Aktuality

Dům sociálních služeb Návojná se obrací na zdravotní sestry v regionu i za jeho hranicemi s naléhavou žádostí o pomoc.   „Péče o klienty s duševním onemocněním je naším posláním, aktuálně však velmi náročným a vyčerpávajícím. Během současné vlny epidemie onemocnění covid-19 pracuje personál našeho zařízení v omezeném počtu a na hranici svých možností. Situace je velmi složitá, a proto přivítáme na dočasné překlenutí těžkého období pracovníky zdravotnických oborů, především z oboru všeobecná sestra,“ uvedl ředitel DSS Návojná Jan Šerý,   Zájemci, kteří by byli ochotni s péčí o klienty pomoci, se mohou obracet na vrchní sestru paní Dagmar Šerou, tel. č. 605 243 625.   -tz-

Ve čtvrtek, po devatenácté hodině byl na dispečink hasičů ohlášen požár budovy u fotbalového hřiště v obci Nedašova Lhota. Na místo byly vyslány jednotky profesionálních hasičů z Valašských Klobouk a Slavičína, které doplnili dobrovolní hasiči z Nedašovy Lhoty, Brumova a Valašských Klobouk.   „Jednalo se o požár střechy na hospodářské budově. Hasiči nasadili celkem tři proudy vody a s požárem si rychle poradili. Rozebrali konstrukci střechy a vyhledali skrytá ohniska, která dohašují. Celý objekt ještě kontrolují termokamerou,“ uvedla pro server regionvalassko.cz tisková mluvčí hasičů Lucie Javoříková.   Podle hasičů majitel v hospodářské budově o rozměrech přibližně 8x3 metry topil v kamnech tuhými palivy. Ke zranění osob na místě naštěstí nedošlo. Příčinu požáru a výši vzniklé škody nyní zjišťuje vyšetřovatel hasičů.   [gallery ids="87945,87944"]   -red-

Při návštěvě valašskoklobouckého hřbitova si mohou lidé povšimnout obnovených nápisů na čtyřech hrobech významných osobností. Jedná se o místo posledního odpočinku duchovních P. Ignáce Kremela, P. Antonína Přemyslovského, P. Viléma Skácela a P. Jana Pírka. Texty na náhrobcích už nešlo vlivem povětrnostních podmínek dobře číst, a tak byly znovu vyvedeny zlacením.   „Na význačné předky, jejich práci a odkaz nesmíme zapomínat. Proto jsem ráda, že se ve spolupráci Římskokatolické farnosti Valašské Klobouky a města Valašské Klobouky podařilo obnovit náhrobky čtyř farářů a církevních hodnostářů. Můžeme se u nich zastavit a připomenout si, že v našem městě a děkanátu v minulosti působili,“ uvedla starostka Eliška Olšáková. [caption id="attachment_87829" align="alignnone" width="690"] Obnovené pomníky duchovních[/caption] P. Antonín Přemyslovský (1838–1908) byl čestným kanovníkem kroměřížským, arciknězem holešovským a děkanem a farářem valašskoklobouckým. P. Ignác Kremel (1865–1929) působil jako konsistorní rada a valašskokloboucký farář a místoděkan. P. Jan Pírek (1846–1914) působil jako konsistorní rada a rovněž místní farář a děkan. P. Vilém Skácel (1880–1947) byl arcibiskupským radou a také zdejším duchovním. [caption id="attachment_87830" align="alignnone" width="690"] Obnovený pomník P. Ignáce Kremela[/caption]

