Nevšovský snajpr Václav Tomšů nastřílel 472 branek

Forward TJ Sokol Nevšová Václav Tomšů nastřílel v mistrovských soutěžích za Nevšovou již 472 branek. Tato bilance je v krajských soutěžích na Zlínsku ojedinělá a zaslouží absolutorium. Nabízí se zde srovnání s legendárním Josefem Bicanem. Československá legenda totiž podle nejnovějšího přepočtu nasázela v oficiálních zápasech 821 branek – zdroj ZDE (www.idnes.cz).

Václave, gratulujeme Vám k počtu dosažených branek, hodláte ještě zaútočit na rekord Josefa Bicana?

Děkuji, no nevím jestli stihnu ještě jednou tolik branek nastřílet, abych ho dohnal, ale určitě s ním nesoupeřím. Už tak bych rád to číslo zaokrouhlil, ale není to jednoduché.

Zatím to jsou branky započítané za Nevšovou, působil jste i v jiných klubech – dorost FC TVD Slavičín, Viktoria Otrokovice – to by se ten počet asi ještě navýšil?
Ano hrál jsem v dorostu ve Slavičíně, za muže v Divnicích, v Nevšové a na Viktorce, i zde jsem zanechal gólovou stopu, ale v bilanci tyto branky nejsou započítány přípravná ani mládežnická, ani poháry zde nejsou, pouze mistrovská utkání mužů za Nevšovou.

Jak se rozbíhala Vaše fotbalová kariéra? Ve kterých klubech jste působil?

V pěti letech mě za Nevšovou trenér Pepa Ščuglík nechtěl postavit, protože jsem byl hodně malý a ani nešla v tu dobu udělat registrace, tak jsem jen trénoval a rok si počkal na první start, který si pamatuji dodnes. První jsem dal v Nedašově za žáky,  bohužel vlastní  a to z půlky hřiště. Ale potom jsem skóroval už jen na tu správnou branku. Pokračoval jsem v dorostu v Nevšové i ve Slavičíně, i v béčku Nevšové, které vedl Pavel Hrbáček a snažil se mě zapojit i v mých mladých letech mezi muže. Na start v A mužstvu jsem si musel počkat, aktivně jsem se zapojil až po návratu z Divnic v devatenácti letech. Po deseti letech jsem si z Okresního přeboru „odskočil“ na Viktorku do Otrokovic, ale bylo vidět, že ta soutěž, v tu dobu divize, byla hodně fyzicky náročná a těžko se kloubila s mojí prací. Rád jsem se tak po půl roce vrátil zpět do Nevšové, kde jsem doposud.

Na které trenéry rád vzpomínáte?

Na všechny trenéry rád vzpomínám a každý mě něco naučil, byli to Marek Kalivoda, Štěpán Hejník, Libor Sudek, Pepa Šcuglík, Pavel Hrbáček, Petr Koseček J, Pepa Hradil, Laďa Durďa i současný trenér Petr Štěpaník

Se kterými spoluhráči se Vám nejlépe hrálo?

Spoluhráčů byla spousta, těžko vybrat toho se kterým jsem si fotbalově nejvíce rozumněl,  ale vypíchl bych dva a to parťáka Šomika alias Petra Šomana a Slováka Petera Strateného, kteří mě dokázali najít i poslepu, za spoustu branek vděčím jim, za což jim děkuji, ale samozřejmě celému týmu, bez toho by to nešlo.

Nevšová postupovala ze III. třídy až do Krajského přeboru, jak jste viděl tuto etapu nevšovského fotbalu?

Těžko se dá tato etapa stručně popsat, zažil jsem pády i vzestupy Nevšové, ale nikdy bych nečekal, že to dotáhneme tak daleko.

