Český reprezentant v orientačním běhu Vojtěch Sýkora zvítězil ve 33. ročníku Štědrovečerního běhu v Luhačovicích. Sýkora v jednom z nejstarších běžeckých závodů v novodobé historii v Česku dosáhl na dvoukilometrové trati rozložené do dvou okruhů, času 5:28. Druhou pozici vybojoval se sedmnáctisekundovým mankem Štěpán Mudrák, třetí skončil v čase 5:47 Libor Černocký (všichni OOB TJ Slovan Luhačovice).   Vojtěch Sýkora v luhačovickém Štědrovečerním běhu obhájil prvenství z roku 2016, 2017, 2018 a 2019. Národní reprezentant v orientačním běhu ovšem v Luhačovicích triumfoval už posedmé.   V závodu žen obsadily všechny medailové pozice rovněž nositelky barev klubu orientačních běžců z Luhačovic. Prvenství získala za čas 7:27 Sára Bednaříková, pro stříbro si do cíle doběhla Nikola Kochová (7:48), třetí příčku brala Renata Hubáčková (7:52). [caption id="attachment_118266" align="alignnone" width="690"] V Luhačovicích závodily také děti. Foto: se svolením Libora Slezáka[/caption]  ,,O letošní Štědrovečerní běh v Luhačovicích byl velký zájem. Na start se ve všech kategoriích postavilo 132 běžců a běžkyň. Z toho bylo v hlavním dvoukilometrovém závodu 42 mužů a 21 žen,“ informoval Libor Slezák za pořadatele.   Běžecký závod se v lázeňském městě konal po roční odmlce způsobené pandemii koronaviru.   ,,Tradiční vánoční sportovní setkání si už dávno získalo oblibu zejména mezi domácími orientačními běžci. Na Štědrý den ale v Luhačovicích vyhrává každý, kdo se postaví na startovní čáru. Nejlepší vytrvalci v seniorských kategoriích dostávají odměny a všechny děti balíček s ovocem a překvapením. A všechny ženy, které se zúčastní hlavního závodu, tak obdrží bonus v podobě houskového, nebo bramborového knedlíku,“ prozradil Zdeněk Slezák, další z pořadatelů. Ten byl nejrychlejším běžcem v závodu s kočárkem.   Sýkora i Bednaříková byli suverénní. [caption id="attachment_118269" align="alignnone" width="690"] Štědrovečerní běh v Luhačovicích. Foto: se svolením Libora Slezáka[/caption] ,,Vojta Sýkora se hned po startu probojoval na první příčku a na ní zůstal až do cíle. Také věkem ještě juniorka Sára Bednaříková měla pobyt na první pozici pod kontrolou. Oba dosáhli na velmi dobré časy. A to i přesto, že na trati panovaly náročné podmínky. Byla kluzká a byly na ní kaluže,“ chválil Zdeněk Slezák nejlepší běžce.   Letošní Štědrovečerní běh v Luhačovicích se konal na tradiční trati v Zahradní čtvrti. Sledovalo ho zhruba 120 diváků.   VÍTĚZOVÉ DĚTSKÝCH KATEGORII: Děti do 6 let (300 metrů): kluci: Viktor Vančura 1:18 Děti do 6 let (300 metrů): holky: Anděla Svozilová 1:21 Děti 7 – 9 let (300 metrů): kluci: Tomáš Macejko 0:57 Děti 7 – 9 let (300 metrů): holky: Elena Krejčiříková 1:04 Děti 10 – 14 let (600 metrů): kluci: Václav Stacke 1:37 Děti 10 – 14 let (600 metrů): holky: Klára Sedláčková 1:56   Lubomír Hotař

Rodina Martinátová pořádá v pátek 24. prosince ve Štítné nad Vláří-Popově Běh Štědrým ránem. Start 9. ročníku 7,7 kilometru dlouhého silničního závodu je nad hospodou v Popově, v 9 hodin. Prezentace probíhá mezi 7.45 a 8.45 hodinou. Startovné je 130 Kč.    ,,Zazávodit si můžou muži i ženy všech věkových kategorií. Pro všechny účastníky bude na startu i v cíli připravené občerstvení a to horký čaj, kofola a voda. A pro ty, kteří nechtějí vidět zlaté prasátko také ovoce a tradiční pravá slovenská kyselica. Nejlepší tři muži a nejrychlejší tři ženy budou odměněni pamětními medailemi,“ zve za pořadatele Vlastimil Martinát na Valašsko.   ,,Závod se ale poběží v režimu očkovaný, testovaný, nebo překonaný covid,“ upozorňuje Martinát. [caption id="attachment_118125" align="alignnone" width="690"] Z minulých ročníků. Foto: se svolením Vlastimila Martináta[/caption] Loňský 8. ročník Běhu Štědrým ránem si zaběhli skalní příznivci jen ve vlastní režii. A to kvůli koronavirové pandemii. Poslední plnohodnotný ročník závodu v roce 2019 vyhrál Milan Zvonek (Zvonek Sport Valašské Klobouky. Ten první příčku vybojoval v traťovém rekordu 27:20. V závodu žen zvítězila Anna Balážová (Baláž Extréme Team Ostrava, 38:10).   Ženský traťový rekord drží ze Štědrého dne roku 2018 rovněž reprezentantka Zvonek Sportu Valašské Klobouky Silvie Zvonková.  Vytrvalkyně z Valašských Klobouk se před třemi roky blýskla časem 34:03.   Lubomír Hotař  

