Meteorolog Petr Münster vysvětluje, čím je počasí na Valašsku specifické

Mgr. Petr Münster je zkušený meteorolog, který se již více než dvě desetiletí věnuje zkoumání a předpovídání počasí na Regionálním předpovědním pracovišti ČHMÚ v Brně. Během své kariéry spolupracoval s mnoha předními meteorologickými institucemi a jeho odborné komentáře k extrémním meteorologickým jevům se často objevují v médiích.

V našem rozhovoru se s ním podíváme nejen na to, jak se počasí na Valašsku mění a čím je zajímavé, ale také na jeho pohled na současné klimatické výzvy a budoucí vývoj.

Pane Münstere, je počasí na Valašsku něčím specifické? Mám pocit, že když přejedu kopce směrem na Uherské Hradiště nebo do Zlína, tak je to jako bych urazil 200 kilometrů, co se změny počasí týká. Přitom je to kousek. Čím to je?

Každý územní celek s odlišnou strukturou terénu vůči sousednímu celku bude vykazovat jiné počasí, to asi tušíme všichni. Specifikace ale může být v tom, kde se území nachází v rámci svého širšího okolí nebo dokonce v rámci střední Evropy. A to kvůli změnám v proudění vzduchu. U Valašska je konkrétní počasí ovlivňováno hlavně vyšším pásmem hraničních hor – konkrétně při jižním proudění se přes tyto hory vzduch dobře vysušuje a ohřívá. Proto při jižním větru jsou údolí na Valašsku často nejteplejšími lokalitami a zároveň se vůči jiným částem Moravy vyskytuje méně oblačnosti. V severní části Valašska funguje srážkový stín Beskyd také. Totiž při proudění od severu se přes Radhošť sice značná část srážek dostane ještě do údolí Rožnovské Bečvy, ale dále se vytrácejí. Důležité jsou také úvaly kolem řeky Moravy a Moravská brána. Z Ostravské pánve Moravskou branou natéká v zimě nízká oblačnost při severovýchodním proudění a zasahuje tak nejprve Valašské Meziříčí. Při směru větru JZ nebo SV je právě kvůli Moravské bráně vítr silnější na Kroměřížsku, hlouběji do Zlínského kraje tyto směry zeslabují.

Hlavními faktory, které ovlivňují a pozměňují počasí, jsou tedy nadmořská výška a tvary reliéfu na Valašsku a v okolí.

Dá se tedy říct, že je pro území Valašska těžší predikovat počasí?

Tato specifika mnohdy zvýrazňují rozdíly mezi reálnými hodnotami a hodnotami, které vypočítává model, proto meteorolog může předpověď počasí zpřesnit a být lepší než výkonný superpočítač, kterému se nemusí předpověď úplně vyplnit. Jinak předpověď počasí pro Valašsko je náročnější spíše z toho hlediska, že musí být detailněji popsána. Například v nížinách Jihomoravského kraje nemusím řešit odhad nadmořské výšky, kde se bude měnit skupenství srážek.

Můžete nám ve stručnosti vysvětlit, jak se dělá předpověď počasí, řekněme na následují den?

V obecném principu jsou činnosti u předpovědi jednoduché. Podívám se, jaké počasí je teď, a popíšu, jak se bude dále vyvíjet. Pochopitelně, čím dál chci počasí odhadnout, tím je to složitější. Na minuty a první hodiny dopředu se mohu více spolehnout na extrapolaci měřených a pozorovaných dat (radary a družice), samozřejmě s povědomím o základních fyzikálních principech. Vzdálenější předpověď se opírá o modelová data, která ale nejsou naprosto přesná, proto se zvyšuje nejistota úspěchu. V tom bližším pohledu se meteorolog snaží srovnávat skutečně naměřené hodnoty s těmi vypočtenými a zjišťuje příčiny, proč se hodnoty liší a zda, či jak velký dopad tyto rozdíly budou mít v dalším odhadovaném vývoji. Jakmile jsme v předpovědi na další dny, už musíme spoléhat na pomoc jednotlivých scénářů numerických modelů. Práce meteorologa je porovnávat modelové výstupy mezi sebou a zhodnotit pravděpodobný scénář. Bohužel neplatí vždy, že nejpravděpodobnější scénář bude nejpřesnější. I když se snažíme klonit k většinovému názoru, mohou zde hrát roli i zkušenosti nabyté z obdobných situací.

