl zároveň také nejstarším hráčem v letošním Popovském pouličáku.   ,,Turnaj, který se hrál systémem každý s každým, se zúčastnilo 5 kolektivů. Zápasy se hrály s brankářem a čtyřmi hráči v poli,“ informoval jeden z organizátorů Karel Kamenčák. [caption id="attachment_52944" align="alignnone" width="690"] Popovský pouličák 2019, foto: Radek Holík, fotogalerie ZDE[/caption] Ten také prozradil něco z historie fotbalových turnajů v Popově. ,,První turnaje se u nás hrály už před rokem 1970. Tenkrát v nich bojovalo až sedm mužstev z jednotlivých částí obce. Kritéria jsme dodrželi dodnes. V Popovském pouličáku můžou hrát pouze obyvatelé Popova, nebo rodinní příslušníci občanů z Popova. Atmosféra ze zápasových soubojů se přenáší i do večerního přátelského posezení všech hráčů i diváků. U táboráku a hudby se vždy zpívá a dobrá nálada nechybí až do pozdních nočních hodin,“ uvedl ještě Kamenčák.   Sestava vítězných Padělků: Libor Bartozel, Karel Kamenčák, Tobiáš Kamenčák, Lukáš Hrnčiřík, Jiří Machara, Jiří Šuráň, Josef Maryáš, Martin David, Radek Hnilo, Petr Juřenčák.   Lubomír Hotař  

Osmý ročník Vsacké ligy TFA a její čtvrté letošní zastavení v Horní Lidči bylo pro pořádající sbor, ale i pro soutěžící novinkou. SDH Horní Lideč pořádal soutěž TFA (Toughest Firefighter Alive – Nejtvrdší hasič přežije) poprvé v historii.   Soutěžící se sjížděli do místa konání, které se nacházelo hned za sportovním areálem. Pro mnohé bylo setkání se starostou sboru Stanislavem Mišunem a velitelem Miroslavem Pinkou, kteří příchozí vítali, setkáním s dobrými známými. V den premiérového konání Vsacké ligy byli oba šéfové velkými pomocníky pořadatelky akce Barbory Mužikovské, která se zase starala před zahájením soutěže o registraci soutěžících.   Přestože byl typ soutěže pro místní sbor novinkou, pro zajištění pitného režimu a plnění žaludků se nic moc neměnilo. I v této oblasti bylo vidět sehranou partu, které se všechny případné mouchy podařilo vychytat ještě před zahájením soutěže. Samozřejmě, kdo by chtěl chybku najít, našel by. Ale to by kdejaký hnidopich určitě našel kdykoliv a kdekoliv, takže je zbytečné se takovými poznámkami zabývat, pokud soutěž jako celek proběhla na výbornou. Sami můžete posoudit ve fotogalerii, která je součástí článku.   [post_gallery] Celá fotogalerie ZDE   Jedno je jisté, že se poměrně malému počtu nadšenců z hornolidečského sboru podařilo uspořádat skvělou soutěž. Samozřejmě nesmíme zapomenout na pomocníky. Jako časoměřič, ale i technik soutěže fungoval manžel pořadatelky Báry Miloš Mužikovský. Přes rameno mamce pak nakukoval nebo taťkovi pomáhal syn Jakub. Se stopkami nebo počítáním schodů nebo u zapisovatelek pomáhali mladí hasiči, takže vše opravdu klapalo. Aby to klapalo po stránce informovanosti a hudebního podbarvení soutěžního dne, byl zde přítomen hvězdný slovenský moderátor z vesničky Lúky, která měla 31. 12. 