Už 33. ročník silničního městského Štědrovečerního běhu pořádají v pátek 24. prosince v Luhačovicích. Ten se koná v místní Zahradní čtvrti, kde je start i cíl tohoto tradičního a oblíbeného vánočního sportovního podniku. Dvaatřicátý ročník tohoto závodu v roce 2020 se běžel jen demonstrativně a na dvoukilometrové trati se ho zúčastnilo zhruba 50 běžců.   Pořadatelé vypsali kategorie pro muže, ženy, veterány, veteránky, juniory, juniorky a také pro děti. Ti nejmladší si to podle věku rozdají na tratích od 300 metrů do 600 metrů.    ,,Senioři, seniorky, junioři a juniorky poběží hlavní závod dlouhý 2 kilometry. Jeho startovní výstřel je naplánovaný na 13 hodin,“ upozorňuje Libor Slezák, hlavní pořadatel nejstaršího běžeckého závodu v novodobé historii v Česku. [caption id="attachment_118073" align="alignnone" width="690"] Štědrovečerní běh v Luhačovicích 2019, nejlepší muži. Foto: Jan Dostál[/caption] V posledním oficiálním ročníku závodu v roce 2019 se ve všech kategoriích představilo 142 běžců. Z toho bylo 46 mužů a 27 žen. Dětí si zazávodilo 69.   Závod mužů před dvěma lety vyhrál český reprezentant v orientačním běhu Vojtěch Sýkora (OOB TJ Slovan Luhačovice), který vybojoval první příčku za čas 5:17. Ženám kralovala rovněž nositelka barev OOB TJ Slovan Luhačovice Renata Hubáčková. Ta se blýskla časem 7:30.   Traťový rekord drží už z roku 2006 člen z pořádajícího luhačovického klubu orientačních běžců Dalibor Slovák. Ten před patnácti lety zaběhl čas 5:16.   Lubomír Hotař

Ultraběžec ze Zubří Tomáš Štverák zakončil sezonu čtvrtým místem v 6. ročníku Ještěd SkyRace. V závodu dlouhém 21 kilometrů, který měl převýšení 1250 metrů, dosáhl času 1:54.54. První místo vybojoval za čas 1:49:30 Jiří Petr z Kovalovic u Brna, druhou příčku obsadil Slovák Dávid Žigo. Ten byl v cíli o 2 minuty a 3 sekundy pomalejší. Bronz bral za čas 1:54:26 Pavel Brýdl z Trutnova.   V mužské kategorii do 25 let skončil Štverák druhý.   Závod se spoustou technických trailů, náročných výstupů i seběhů startoval v libereckém Ostašově. Trať vedla po Ještědském hřebeni.    ,,Na ní jsme museli dvakrát vyběhnout na Ještěd,“ upozornil Štverák   Reprezentant Zubří se v prvním výběhu na Ještěd pohyboval na pozicích kolem desáté příčky. [caption id="attachment_117739" align="alignnone" width="690"] Tomáš Štverák v Ještěd SkyRace 2021. Foto: se svolením Tomáše Štveráka[/caption]  ,,Zpočátku jsem nikam nespěchal. Zrychlil jsem až, když jsem se posunul na páté místo. Ve druhém výběhu na Ještěd jsem se probojoval na čtvrtou příčku. Pří seběhu do cíle jsem dokonce chvíli běžel na třetí pozici. Dva kilometry před cílem v posledním malém stoupání měl však Pavel Brýdl víc sil a odsunul mě na konečné čtvrté místo,“ upozornil Štverák na klíčové momenty.    ,,S tímto umístěním jsem však maximálně spokojený. Výsledek na severu Čech beru jako super zakončení povedené letošní sezony,“ pochvaloval si ultraběžec z Valašska.   Lubomír Hotař

Na umělé trávě ve Slavičíně - Hrádku proběhne 27. prosince 2021 ukázkový trénik, který pro fotbalové brankáře či nové adepty uspořádá Moravskoslezská brankářská akademie. Akce začíná ve 14 hodin a jedním z trenérů je i štítenský rodák Lubomír Hnilo, který pracuje v této akademii.   Co je Moravskoslezská brankářská akademie?   Skupina mladých profesionálních trenérů, která se bude zabývat několika projekty specializovaných pouze na výchovu a trénink na pozici fotbalového brankáře. Trénink, práce a komunikace s brankářem je specifická činnost, která vyžaduje odbornost na pozici trenéra. Ne každý klub má trenéra brankářů a právě proto jsme tady my.   