Hroby významných osobností

Silnice třetí třídy (III/49515) mezi Rudimovem a Bojkovicemi bude celou zimu uzavřena. Důvodem je poškození silnice sesuvem. Objížďka vede přes Slavičín.   Deštivé počasí posledních týdnů se negativně projevilo na krajské silnici, která vede z Bojkovic do Rudimova. Z důvodu sesuvu části silničního tělesa v podmáčeném svažitém terénu musela být tato komunikace od 2. listopadu uzavřena pro veškerý provoz.   V zasaženém silničním úseku, který je nyní dlouhý asi padesát metrů, zaznamenali silničáři určité pohyby podmáčeného podloží vozovky již v polovině října. Zúžili průjezdní profil dopravním značením, aby vozidla nenajížděla na poškozený a podemletý okraj vozovky. „Sesuv terénu však vlivem vydatných dešťů dále pokračoval, a tak bylo nakonec nezbytné uzavřít celou silnici a poslat motoristy na objízdnou trasu přes Slavičín,“ uvedl ředitel Ředitelství silnic Zlínského kraje Bronislav Malý. Silnice z Bojkovic do Rudimova nemá příliš velké dopravní zatížení, nevede tudy ani žádná pravidelná autobusová linka, v zimě se neudržuje. [caption id="attachment_87851" align="alignnone" width="690"] Na uzavírku upozorňuje dopravní značení. Foto: město Bojkovice[/caption] Pracovníci ŘSZK, které je majetkovým správcem krajských silnic II. a III. třídy, již obdrželi první vyjádření geologa. Podrobnější geologický průzkum, od kterého se bude odvíjet projekt na sanaci sesuvu i přesnější vyčíslení nákladů, bude možný, až rozbahněný terén alespoň částečně vyschne. „Předpokládáme, že by stavební práce na zpevnění tohoto místa a na opravě silničního tělesa včetně odvodnění mohly proběhnout do konce prvního pololetí roku 2021,“ odhaduje ředitel ŘSZK.   Objízdná trasa je vedena z Bojkovic po silnici II/495 přes Pitín, Slavičín-Hrádek a po silnicích II/493 a III/49515 do Rudimova. [caption id="attachment_87852" align="alignnone" width="690"] Objízdná trasa[/caption] -red-

V úterý 3. listopadu 2020 předali členové týmu Charity Jam deset notebooků, které konkrétním dětem ze ZŠ Brumov-Bylnice a ZŠ Valašské Klobouky pomohou při distanční výuce. Za ZŠ Valašské Klobouky převzaly počítače zástupkyně paní ředitelky – Mgr. Radka Dohnalová a Mgr. Věra Baloušková, za ZŠ Brumov-Bylnice pan ředitel Mgr. Roman Rydval. Notebooky budou v následujících dnech věnovány konkrétním dětem – pěti z každé školy.   „Děkujeme touto cestou společnosti Respilon Česká republika, která nákup notebooků v hodnotě bezmála 100 000 Kč zafinancovala a společnosti GIGACOMPUTER, která poskytla slevu. Díky patří také vedení obou škol za výbornou spolupráci,“ uvedl za Charity Jam Lukáš Měchura. [caption id="attachment_87776" align="alignnone" width="690"] Předání notebooků u ZŠ Brumov-Bylnice[/caption]

Co je to Charity Jam?

Nejdeštivější říjen v historii svého měření zaznamenala letos meteorologická stanice na Hvězdárně Vsetín. Úhrn srážek dosáhl 193,6 mm a o 16,4 mm překonal dosavadní rekord z roku 1998.   Vsetínská hvězdárna, která dnes patří pod křídla organizace Muzeum regionu Valašsko, byla slavnostně otevřena v roce 1950. Množství srážek se tady začalo pravidelně měřit o 7 let později.   Říjnový srážkový průměr na Vsetíně činí kolem 65 mm, letošní čísla jsou ale trojnásobná. Stojí za nimi zejména velmi deštivá první polovina měsíce. Nejvíce napršelo 13. října (40,2 mm za 24 hodin) a už 18. října úhrny atakovaly 22 let starý rekord 177,2 mm. „Další vlna dešťů přišla v posledních říjnových dnech a nakonec se celkový úhrn zastavil na hodnotě 193,6 mm, což je nejvíce v historii měření meteorologické stanice Českého hydrometeorologického ústavu v areálu naší hvězdárny,“ konstatoval odborný pracovník Hvězdárny Vsetín Pavel Svozil. [caption id="attachment_87835" align="alignnone" width="690"] Hvězdárna Vsetín - Množství srážek se tady pravidelně měří od roku 1957[/caption] Na Vsetíně za uplynulé dva měsíce napršelo 332,9 mm srážek a deštivý je zatím i úvod listopadu. To po sušší první polovině roku pomáhá i množství vody obsažené v půdě. Takzvanou půdní vlhkost tady ČHMÚ měří od loňského července. „Jde o zařízení, které pomocí elektrické vodivosti mezi ocelovými elektrodami zjišťuje množství podpovrchové vody obsažené v půdě. Dvě měřicí sondy jsou umístěny v hloubce 10 a 50 cm. Hodnoty zatím můžeme srovnávat pouze s loňským rokem, relevantnější data budeme mít v následujících letech a bude určitě velmi zajímavé sledovat, jak se budou vyvíjet,“ sdělil vedoucí Hvězdárny Vsetín Petr Stolařík.   https://youtu.be/Js5q2hO6gbs   -tz-