2018 celkem 928 obyvatel, včetně Vlada Madaly. Moderovat po ránu pro Vlada sice byla rána, ale podobně, jak se zahřívá motor, dostal se i řečník po chvíli do provozní teploty. [caption id="attachment_52902" align="alignnone" width="690"] Vsacká liga TFA v Horní Lidči, foto: Radomír Dolanský, fotogalerie ZDE[/caption] Soutěžící určitě ocenili, že vyjma kousku tratě byl celý okruh postaven na rovině. Nicméně délka tak trochu nahrazovala členitost a pohazování si s obřími pneumatikami na lehkosti bytí nepřidávalo. Hned po startu čekala muže dvoumetrová vertikální překážka, ženy pak úžasných 50 cm k překročení. Pokračovali na hammerbox s rozdílným počtem úderů. Pak několikeré překlopení pneumatiky, muži přibližně 1,8 metru v průměru a ženy asi poloviční. Smotání hadice B a poté přeskakování v pneumatikách. Kulení poměrně mohutné pneumatiky na delší vzdálenost byla pro soutěžící novinkou a jednou ze tří disciplín stejnou pro ženy i muže. Poté schody s různým počtem pro každé pohlaví, transport kanystrů 2 x 20 litrů na rozdílné vzdálenosti, napojení hadic C na rozdělovač a cíl.   Vsackou Ligu TFA běží každý závodník s různými osobními cíli. Samozřejmě každý chce být co nejlepší, ale ne pro každého toto přání znamená být na bedně. Tak například Zuzka Madigárová ze slovenského DHZ Mikšová objíždí tour Vsacké ligy a další hasičské soutěže již několikátou sezónu a 17. místo v celkovém pořadí ženy/muži v Horní Lidči ji doslova nadchlo. Zato pro Martina Filáka bylo 9. místo kvůli chybě těsně před cílem naprostým zklamáním a leteckým dnem to pocítila jeho helma. Nebo Peter Martinko DHZ Lúky, který absolvuje Vsackou ligu již poněkolikáté. Jezdí se svým trenérem – oteckom a závod od závodu se zlepšuje. Dnes není zvláštností, že bývá dekorován na bedně. Málokdo pak ví, že čtveřice bratrů Blažkových SDH Staré Hamry z důvodu dlouhých dojezdových časů fungují jako zásahová jednotka s předlékařskou pomocí, takže tento rok mají za sebou již dávno nad padesát výjezdů, a přesto takřka pravidelně soutěží ve Vsacké lize a obsazují přední místa. K tomu připočítejme zvyšování kvalifikace záchranářů, starost o domácí hospodářství podobně jako Eva Vojvodíková SDH Velké Karlovice – Tísňavy. Takže to jsou tvrdí hasiči a hasičky každým coulem. [caption id="attachment_52903" align="alignnone" width="690"] Vsacká liga TFA v Horní Lidči, foto: Radomír Dolanský, fotogalerie ZDE[/caption] Ženy byly na TFA v Horní Lidči o to živější, když zjistily, že soutěžní přebornice Lucie Bůbelová SDH Veselá přijela tentokrát jen fandit. Ostatně na mnoha fotografiích je doslova vidět ty těžké decibely, které do podpory mnoha hasičů a hasiček vkládala. Podobně jako již jmenovaná Eva Vojvodíková nebo Ludmila Mikulínová, podporují tak vydatně, až se hory zelenají, sucho nesucho. Všechny tři perly Vsacké ligy TFA a nikdo o nich neví, že byly do sboru hasičského přijaty s jedinou podmínkou – když vypadne elektrika, tak budou řvát: „Hoří!“ V takovém případě může být Hornolidečsko i Velké Karlovice s Karolinkou dohromady naprosto v klidu. I kdyby je postihl totální blackout, hasiči vyjedou!   