Jak jste spokojen s účinkováním Nevšové v Krajském přeboru?
Účinkování v KP není ideální, první půlrok byl asi nejlepší, hráli jsme z euforie a šlo nám to, bohužel po zimní pauze se nám nepodařilo na to navázat, ale dokázali jsme vyhrát Pohár KFS a na to nikdy nezapomenu, hrát na Letné za Nevšovou byl silný zážitek.

Na podzim jste dal na Vaše poměry „jen“ jedenáct branek, kde hledat příčinu?

Příčin je více, soupeři, gólmani v KP jsou na vysoké úrovni a i tak jsem rád, že jsem ty góly dokázal dát, je to polovina branek z našeho skóre a jen dobře, že i ostatní kluci jsou schopni za mě zaskočit, ale důležité je vždy vítězství, ty branky bohužel někdy nestačí.

U týmu došlo k výměně trenéra, kde Vladislava Durďu nahradil Petr Štěpaník. Jak změnu vnímáte?

Ke změně došlo po dohodě, trenér nabídl rezignaci, chtěl aby přišel impulz, který nás nastartuje, což si myslím, že by mohlo pomoct. Trenér Durďa měl za svých 5 let u Nevšové výbornou bilanci, 2x postoupil, vyhrál krajský pohár a určitě se tak zapsal do kroniky Nevšové v dobrém. Současný trenér se zatím s mužstvem seznamuje, je zde krátce, ale myslím, že vede mužstvo správným směrem.

Kdo podle vás odvládne Krajský přebor a postoupí do divize?

KP má dobrou úroveň mužstva jako Baťov, Luhačovice, Slušovice i Kvasice jsou velmi silná a kvalitní a myslím, že by do divize mohli zapadnout, ale Baťov svojí prezentací hry i zázemím asi nejvíce

Fotbalista Václav Tomšů. Foto: archív Václava Tomšů

Nastoupil jste na střídavý start i za divizní Slavičín, můžete porovnat obě soutěže?

Těžko se to srovnává, herní projev Slavičína je jiný než Nevšové a je i těžké zapadnout takto na 2-3 utkání do jiného týmu, mezi jiné spoluhráče.  Samozřejmě je tato soutěž fyzicky náročnější, ale obě mají svoji kvalitu.

V kuloárech se hodně mluvilo o spojení Nevšové se Slavičínem, proč k tomu nakonec nedošlo?

Já jsem hráč a nepřísluší mně to hodnotit, nicméně vím, že ta snaha byla, ale není jednoduché propojit dva fungující kluby na této úrovni, jak hráčsky, lidsky i finančně.

Jak se Vám zatím daří v zimní přípravě a jak jste na tom střelecky?

Zatím se nám daří, tři výhry, dvě prohry, ale trénujeme 3x týdně a je to náročné. Střelecky se mi v přípravě daří, dal jsem 5 branek, o víkendu se mi podařilo dát do sítě lídra 1. A třídy z Francovy Lhoty hattrick.

Jak dlouho ještě plánujete svoji fotbalovou kariéru?

Plánoval bych rád, ale v současné době, v situaci která panuje doma i ve světě se nedá určit ani předpokládat co bude. I  tak bych samozřejmě rád pokračoval, dokud to bude možné.

V Nevšové trénujete i mládež, chtěl byste se věnovat trenérskému řemeslu i po skončení fotbalové kariéry?

Ano, zatím vedu tým přípravky. O fotbal je v Nevšové ze stran dětí i rodičů zájem, mám v týmu i polovinu holek a jsou velmi šikovné. Trénuji i svoji dceru, což je někdy těžké, ale jsem rád, že to snese a že ji to baví, stejně jako ostatní. Trénujeme i teď v zimní pauze v hale, takže toho mám celkem hodně. I tak mě tato práce baví, je to zase něco jiného než hrát a určitě, pokud to bude možné, rád bych se tomu věnoval i nadále.

Díky za rozhovor a za redakci Regionu Valašsko přejeme, ať Vám to tak střílí i nadále.

-kos-