Drama až do úplně posledních kilometrů s sebou přinesl letošní jubilejní 40. ročník Kowax Valašské Rally ValMez 2022, jejíž absolutním vítězem se nakonec stala dvojice Václav Pech - Petr Uhel na voze Ford Focus WRC. Druhou příčku vybojovali Filip Mareš s Radovanem Buchou, třetí nakonec skončili úřadující šampioni Jan Kopecký s Janem Hlouškem (všichni na Škodě Fabia Rally2).   O definitivním pořadí na stupních vítězů se rozhodlo až na závěrečném rychlostním testu, kterým byla 19.5 km dlouhá zkouška Velká Lhota. Václav Pech, který nazul pro poslední sekci suché pneumatiky, dokázal ze své volby vytěžit maximum a v cíli testu byl v součtu časů o 4.1 sekundy rychlejší než Filip Mareš. Jan Kopecký, zvolil vzhledem k nevypočitatelným povětrnostním podmínkám 'univerzální' obutí ztratil na RZ 14 na Pecha rovných osmnáct vteřin, čímž se z dosavadní první příčky posunul na třetí místo o 4.5 vteřiny za Mareše.   „Soutěž jako taková byla strašně hezká, dobře zorganizovaná. Nikde jsme zbytečně nečekali a nestáli. Byla to takové klasická rally, jaké jsme jezdili před dvaceti lety. Bylo míň protikatů a o to víc vytahného bahna, ale to prostě k rally patří a já bych takových soutěží přivítal víc. Takže až na tu Bystřičku se mi to moc líbilo a organizaci nemůžu nic vytknout,“ uvedl v cíli Václav Pech. [caption id="attachment_125939" align="alignnone" width="690"] Václav Pech v cíli Valašské Rally. Foto: valasskarally.cz[/caption] Čtvrtou příčku absolutně úhájil bez větších potíží Miko Marczyk, který se na Valašsku představil v rámci přípravy na nadcházející soutěž mistrovství světa v Chorvatsku. Podobně na tom byl pátý Tom Kristensson, který se letošní náročné Valašské rally zúčastnil v rámci získávání zkušeností za volantem vozu Hyundai i20 R5 domácího týmu Kowax 2Brally.   Na další příčce byla klasifikována bratrská dvojice Melichárkových. Pro zkušenou slovenskou posádku je šesté místo z náročné soutěže určitě výborným výsledkem, v rámci hodnocení slovenského šampionátu si na letošní Kowax Valašské Rally ValMez vybojovala bronz za Marešem a Marczykem.   Spokojenost se sedmou příčkou panovala i ze strany Karla Trojana, který se nakonec po druhé Bystřičce dokázal posunout o 1.5 vteřiny před Macieje Lubiaka. Polský pilot, který se na valašské soutěži letos objevil už potřetí, však přesto nebyl osmým místem zklamán a v cíli hodnotil rally velmi pozitivně. Podobně pozitivně naladěn byl v cíli i nestárnoucí Karel Trněný, který pouze lece litoval včerejší minutové penalizace za předčasný příjezd do časové kontroly. Nejlepší desítku pak uzavřel Ondřej Šimek, startující stejně jako Trněný na Fordu Fiesta R5.   V rámci hodnocení vozů s jednou poháněnou nápravou se při 40. Kowax Valašské Rally ValMez z vítězství na cílové rampě radovali favorizovaní Jan Dohnal a Ivo Vybíral na Renaultu Clio S1600. O druhém místě v jinak velmi vyrovnaném souboji paradoxně rozhodla sobotní městská rychlostní zkouška, kterou zvládl David Štefan navigovaný Ondřejem Vichtorou (Peugeot 208 Rally4) lépe než třetí Victor Hansen, jemuž rozpis četl Victor Johansson (Ford Fiesta Rally4). Švédští mladíci by se pak měli letos v České republice objevit ještě při srpnové Barum Czech Rally Zlín.   Letošní seriál Sonax Mistrovství ČR v rally bude pokračovat druhým dějství v termínu 6. - 8. května 2022, kdy se pojede 56. Rallye Šumava Klatovy. Mezitím nás však čeká také start šampionátu jednodenních soutěží v podobě oblíbeného Rallysprintu Kopná s tradičním centrem ve Slušovicích (29. – 30. dubna 2022).   -tz-