Tři jednotky hasičů byly v úterý krátce před pátou hodinou odpolední vyslány k záchraně poníka, který spadl do bazénu v Malenovicích na Zlínsku.   „Postupně se na místo sjeli hasiči ze stanic Zlín a Otrokovice a hasiči města Zlína. Naštěstí měli majitelé bazén již vypuštěný. K vytažení poníka hasiči použili hasičské hadice,“ popsala mluvčí hasičů Lucie Javoříková.   Během krátké chvíle se podařilo poníka dostat zpět na trávník a jeho majitelé byli šťastní, že vše dobře dopadlo.   [caption id="attachment_87795" align="alignnone" width="690"] Záchrana poníka. Foto: HZS[/caption]   -tz-

Tisíce cibulovin a stovky trvalek nechala vsetínská radnice vysadit ve vnitřním ostrůvku okružní křižovatky před hypermarketem Albert na ulici Generála Klapálka. Zkrášlovat tento prostor by měly téměř celoročně.   Na zmíněné okružní křižovatce a v jejím nejbližším okolí probíhaly vegetační úpravy od léta letošního roku. „V první fázi jsme odstraňovali kačírek z ploch v okolí kruhového objezdu, které přiléhají k chodníkům, a nahrazovali jej zeminou. Ta byla následně zatravněna. V uplynulých dnech pak byl ve středovém ostrůvku křižovatky vybudován ocelový obrubník a provedena zde výsadba několika tisíců cibulovin, stovek trvalek, ale také například tří vícekmenných stromků muchovníku,“ uvedl starosta Jiří Růžička.   „Škálu rostlin jsme vybírali tak, aby celý prostor zkrášlovaly s výjimkou zimního období prakticky celoročně. Na jaře vykvetou cibuloviny, během léta a podzimu pak trvalky,“ doplnil správce městské zeleně Petr Mikulík.   Realizace všech zmíněných úprav si vyžádala z městského rozpočtu 542 464 korun včetně DPH.   -tz-

V úterý krátce po půl šesté ráno policisté přijali oznámení o srážce osobního a nákladního vozidla poblíž místní části Zlína – Mladcové. Na místě zasahovaly všechny složky integrovaného záchranného systému.   Dvaapadesátiletá řidička osobního vozidla Škoda při jízdě od obce Racková do Zlína zřejmě z důvodu vysoké rychlosti nezvládla projet pravotočivou zatáčkou a přejela do protisměru, kde se střetla s projíždějícím nákladním vozidlem Opel, které řídil čtyřiačtyřicetiletý muž.   „Při nehodě byla zraněna lehce jedna osoba, kterou si do péče převzala přivolaná zdravotnická záchranná služba. Hasiči u vozidel provedli protipožární opatření a odpojili autobaterie. Dále stabilizovali dodávku proti pohybu, neboť byla nakloněna mimo cestu do lesního prostoru a hrozilo její sjetí do srázu,“ popsala mluvčí hasičů Lucie Javoříková. Zpět na silnici musel dodávku vytáhnout vyprošťovací automobil z hasičské stanice Otrokovice. [caption id="attachment_87712" align="alignnone" width="690"] Místo dopravní nehody, foto: HZS[/caption] „Dechová zkouška u řidičky byla pozitivní, nadýchala 1,7 promile alkoholu. U řidiče nákladního vozidla byla dechová zkouška negativní. Celková škoda na vozidlech se vyšplhala na sto padesát tisíc korun,“ uvedla mluvčí policistů Monika Kozumplíková.   Komunikace byla z důvodu vyšetřování dopravní nehody a vyprošťování vozidel po dobu asi čtyř hodin uzavřena.   [gallery columns="5" ids="87717,87716,87713,87714,87715"] Místo dopravní nehody, foto: HZS a PČR   -tz-

