Pálení čarodějnic s Džejmsovci v Janové
Naposled před třemi lety pálili Džejmsovci se svými věrnými náhončími čarodějnice z valašských oblastí. Dvakrát se jim v tom létající příšery snažily úspěšně zabránit lobbingem u politických elit a různých šamanů, které čárami přesvědčily, že oni jsou ti nejchytřejší.
Proto byl Džejmsovcům na letošní rok povolen i odlov mladých kusů čarodějných slečen. Zůstává otázkou, jak dalece toto povolení souvisí s mysliveckým povolením odlovu selat divočáků, kde rovněž došlo k přemnožení? Jedno je jisté, že lov byl velmi úspěšný. Místo žehu, hromada hořlavých přírodnin, bylo nakonec osázeno třemi věkovitými kusy a řadou mladých následovnic. Asi nejvzácnějším úlovkem byla ďáblova nevěsta, kterou se podařilo odchytit přímo ve značkovém svatebním oblečku. Průběh celého pálení příšer můžete zhlédnout ve fotogalerii, která je přílohou tohoto článku.
Po dvou letech, kdy vítězily zákazy čarodějnic a politiků, doby, kdy bylo složité jedny od druhých od sebe odlišit, se na místo žehu příšer dostavila řada příznivců tohoto pozdně dubnového aktu. Ve velké míře slavili tím, že polykali špekáčky z čarodějnic, díky jejichž původu ještě i nad ohněm vyluzovaly syčivé tóny, ohýbaly se a měnily v rohaté skulptury a sem tam budily podezření, že se nejedná o stoprocentně čisté maso, ale i v čarodějné alchymii často používané příměsi řady E a neznámých semletých živočichů, lovených za úplňku v okolích hřbitovů.
Většinu čarodějného gyzdu ze špekáčků vytáhl žár ohniště a zbytek dospělá část přítomných splachovala valašskou dezinfekcí v kraji velmi rozšířenou. Mládež se většinou dezinfikovala tmavými perlivými tekutinami, které domácí kutilové mimo jiné s úspěchem používají i na zarezlé šroubové spoje.
Žeh se blížil a to znamenalo společné fotografování před obětní mohylou. Početný dav zpoza jejich zad rušily jen skřeky čarodějnic, které cítily svůj brzký konec. Drásavé byly zvuky vyluzované malými čarodějnicemi, které svými hlasivkami dovedly věrně imitovat vystrašené prosby dětí. Ovšem zkušení potomci Van Helsinga se nenechali obměkčit a s širokými úsměvy hleděli vstříc objektivu.
A pak již první muž obce Janová zaujal místo kata čarodějnic a ohněm, v poslední době ze stále vzácnějšího plynového zapalovače, jal se očistit zdejší ovzduší letos výjimečně obrovskou výhní, která zahnala poctivé obyvatele do značné vzdálenosti od hořící žhnoucí pyramidy. Jekot pomalu zanikal, naopak mezi lidmi jásot sílil.
Radomír Dolanský