Erik Fojtík ze Slavičína přišel během dvou let již dvakrát o titul mistra České republiky. Nejprve to bylo ještě v dresu Studénky, kdy mu chybělo ve finálovém souboji se Zlínem odehrát poslední utkání. Sezóna však byla kvůli začínajícímu COVID-19 nakonec zrušena. O další titul přišel Erik Fojtík po návratu z Pekingu z paralympijských her, kde reprezentoval Slovensko. Kvůli válce na Ukrajině nepřijeli ve finálovém souboji s Karlovámi Vary Havířovu legionáři z Ruska. Pouze v odvetném utkání ve Zlíně nastoupil kapitán ruské sborné Dmitrij Lisov, ale ten na všechno sám nestačil. Erik Fojtík se tak stal sběratelem stříbrných medailí.   „V posledních zápasech sezony  25. - 26. 3. České sledgehokejové ligy se do finále ve Zlíně probojovaly celky SKV Karlovy Vary a Parahokej Havířov. Boužel pro náš tým tyto dva závěrečné duely vůbec nevyzněly pozitivně, když v prvním jsme byli dehonestováni poměrem 10:0  a v tom druhém jsme opět prohráli 8:4. Karlovy Vary s mladými českými reprezentanty plně ovládly ledovou plochu a předváděly hezkou kombinační hru, po právu si tedy zasloužily titul mistra ČR,“ upřesňuje Erik Fojtík.   První zápas, který se hrál ve Zlíně v pátek 25. března v podvečer v 19 hodin, byl přehlídkou karlovarského parahokeje, protože havířovský tým Erika Fojtíka se k puku příliš nedostával. Individuálně se občas prosadil Hečko, který se s pukem vydal mimo pásmo Havířova, ale bez pomoci spoluhráčů se nemohl prosadit. Karlovarští si hezkými kombinacemi  a rychlou hrou dokázali poradit s hráči Havířova a není divu, že se dostávali do šancí, které proměňovali. Pravdou je, že nebýt Lepáčka, kterého v závěru utkání v bráně vystřídal Loska, mohlo být skore utkání ještě tristnější, protože podal výborný výkon. Na hře bylo opět vidět, že Havířov je bez ruských hráčů opravdu slabý tým a tak není divu, že tento duel skončil pro tragicky 10:0! [caption id="attachment_125589" align="alignnone" width="690"] Erik Fojtík v dresu Parahokej Havířov z.s.[/caption] Branky a nahrávky: 5. Wágner (Geier, Karafiát), 11. Karafiát (Geier), 12. Zelinka (Geier, Karafiát), 28. Veselý (Geier, Karafiát), 32. Veselý (Zelinka), 33. Zelinka, 37. Geier (Wágner), 39. Geier, 43. Veselý (Wágner, Kovařík), 45. Karafiát (Veselý, Wágner)   SKV Sharks Karlovy Vary: Mach – Zelinka, Haas, Wágner (A) – Michalčín, Berger, Veselý, Kovařík, Geier (C), Sedláček, Karafiát (A) Trenér: Miroslav Hrbek   Parahokej Havířov z.s.: Lepáček (Loska) – Kudrna (C), Fojtík, Staněk – Keller, Kudela, Bařák, Hečko (A), Rábik, Prostředník, Mlčák Trenér: Petr Kudrna   V sobotním utkání bylo příjemným překvapením pro tým Havířova a nepříjemným pro soupeře - příjezd Dmitrije Lisova. V úvodních minutách byl Havířov ofenzivné lepším týmem a podařilo se mu v úvodních minutách obsadit soupeřovo pásmo, ale k vážnějšímu ohrožení brány se nedostali. Opět se ukázala lepší sehranost soupeře, který skóroval jako první na začátku druhé třetiny a o minutu později už Vary vedly 2:0. Havířovu se podařilo snížit na 2:1 a poté srovnat Lisovem na 2:2. Tento stav nevydržel dlouho, když se soupeř opět ujal vedení a do konce druhé třetiny ještě zvýšil náskok na na 4:2.   V úvodu třetí třetiny po rychlém úniku snížil Dima Lisov na 4:3. I přes snahu Havířov se soupeřem nedokázal držet tempo a tak padaly góly do sítě 5:3 ve 39. minutě a o chvíli později na 6:3. I když se Hečko s Lisovem snažli najít cestu před karlovarskou klec a skorovat, ale nedařilo se. SKV K. Vary se dostali až na osmigólové skóre 8:3, které kosmeticky upravil na konečných 8:4 Václav Hečko.   Tento zápas byl výkonostně lepším pro tým Havířova a to zásluhou Lisova, který svou rychlostí a zkušeností vytvořil hodně šancí pro své spoluhráče, hlavně však pro Hečka. Nebyla to hra jen na jednu bránu a i pro diváka to byla zajímavá podívaná.   Branky a nahrávky: 16. Sedláček (Geier, Wágner), 16. Sedláček (Veselý, Geier), 20. Geier (Haas, Sedláček), 30. Geier (Veselý, Wágner), 37. Veselý (Geier), 39. Veselý (Geier, Wágner), 40. Geier (Zelinka), 40. Sedláček (Kovařík) – 19. Fojtík (Hečko, Mlčák), 20. Lisov (Staněk), 31. Lisov (Fojtík), 41. Hečko (Lisov, Bařák)   SKV Sharks Karlovy Vary: Mach – Zelinka, Haas, Wágner (A) – Michalčín, Berger, Veselý – Kovařík, Geier (C), Sedláček – Karafiát (A) Trenér: Miroslav Hrbek   Parahokej Havířov z.s.: Lepáček (Loska) – Kudrna (C), Fojtík, Staněk – Keller, Kudela, Lisov – Bařák, Hečko (A), Rábik – Mlčák (A) Trenér: Petr Kudrna   -kos-