Našim hlavním cílem je vytvářet nadstandartní podmínky pro práci a vývoj brankářů a to nejen pro ty, kteří jsou ve větších klubech, ale hlavně pro ty, kteří nemají možnost se seznámit s profesionálním brankářským tréninkem ve svých mateřských klubech a menších organizacích.   Důležitým cílem naší akademie je nejen sportovní růst, ale také vedení a výchova dítěte k občanských postojům a zásadám. Učení se fair play, zdravého způsobu života a zabránit směřovat dítěti k nesprávným závislostem (alkohol, drogy a jiné návykové látky).   Nejdůležitější pro nás je aby sport pro dítě byl zábavou a jeho provozování ho připravovalo v rámci sportovního a studijního režimu na dospělý život.   Tým Moravskoslezské brankářské Akademie     -tz-

Tenisovým veteránům definitivně skončila letošní sezona. V kategoriovém Grand Slamu padesátníků, v turnaji Jašek Cup zařazeném do celostátní série Senior´s Cup 2021, se z první příčky radoval Milan Bílek. Tenista z Mohelnice ve finále porazil Jana Nahodila (Valašské Klobouky). V semifinále Bílek udolal Libora Zapletala. Nahodil v semifinálovém souboji zdolal Slováka Luboslava Turzu z Ilavy. Ještě před tím si valašskokloboucký matador ve čtvrtfinále poradil s Liborem Juráskem ze Zlína.   ,,Jurásek je nový hráč na okruhu. Běhavý tenista ze Zlína má kvalitní údery. Chybí mu však zkušenosti. Proto jsem brzy odhalil jeho slabiny a našel jsem recept na jeho hru. Turza mě v posledních čtyřech zápasech porazil. Levoruký matador z Ilavy má herní styl postavený na nepříjemném liftovaném útočném forhendu a čopovaném bekhendu. Tento styl mi nesedí. V porovnání s posledními duely jsem však proti němu změnil taktiku a to se mi vyplatilo. Snažil jsem se totiž útočit přes jeho forhend a to slovenského soupeře zaskočilo,“ potěšil Jana Nahodila postup do finále.   V něm však na Milana Bílka nestačil. ,,Před soubojem o první příčku mi ztuhly svaly. Po semifinálové partii s Turzou jsem totiž na finálové střetnutí čekal dvě a půl hodiny. Navíc jsem tenisového veterána z Mohelnice podcenil,“ přiznal Nahodil.   ,,Bílka ale celý turnaj zastihl ve skvělé formě. Ve všech zápasech a ani ve finále nedělal ve výměnách chyby a proto zlínský Jašek Cup zaslouženě vyhrál,“ uznal Jan Nahodil. [caption id="attachment_117653" align="alignnone" width="690"] Kategoriový Grand Slam Jašek Cup 2021[/caption] Turnaj se hrál v hale na antuce ve Zlíně na Vršavě.   VÝSLEDKY KATEGORIOVÉHO GRAND SLAMU V TURNAJI JAŠEK CUP 2021: Čtvrtfinále: Jan Nahodil (Valašské Klobouky) – Libor Jurásek (Zlín) 6:0, Luboslav Turza (Ilava) – František Koch (Vítkov u Opavy) 6:3, Milan Bílek (Mohelnice) – Jaromír Tomis (Frýdlant nad Ostravicí) 6:1, Libor Zapletal (Lhotka u Zlína) – Marian Dobrotka (Sidonie) 6:4. Semifinále: Nahodil – Turza 6:1, Bílek – Zapletal 7:5. O 3. místo: Turza – Zapletal 7:5. Finále: Milan Bílek – Jan Nahodil 6:1.   Lubomír Hotař

Šestačtyřicetiletý Juraj Riečičiar pracuje jako vrchní komisař na krajském ředitelství policie České republiky ve Zlíně. Jeho velkým koníčkem je sport. Díky tomu se atlet z Dolní Lhoty v listopadu postavil na start jednoho z nejslavnějších maratonů na světě. V Řecku v Aténském autentickém maratonu zaběhl čas 3:51:34. Účast v 42,2 kilometrovém závodu dostal jako dárek od manželky Ivony. Ta mu na jihu Balkánského poloostrova dělala doprovod a support. Jeho start ve slavném závodu v Řecku může být návodem i pro další vytrvalce, kteří by chtěli zažít úžasnou atmosféru na trati mezi Marathónem a Aténami. Riečičiar s osobním maratonským rekordem 3:43:22, je mimo jiné také vodič na čas 1:45:00 ve Zlínském festivalovém půlmaratonu.   