„Jedná se o vůbec nejstarší jeskyně na Pulčinách a na základě řady rozhovorů s místními rodáky a nejstaršími trempy se přikláníme k verzi, že se jedná o dávno zapomenuté jeskyně, jejichž polohu znalo jen pár místních lidí," říká šéf vsetínských jeskyňářů Pavel Dobeš. Podle jeho slov je až neuvěřitelné, že v místech největšího pohybu turistů, trampů a skautů se vůbec takové jeskyně podařilo tak dlouho ukrývat.

Důkladný průzkum podzemního útvaru provedli vsetínští speleologové uplynulý víkend. „V pseudokrasových jeskyních české části Karpat dosud nebyl žádný podobný systém popsán," říká Dobeš. Tuto puklinu totiž podle něj zvětšovala na rozdíl od ostatních koroze a eroze. „Systém je dlouhý přes dvacet metrů a hluboký čtyři až pět metrů a je vnitřně hodně členitý," přibližuje rozsah nalezeného systému speleolog s tím, že naměřené hodnoty, které nesbírali během víkendu, ještě nejsou přesně zpracovány.

foto archiv Pavla Dobeše

Pro vsetínské jeskyňáře je to významný objev, nicméně není prvním. V uplynulých letech stáli při objevech řady jeskyní na Radhošti či v krymském jeskynním systému Mramornaja. Jeden z jimi objevených podzemních útvarů – takzvaná Salajova díra v lokalitě Záryje na Radhošti byla v uplynulých měsících zařazena na čtvrté místo pokud jde o nejdelší pseudokrasové jeskyně české části Karpat. „Vloni na podzim se nám podařilo prostoupit a zmapovat nové chodby, takže jsme dosavadní délku jeskyně prodloužili o 38 metrů, její současná známá délka je tak 156 metrů," vysvětlil Dobeš.

Eva Stejskalová