A jak to vypadalo na bedně při premiéře Vsacké ligy TFA v Horní Lidči? V kategorii muži si 1. místo vybojoval Lukáš Blažek SDH Staré Hamry, 2. místo obsadil Zdeněk Maňák SDH Velká nad Veličkou a na 3. místě doběhl Petr Kašpárek SDH Ostrata.   V kategorii muži nad 30 let získal 1. místo Alois Mališka SDH Provodov. Stříbro vybojoval Michal Blažek SDH Staré Hamry a bronz Peter Martinko DHZ Lúky.   V kategorii ženy vybojovala 1. místo Vladislava Kalná SDH Jarcová, 2. místo Ludmila Mikulínová SDH Lidečko a 3. místo Eva Vojvodíková SDH Velké Karlovice – Tísňavy.   V kategorii ženy nad 30 let obsadila 1. místo Ludmila Mikulínová SDH Lidečko, 2. místo Eva Vojvodíková SDH Velké Karlovice – Tísňavy a 3. místo Michaela Manová SDH Štítná nad Vláří.   Radomír Dolanský

Český jezdec Jan Kopecký (Škoda Fabia R5 Evo) z továrního týmu Škoda Motorsport vyhrál popáté za sebou Barum Czech Rally Zlín. Celkově si v prestižním podniku zařazeném do seriálu FIA Mistrovství Evropy v rally (ERC) a Autoklub Mistrovství České republiky v rally připsal již osmé vítězství. Druhé místo obsadil se ztrátou 1:31,5 minuty další domácí zástupce Filip Mareš (Škoda Fabia R5) z týmu ACCR Czech Rally Team, který po velmi dramatickém souboji předčil Brita Chrise Ingrama (Škoda Fabia R5 – Toksport WRT). Mareš porazil Ingrama o pouhé tři desetiny vteřiny a slaví evropský titul v šampionátu ERC1 Junior!   Kopecký, jehož spolujezdcem byl Pavel Dresler, vstupoval do nedělní druhé etapy 49. ročníku Barum Czech Rally Zlín z vedoucí pozice. Během všech šesti rychlostních zkoušek si před svými pronásledovateli udržoval dostatečný náskok, na Majáku a Kašavěbyl při třináctém, respektive při patnáctém testu vůbec nejrychlejší. Výrazně mu pomohly také problémy, které už v sobotu v závěru první etapy postihly jeho největšího soupeře a úřadujícího mistra Evropy Alexeje Lukjaňuka (Citroën C3 R5). Rodákovi z ruské metropole Moskvy nepomohly ani triumfy v polovině závěrečných erzet. Další z favoritů Rus Nikolaj Grjazin (Škoda Fabia R5) jedoucí s lotyšskou licencí doplatil na havárii v průběhu jedenácté rychlostní zkoušky Pindula. [caption id="attachment_52936" align="alignnone" width="690"] Jan Kopecký, Pavel Dresler, foto: czechrally.com[/caption] Tuhou a napínavou bitvu viděly desetitisíce nadšených diváků o druhou pozici. Po dvanácté rychlostní zkoušce ji držel Brit Chris Ingram, bylo však jasné, že se o ni bude přetahovat s českým reprezentantem Filipem Marešem. Ten jezdce ze Spojeného království po třinácté erzetě předskočil. Po absolvování trati na Pindule si oba protivníci místa znovu prohodili, Mareš v té chvíli na Ingrama a jeho spolujezdce Rosse Whittocka ztrácel šest desetin vteřiny. Definitivní rozhodnutí přinesl závěrečný úsek na Kašavě. Filip Mareš tu byl rychlejší a v konečném součtu Ingrama porazil rozdílem tří desetin vteřin. Na vítězného Kopeckého ztratil pilot navigovaný Janem Hlouškem 1:31,5 minuty. Ztráta Ingrama na první příčku se rovnala 1:31,8 minuty.   