Proč jste se rozhodl zaběhnout si tento slavný maraton? Proto, že je to král králů. I takový přívlastek by mohl mít maratonský běh z Marathónu na olympijský stadion v Aténách. V dnešní době je dostupné zúčastnit se například maratonů v New Yorku, Londýně, Bostonu, nebo Berlíně, ale třeba i na Antarktidě, nebo v poušti na Sahaře. Ovšem legenda je jenom jedna. Ta, kde to všechno dávno začalo a to maraton z Marathónu do Atén. Na této trase atlet absolvuje autentickou cestu, stejnou, jako při legendárním běhu Feidippidés, ale i stejnou trať, jako několik atletů při prvních novodobých Olympijských hrách v roce 1896. Navíc posledních 170 metrů se běží na ikonickém stadionu v centru Atén, na Panathenaic Stadium. Autentický maraton jsem si vybral jako splnění běžeckého snu. Účast v něm jsem už v loňském roce dostal jako dárek od manželky Ivony. Závod v roce 2020 byl ale kvůli koronaviru zrušen. Zaplacené startovné mi proto přesunuli na letošní rok.   Co jste dělal těsně před slavným závodem? V den závodu jsem v 5 hodin ráno i s ostatními běžci čekal na stanovišti autobusu, který nás odvezl z Atén do města Marathón na pobřeží Egejského moře. Řekové, jako organizátoři u nás v Česku nemají ale dobrou pověst. Proto jsem byl překvapen, jak byl přesun velmi dobře organizovaný. Na nic se nemuselo dlouho čekat. Nelíbilo se mi jenom, že do Marathónu jedeme skoro pořád z kopce. Trať jsem měl totiž předem nastudovanou, ale v reálu vypadala ještě těžší.   [gallery columns="5" ids="117583,117584,117585,117586,117582"] Juraj Riečičiar v maratonu v Řecku 2021. Foto: se svolením Juraje Riečičiara   Jaké pocity jste prožíval před startem? Také na startu klapalo všechno skvěle. Všichni běžci měli spoustu místa na převlečení, rozklusání a mohli jsme se bez problémů občerstvit. Dokonce ani u početných toalet nebyly žádné fronty. Zavazadla jsme ale odevzdávali s předstihem, které už čtyřicet minut před startem závodu kamiony odvážely zpět do Atén. Dobrovolníci však v prostorách startu rozdávali termofólie, abychom měli co největší komfort. I značení cesty do jednotlivých koridorů bylo přehledné.   Jak jste ve slavném maratonu zvládl start? Start probíhal po vlnách vždy s odstupem několika minut. Takže odpadlo nepříjemné posouvání ke startovní čáře dávno po výstřelu. Letos se navíc kvůli epidemiologickým opatřením kladl důraz na dodržování rozestupů. Moje čtvrtá vlna vybíhala v 9:08 hodin, tedy osm minut po oficiálním startu.   Jak jste maraton rozběhl? Začátek byl docela příjemný. Dostal jsem se do dobrého tempa a s úsměvem jsem si závod užíval. Občerstvovací stanice byly po dvou a půl kilometrech, takže jsem na trati nestrádal. Také počasí bylo ideální. Bylo pod mrakem a teplota se pohybovala kolem 18 °C.   Popište další vývoj závodu? Trať byla zajímavá, ale hodně náročná. Po úvodních rovinatých kilometrech začalo na 8. kilometru stoupání, které mělo podle propozic skončit až na 32. kilometru. V tomto úseku bylo jenom několik míst na odpočinek v podobě několika stovek metrů roviny, nebo dokonce klesání. Bylo poznat, že maraton se běží od moře do vnitrozemí. Nicméně s mezičasem 1:50:10 na metě půlmaratonu jsem byl spokojený. Ten odpovídal mým představám. Zároveň mě však už dost bolely nohy a to jsem věděl, že nejdelší stoupání je teprve v začátcích.   Měl jste na trati nějakou krizi? První mě chytla kolem pětadvacátého kilometru. Běh do kopce mám sice v oblibě, ale v Řecku už to bylo na mě dlouhé. Proto jsem se v tomto úseku snažil nějak zabavit. Pozoroval jsem modrou čáru označující ideální trasu a vnímal úžasnou atmosféru na trati. Rovněž mě motivovalo, že podél trati byli skvělí diváci. Pořád bylo slyšet slovo ,,bravó“. To mi dodávalo další síly.   [gallery columns="5" ids="117587,117588,117589,117590,117591"] Juraj Riečičiar v maratonu v Řecku 2021. Foto: se svolením Juraje Riečičiara   Na co jste se v průběhu závodu nejvíc těšil? Na metu 32. kilometru, kde skončilo nekonečné stoupání. Poté konečně následoval vytoužený seběh. Ovšem ani posledních 10 kilometrů nebylo zadarmo. Do cíle se totiž neběželo jenom z kopce. Běželo se spíš po rovině s občasným malých seběhem. Občas se také vybíhalo na most, nebo z podjezdu.   