Erik Fojtík se vrátil z paralympijských her v Pekingu

Sledgehokejista Erik Fojtík ze Slavičína se vrátil z paralympijských her v Pekingu, kde reprezentoval Slovensko. Mužstvo našich východních sousedů si připsalo v konečném účtování sedmé místo, což odpovídá rozložení sil na tomto turnaji. Slovácí mohli pomýšlet i na lepší výsledek, ale v remízovém utkání s Itálií nezvládli poté samostatné nájezdy. Valašský nestor po skončení turnaje avizoval své ukončení reprezentační kariéry, ale je možné, že své plány ještě přehodnotí.

Jak hodnotíš vaše vystoupení na paralympiádě v Pekingu?

Měli jsme příznivou skupinu, ve které bylo i Česko, domácí Čína a Itálie. Věřili jsme si na Itálii, se kterou jsme ale prohráli na nájezdy. Nepočítali jsme s výhrou nad Čínou, kdy pro nás skončil zápas 7:0. S Českem, který má na rozdíl od Slovenska profesionáln tým, jsme chtěli uhrát slušný zápas. To nám nevyšlo, když se nám nepovedla první třetina a zápas jsme „projeli“ 3:0.

Jaká byla organizace her, hlavně zahajovací a ukončovací ceremoniál?

Tyto ceremoniály probíhaly v Ptačím hnízdě, což je olympijský stadion z roku 2008. Celý progam byl opravdu hezky zrežírován a bylo se na co dívat. V některých chvílích to bylo až dojemné.

Měli jste možnost sledovat i jiné sporty například lyžování či curling?

Měli jsme volný den mezi zápasy a tak někteří z nás vyjeli do hor podpořit lyžaře a také curlingový tým. Stejně tak nám fandili i oni na našich zápasech.

Jak se vám žilo v „bublině“ a jak přísná byla opatření?

Nezvyklý přílet na letiště, kde kromě výprav paralympioniků a personálu nikdo nebyl! Uzavřeli kvůli nám jednu z příletových hal! V olympijské vesnici byli někteří z personálu v kombinézách s kryty a rouškami přes obličej. Roušky jsme museli mít i venku, nejen uvnitř budov. Pořadatelský tým neustále chodil  s nádržemi na zádech a dezinfikovali nejen vnitřní, ale i venkovní prostory!

A strava? Dalo se na ni zvyknout?

Já jsem byl spokojen. V paralympijské vesnici je jídelna, kde je nonstop provoz. Nabídka je pestrá od čínské kuchyně, přes evropskou či arabskou halal stravu. I KFC zde mělo svou provozovnu, ale s omezenou nabídkou. Velký výběr byl i dezertů, ovoce, nebo i zmrzliny a široká škála nápojů ze sortimentu amerického výrobce coly a taktéž rozličné kávy a čaj.

No rozhodně jsem tam neshodil. 🙂

Foto: archiv Erika Fojtíka

Jak na tebe působilo velkoměsto jakým Peking je a co doprava ve městě?

Peking má dle informací 24 milionů obyvatel. Každý, kdo tam má auto platí poplatek za to, že ho může využívat a to prý není malá částka. Doprava na křižovatkách mi přišla chaotická, ale havárii jsem tam neviděl. Pro olympijská a paralympijská vozidla měli vymezený jízdní pruh, dokonce i po dálnici do lyžařského střediska Jangčing.

Na turnaji pískal i tvůj rodák z Brumova Jan Vaněk, měli jste možnost se setkat i mimo led?

Ano, Jan už píská několikátou Paralympiádu, nemluvě o mistrovstvích, které soudcoval. Neměli jsme možnost se setkat, protože rozhodčí nebydleli v paralympijské vesnici. A na hokejové hale byl striktně vymezen prostor, kde mohli sportovci, veřejnost a rozhodčí, takže jsme neměli možnost se potkat či se vyfotit.

Luhačovický region zde byl hojně zastoupen, kteří sportovci a v jakých sportech Luhačovice reprezentovali?

Je pravda, že náš region Luhačovicko, byl opravdu početně zastoupen, když nepočítám sebe, tak tam byli tři chlapi z Luhačovic. Konkrétně Patrik Hetmer jako lyžař v kategorii slabozrakých, jeho naváděč Miroslav Máčala a trenér Franta Dostálek. Bylo milé, když jsme se setkali na zápase Česko-Itálie.

Foto: archiv Erika Fojtíka

Avizoval jsi, že se loučíš  s reprezentací, nepřehodnotíš své rozhodnutí?

Již jednou jsem toto rozhodnutí změnil, když se nám v r. 2017 se Slovenskem nepodařilo uspět a kvalifikovat se na Paralympiádu v Pjongčchangu 2018. Potom jsem chtěl odejít, ale ještě jsme se domluvili a pokračoval nadále a podařilo se nám dostat na hry do Pekingu, což byl velký úspěch! Je pěkné odcházet po dobře vykonaném díle.

Jaký byl tvůj největší zážitek v Pekingu?

Že bych tam zažil něco úchvatného, to si nevybavuji. Jsem rád, když se na těchto turnajích setkám s přáteli z jiných týmů, které tak často nevidím. To je vždy příjemné.

-kos-