Obsazení od čtvrté do sedmé pozice zůstalo v závěrečné části zlínské rally nezměněno. Těsně pod stupni vítězů skončili Tomáš Kostka s Ladislavem Kučerou (Škoda Fabia R5 Evo), za nimi dojela německo-rakouské dvojice Marijan Griebel, Pirmin Winklhofer (Škoda Fabia R5), konečné šesté místo připadlo Rakušanům Simonu Wagnerovi a Geraldu Winterovi (Škoda Fabia R5 Evo), jako sedmí dosáhli cíle domácí Jaromír Tarabus a Daniel Trunkát (Škoda Fabia R5). Osmí skončili Tomáš Pospíšilík s Jiřím Hovorkou, devátí Patrik Rujbr s Jaromírem Švecem (oba týmy Škoda Fabia R5) a TOP 10 uzavřeli Ondřej Bisaha s Petrem Těšínským (Hyundai i20 R5).   https://www.youtube.com/watch?v=t-P7mgNRf4U  

Konečné pořadí po 15. rychlostní zkoušce:

Tým z Francovy Lhoty FC 69 vyhrál 14. ročník turnaje v malé kopané Lhotka Cup. Stříbrnou pozici ve Vlachově Lhotě vybojoval celek z Vlachovic Předseda Team, třetí skončilo mužstvo K.P.S.   Nejlepším brankářem v turnaji byl vyhlášený Josef Slovák (K.P.S.), cenu pro nejlepšího hráče převzal Jaroslav Polách (FC Návštěvníci) a nejlepším střelcem se stal Ondřej Filák (FC 69 Francova Lhota).   ,,Turnaj, jehož se zúčastnilo 7 kolektivů, se hrál systémem každý s každým,“ prozradil hlavní organizátor Pavel Mana. [caption id="attachment_52948" align="alignnone" width="690"] Lhotka Cup 2019, foto: pořadatelé, fotogalerie ZDE[/caption]   Ten také chválil nejlepší tým. ,,Vítězové z Francovy Lhoty, kteří ve Lhotka Cupu obhájili loňské prvenství, byli silní na všech postech. Mužstvo FC 69 mělo téměř neprostupnou obranu, dařil se mu rychlý přechod do útoku a celek ze Vsetínska byl také nebezpečný v ofenzívě,“ uvedl Mana.   Sestava FC 69: Brlica – Tomáš Filák, Ondřej Filák, Veteška, Šerý, Surovec, Kovář, Šuta.   Lubomír Hotař

Tenisový spolek Valašské Klobouky ve spolupráci s tenisovými trenéry (Dorňák David-trenér 2. třídy ČTS, Dorňák Ivo-trenér 3.třídy ČTS) uspořádal v měsíci červenci 5 příměstských kempů se zaměřením na výuku tenisu. Zúčastnilo se ho více jak 30 dětí od  šesti do čtrnácti let z Valašských Klobouk a blízkého okolí. Každý z pěti kempů trval od pondělí do pátku od 8,30 do 16, 00 hodin, kde měli zúčastnění zajištěnou stravu, celodenní pitný režim, bohatý sportovní program pod dohledem zkušených pedagogů  a každý tábor byl vždy v pátek ukončen závěrečným turnajem o hodnotné ceny a diplomy. Letos dětem mimořádně vyšlo počasí, takže mokrá varianta byla využita minimálně, mladí tenisté navštívili každý den jiný tenisový areál (Val. Klobouky, Horní Lideč, Slavičín, Brumov-Bylnice aj.) a i když byla výuka tenisu na prvním místě, v rámci pestrosti a teplého počasí si děcka přišla na své nejen v bazénu, ale i při hodu diskem, vybíjené, stolním tenisu, či v závodech ve vytrvalostním běhu v ekoparku. Takže prázdninové zážitky budou mít určitě bohaté a nezapomenutelné o čemž  svědčí i to, že někteří rodiče už si rezervují pro své ratolesti již místa na příští rok. „Aby se mohli těchto táborů zúčastnit i děti ze sociálně slabších rodin, nám pomohly dofinancovat  dvě firmy a to nábytkářská firma pí. Ireny Běhalové z Lačnova a stavební firma p. Zdenka Hudka z Bylnice, za což jim patří velké poděkování. Takže hurá do školy a snad se budeme na kurtech potkávat co nejčastěji,“ dodal za tenisový spolek Valašské Klobouky Ivo Dorňák.   -tz-