Kromě analýzy je náročnou prací meteorologa finální vybraný scénář jednoduše popsat. Zde hraje jistou roli subjektivní způsob interpretace. Každopádně si asi dovedete představit, že obrovské množství informací je potřeba namáčknout do pár slov, proto často nepřesnosti, resp. zahlazení detailů, vznikají pouze kvůli zjednodušeným výstupům.

Jaký je největší omyl, který mají lidé v povědomí o předpovědi počasí?

Podle mě je nejmylnější představa lidí to, že všechny ikonky počasí, nebo jiné grafické výstupy, které si prohlížejí na telefonech a na internetu, vytváří meteorolog. Grafických výstupů, které záleží na volbě meteorologa, je velmi málo. Například ikony počasí od meteorologa najdete pouze v několika případech předpovědních map na webu chmi.cz. Také mapa výstražných oblastí je produktem člověka. Drtivá většina grafických výstupů je ale vyrobena automaticky nějakým numerickým modelem. Je v nich tolik informací, že by to meteorolog nestačil přeinterpretovat. Proto je třeba vědět, že většina výstupů, které jsou na internetu v podobě map, grafů a ikon, jsou pro meteorologův scénář počasí pouze vstupní informací, kterou si sám modifikuje. Ano, často je ten výstup velmi podobný.

Jak se změnilo vaše technologické zázemí pro tvorbu předpovědí za posledních 20 let? Jsou díky tomu předpovědi spolehlivější?

Rozhodně se poslední dobou mění interpretace, obzvláště u velmi krátkodobé předpovědi (na pár hodin dopředu) se jde do větších detailů. Pomáhají tomu právě nové technologie a vývoj nových produktů. Z těch nejnovější je třeba zmínit vypuštění družice Meteosat třetí generace, ze kterých letos začínáme čerpat více informací o oblačnosti v nepřetržitém módu a v kvalitnějším rozlišení.

Jak bez dnešních technologií predikovali počasí naši předkové?

Ty principy jsou stejné i dnes, ale jsou potřeba základní znalosti fyzikálních procesů a také všeobecná cirkulace atmosféry. Například pokud vidím postupující kupovitou oblačnost s nevýrazným vertikálním rozsahem od jihu, tak jsou jen 2 možnosti. Buď je to pohyb po okraji tlakové výše s centrem na východě od mé pozice – pak se bude oblačnost spíše rozpadat. Nebo je to pohyb po okraji tlakové níže s centrem na západ od mé pozice – pak má oblačnost šanci růst do větších rozměrů, třeba až do přeháňky.

Přijde mi, že se o práci meteorologů nejčastěji mluví v kontextu toho, že jim „zase nevyšla předpověď“, nemrzí Vás to? Přijde mi, že je toto povolání trochu nedoceněné.

Máte pravdu, ale je to do značné míry dáno tím, že lidi často nevědí, co si pod získanou informací představit, nebo nelze správně svou lokalitu zařadit do výčtu různých informací, protože jsou příliš obecné. A vše to zaštiťuje skutečnost, že si lidé nedokážou představit, jak je ve světě předpovědí počasí složité vyhovět požadavkům jednotlivců, resp. že to nelze.  A také se pochopitelně stává, že ta místní realita opravdu neodpovídá přesné představě meteorologova scénáře, který do médií vypustil.

Zkrátka pochválit se musíme hlavně mezi sebou (úsměv).

Můžete trochu vnést světla do toho, která odvětví jsou závislá na Vaší správné předpovědi počasí? Pro koho jsou předpovědi užitečné či nezbytné, mimo běžné obyvatele?