40. ročník KOWAX Valašská rally ValMez (8. – 10. dubna 2022).   Finální přípravy „Valašky“, stejně jako celou českou soutěžáckou komunitu, zasáhla tragická nehoda na úvodním závodě slovenského šampionátu. Její následky připravily o život ředitele soutěže Rudolfa Kouřila. Organizační tým tak přišel o nezastupitelného člověka, který Valašskou rally ValMez postupně směřoval do evropských struktur a mezi elitu českých soutěží. Další potvrzení kvalitní práce mělo přijít při jubilejním čtyřicátém ročníku. Ruda se toho už nedožil…   „Za celý organizační tým a všechny, kdo se podílí na přípravě závodu, chci Rudovým nejbližším kondolovat. Zároveň se s ním osobně rozloučíme tuto středu v Hustopečích, určitě na něj vzpomeneme i při slavnostním startu Valašky. Tato smutná událost samozřejmě zasáhla do finálních příprav závodu, ale s týmem Valašky uděláme maximum možného, abychom Rudu dokázali co nejvíce zastoupit a soutěž se odjela co nejblíže očekávanému standardu,“ komentuje vývoj poslední dní šéf organizačního týmu Jaromír Tomaštík. Právě on po Rudolfu Kouřilovi převezme při KOWAX Valašské rally ValMez 2022 funkci ředitele.   Zápočty valašské soutěže a brzký dubnový termín lákají do okolí Valašského Meziříčí zajímavá jména. V rámci přípravy na Chorvatskou rally (WRC) je přihlášen loni třetí jezdec konečného hodnocení ERC Miko Marczyk. Prioritou polského jezdce letos bude světový seriál WRC2. A to samé platí i pro Toma Kristenssona. Juniorský mistr světa 2020 spojil pro letošní rok své závodění se značkou Hyundai. „Věřím, že ten domácí Škoda Cup trochu zpestří,“ říká šéf týmu Kowax B2 Rally a příborský jezdec Martin Vlček, který rovněž nechybí mezi přihlášenými.   Pro oba zahraniční hosty se nabízí více než kvalitní srovnání, s úřadujícím českým mistrem a šampiónem WRC2 ze sezóny 2018 Janem Kopeckým. Z české špičky dorazily i přihlášky Filipa Mareše či Adama Březíka. Už nyní se počet speciálů Rally2 blíží číslovce 20.   Bez šancí na celkový výsledek nebudou ani týmy s technikou zařazenou do nově vypsané Divize 2. Jde o speciály WRC, konkrétně Ford Focus RS WRC Václava Pecha a Mini WRC Tomáše Kurky. Návrat za volant Fordu Fiestu RS WRC v rámci slovenské klasifikace hlásí Jaroslav Melichárek.   Při pohledu do seznamu přihlášených bychom mohli zmínit mnoho dalších taháků. Jedním z nich je vůz Alpine A110 Rally RGT v rukou Jakuba Jirovce. Atraktivní může být i srovnání Fordů Fiesta Rally3 Vlastimila Majerčáka a Filipa Kohna. Nechybí ani mistrovský Renault Clio S1600 s Janem Dohnalem za volantem.   „Zatímco špička startovního pole se nám zajímavě plní, zklamán jsem menším zájmem historiků. Nikdo nedokázal odhadnout, co nový formát mistrovství se startovním polem udělá, ale tak málo aut jsem nečekal. Musím si přiznat, že za šest let u tohoto podniku jsem nedokázal nalézt podmínky, které by posádky historiků i nižších tříd dokázaly na start Valašky přilákat. A proto je třeba zvážit, jestli není čas předat žezlo, po letošním jubilejním ročníku, mladším,“ dumá Tomaštík.   40. KOWAX Valašská rally ValMez odstartuje v pátek 8. dubna od 17:30 hod. v blízkosti Zámku Žerotínů ve Valašském Meziříčí. Posádky pak vyrazí v sobotu 9. dubna na rychlostní zkoušky po silnicích Zlínského i Moravskoslezského kraje. Na sobotu je naplánováno osm zkoušek, na neděli šest. Po absolvování čtrnácti rychlostních zkoušek dorazí první posádky na cílovou rampu ve Valašském Meziříčí v nedělním odpoledni, krátce před 15. hodinou.   Program a více info na https://valasskarally.cz/   -tz-

V sobotu 26. března proběhl v hale v Dolní Lhotě již 4. tenisový turnaj ze série turnajů mladších žáků. Prezentovalo se celkem 22 dětí ve věku do 10-ti let. Každý hráč si odehrál dva zápasy v základní skupině a poté tři až čtyři zápasy v play off.   Celkovou vítězkou se bez jediné prohry stala Nikola Hradilová z Valašských Klobouk. Druhé místo vybojovala místní hráčka Viktorie Dobrotová, která celý turnaj hrála bez chyby a prohrála až v závěrečném finále. Třetí místo získala Zita Čočková z Valašských Klobouk, která otočila neuvěřitelným způsobem zápas o třetí místo proti Tobiasi Ritterovi (Valašské Klobouky).   Turnaj se velmi vydařil a už teď se děti těší na poslední turnaj této série, který nejspíš proběhne v sobotu 21. května na venkovních antukových kurtech v TOPAS klubu v Brumově.   [caption id="attachment_124874" align="alignnone" width="690"] Tenisový turnaj v Dolní Lhotě. Foto: David Dorňák[/caption]   Pořadí TOP 15 hráčů na turnaji: 1. Hradilová N. (V.Klobouky) 2. Dobrotová V. (D. Lhota) 3. Čočková Z. (V. Klobouky) 4. Ritter T. (V. Klobouky) 5. Dobrota O. (D. Lhota) 6. Vanda A. (D. Lhota) 7. Kovářová J. (Pozděchov) 8. Massa E. (Rokytnice) 9. Lysáková L. (Brumov) 10. Zvonek E. (Slavičín) 11. Molková A. (V. Klobouky) 12. Lysáková V. (Vlachovice) 13. Hasalová B. (D. Lhota) 14. Boráňová N. (D. Lhota) 15. Jančíková D. (Pozděchov)   ŽEBŘÍČEK HRÁČŮ PO 4. TURNAJI: 1. Dobrotová V. - 114 bodů 2. Kovářová J. - 107 bodů 3. Ritter T. - 98 bodů 4. Hradilová N. - 96 bodů 5. Dobrota O. - 78 bodů 6. Massa E. - 75 bodů 7. Čočková Z. - 75 bodů 8. Zvonek E. - 69 bodů 9. Slezáková B. - 62 bodů 10. Filáková M. - 57 bodů 11. Vanda A. - 49 bodů 12. Lysáková L. - 45 bodů 13. Jančíková D. - 42 bodů 14. Molková A. - 34 bodů 15. Hromada J. - 29 bodů 16. Niko M. - 28 bodů 17. Boráňová - 28 bodů 18. Kolínek M. - 28 bodů 19. Vošahlík J. - 26 bodů 20. Skočovská L.- 23 bodů   -kos-

