Sousedský čaj o páté v Janové

Poslední setkání, poslední čaj o páté v sezóně 2018/19 nazvaly pořadatelky sousedským. Všem příchozím připínaly šipky se srdcem a nápisem Mějte se rádi, sousedé, což, jak mnozí vědí, je často zapotřebí si připomínat.

Poslední dubnový pátek s uměle nastaveným časem vyvolával s prvními zelenými lístky na stromech dojem poměrně krásného a teplého jarního dne, takže se někteří z věrných nevěrně zahleděli do zábavy na relativně čerstvém vzduchu. Nicméně i tak byl sál kavárny ZZJM poměrně slušně zaplněný. Své určitě zapříčinila i novinka na postu kapely, kde tentokrát poprvé vystoupili Helena a tygři, známí v regionu ze spousty společenských akcí, svatbami počínaje, přes různá setkání složek nebo pamětníků až například po vsetínské čaje o páté.

Po delší době se jednalo o čaj o páté bez převleků a masek, takže každý přišel za to, co doopravdy byl. Potlesk na otevřené scéně vítal příchod humoristické legendy z Ústí u Vsetína, Josefa Hrtáně. Ten hned na úvod pochválil janovské pořadatelky, že umí dělat výbornou zábavu pro dříve narozené, svým krasavicím z Ústí však košem nedal a nechal se obklopit jejich úsměvy a přízní, až mu z toho v očích pableskovaly hvězdičky, jako by je měl z křišťálu.

Nová kapela, nový repertoár, ale stále stejné děkování potleskem takřka za každou písničku. Změnou byl po dlouhé době i ženský zpěv v podání Heleny Václavíkové, jejíž hlas si lidé můžou pamatovat i z pěveckého pořadu DO-RE-MI, jako úspěšnou soutěžící. K tomu řev tygrů a na úspěch bylo zaděláno. Spokojenost byla vidět i na neustále zaplněném parketu. Jak už je zvykem, řada hospodyněk donesla různé pochoutky vytvořené s velkou fantazií, takže na každém stole byl velký výběr sladkého i slaného.

Sousedský čaj o páté v Janové, foto: Radomír Dolanský, fotogalerie ZDE

Samozřejmě, že v poslední třetině večera nemohly chybět dospělácké hry dárečky za lístečky. Tentokrát byl však losovací hrnec zakletý. Byl vypůjčený z kuchyně kavárny, tak se pak asi nikdo nemohl divit, když si pro výhry chodili jen přísedící z výčepu. Tradiční výherkyně z Ústí musela odvolat prázdný kamion, který jí vždy odvážel výhry. Když už se výjimečně podařilo vyhrát někomu v sále, strhl se bouřlivý potlesk a výskot, jako by místní fotbalisté vyhráli nad žáky Sparty.

Po soutěži všichni utopili žal v tanci a společném zpěvu. Takový byl poslední sousedský čaj o páté v Janové. Doufejme, že prožijeme léto takové, jaké do mírného pásma patří, a na podzim se zase sejdeme v plné síle.

Radomír Dolanský