Šedé nádoby určené na kovové odpady nově posílily kloboucká stanoviště ke třídění odpadu. Dosud je mohli lidé využívat na sídlištích v ulicích Luční, Palackého a Sychrov, od září už je jich rozmístěno celkem osmnáct. Svoz bude probíhat každé dva týdny.   „Uzamykatelné sběrné nádoby na kovové odpady jsou nově instalovány v místních částech Lipina, Mirošov a Smolina, ve Valašských Kloboukách jsou to ulice Záhumení, Sadová, Pod Dubovcem, Brumovská, Soukenická, Sychrov, Kopec, U Váhy, Nádražní, Dlouhá, Cyrilometodějská a Koželužská. Pořízení patnácti kusů město vyšlo na 40 tisíc korun,“ uvedla starostka Eliška Olšáková.   Do nádob na kovové obaly patří plechovky od nápojů, konzervy od potravin, hliníková víčka z jogurtů, kovové tuby, hřebíky, šroubky a také další drobné kovové předměty z domácností. Naopak sem nepatří vysloužilé baterie, elektrospotřebiče, tlakové nádoby či obaly se zbytky jídla, barev a chemikálií.   Za roční dobu testovacího provozu se ve třech nádobách celkem vytřídilo 206 kilogramů hliníkových plechovek od nápojů a 462 kilogramů ostatních kovových obalů a drobných předmětů. Bohužel tu skončilo i více než 18 kilogramů nebezpečných odpadů, včetně rozpouštědel. Tyto látky je však nutné odevzdávat na sběrném dvoře.   -tz-

Chovatelé ve zlínské zoo mají oprávněný důvod k radosti. Po dlouhých 13 letech chovu se konečně dočkali mláděte mravenečníka čtyřprstého. Na svět přišlo 11. října a díky starostlivé péči samice Elišky zdárně prospívá.   Čekání na první mládě bylo velmi dlouhé. Zlínská zoo chová tyto drobnější mravenečníky od roku 2007. Původně je návštěvníci mohli obdivovat v tropické hale Yucatan, od roku 2019 se zabydleli v nově upravené expozici Guayanas v dolní části Amazonie. „Mravenečníky čtyřprsté objevíme ve 23 evropských zoo. Za uplynulých 12 měsíců se však v Evropě podařilo odchovat pouze 5 mláďat, je to tak opravdu mimořádný chovatelský úspěch,“ přiblížila zooložka Markéta Horská. Pětiletá samice Eliška se hned napoprvé projevila jako velmi pečlivá matka. Jak potvrdily průběžné kontroly, mládě je ve skvělé kondici a zdárně prospívá. „Při narození vážilo 360 gramů, nyní má již téměř 600 gramů,“ doplnila Markéta Horská. Březost samice trvá 5 měsíců, na svět přichází většinou jen jedno mládě. Pečuje o něj výhradně samice. Mládě se osamostatňuje kolem druhého roku věku. [caption id="attachment_87647" align="alignnone" width="690"] Mravenečník čtyřprstý. Foto: Archiv Zoo Zlín[/caption] Malý mravenečník, u kterého zoo prozatím nezná pohlaví, nyní většinu času tráví ve společnosti své matky v připravené stromové dutině ve vnitřní ubikaci. Příležitostně se však zachytí srsti na matčině hřbetu a vydá se s ní na krátkou procházku ubikací. Prvních šest měsíců je mládě zcela závislé na mateřském mléku, poté začne postupně ochutnávat i potravu dospělých. Ve volné přírodě na jídelníčku mravenečníků dominují výhradně mravenci, kterých dospělý jedinec dokáže denně spořádat kolem 9 tisíc. Zajistit takové množství mravenců je v zoologické zahradě nemožné, ve Zlíně proto mravenečníky krmí speciální instantní směsí dováženou z Nizozemí. „Její složení přesně odpovídá potřebám mravenečníků, na vytvoření směsi se podílel tým zoologů a veterinářů. Pro zpestření krmné dávky dostávají také červy a avokádo. Chovatelé jim navíc nabízejí ztrouchnivělé části kmenů, ve kterých si mravenečníci sami hledají potravu,“ doplnila Markéta Horská. [caption id="attachment_87648" align="alignnone" width="690"] Mravenečník čtyřprstý. Foto: Archiv Zoo Zlín[/caption] Domovinou mravenečníka čtyřprstého jsou lesy a pralesy Jižní Ameriky, od Venezuely až po sever Argentiny.  Díky svému ovíjivému ocasu výborně šplhá, obratně se však pohybuje i na zemi. Aktivní je v noci a za soumraku, ve dne se ukrývá v dutinách. Živí se hlavně termity a mravenci, požírá také jiný hmyz. K chytání potravy mu skvěle slouží dlouhý jazyk. Měří úctyhodných 40 cm, mravenečník jej dokáže vypláznout až stopadesátkrát za minutu. Nejvyvinutějším smyslem je čich, který je čtyřicetkrát lepší než čich člověka. Ve volné přírodě je stále vzácnější. Hlavním důvodem je neustálý úbytek jeho přirozeného životního prostředí.   -tz-

