Silvestrovská vycházka v Janové přilákala lidi až z Velké Británie

Silvestrovskou procházku v Janové sice již řadu let pořádají turisté z Janové, ale zvou, vlastně po těch letech už ani zvát nemusí, kdekterého zájemce z jakéhokoliv místa na zemi. Třeba z Velké Británie přijeli dva ogaři s očima jak tenisáky, kterým v těle koluje tatínkova krev z Keni a maminčina z Valašska. Ale jinak, mimo Janovou, přišli přátelé z Hovězí, Ústí, Vsetína, Prahy…

Sraz byl jako každoročně po poledni u obecního úřadu. Počasí bylo sice skoro jarní, ale lehký sněhový poprašek přece jen napovídal, že asi nebude srpen. Ze zástupu přítomných vystoupila oficiální šéfka neoficiální party janovských turistů Zdena Chudějová, aby všechny přivítala a popřála jim do roku 2020 především pevné zdraví a spokojenost. Pak si vzal slovo starosta obce Jaroslav Tomanec, jenž vyjádřil opravdovou radost z tak značné účasti a rovněž popřál všem přítomným do Nového roku a taky do nového roku jen to dobré. Tímto všechny starostovské povinnosti hodil za hlavu a řešení problémů nechal na příští rok. Jak to vypadá, když i starosta hodí oficiality za hlavu, se můžete podívat v rozsáhlé fotogalerii v článku.

Silvestrovská vycházka v Janové, foto: Radomír Dolanský, fotogalerie ZDE

Od obecního úřadu odcházelo přes osmdesát účastníků z České republiky a skoro již znovu samostatné země Jejího Veličenstva. Od nemluvňat v kočárcích, po zasloužilé věkem. Zástup vyrazil směrem na Štěpnici a dále směrem k Hovězí, ale zase ne až tak daleko (dnes to výjimečně bylo považováno za daleko) a pak dolů k cyklostezce a k vodní nádrži Řečiska. Tam už na silvestrovské turisty čekalo plápolající teplo a řečnické fórum, kde se tvořily hloučky, které moc neřečnily, ale sobě navzájem si nabízeli tekutou svátost valašskou. Kde se člověk podíval, viděl úsměvy, vlídnost, radost z možnosti být přijat společenstvím tak různorodým, které zažívá to něco nehmatatelného a kouzelného mezi lidmi.

Na janovské Copacabaně se hrála celou dobu hra škatule, škatule, hýbejte se, kdy člověk snědl víc sladkostí a slaností než za celé svátky. Přítomní samozřejmě mysleli i na dietáře, takže bůčku a klobás bylo ke koštování připraveno požehnaně. Ti, kteří měli stejný názor jako fotoaparát, proč by se poslední den v roce plazili po horách, přišli teprve k rybníku, takže účast se v poklidu přehoupla přes stovku. Pak už nebyl čas na počítání, poněvadž v rámci akce ve zdravém těle zdravý duch, se dnes účastníci věnovali masáži krčních svalů pravidelným zakláněním dozadu a proléváním hrdla lektvarem, který zevnitř masíroval podobně jak vyskočky zvenčí. Zevnitř je to příjemnější.

Silvestrovská vycházka v Janové, foto: Radomír Dolanský, fotogalerie ZDE

Když bylo opečeno dostatečné množství špekáčků a zima najednou dala docela rychle znát, že se ještě Grétinými plky o teple nenechala zastrašit, začala se rozesmátá parta přesouvat k dalšímu bodu silvestrovské vycházky – do vyhřáté kavárny v Janové, kde již čekal univerzální voják Laďa Stančík ze Semetína, jehož zbraní byly klávesy a hlasivky. Velmi účinnou zbraní, jak se posléze ukázalo. Veselá společnost hned začala zpívat, posléze tančit. Komu nestačily stoly prohýbající se pod domácími dary, mohl se docpat gulášem. Alespoň na chvíli všemu učinil přítrž ohňostroj pořádaný pro občany obcí. Velmi hezký a snad v dosavadní historii největší. Pro letošek jsme ohňostroj nazvali strojem z ohně. A pak rychle zpět, báječně se bavit. Do sedmi a před půlnocí nanovo.

Radomír Dolanský