Když úplně odhlédnu od nebezpečných projevů počasí (povodně, bouře, sucho, vítr), na které musí reagovat IZS, energetici apod., tak jsou to dispečinky údržby silnic, teplárenské podniky, organizátoři kulturních akcí a samozřejmě novináři, kteří potřebují o něčem psát (úsměv).

Cítíte pocit velké zodpovědnosti?

Zodpovědnost je pochopitelně veliká právě při nebezpečném počasí, ale spolupracující složky IZS, naštěstí díky různým školením a cvičením, jsou obeznámeni, co za rizika a nejistoty tyto předpovědi přinášejí. To odlehčuje to břemeno možnosti nesprávného odhadu.

Asi všichni vidíme, že klima se nějakým způsobem mění. V zimě je málo sněhu nebo žádný. To by bylo před 20 lety skoro nemyslitelné, dnes už jsme na to zvyklí. Čím to je?

Klima se děje v určitých cyklech, stejně jako u výkyvů počasí v našich zeměpisných šířkách po oteplení musí přijít ochlazení, nelze se neustále oteplovat, protože existují určité fyzikální hranice. Klimatické cykly jsou pochopitelně delší a závisí na faktorech, které nemusí přímo souviset s naším územím, týkají se menšího měřítka – až celé planety. Dynamičtější změny jednotlivých faktorů umožní, že se vystřídá více kombinací jejich působení a to v posledních dekádách vede k nastolení extrémních projevů (pro nás extrémních, možná že v minulosti byly ještě extrémnější lokální projevy). Obzvláště u teploty vzduchu je ten efekt více kumulativní – loňské nahromadění přebytků energie se snáze projeví v letošních vyšších teplotách. Ale stále musíme mít na paměti fyzikální limity.

Zrovna letošní zima na Valašsku je zatím v celku příjemná a na vytvoření vrstvy sněhu stačilo jen, aby 2 dny sněžilo.

Můžeme očekávat, že tento trend bude nějak pokračovat? Jak si myslíte, že se bude počasí (nejen) na Valašsku dále měnit v následujících letech?

Problém je ten, že počasí ve vnitrozemí a obzvláště ve střední Evropě nemusí vždy přebírat trendy celé Evropy. Valašsko bude vždy častěji než Čechy pod vlivem kontinentálního klimatu a povětrnostních situací z východní Evropy. Takže i přes trend zvyšování průměrné teploty vzduchu na planetě, to nemusí být poznat. Jednak počasí je kolísavé a v rámci dnů nepoznáme, že letošní zima bude například celkově o 0,1 °C teplejší, a jednak posuzování celku na základě jednoho čísla není úplně správné. Ale kvůli historickým měřením se od nich musíme odrazit.

Jinak řečeno, stát se může cokoliv, z minulých trendů teplot to ale statisticky vypadá, že průměrně teplejší roky (hlavně zimy) nás ještě čekají.

Je nějaká naděje, že v dohledné době budeme schopní „poručit větru a dešti“, nebo se budeme muset novým klimatickým změnám prostě přizpůsobit?

Poručit větru a dešti se už mnohde pokoušejí, ale je to na bázi krátkodobého ovlivnění lokálního počasí, nikoliv klimatu. A ne vždy to mělo blahodárné očekávané účinky, takže bych to ani nedělal. Planeta Země si s výkyvy poradí po svém, půjde spíše o to, jestli budeme schopni ty podmínky přežít. Rozhodně se jako lidstvo můžeme zasloužit o to, že budeme krajinu méně devastovat. Jenže to tolik nevynáší, takže k tomuto rozhodnutí snad dospějeme, ale půjde to asi velmi pomalu. Než se planeta dostane do cyklu, který bude mít příznivější nebo chladnější klima, budeme se muset přizpůsobovat.

-dř-

Máte tip na zajímavou osobnost k rozhovoru? Napište nám – david@regionvalassko.cz