V sobotu 19. března  proběhl v hale v Dolní Lhotě již čtvrtý tenisový turnaj starších žáků a žákyň ve čtyřhře. V kategorii děvčat se prezentovaly tři dvojice Jendoznačnými vítězkami se stala dvojice Skye Lewis (Brumov-Bylnice) s Marikou Zvonkovou (Slavičín), které ve finale porazily domácí dvojici Zuzku Kataurevou s Viktorií Dobrotovou. A 3. místo obsadila vizovická dvojice Bára Grygarova s Terkou Lomnicovou.   V kategorii kluků se prezentovalo celkem šest dvojic. Po napínavém finále se z prvního místa radovala dvojice Vojtěch Masař (Poteč) Filip Šuráň (Štítná), která ve finále nejtěsnějším možným způsobem přehrála dvojici Jakub Latinák (D. Lhota) Erik Koutný (Vysoké Pole). Třetí místo dokázaly vybojovat vítězky dívčí kategorie Zvonková/Lewis, které předvedly skvělý výkon.   [caption id="attachment_124423" align="alignnone" width="690"] Žákovský turnaj v Dolní Lhotě. Foto: David Dorňák[/caption]   -kos-

Sledgehokejista Erik Fojtík ze Slavičína se vrátil z paralympijských her v Pekingu, kde reprezentoval Slovensko. Mužstvo našich východních sousedů si připsalo v konečném účtování sedmé místo, což odpovídá rozložení sil na tomto turnaji. Slovácí mohli pomýšlet i na lepší výsledek, ale v remízovém utkání s Itálií nezvládli poté samostatné nájezdy. Valašský nestor po skončení turnaje avizoval své ukončení reprezentační kariéry, ale je možné, že své plány ještě přehodnotí.   Jak hodnotíš vaše vystoupení na paralympiádě v Pekingu?   Měli jsme příznivou skupinu, ve které bylo i Česko, domácí Čína a Itálie. Věřili jsme si na Itálii, se kterou jsme ale prohráli na nájezdy. Nepočítali jsme s výhrou nad Čínou, kdy pro nás skončil zápas 7:0. S Českem, který má na rozdíl od Slovenska profesionáln tým, jsme chtěli uhrát slušný zápas. To nám nevyšlo, když se nám nepovedla první třetina a zápas jsme "projeli" 3:0.   Jaká byla organizace her, hlavně zahajovací a ukončovací ceremoniál?   Tyto ceremoniály probíhaly v Ptačím hnízdě, což je olympijský stadion z roku 2008. Celý progam byl opravdu hezky zrežírován a bylo se na co dívat. V některých chvílích to bylo až dojemné.     Měli jste možnost sledovat i jiné sporty například lyžování či curling?   Měli jsme volný den mezi zápasy a tak někteří z nás vyjeli do hor podpořit lyžaře a také curlingový tým. Stejně tak nám fandili i oni na našich zápasech.   Jak se vám žilo v "bublině" a jak přísná byla opatření?   Nezvyklý přílet na letiště, kde kromě výprav paralympioniků a personálu nikdo nebyl! Uzavřeli kvůli nám jednu z příletových hal! V olympijské vesnici byli někteří z personálu v kombinézách s kryty a rouškami přes obličej. Roušky jsme museli mít i venku, nejen uvnitř budov. Pořadatelský tým neustále chodil  s nádržemi na zádech a dezinfikovali nejen vnitřní, ale i venkovní prostory!   A strava? Dalo se na ni zvyknout?   Já jsem byl spokojen. V paralympijské vesnici je jídelna, kde je nonstop provoz. Nabídka je pestrá od čínské kuchyně, přes evropskou či arabskou halal stravu. I KFC zde mělo svou provozovnu, ale s omezenou nabídkou. Velký výběr byl i dezertů, ovoce, nebo i zmrzliny a široká škála nápojů ze sortimentu amerického výrobce coly a taktéž rozličné kávy a čaj.   No rozhodně jsem tam neshodil. :-)   [gallery columns="5" ids="124170,124171,124174,124172,124173"] Foto: archiv Erika Fojtíka   Jak na tebe působilo velkoměsto jakým Peking je a co doprava ve městě?   Peking má dle informací 24 milionů obyvatel. Každý, kdo tam má auto platí poplatek za to, že ho může využívat a to prý není malá částka. Doprava na křižovatkách mi přišla chaotická, ale havárii jsem tam neviděl. Pro olympijská a paralympijská vozidla měli vymezený jízdní pruh, dokonce i po dálnici do lyžařského střediska Jangčing.   Na turnaji pískal i tvůj rodák z Brumova Jan Vaněk, měli jste možnost se setkat i mimo led?   Ano, Jan už píská několikátou Paralympiádu, nemluvě o mistrovstvích, které soudcoval. Neměli jsme možnost se setkat, protože rozhodčí nebydleli v paralympijské vesnici. A na hokejové hale byl striktně vymezen prostor, kde mohli sportovci, veřejnost a rozhodčí, takže jsme neměli možnost se potkat či se vyfotit.   Luhačovický region zde byl hojně zastoupen, kteří sportovci a v jakých sportech Luhačovice reprezentovali?   Je pravda, že náš region Luhačovicko, byl opravdu početně zastoupen, když nepočítám sebe, tak tam byli tři chlapi z Luhačovic. Konkrétně Patrik Hetmer jako lyžař v kategorii slabozrakých, jeho naváděč Miroslav Máčala a trenér Franta Dostálek. Bylo milé, když jsme se setkali na zápase Česko-Itálie.   [gallery columns="5" ids="124175,124176,124177,124179,124178"] Foto: archiv Erika Fojtíka   Avizoval jsi, že se loučíš  s reprezentací, nepřehodnotíš své rozhodnutí?   Již jednou jsem toto rozhodnutí změnil, když se nám v r. 2017 se Slovenskem nepodařilo uspět a kvalifikovat se na Paralympiádu v Pjongčchangu 2018. Potom jsem chtěl odejít, ale ještě jsme se domluvili a pokračoval nadále a podařilo se nám dostat na hry do Pekingu, což byl velký úspěch! Je pěkné odcházet po dobře vykonaném díle.   Jaký byl tvůj největší zážitek v Pekingu?   Že bych tam zažil něco úchvatného, to si nevybavuji. Jsem rád, když se na těchto turnajích setkám s přáteli z jiných týmů, které tak často nevidím. To je vždy příjemné.   -kos-

