Pojďme se ještě v krátkosti ohlédnout za naší trojicí a připomenout si chvíle na trati, ale i postřehy ze závodu. Davida Gintera si motoristická veřejnost spojuje s vozem Toyota Celica. Při letošní "Stopě" se ale postavil na start v jiném voze japonské výroby. „Jarin mi už delší dobu nabízel svezení ve svém Mitsubishi. Zatím jsem tomu odolával, i když musím říct, že vždy to znělo hodně lákavě. Já už se totiž dívám na závody jinýma očima. Už se neženu za každou cenu za výsledkem. No a letos jsem neodolal a „micáka" vyzkoušel. Je ovšem pravdou, že dvě noci před závodem jsem nespal, jak jsem byl nervózní," vrátil se k výměně vozu David Ginter.

Začal opatrně, i přesto se držel v první pětce. „První kolo jsem jel opravdu zlehka. Nevěděl jsem, co si mohu s Lancerem dovolit. Před Stopou jsem se svezl pouze třikrát na Královec, a tak jsem si auto osahával až v sobotu. Navíc rozdíl mezi Toyotou a Mitsubishi je velký. Brzdy, podvozek i motor jsou úplně někde jinde. A když je člověk zvyklý na jeden typ auta, chvíli mu trvá, než si zvykne na jiné," uvedl David. S přibývajícími kilometry se David Ginter s novým autem sžíval víc a víc a na jízdě to bylo znát. Ve druhém kole si sám sobě naděloval na jednotlivých zkouškách desetivteřinové obklady.

David Ginter se spolujezdem Lubošem Tkadlecem na trati Valašky   foto Franta Dušek

Změnu vozu před soutěží provedl i Michal Babička. Tentokráte přesedl ze Subaru do Mitsubishi. Michal nechtěl nechat nic náhodě a celý pátek poctivě věnoval přípravě na Stopu. Poprvé s Mitsubishi i s novým spolujezdcem. „Nově mi dělal spolujezdce Honza Růžička, obchodní zástupce firmy GPD, a tedy můj kolega. No, dělat mi spolujezdce je u nás ve firmě tak trochu za trest. Pokud měl někdo v uplynulém roce horší pracovní výsledky a tak…, tak se mnou musí jet za trest autem… To byl pokus o vtip, ale pravda je, že Honza má spolujezdeckou premiéru již za sebou. Před dvěma lety navigoval Romana Peška. Navíc, je to jeden z mála, který se se mnou nebál," uvedl Michal.

Babičku velmi uchvátila atmosféra Stopy. Davy lidí kolem trati, kteří dokáží vyhecovat posádku doslova k nadlidským výkonům. Jsou ovšem mezi nimi a takoví, kteří se posilní alkoholem a situaci nezvládnou. „Hodně mne naštvalo, že se musela zrušit poslední RZ kvůli opilým divákům. Docela jsem se na ni těšil jako na hezký závěr závodního dne. Myslím si, že ti opilci zkazili náladu všem závodníkům i divákům, kteří se šli několik kilometrů pěšky podívat na závěrečnou RZ a potom kvůli dvěma hňupům zjistili, že cesta byla zbytečná," odsoudil neukázněné rádoby fanoušky rally Michal Babička.

A jak tedy hodnotí jezdec letošní Stopu? „Byl jsem zklamaný, že jsme jeli na suchu. Na mě to bylo moc rychlé a někdy jsem se i obával o naše životy a auto. Zkrátka na sněhu by byla větší psina. Ovšem výsledek je pro mě skoro jako vítězství. Před dvěma roky jsem vylítl z trati a i díky dalším chybám jsem skončil mezi posledními. Vloni jsem musel odstoupit kvůli technické závadě. Letošní výsledek je proto pro mne senzační: 12. místo absolutně a 10. místo ve třídě. Nebýt penalizací, mohl jsem být dokonce sedmý. Stále beru v potaz to, že na Stopě se objevují bývalí soutěžící a jezdci, kteří ve Vizovicích startují pravidelně. Já tuto soutěž beru jako zpestření a obrovský adrenalin. Výsledek považuji za svůj historický úspěch, který se budu snažit v příštím roce ještě zlepšit," uvedl Michal.

Honza Suchý absolvoval svou první soutěž. Dvakrát již sice seděl na místě spolujezdce vedle Jarka Orsáka, volantu se však držel prvně. V samotném závodě měl hodně ztíženou pozici díky startovnímu číslu. Honza totiž vyrážel na trať hned za dvoukolkami, a tak se stávalo skoro pravidlem, že na delších zkouškách jezdce před sebou dojížděl. Přesto ani on v cíli neskrýval nadšení. „Jaká byla Stopa? Shrnu to slovy: super, perfektní a velká sranda. Velice se mi líbila erzeta Lípa a taky ta nejkratší zkouška, která byla plná bláta. Celý závod jsme si společně se spolujezdcem užívali a neustále se v autě chlámali. Z pohody nás nevyvedla ani menší kolize s dřevěným kůlem na 2. RZ. Asi po pěti stech metrech od startu se mi auto na vytočenou čtyřku utrhlo a o ohradní kolík lehce políbil přední část Mitsubishi. Je to ale jen kosmetické škrábnutí. Hodně mě taky překvapily časy. Rozhodně jsem s takovými nepočítal. Bylo to super…" shrnul dojmy po premiérovém závodě Honza Suchý.

Zlínský jezdec poznal na vlastní kůži i pocit chvilkové beznaděje. Technické problémy, do kterých se dostal, ale tým vyřešil a Honza mohl v soutěži pokračovat. „Chtěl bych poděkovat Jarinovi za jeho perfektní přípravu vozu a celého zázemí. Je vidět, že on i celý jeho tým jsou opravdu na profesionální úrovni." Zbývá doplnit, že Honza při své premiéře dokončil závod na 23. místě absolutně a na 17. místě ve třídě.

David Ginter, Michal Babička i Honza Suchý startovali Ve stopě Valašské zimy s přispěním a technickou pomocí Orsák rally sport teamu. Proto i Jaroslavu Orsákovi patří závěrečné slovo: „Doufám, že se kluci řádně vyřádili. Jsem rád, že všichni tři úspěšně dokončili závod. Těší mě i poctivá příprava všech vozů, až na drobnosti jsme neměli v servisu žádnou práci," pochválil jezdce i tým.