Heavy metalová skupina POWER 5 nastupuje do studia, kde se pustí do natáčení nového alba  které vyjde v únoru 2021.   Nová deska POWER 5 vznikne pět let po svém předchůdci a vyjde v únoru 2021 k 25. výročí skupiny. POWER 5 plánují strávit ve studiu průběžně skoro dva měsíce. „Na rozdíl od dnešního trendu, kdy většina kapel nahrává doma, tak my jdeme i tentokrát do studia. Měsíc jsme si vyčlenili na náběr nástrojů a zpěvů. Další měsíc máme vyhrazen na mix a mastering,“ říká zpěvák Olin Škrabal k natáčení a dodává: „Chceme mít dostatek času na produkci a možnost trochu laborovat s jednotlivýma skladbama. I toto album budeme natáčet s Liborem Kukulou, který nám natočil již dvě předešlé desky Power 5 a Talisman.“   K samotné náplni alba říká Olin následující: „Zatím nechceme moc prozrazovat, ale můžete těšit na klasické Power 5, ale v novém podání. Žádné naše album nebylo nikdy stejné jako to předchozí a tak to bude i nyní. Materiál je hotový a i my jsme se nechali zlákat „osmdesátkovým“ trendem, který udávají kapely jako Beast in Black, Amaranthe či Dynazty.“   [gallery columns="4" ids="87446,87447,87448"] Foto ze studia   Už za několik dní spustí kapela k novému albu také kampaň na Startovači. „Rozhodli jsme se stejně jako v případě předchozí desky použít k financování crowdfundingovou kampaň na Startovači. Tam si budou moci fanoušci předobjednat toto nové CD, mikiny, trička, vstupy na koncerty a další odměny vztahující se k novému albu. O startu kampaně určitě dáme vědět. Ideální je sledovat náš FB profil.“   Na Facebooku bude skupina nejen informovat o startovačové kampani, ale budou se tam objevovat také video reporty ze studia, kde se určitě objeví fragmenty z nových skladeb.   https://youtu.be/GFdYNC96Grw   -tz-

Dopravní nehoda Škody Octavie, která narazila do zdi rodinného domu ve Valašských Kloboukách, si vyžádala zranění řidiče.   Oznámení o nehodě automobilu v ulici Sychrov přijaly záchranné složky v neděli v 1:50 hodin. Na místo okamžitě vyrazili policisté, záchranáři a také místní profesionální hasiči.   „Došlo k nárazu osobního automobilu do zdi rodinného domku. Hasiči ihned po příjezdu zajistili místo nehody, poskytli zraněnému řidiči první předlékařskou pomoc a pomocí páteřové desky provedli jeho vytažení z vozu,“ popsal mluvčí hasičů Pavel Řezníček. Po příjezdu zdravotníků byl řidič předán do jejich péče. [caption id="attachment_87523" align="alignnone" width="690"] Místo dopravní nehody. Foto: HZS[/caption] Hasiči následně zkontrolovali úniky provozních kapalin a provedli protipožární zabezpečení. Krátce před čtvrtou hodinou ranní jednotka hasičů ukončila zásah v místě nehody.   -tz-