Jak jste se cítil v závěru maratonu? Kolem 36. kilometru už jste toho měl opravdu dost. Připadalo mi, že závod vůbec neubíhá a že do cíle je ještě nekonečně daleko. Zároveň jsem si však připomínal, že jsem si tento slavný maraton chtěl hlavně užít. Jeho konec jsem měl mít za odměnu. Ubezpečoval jsem se, že pořád držím dobré tempo a soupeře kolem sebe předbíhám. Poslední kilometry jsem se snažil vychutnat a také vytěsnit z hlavy boj s únavou. Ale hlavně jsem se těšil na doběh na Panathénský stadion. Sice jsem ho viděl už před závodem, ale z úhlu pohledu doběhu do cíle byl daleko hezčí.   Podělte se s Vašimi pocity těsně před cílem? Před cílem jsem zpomalil a prohlížel si okolí. Mával jsem na diváky a poté proběhl cílovou bránu. Z cílového prostoru jsem nechtěl odejít. Maratonský běh je pro mě královskou disciplínou. Na konci každého dokončeného maratonu jsem trochu dojatý. Ovšem v kolébce maratonu byly všechny pocity ještě intenzivnější. Jenom kvůli doběhu na slavný stadion to stálo za to. Celá příprava i náročných 42 kilometrů na trati.   Po doběhu do cíle ale všechno ještě neskončilo? I poté pokračovala perfektní organizace. Po několika metrech jsem dostal na krk medaili, termofólii, občerstvení a pití.  Poblíž jsem měl připravené i osobní věci. Ty jsem si vyzvedl bez čekání. Jakmile mně dobrovolníci uviděli přicházet, tak mi podle čísla vydali pytel s mými osobními věcmi.   Jaký jste v Aténském autentickém maratonu zaběhl čas? V celkovém pořadí jsem skončil na 1854. místě. Z českých vytrvalců jsem byl v cíli osmý. Zaběhl jsem čas 3:51:34. Nerychlejším krajanem byl Jan Pernica ze Slavie Praha, který v absolutním pořadí vybojoval za čas 2:36:56 dvanáctou pozici. Honza Pernica si mě v roce 2019 vybral na natáčení filmu Zátopek a díky němu jsem si v tomto filmu několik sekund zahrál.   Kolik se slavného závodu zúčastnilo maratonců? Na start se postavilo 9000 běžců z 83 zemí. Do cíle doběhlo 8715 maratonců. Z toho 33 Čechů.   Jak se Vám maraton v Řecku a dění kolem něho líbilo? Rozhodně mu dávám velkou jedničku. Příjemně mě překvapila dokonalá organizace, parádní byla atmosféra. Lidé kolem trati si závod užívali a já, přestože to bylo hodně náročné, jsem si maraton užíval také.   Lubomír Hotař

Radim Grebík a Tomáš Kříž (oba Titan Trilife Zlín) si ještě prodloužili triatlonovou sezonu. Oba reprezentovali Česko na Asijském poháru v Kataru. Závod v Dauhá se konal na trati složené z 1500 metrů plavání, 38 kilometrů cyklistiky a 10 kilometrů běhu. Grebík v něm vybojoval za čas 1:43:37 páté místo. Kříž skončil v čase 1:47:01 jednadvacátý. Zvítězil Jawad Abdelmoura z Maroka (1:42:48), před Benem Dijkstramou z Velké Británie (1:43:08). Třetí příčku obsadil Japonec Aoba Yasumatsu (1:43:15).   ,,Závod se konal v nové stále ještě nedostavěné čtvrti v Dauhá. Pořadatelé ale měli všechno dokonale připravené,“ prozradil Radim Grebík.   ,,Plavalo se na dvou okruzích v místní zátoce Perského zálivu. Voda měla příjemných 26°C. Cyklistika se jela v širokých ulicích pod mrakodrapy a závěrečný běh se běžel po promenádě podél pláže. Cyklistika i běh byly rovněž rozložené do dvou okruhů,“ informuje dále Grebík.   Triatlonista ze Vsetína hájící barvy zlínského Titan Trilife klubu se od startu držel v kontaktu s čelem závodu. Na kole jel ve vedoucí skupině, do které se dotáhl i Tomáš Kříž.   ,,Běh byl pro mě největší výzvou. Na aklimatizaci jsem měl v Kataru pouze 48 hodin a s časovým posunem jsem šel do závodu v 5.30 hodin našeho času. To pro olympijský triatlon není obvyklé. Brzký start byl však přizpůsoben místnímu počasí, protože odpoledne bylo v Kataru třicetistupňové vedro. Při běhu to ale bylo opravdu náročné. Snažil jsem se držet krok s pozdějším vítězem Maročanem Abdelmourou. V průběhu šestého kilometru jsem ale musel tempo zvolnit a vedoucí čtveřici opustit. Ovšem i se ziskem pátého místa jsem spokojený,“ tvrdí Radim Grebík.   Ten v cíli na třetí příčku ztrácel dvaadvacet sekund.   ,,I páté místo mi však zajistilo další cenné body do světového žebříčku a tím i lepší výchozí pozici při startu příští sezony,“ potěšilo Grebíka.   Lubomír Hotař