Slovenská dvojice z Trenčína Martin Kačáni, Radoslav Meravý ovládla tenisový turnaj ve čtyřhře Valašské debly. Ten se hrál na antuce v areálu Topas Clubu v Brumově a byl zařazený do seriálu ATP Valašska 2019.   Vítězové ve čtvrtfinále zdolali Jana Nahodila s Dušanem Machalou (Valašské Klobouky, Zlín) 6:2, 6:4, v semifinále si poradili s Danielem Vilímem s Jiřím Rafajou (Zlín, Fryšták) 6:4, 6:2, ve finále Slováci pokořilo luhačovické duo Martin Plášek, Kamil Malota 6:4. Ve druhém semifinále Plášek s Malotou přešli přes pár Martin Liška, Tomáš Jarošek 6:2, 6:4. Třetí místo obsadili Liška s Jaroškem.   Devátou příčku vybojovali Pavel Nevrlka s Lukášem Ginterem (Valašské Klobouky, Brumov). Prvenství v Soutěži útěchy (o 11. místo) získali Milan Miklas s Dušanem Struhařem (oba Luhačovice).   [post_gallery] Foto: Jan Nahodil   ,,Turnaj ovlivnilo počasí. Kvůli bouřce muselo být finále ukončeno už po prvním setu,“ prozradil ředitel celého okruhu ATP Valašska Jan Nahodil.   Kačáni s Meravým, kteří v zápasech nedělali zbytečné chyby, však zvítězili zaslouženě. ,,Vítězové byli sehraní. Oba dokázali udržet balón ve hře. Od základní čáry si připravovali pozice na síti, kde výměny úspěšně zakončovali,“ chválil nejlepší pár v letošním ročníku Valašských deblů Nahodil.   Lubomír Hotař

Ve Velké ceně Slovenska veteránů se regionálním stolním tenistům dařilo. V Mútném se zviditelnil Jaroslav Kučera, který vyhrál kategorii sedmdesátníků. Těch se na Oravě sešlo 19.   Reprezentant SK Slavičín v základní skupině nejprve prohrál s Jánem Kubindou z Vrútek 0:3. Poté zdolal ve třech sadách Mikuláše Soose z Michalovců a Ladislava Molnára (Hronovce).   ,,V duelu s Kubindou jsem byl ještě nerozehraný. Bylo poznat, že jsem na turnaj dojel těsně před prvním zápasem. Partii se Soosem, který byl před 50. lety můj mazák na vojně v Kežmaroku, s nímž jsem v minulosti také odehrál jednu sezonu za Tatran Lubica, už jsem měl pod kontrolou. Podobně tomu bylo také ve střetnutí proti Molnároví,“ zavzpomínal na úvodní souboje na Slovensku Jaroslav Kučera.   Ten v následném pavouku postupně porazil v osmifinále Imricha Árwaye (Martin) 3:0 (7, 5, 6), ve čtvrtfinále Štefana Hrivnáka z Michalan 3:0 (7, 6, 6), v semifinále nasazenou jedničku Jána Jakubů (Istebné) 3:0 (6, 6, 5) a ve finále dalšího stolního tenistu z Martina Františka Melka 3:0 (10, 2, 3).   ,,S Melkem jsem v prvním setu vedl 10:3. Díky mojí nepozornosti soupeř ale vyrovnal na 10:10. Koncovku úvodní sady jsem však zvládl. Ve zbytku utkání už jsem se prosazoval účinnou topspinovou hrou,“ potěšil povedený výsledek v Mútném Kučeru.   V obci s 3000 obyvateli na Oravě se prosadil mezi šedesátníky také Petr Polák. Nositel barev zlínského Orla v rozhodujících zápasech ve čtvrtfinále přešel přes Petra Galluse z Bratislavy 3:1, v semifinále udolal Oldřicha Vrtala (Vratimov) 3:2, ve finále ale prohrál po boji s Tiborem Lanim (Martin) 1:3.   ,,Gallus i Vrtal měli nepříjemnou trávu na bekhendu. Oldřich Vrtal měl navíc nebezpečný forhendový topspin. Lani hrál mimořádně dobře a vycházela mu sázka na risk,“ konstatoval po poslední výměně v turnaji Petr Polák.   Další medailovou pozici na Oravě vybojoval ještě Libor Slováček ze Vsetína, který mezi padesátníky obsadil třetí místo.   V Mútném se ve všech kategoriích představilo 142 stolních tenistů.   Lubomír Hotař