Rezervní tým v první půli tahal v duelu s účastníkem Krajského přeboru za kratší konec. Ve druhé půli se dvakrát střelecky prosadil agilní Salajka. Hosté pak v klidu dokráčeli k vysokému vítězství.   FC TVD Slavičín B vs TJ Sokol Valašská Polanka 2:8 (0:5) Branky: Salajka 2 Sestava: Kuja – Dobiáš, Ondruš, Zámečník, Miklas, Janků, M. Švach, Titov, Zvoníček, Salajka, Blažek Střídali: Havlín   V sobotu 19. března odehrála naše rezerva na umělé trávě v Hrádku poslední přípravné utkání. V generálce si pozvala třináctý tým Krajského přeboru z Valašské Polanky. Hosté pod vedením staronového trenéra Kučerňáka především v první půli dokazovali rozdíl dvou tříd mezi oběma soupeři. Náš B tým nastoupil posilněný o hráče divizního týmu Salajku a Zvoníčka, na kvalitního soupeře to však nestačilo. Polančané na hřišti v úvodním dějství dominovali a nasázeli domácím pět branek.   Druhá půle už byla vyrovnanější a ke slova se dostali i hráči rezervy. Salajka dvakrát pláchl hostující obraně a překonal brankáře Valašské Polanky. Domácí celek srovnal i hru v poli, doplatil však na zranění některých hráčů, kteří dohrávali se sebezapřením. Závěr utkání byl již v režii hostí a domácí tým několikrát skvělými zákroky podržel brankář Kuja. Hosté si tak s chutí zastříleli a dobře se naladili na první jarní mistrovské utkání se Slušovicemi. Naopak trenéru rezervy Jiřímu Váńovi přibylo několik dalších starostí před sobotním mistrovským utkáním s Prostřední Bečvou. Utkání řídil s přehledem slavičínský Petr Švach.   zdroj: https://fotbal-slavicin.cz/2022/03/19/fotbaliste-slavicina-b-prohrali-v-priprave-s-valasskou-polankou-2/

Ke svému závěru spěje mílovými kroky elitní Brumovská šipková liga. Před čtrnácti dny bylo rozehráno play off úvodními duely. V souboji dvou adeptů na vítězství porazili poměrně hladce brumovští Pitbulové slavičínské Plechové letky 8:3. Zaváhali však Bohuslavice nad Vláří, které ztratily body s Bojkovicemi.   O víkendu pokračovalo play off druhým kolem. Slavičínské Plechové letky si napravily svoji reputaci a deklasovaly Bojkovice 10:1. Brumovští Pitbulové se hodně natrápili na výhru nad Bohuslavicemi nad Vláří a utkání vyhráli těsným poměrem 6:5. Další kolo je na programu 19. března, kdy Brumov zajíždí do Bojkovic a Bohuslavice nad Vláří hostí Slavičín.  

1.liga - Nástavbová část o 1.- 4. místo

Béčko zaspalo začátek utkání. Slavičané navíc neproměnili pokutový kop. V utkání padlo hned osm branek.  