Jakub Štvrtecký má na začátku sezony ve Světovém poháru nabitý program. V Östersundu se zúčastnil pěti závodů.   V úvodním vytrvalostním závodu obsadil padesáté místo. O lepší umístění ho připravily čtyři minely na střelnici.   V následujícím sprintu už byl rodák z Velkých Karlovic úspěšnější. Vybojoval v něm 27. příčku. V tomto závodu se vydal pouze na jedno trestné kolo. Tento třetí nejlepší výsledek v kariéře ve Světovém poháru mu zajistil první letošní body. Na konto si jich připsal 14.    ,,Na trati i střelnici mi byla zima. Měl jsem problém vůbec rozhýbat prst na spoušti. Naštěstí jsem udělal jenom jednu chybu. A to ještě úplně zbytečnou,“ mrzelo Štvrteckého i jedno zaváhání.   V Östersundu se konal ještě jeden sprint. V něm biatlonista z Valašska skončil na třiačtyřicáté pozici.   ,,Druhý sprint se konal v patnáctistupňovém mrazu. Dařilo se mi v něm na střelnici, kde jsem minul pouze jeden terč. Na trati jsem se však trápil. Od začátku jsem se nemohl dostat do tempa. Zvedl jsem se až v posledním kole. V něm jsem měl devatenáctý běžecký čas. Celkově jsem ovšem zajel až jednapadesátý běžecký čas a to tentokrát na body nestačilo,“ konstatoval mírně zklamaný Jakub Štvrtecký.   Ani v následujícím stíhacím závodu se neprosadil. V něm se sice dlouho držel na hraně bodového zisku vyhrazeného čtyřiceti nejlepším biatlonistům, ovšem díky pokažené střelbě dojel do cíle až na čtyřiapadesáté pozici. Ve druhé střelbě vstoje dokonce netrefil ani jeden terč.   Biatlonista z Velkých Karlovic se ve Švédsku společně s Michalem Krčmářem, Adamem Václavíkem a Mikulášem Karlíkem představil také v závodu štafet.  Česko v něm skončilo na 11. místě.   Lubomír Hotař

Slavičínská futsalová liga (AFLS) pokračovala po týdenní covidové pauze dalším turnajem. Ve šlágru kola se střetly vedoucí týmy tabulky. Souboj Luhačovské a Úderné jednoty skončil remízou 2:2. Zaváhání vedoucích celků využily Holoty, které se po výhře nad Zpiťaři dostaly na dostřel prvních týmů. Soutěž pokračuje v neděli 12. prosince a v magnetu kola si to rozdají Holoty s lídrem tabulky z Luhačovské.  

Tenisovým amatérům nad 50 let v české veteránské sérii Senior´s Tour 2021 skončila sezona. Jejím vrcholem byl kategoriový Grand Slam ve Zlíně. Ten se hrál v hale na antuce na Vršavě.   Hlavní turnaj Open vyhrál Martin Komínek z Rožnova pod Radhoštěm, který ve finále porazil reprezentanta Štítné nad Vláří Josefa Hnaníčka. Třetí skončil Miroslav Petružela z Daskabátu u Olomouce. Tenista z Hané v souboji o bronzovou příčku zdolal Brňana Petra Handlíře.   ,,Finálová partie byla vyrovnanější, než napovídá konečný výsledek. Bojovalo se v ní o každý balón i každý gam. K vidění byly krásné výměny. O výhře levorukého Komínka nakonec rozhodly větší zkušenosti a důraz a jistota při zakončování výměn. Hnaníček od začátku do konce utkání ale soupeřovi z Rožnova pod Radhoštem vzdoroval,“ chválil oba finalisty v turnaji Open Jan Nahodil, ředitel celého okruhu Senior´s Tour 2021.   Turnaj Medium ovládl Michal Friedrich. Matador z Otrokovic ve finálovém utkání udolal ve třech setech zlínského veterána Tomáše Doležela. Ve střetnutí o bronzovou pozici Pavel Remiáš z Ostravy překonal Luboše Sojku (Poličná).   [gallery columns="4" ids="117298,117296,117295,117294"] Kategoriový Grand Slam ve Zlíně 2021. Foto: Jan Nahodil   ,,Ve finálovém téměř dvě hodiny trvajícím duelu byly k vidění dlouhé a přesné výměny od základní čáry. Friedrich i Doležel měli několik mečbolů. O úspěchu Friedricha rozhodla jeho větší razance. Důležité rovněž bylo, že tenista z Otrokovic, jemuž bylo nakloněné také štěstí, v klíčových momentech udělal míň nevynucených chyb,“ upozornil Nahodil.   