Město Slavičín poskytuje prostřednictvím Fondu rozvoje bydlení půjčky na bydlení svým občanům už několik let. Na letošní rok si však připravilo několik novinek, které se týkají především účelů zápůjček.   „Půjčkami chceme pomáhat našim občanům ve zkvalitňování jejich bydlení. Upřednostňujeme projekty řešící vnější vzhled domů, zadržování vody a také snižování energetické náročnosti domů. Chceme, aby byl Slavičín městem krásným, ale i ekologickým,“ doplnil starosta města Tomáš Chmela.   Novinkou je ve fondu zastropování výše zápůjček, aby nedocházelo k úplnému vyčerpání prostředků fondu a aby se dostalo na co nejvíce projektů. Celkový součet poskytnutých zápůjček v jednom výběrovém řízení na jeden byt nebo rodinný dům nesmí přesáhnout 300 000 korun. [caption id="attachment_87443" align="alignnone" width="690"] Ilustrační obrázek[/caption] „Jsem ráda, že půjčkami můžeme pomoct například mladým lidem, kteří zakládají rodiny,“ řekla místostarostka Slavičína Monika Hubíková.   Zápůjčky z fondu lze poskytnout fyzickým nebo právnickým osobám například na vznik nového bytu ve stávající bytovce nebo rodinném domu, rozšíření bytu, výměnu oken, obnovu střechy, izolaci či zateplení nebo na ekologické projekty, jako je instalace solárních panelů pro ohřev vody a vytápění či vybudování systému s podzemní nádrží na zadržování dešťové vody. Doba splatnosti zápůjček je stanovena na max. 6 let s úrokovou sazbou 1,7 % p. a.   Podrobnosti ráda sdělí Jana Latináková z ekonomického odboru městského úřadu Slavičín. Formuláře žádosti jsou také k dispozici na webových stránkách města. Žádosti se přijímají v termínu od 2. 11. 2020 do 1. 12. 2020 včetně poštou nebo na podatelně MěÚ Slavičín.   -tz-