FC TVD Slavičín B vs SK Vlachovice 3:5 (1:3)

Slavičínský Jerevan slaví v těchto dnech 20 let od svého jediného mistrovského titulu. Ten získal začátkem března v kladenské sportovní hale v roce 2002. Nejprve si poradil ve dvou semifinálových duelech s Havířovem. O postupujícím do zápasu u mistra ČR muselo rozhodnout až prodloužení po druhém utkání a postup Jerevanu vystřelil "zlatým" gólem Miki Both. Ve finále si Slavičané poradili v bouřlivé atmosféře s domácím Kladnem a jedinou trefu z utkání obstaral Ivo Světlík.  Jerevan pak navázal na své úspěchy dvěmi třetími místy v dalších sezonách, na vytoužený titul se mu už ale dosáhnout nepodařilo.   Vznik tohoto valašského klubu se datuje v roce 1995, kdy se parta nadšenců rozhodla pokračovat v tradici sálového fotbalu – futsalu ve Slavičíně. Ten má ve městě opravdu bohatou historii, neboť první slavičínské celky působily ve zlínských soutěžích již od roku 1982 a tým VS Slavičín dokonce několikrát opanoval nejvyšší soutěž ve zlínském regionu.   Nově vzniklý Jerevan se tak může  pochlubit opravdu bohatou sbírkou ocenění, která nemá v historii sportu ve Slavičíně a možná i na jižním Valašsku obdoby. Mezi ta nejcennější určitě patří  titul mistra České republiky  v sálovém fotbalu – futsalu v roce 2002 v kladenské sportovní hale, dále dvou bronzových medailí z republikových šampionátů v letech 2003 a 2004 v Luhačovicích a v Novém Boru a především zisk bronzových medailí na Mistrovství světa klubů v roce 2005 v sibiřském městě Mirnyj.  V roce 2005 se Jerevan také stal nejlepším sportovním kolektivem Zlínského kraje, kde předstihl i hokejisty PSG Zlín a fotbalisty FC Slovácko, což se jinému sportovnímu celku z malých kolektivních sportů ve Zlínském kraji brzy jen tak nepodaří.   [gallery columns="5" ids="123586,123587,123589,123588,123590"]   V roce 2002 Jerevan premiérově startoval na mistrovství světa  klubů v sibiřském městě Nerjungri, kde obsadil konečné 6. místo, kdy doplatil především na nováčkovskou daň. O rok později v roce 2003 se Slavičané představili na Poháru mistrů evropských zemí  v Moskvě, kde brali nakonec celkové 5. místo, ale v základní skupině dokázali remizovat s favorizovaným Dynamem Moskva 1:1, což lze považovat za skvělý výsledek a Valaši po brance Milana Kovaříka byli jen dvě minuty od vítězství nad tímto ruským velkoklubem.   Patrně nejslavnější éra klubu přišla před patnácti lety v roce 2005, kdy Slavičané v Poháru mistrů evropských zemí  v Luhačovicích skončili na stříbrné pozici, kdy ve finále podlehli po tuhém boji ruským profesionálům z Almazu Mirnyj. Ještě v témže roce Jerevan startoval na mistrovství světa  klubů v sibiřském městě Mirnyj, kde v základní skupině vyřadil úřadujícího jihoamerického šampiona Deportivo Casaurinas Lima z Peru a remizoval s ruským vícemistrem Koncentrátem Nerjungri a postoupil nečekaně do semifinálových bojů. V semifinále Valaši nestačili na domácí Almaz Mirnyj a v dalekém Jakutsku nakonec brali slavičínští futsalisté třetí místo společně s argentinským klubem z Rosária.   [gallery columns="4" ids="74923,74924,74925,74922"] Řada hráčů Jerevanu se dostala i do národního týmu a reprezentovala naši vlast na mistrovství světa v roce  2003 v Paraguay, potom také na dalším mistrovství světa  v roce 2007 v Argentině a i na mistrovství světa  v roce 2011 v Kolumbii. Navíc z mistrovství Evropy v roce 2004 Bělorusku, v roce 2006 ve Španělsku, v roce 2008 v Belgii a v roce 2010 v Rusku si hráči Jerevanu odvezli stříbrné a bronzové medaile a skvělým způsobem zde reprezentovali Českou republiku.   Další působení slavičínského klubu lze rozdělit na několik etap, ať už od účinkování v soutěžích FIFA futsalu či návrat do soutěží sálového fotbalu – futsalu. Zlatým písmem do dějin klubu lze však zapsat rok 2002 a rok 2005, kdy došlo k největším úspěchům slavičínského Jerevanu.   Dík proto patří všem hráčům, funkcionářům, fanouškům, roztleskávačkám Jerevankám, samozřejmě sponzorům a všem příznivcům slavičínského Jerevanu, neboť v té době šlo patrně o ojedinělý úspěch malého klubu z Valašska, který určitě zanechal stopu v historii tohoto sportu nejen v České republice a možná i na celém  světě.  

Historie SK Jerevan Slavičín:

Zajímavý a zároveň prestižní stolně tenisový zápas se bude hrát v sobotu 12. března na Valašsku. V něm se ve 23. kole třetí ligy utká Vsetín s Valašským Meziříčím. Utkání bude k vidění ve vsetínské sportovní hale v základní škole Trávníky. Začátek je ve 14 hodin.    ,,Valašské Meziříčí jsme hned v prvním kole soutěže v jejich herně porazili jednoznačně 10:3. Takže nám hosté mají co vracet. Zářijový duel byl ale vyrovnanější, než je jeho konečný výsledek,“ uvědomuje si Štefan Sagáčik, jedna ze zkušených opor Vsetína.   Ten předpokládá, že sobotní střetnutí bude vyrovnané. ,,Nicméně věřím, že na domácích stolech naši mladíci Tomáš Černohorský, Tomáš Juřica a Jiří Škrla potvrdí současnou výbornou formu a v zápase zvítězíme. Momentálně totiž, i když jsme v tabulce v těsném sousedství s Valašským Meziříčím, máme kvalitnější soupisku než náš soupeř,“ upozorňuje Sagáčik.   Domácí jsou v utkání mírnými favority. ,,O naší výhře by měla rozhodnout naše lepší úderová jistota. Rovněž jsme důraznější ve výměnách,“ věří svému týmu Štefan Sagáčik.   Jeden ze vsetínských tahounů ale neví, jestli v derby nastoupí. ,,O čtvrtém hráčovi v naší sestavě se rozhodne až těsně před začátkem duelu. Nastoupit můžu já, Libor Slováček nebo Vladimír Vaculík,“ prozradil ještě Sagáčik. [caption id="attachment_123341" align="alignnone" width="690"] Stolní tenisté Vsetína. Foto: se svolením Štefana Sagáčika[/caption] Bojovně naladěné je také Valašské Meziříčí. ,,Vsetín v minulosti hrával druhou ligu. Letos má tým postavený na třech mladých hráčích do pětadvaceti let. My jsme zatím hráli maximálně třetí ligu. V úspěšnosti vyhraných třetiligových zápasů jsme v letošní sezoně na tom ale podobně jako domácí družstvo. Nicméně v sobotním duelu by pro nás byla úspěchem remíza. Samozřejmě budeme bojovat o do nejlepší výsledek,“ slibuje Daniel Ondryáš, jednička sestavy valašskomeziříčského celku.   Největší tahoun hostů ovšem ví, že jeho družstvo na vsetínských stolech čeká těžká práce.    ,,Vsetínu nahrává výhoda domácího prostředí. U nás je klíčové, jestli budou k dispozici Pavel Vlček a David Hladil,“ uvědomuje si Ondryáš.   Toho v derby v hostující sestavě pravděpodobně doplní Pavel Orlovský a Radim Vlček A potom někdo ze čtveřice Pavel Vlček, David Hladil, nebo Stanislav Pustějovský.   V třetiligové tabulce je před derby Vsetín se ziskem 44 bodů třetí. Valašské Meziříčí má 42 bodů a je čtvrté.   Lubomír Hotař

V neděli 6. března odehrála naše starší přípravka již čtvrtý a zároveň předposlední turnaj Zimní ligy. Tentokrát se hrálo na domácí půdě ve slavičínské sportovní hale. Naši kluci pokračovali ve skvělých výsledcích. V prvních utkáních si poradili s Újezdem poměrem 3:1 a poté i s Vizovicemi výsledkem 5:1. Proti Bojkovicím se zrodila remíza 2:2. V posledním utkání naši opět zvítězili tentokrát nad Brumovem 3:0.   V konečné tabulce turnaje jsme obsadili 2. místo, jen o skóre před vítěznými Bojkovicemi. V celkové tabulce po čtyřech odehraných turnajích si držíme skvělé první místo. Poslední turnaj se odehraje v sobotu 19.3. v Bojkovicích, kde se rozhodne o celkovém vítězi. O vítězství se popereme právě s domácími Bojkovicemi, se kterými se utkáme v přímém souboji v úplně posledním utkání turnaje.   Naše sestava: Fojtů Patrik, Řihák Matyáš, Ptáček Adam, Überall Oliver, Liška Adam, Pilka Tomáš, Mičík Miroslav, Latinák Daniel, Hamalčík Aleš, Šoman Pavel, Franc Radim, Remeš Filip, Dorničák Jakub, Ryšková Zuzana, Zoller Matyáš.   Tabulka turnaje:

Štefan Sagáčik z Valašského Meziříčí parádním způsobem začal 41. ročník stolně tenisové Velké ceny Českomoravského klubu veteránů. Reprezentant třetiligového KST Vsetín zvítězil v kategorii padesátníků v prvním letošním turnaji v Havířově. Na severu Moravy ve vyřazovacích zápasech v osmifinále zdolal Róberta Nému z Partizánského 3:2, ve čtvrtfinále překonal Pražana Josefa Kubu 3:0, v semifinále si poradil s dalším stolním tenistou z hlavního města Martinem Kočvarou 3:0 a ve finále porazil Pavla Jaška (České Budějovice) 3:1.   ,,Róbert Néma je můj synovec. V den, kdy se turnaj hrál, měl 50 let. Proto, kdyby mě porazil tak by dostal můj skalp jako dárek k narozeninám. Nejtěžší utkání v turnaji jsem ovšem vyhrál. Ve vyrovnaném duelu to byl ale boj o každý míček. V rozhodujícím pátém setu se na výsledku  projevily moje větší stolně tenisové zkušenosti. Kuba byl nepříjemný zejména z bekhendu v útoku a na bloku. Aktivním pojetím, razancí a větší jistotou jsem však Pražana poměrně jednoznačně překonal. Dalšího soupeře z Prahy obranáře Kočvaru, který v Havířově vyřadil moje klubové spoluhráče Vladimíra Vaculíka a Libora Slováčka, jsem přehrál topspinovým útokem. Finále s Jaškem jsem začal špatně. První set jsem prohrál 5:11. Ve zbývajících setech už jsem ale hrál koncentrovaně a trpělivě jsem útočil. Střetnutí jsem proto dovedl do vítězného konce,“ hodnotil Štefan Sagáčik svoje zápasy v Havířově.   Mezi 30 padesátníky dosáhli na dobré výsledky i další regionální stolní tenisté. Libor Slováček mezi nimi postoupil do čtvrtfinále, kde ho vyřadil Kočvara. Otmar Mergenthal z Kroměříže vyhrál soutěž útěchy.   V kategorii pětašedesátníků se dařilo Petrovi Polákovi. Matador z divizního Orla Zlín v této společnosti v konkurenci 23 hráčů vybojoval postup do semifinále.   ,,Turnaj byl náročnější, než jsem předpokládal. Přestože jsem byl fit, tak jsem ho nedotáhl do vítězného konce,“ přiznal Polák.   Ten sváděl tuhé souboje už v základní skupině. V ní prohrál v pěti setech s pozdějším vítězem Tiborem Lánim z Bratislavy a zdolal Miroslava Cinibulka (Chrastava) 3:2. V osmifinále si poradil s Jaroslavem Blatným z Ostravy 3:1, ve čtvrtfinále udolal neoblíbeného soupeře Jaroslava Hofmana z Prahy rovněž 3:1, v semifinále ale podlehl Ivanovi Studeckému z Vrchlabí 2:3.    ,,Studecký měl trochu štěstí. V rozhodující páté sadě jsem za stavu 9:10 dostal nechytatelné prasátko,“ prozradil Petr Polák.   Havířovský turnaj si však užil a z konečného výsledku není zklamaný.   ,,V naší kategorii se hrály parádní zápasy,“ upozornil ještě zlínský stolní tenista.   Spokojený je i Jaroslav Kučera, který v kategorii pětasedmdesátníků postoupil do čtvrtfinále. Těch se v Havířově sešlo 24.  Nositel barev SK Slavičín v základní skupině postupně porazil Antonína Skálu 3:1 (10, 9, -7, 8), Josefa Basáka z Mostu 3:0 (4, 8, 8) a nejvýše nasazeného Jaroslava Schlappla (Hradec Králové) 3:1 (10, 9, -7, 8). V pavouku v osmifinále zdolal Víta Melkese (Vamberk) 3:0 (8,11, 4), v následném čtvrtfinále ho ale zastavila turnajová čtyřka českobudějovický Karel Malčák. S jihočechem prohrál 1:3 (8, -10, -8, -9).   ,,Ve vyrovnaném utkání měl Malčák víc štěstí v koncovkách druhého, třetího a čtvrtého setu,“ konstatoval Jaroslav Kučera.   Na havířovských stolech se zviditelnili ještě další stolní tenisté ze Zlínského kraje. Tatiana Téglová z Valašského Meziříčí postoupila v ženské kategorii padesátnic do semifinále. Ve stejné společnosti Iveta Zámečníková (Orel Zlín) skončila na sedmém až osmém místě. Mezi čtyři nejlepší hráče postoupil také Antonín Vlk (kategorie osmdesátníků) z Ostrožské Nové Vsi. Vít Dvořák (Kroměříž) vypadl mezi čtyřicátníky ve čtvrtfinále.   V historii Velké ceny Českomoravského klubu veteránů se turnaj v Havířově hrál už po šestadvacáté. V 8 mužských kategoriích se představilo 162 stolních tenistů a v 5 ženských kategoriích bojovalo 37 stolních tenistek. Zápasy v nádherném prostředí v národním tréninkovém centru se hrály na 24 stolech.   Druhý turnaj je na programu v sobotu 19. března v Tišnově.   Lubomír Hotař

Mladší přípravka vyhrála satelit ve Slavičíně. Čtvrtý turnaj ovládla bez jediného zaváhání.   Zimní satelitní liga mladší přípravky pokračovala 4. turnajem, který se uskutečnil v neděli 6. března 2022 ve sportovní hale ve Slavičíně. Naše mladší přípravka pokračovala ve výborných výkonech a vyhrála všechny své duely. Svým soupeřům nasázela 28 branek a inkasovala pouze dvakrát. Poslední turnaj proběhne v Bojkovicích v sobotu 19. března 2022 od 08.30 hodin.   Tabulka turnaje:

Jakub Štvrtecký si po nevydařené olympiádě v Pekingu alespoň trochu spravil náladu ve Světovém poháru v Kontiolahti.   Ve Finsku vybojoval ve sprintu 23. místo. Biatlonista z Velkých Karlovic v desetikilometrovém závodu minul dva terče, dva vleže a jeden vestoje.   ,,Přesto jsem si na severu Finska do cíle dojel pro sezónní maximum,“ potěšilo si Štvrteckého.   Ten na své soupeře cenné sekundy získával při rychlé střelbě i v rychlém běhu.   ,,V posledním kole jsem dokonce zajel třetí nejrychlejší běžecký čas a překonal jsem třináct soupeřů,“ prozradil Jakub Štvrtecký.   Závod ve sprintu vyhrál lídr Světového poháru Francouz Quentin Fillon Maillet. Z dalších českých reprezentantů skončil Michal Krčmář devatenáctý, Adam Václavík devětatřicátý a Lukáš Karlík pětapadesátý.   Ve stíhacím závodu už se Štvrteckému tolik nedařilo. V něm skončil na sedmačtyřicáté pozici. V tomto závodu ho zradila střelba. Na střelnici osmkrát minul terč. Z toho bylo šest minel ve dvou položkách vestoje. Další body do Světového poháru si tak biatlonista z Valašska nepřipsal.   Lubomír Hotař