VÝSLEDKY KATEGORIOVÉHO GRAND SLAMU VE ZLÍNĚ 2021: TURNAJ OPEN (6 hráčů): Čtvrtfinále: Martin Komínek (Rožnov pod Radhoštěm) – Dušan Machala (Zlín) 6:4, Petr Handlíř (Brno) – Peter Mišík (Ilava) 6:3. Semifinále: Martin Komínek – Miroslav Petružela (Daskabát u Olomouce) 6:2, 6:4, Josef Hnaníček (Štítná nad Vláří) – Petr Handlíř 6:3, 7:5. O 5. místo: Mišík – Machala 7:5, 4:6, 12:10. O 3. místo: Petružela – Handlíř 6:3. Finále: Komínek – Hnaníček 6:3, 6:2.     TURNAJ MEDIUM (11 hráčů): Osmifinále: Tomáš Doležel (Zlín) – Ladislav Matušinec (Štítná nad Vláří) 6:0, Michal Friedrich (Otrokovice) – Jiří Macenauer (Lipník nad Bečvou) 6:4, Jiří Fiala – Milan Novák (oba Zlín) 6:3.  Čtvrtfinále: Tomáš Doležel (Zlín) – Rostislav Gažák (Kunčičky u Bašky) 6:1, Pavel Remiáš (Ostrava) – Zdeněk Strohalm (Grygov) 7:6, Michal Friedrich (Otrokovice) – Jan Neubauer (Dub nad Moravou) 6:1, Luboš Sojka (Poličná) – Jiří Fiala (Zlín) 6:3.   Semifinále: Doležel – Remiáš 4:0 skreč, Friedrich – Sojka 6:0. O 3. místo: Remiáš – Sojka 6:4. Finále: Friedrich – Doležel 6:4, 6:7, 10:6.   Lubomír Hotař

Na svůj osmý start v kariéře se při Mikuláš Rally ve Slušovicích postavil Radek Jatel. Společně se spolujezdkyní Kateřinou Plškovou usedli do vozu Peugeot 208 R2. V letošní sezoně to byl pro závodníka z Vysokého Pole třetí závod a první závod po havárii na Rally Plzeň. Radek s Kateřinou dostali přidělené startovní číslo 22 a mohli vyrazit závodit.   „Počasí si s námi od pátku docela pohrávalo, v pátek večer to vypadalo na zimní pneu, protože silnice byly zasypané sněhem, při seznamovacích jízdách to vypadalo jako šotolinová rally, protože silničáři nešetřili kamínky a silnice byla doslova šotolina, nakonec jsme zvolili mokré pneu a to byla optimální volba. Do rally jsem vstupoval s tím že bych rád konečně bojoval o stupně vítězů, ale na druhou stranu jsem necítil žádný tlak a jelo se mi dobře. První RZ jsem vyhrál ve 2 WD a těšil jsem se na 2 RZ, bohužel v ní přišla malá chyba, která ovšem měla za následek obrovskou časovou ztrátu a bylo po závodě. Osudným se nám stal ostrůvek, který se objížděl u penzionu v Podkopné Lhotě. Málo se mi utrhnul zadek auta a zvolil jsem zatáčku projet ze široka. Jenže tato varianta byla špatná a nacházela se zde zasněžená příkopa, do které jsme zapadli. Děkuji fanouškům, kteří nás po několika minutách vytáhli a my jsme mohli závod dokončit,“ popsal Radek Jatel. Díky této jezdecké chybě se posádka Jatel – Plšková propadla z vedoucího místa ve třídě 6 i mezi dvoukolkami až na samotný chvost výsledkové listiny. [caption id="attachment_117058" align="alignnone" width="690"] Závodník z Vysokého Pole Radek Jatel se spolujezdkyní Kateřinou Plškovou. Foto: Pavel Pustějovský[/caption] Jelikož závod byl krátký, bylo po nadějích na slušný výsledek a smíšená dvojice si zbytek soutěže chtěla hlavně užít. „V dalším průběhu závodu jsem se snažil jet plynule, ale bez chyb, o nic nám již nešlo. Naše časy byly slušné a jsou pro mě dobru motivací snažit se zajistit rozpočet na nějaké závody v roce 2022. Závěrem bych rád poděkoval všem partnerům, kteří se podíleli na našem startu. Společnosti MEDIFEMMA, APEKON, TOMSPIZZA, TVD, MICHAL MOTL a ŠEVČÍK GROUP. Dále bych chtěl poděkovat fanouškům za skvělou atmosféru a týmu Sparrow racing za přípravu vozu a skvělé týmové zázemí,“ uvedl třiatřicetiletý jezdec.   [gallery columns="5" ids="117053,117054,117055,117056,117052"] Foto: Rallyservice Marcela svobodová   Svoji premiéru na místě spolujezdce si odbyla Kateřina Plšková, proto jsme se zeptali, jak závod prožila nová spolujezdkyně. „V prvé řadě to byl naprosto úžasný zážitek, ale také i nová životní zkušenost, která mi umožnila zjistit zase něco víc o rally a lidech kolem. S Radkem jsme přípravu brali docela vážně i z toho důvodu, že to byl pro mě úplně první závod a netušila jsem co všechno mě čeká. Musela jsem se seznámit se všemi povinnostmi spolujezdce jako jsou např. orientace v itineráři, psaní a čtení rozpisu, počítání a měření času do ČK, absolvování školení apod. Sledovala jsem také spoustu onboard videí. Na poprvé jsem z jízdy byla trochu nervózní, protože při závodění pracují nervy více než obvykle. Jízda vyžaduje koncentraci, která ale nekončí průjezdem cíle RZ, jelikož je nutné sledovat časové limity i při přejezdech mezi RZ. Přesto jsem se po pár absolvovaných RZ dokázala bez větších problémů orientovat. Těšilo mě, že jsem měla tu možnost dělat Radkovi spolujezdce a neudělala žádné velké chyby a myslím, že oba jsme si atmosféru závodů náležitě užili,“ popsala svůj premiérový start Kateřina Plšková   Barbora Vébrová   https://youtu.be/k0V2tEX-nd0