Před startem nové divizní soutěže jsme vyzpovídali útočníka FC Brumov Lukáše Křivánka, který se už nemůže dočkat nedělního výkopu proti Novým Sadům. Lukáš bere divizi jako velkou výzvu, ale více se dozvíte v rozhovoru.   Ty jsi se stal definitivně hráčem FC Brumov, co tě k tomuto kroku vedlo? Po odehrání jarní části ligy, kdy jsem měl možnost poznat hráče a ostatní lidi v klubu, jsem se rozhodl, že bych chtěl pokračovat v Brumově, kde jsem spokojený. Vždycky jsem hrál pouze v Otrokovicích. Chtěl jsem vyzkoušet nové prostředí, tým. Když se tato příležitost naskytla, tak jsem neváhal.   V KP jsi ukázal, že branky střílet umíš, čekal jsi, že se staneš nejlepším střelcem Brumova? Moje cíle při příchodu do Brumova byly pomoct týmu, postoupit zpátky do divize a samozřejmě být produktivní, což se povedlo a jsem za to rád.   Jaké byly pocity, když jsi se dozvěděl, že klub přijal divizi? Říkal jsem si, že ze třetího místa bude velmi malá šance postoupit, ale vždy se to může zamotat z pohledu týmů, které se nepřihlásí do své soutěže. Když jsem se dozvěděl, že jsme postoupili zpátky do divize, tak to bylo příjemné zjištění a hlavně výzva.   V MOL Cupu Brumov vypadl po jasné porážce 4:0 s divizním Strání, které ukázalo kvalitu, nemyslíš? Byli silní na míči a hlavně trpělivý. Zápas to mohl být jiný, ale my jsme svoje šance v prvním poločase neproměnili.   V útoku ti přibyla konkurence v podání Tomáše Vaculíka, jak se těšíš na spolupráci? V každém týmu je potřeba mít konkurenci, aby to hráče nutilo se zlepšovat. Tomáše znám ze Slavičína a na spolupráci s ním se těším.   Jak se hráči těší na domácí nedělní utkání proti Novým Sadům? Všichni si uvědomují, že je nesmírně důležité zachytit start soutěže. Těšíme se.   Jaké si dáváš ty osobní cíle pro podzimní část? Od útočníka se očekávají branky, takže můj cíl je udržet si produktivitu a samozřejmě nasbírat co nejvíce bodů.   Co ty a trenér Pavel Charvát, je to trenér podle tvého gusta, přece jen je někdy hodně emotivní? Nevadí mi jeho emotivní chování. Jde vidět, že je s týmem každou minutu a snaží se mu vždycky pomoct.   Jak jsi zapadl do kabiny, znal jsi někoho před příchodem v zimě? Nikoho jsem neznal před příchodem. O to víc jsem rád, že mě kluci hned přijali. Parta je tady fakt výborná!   Jak jsi vnímal Brumov ještě před tím než tě trenér kontaktoval, hrál jsi tu někdy? Jednou v zimní přípravě jsem tady hrál na umělé trávě, ale jinak to bylo pro mě všechno nové.   Lukine, komu fandíš v naší fotbalové lize a proč? V naší lize fandím Spartě. Hrají tam zajímavý hráči, které rád sleduji, ale nějaký hlubší význam v tom není.   Lukáš Juřica