Ing. Robert Pekaj je tajemník Bezpečnostní rady Zlínského kraje a krajského krizového štábu. Když poskytl rozhovor v polovině května, byla za námi první vlna epidemie COVID a tehdy zavládl všeobecně úlevný pocit, že se vše se podařilo dobře zvládnout a jsme připraveni i na další, podzimní, vlnu díky nabytým zkušenostem. V den, kdy byl pořízen tento další rozhovor, tedy 20. října, znovu platí v celé zemi nouzový stav a nabízí se otázky:   Pomáhají nám dnes ty získané poznatky, nebo jsou zde úplně nové problémy, s nimiž se musí krizové řízení ve Zlínském kraji vypořádat?   Zkušenosti se samozřejmě neztratily, ale v meziobdobí se nastavily určité legislativní procesy, na které jakoby ústřední orgány zapomněly. Teď nám dělá větší problémy komunikace mezi krizovým štábem kraje a Ústředním krizovým štábem. To vyvolává určitá nedorozumění a musíme si řadu postupů vyjasňovat a na mnoho věcí se dotazovat, aby vše, co se koná, bylo v souladu s platnou legislativou.   Je po volbách a zatím ještě neproběhlo ustavující zasedání nového zastupitelstva, jak v tomto mezičase pracuje krajský krizový štáb?   Volby nemají žádný vliv na činnost krajského krizového štábu, jedná se o činnost státní správy a o předem nastavené mechanismy, za které má zodpovědnost stávající hejtman, a to až do chvíle, kdy nové zastupitelstvo zvolí hejtmana pro další funkční období.   Co teď aktuálně nejvíc zaměstnává krajský krizový štáb?   Především již zmíněná potřeba koordinace naší práce s Ústředním krizovým štábem hlavně při nasazování sil a prostředků na území kraje, zejména co do vybavení nemocnic či Krajské hygienické stanice. Protože pokud procesy nejsou efektivně koordinovány, generuje to problémy. Dále řešíme posílení odběrových týmů ve prospěch testování pacientů i občanů. Vycházíme z páteřního systému odběrových míst, která máme v Uherskohradišťské nemocnici a v KNTB Zlín, pod kterou patří ještě testovací stanice v Kroměříži a ve Vsetíně.   Když jsme dělali rozhovor v květnu, byl celý vestibul krajského úřadu zaskládán krabicemi s ochrannými pomůckami. Dnes je tady prázdno. Znamená to, že už jsou všichni dostatečně zásobeni?   Na zásobování už existují přesné pokyny ministerstev a Vlády ČR. Bylo stanoveno, že každá organizace, která potřebuje ke své činnosti ochranné prostředky, se jimi musí předzásobit minimálně na měsíc až dva. Na trhu je momentálně dostatek všeho včetně dezinfekce. Přesto se Sklad státních hmotných rezerv předzásobil ochrannými pomůckami, takže pokud by na území kraje nastal jejich nedostatek, na odůvodněnou žádost krajského krizového štábu by byly do regionu uvolněny. Vláda rozhodla, že budeme jednorázově zásobovat pedagogické i nepedagogické pracovníky, to jsme provedli a zásobili jsme i Klokánky v kraji.   Zlínský kraj patří momentálně k regionům s největším počtem COVID pozitivních občanů, ví se, čím to je?   Je to trochu záhada. Debatují o tom odborníci a někteří to přičítají tomu, že se v naší oblasti lidé více sdružují a dochází zde k intenzivnějším sociálním kontaktům. Je to ale těžká otázka a nemáme prokazatelnou informaci ani o tom, že by se tady více testovalo, což by samozřejmě matematicky mělo vliv na počet zjištěných případů.   Jaká je teď situace v nemocnicích?   O tom nejvíc ví pan docent MUDr. Tomáš Gabrhelík, Ph.D., primář zlínského ARO, který byl určen jako koordinátor intenzivní péče pro krajské nemocnice a každý týden při jednání krizového štábu dokladuje stavy pacientů i personálu v jednotlivých nemocnicích. Podle jeho posledních referencí je situace zatím zvládnutelná, ale dochází k restrukturalizaci lůžkových kapacit, tedy k omezování operativy tam, kde se nejedná o život ohrožující případy. Stejně tak jsou propouštěni do domácí péče pacienti, u nichž nehrozí riziko komplikací. Cílem je uvolnění kapacit pro covidové pacienty. Vedení kraje i nemocnic se připravuje na ty nejhorší situace, kdy by kapacita čtyř krajských nemocnic nestačila. Mimo jiné máme domluvené uvolnění lůžek u soukromých zdravotnických zařízení i jejich výpomoc.   Sám jste na oblast krizového řízení nastaven nejen odborně, ale i mentálně. Jaké jsou Vaše dojmy, pokud jde o informace, které se dostávají k běžnému občanovi ze všech stran. Je ta informovanost vhodná, přiměřená a účinná?   V krizovém řízení působím přes dvacet let a byl jsem vychován k určitým zásadám pro krizovou komunikaci, proto je mi často smutno, když vidím, že nejsou vůbec dodržovány. Informace by měly jít z jednoho zdroje. Například vše, co souviselo s výbuchem ve Vlachovicích, komunikovala pouze Policie ČR jako rozhodující složka záchranných prací a ostatní to respektovali. Chápu, že zde se jedná o veřejný zájem a o problematiku, která zajímá každého člověka a každý si hledá informace, jak se má chovat. Ale na můj vkus se vyjadřuje příliš mnoho „odborníků“ nedisponujících komplexní znalostí problematiky a prezentujících svou „pravdu“, což může u lidí vytvářet beznaděj a pocit, že je vlastně úplně jedno, jak se budou chovat. V krizové situaci by se veřejnosti měly z kompetentních zdrojů sdělovat jen jasná a jednoznačná fakta, pokyny a doporučení. Nemá smysl, aby se lidé zbytečně stresovali tím, že někdo chce upozornit na svou „důležitost“.   Helena Mráčková