Sledge hokejový útočník Erik Fojtík si v českém reprezentačním dresu zahrál na dvou paralympiádách ve Vancouveru a Soči. Další start za tým vedený trenérem Jiřím Břízou už ale nepřidal. Rozhodl se totiž v roce 2015 k přestupu a na mezinárodní scéně hájí barvy Slovenska. Nyní se podívá do čínského Pekingu, který bude v březnu hostit nadcházející paralympiské hry. Česko a Slovensko na Zimních paralympijských hrách 2022, které jsou na programu od 4. do 13. března, doplní Jižní Korea, Itálie, Kanada, USA, Rusko a domácí Čína.   Sledge hokejisté Slovenska se tak poprvé ve své historii probojovali na Paralympijské hry, které se uskuteční příští rok v Pekingu. Letenky do Číny si vybojovali ve zvládnuté kvalifikaci v Berlíně, kde nestačili pouze na Italy, kterým podlehli po tuhém boji 2:3 a získali druhé postupové místo. Postupně vyhráli se Švédskem 4:0, Japonskem 3:0, Norskem 4:2 a na závěr v přímém souboji o postup přehráli domácí Německo taktéž 4:2. Rozdílový v klíčovém duelu byl především ve výkonu brankářů, kdy německý Kunst si nepočínal zrovna přesvědčivě, za to slovenský brankář Lepáček zlikvidoval několik vyložených šancí soupeře a byl po zásluze vyhlášen nejlepším hráčem zápasu. Více o kvalifikaci v Berlíně si můžete přečíst zde. [caption id="attachment_116869" align="alignnone" width="690"] Foto: Archiv Erika Fojtíka[/caption] „Po pravdě řečeno jsem v postup na Paralympijské hry před začátkem kvalifikace příliš nevěřil. Obával jsem se síly protivníků z Itálie, Norska či domácího Německa. Skvěle nám však vyšel začátek turnaje, kdy jsme nejdříve rozdrtili Švédsko a poté jsme s přehledem přehráli i Japonsko. Navíc jsme ve dvou zápasech neinkasovali branku. Prubířským kamenem pro nás byl souboj s Itálií, kdy jsme dlouho sahali po prodloužení, ale v závěru jsme inkasovali smolnou třetí branku. Čtvrté utkání s Norskem jsme stejně jako soupeř museli vyhrát, což se nám podařilo i s notnou dávkou sportovního štěstí. V posledním duelu s domácím Německem bylo zřejmé, že kdo vyhraje, pocestuje do Pekingu. Nám se utkání vydařilo a po bojovném výkonu jsme domácí celek zdolali. Podívám se tak na další paralympijské hry, v což jsem v mém věku už příliš nedoufal. Ale měli jsme před kvalifikácí v Berlíně na Slovensku velmi náročnou přípravu a ta nakonec nesla ovoce. Poděkovat musím všem věrným fanouškům, kteří nás podporovali i z Česka, spolupracovníkům v NTS-Prometal ve Slavičíně a také portálu Regionu Valašsko, který o našem sportu vždy referuje, za což jsme rádi,“ dodal  nadmíru šťastný Erik Fojtík přímo z dějiště kvalifikace. [caption id="attachment_116870" align="alignnone" width="690"] Foto: Archiv Erika Fojtíka[/caption]   -kos-

Brumovská šipková liga má za sebou v nové sezóně odehraných již devět kol a na čele tabulky se usadil celek Plechové letky ze Slavičína před favorizovanými brumovskými Pitbully. Na třetí příčce je zatím celek z Bohuslavic nad Vláří. Sestavy a soupisky všech celků najdete zde.   Slavičané ale svůj tým před sezonou patřičně vystužili o velmi kvalitní hráče - Michala Blažka a Karla Chromáčka. Ke stálicím týmu patří Pavel Petráš a nestárnoucí Jožka Adámek. Své si uhraje i divnický Jan Topil. Mužstvo zatím poznalo pouze jednou hořkost porážky, ale sezona je ještě velmi dlouhá a o všem podstatném se bude rozhodovat až v závěrečném play off.  

1.liga - tabulka po 9. odehraném kole (27.11.2021)