Kuchařky z klobucké základky uspěly v celorepublikové soutěži

V posledním říjnovém týdnu se v pražské MAKRO Akademii sešli kuchaři ze všech koutů České republiky, aby předvedli své umění a poměřili odborné dovednosti ve čtvrtém ročníku soutěže Nejlepší kuchař ve společném stravování. Vyhlašovatelem a hlavním organizátorem soutěže byla Asociace kuchařů a cukrářů České republiky.

V prvním kole, které bylo anonymní, organizátoři ve spolupráci s komisaři vybrali deset nejlepších týmů, které postoupili do finále v Praze Stodůlkách. Do soutěže se mohly hlásit kuchařky a kuchaři z mateřských, základních a středních škol, nemocnic, léčebných zařízení, lázní či domovů seniorů, restaurací…

Oceněné jídlo od kuchařek ze ZŠ Valašské Klobouky

Moc nás těší, že se i letos do finálového klání dostala školní jídelna ZŠ Valašské Klobouky. Soutěžní tým, který reprezentoval základní školu tvořily Kateřina Slabíková a Renata Kozáková. Povinnou surovinou byl mletý kuřecí stehenní řízek bez kosti a kůže. V celostátní soutěži si vyvařily krásné čtvrté místo. Hlavní chod byla sekaná z mletého masa, dýňovo-pórková omáčka, kynutý knedlík s pohankovou moukou a burizony, brusinky z červené řepy. Kateřiny Slabíkové a Renaty Kozákové jsme se zeptali na podrobnosti okolo soutěže.

V úterý večer se uskutečnilo slavnostní zahájení finále. Co všechno se účastníci dozvěděli?
Každý soutěžící si sám přivezl suroviny, uskladňoval je do chladících boxů a skladů. V sedm večer bylo slavnostní zahájení, kde se finálová desítka dozvěděla všechny informace, uskutečnila se veřejná debata a soutěžící si losovali svůj start. Ve středu ráno se začínalo svačinkami pro předškoláky a v poledne pokrmy pro mládež od 11-18 let.

Kateřina Slabíková na soutěži Nejlepší kuchař ve společném stravování

Jak probíhalo hodnocení nejlepších pokrmů?
Nejdříve hodnotí technická komise v kuchyni. Dohlíží na osobní hygienu a pracoviště, kontroluje odborné manuální dovednosti, potom ekonomiku, odpad a organizaci práce. Poslední bod je dodržení času. Na přípravu pokrmu měli účastníci dvě hodiny, potom je čekala patnáctiminutová prezentace před komisaři.  Dvě třetiny jsou  profesionální kuchaři, kteří rozumí tomuto segmentu stravování. Zbylou třetinu tvoří nutriční terapeuti a výživáři. Komisaři sedí každý sám a dostávají jednu třetinu porce. Soutěžící se představí, řeknou, odkud jsou a co za pokrm připravili. Hodnotí se vzhled, nápad a kreativita, nutriční hodnota. Dále hodnotí kulinářskou úpravu a jestli používají moderní techniku, jestli umí nejmodernější postupy, jestli jídlo upravují na páře nebo jinou kombinací. Soutěž by měla být motivací, ale současně by měla přinést vzdělávací prvek. Dnes je velmi důležité, jestli tam jsou suroviny, které prospívají zdraví.

Co je smyslem soutěže?
Chceme ukázat, že udáváme tón modernímu vaření. Navíc z mého pohledu se finálový den linul v duchu vzdělávání. Nejen, že si kuchaři mezi sebou názory vyměňovali, ale ke každému pokrmu je tam dialog a všichni přítomní hosté mohou pokrmy ochutnat, protože jsme připravovali patnáct porcí.

Porota soutěže

Na akci jezdí hodně ředitelé, kteří čerpají informace, pozorně poslouchají, ochutnávají a předávají dále svým pracovníkům stravovacích zařízení. Ti si recept trochu upraví, protože jejich klienti třeba mají jiné chuťové představy. Není to jen o soutěžení, pod čarou je mnoho drobných cílů, které tvoří celek.

Podle čeho jste vybírali recept?

Vsadili jsme na osvědčenou klasiku, kdy jsme recepturu vylepšili a do pokrmu  zařadili sezónní, moderní a zdravé potraviny. Měli jsme tam komponenty, které známe, se kterými pracujeme téměř denně.

Sestavení menu, vynormování, příprava a zkouška vaření, nákup surovin nám zabralo několik dní. Když to vezmu časově, není to jen několik dní. Přemýšlíte nad různými postupy, potravinami, celkovým výběrem meníčka a zjistíte, že vám to zabralo spoustu času.

Jaké máte pocity ze soutěže?

Letošní rok díky covidové situaci probíhal za přísných hygienických opatření. Před soutěží jsme se museli prokázat buď očkováním, PCR testem nebo proběhlou nemocí. Vařilo se v respirátorech. Také vařit v cizím prostředí, před několika desítkami lidmi, kteří se na vás za prosklenými okny dívají, fotí a kamerují potřebuje pořádnou dávku odvahy a pevné nervy.

Rok od roku je soutěž více náročnější. V minulých letech byly ve finálové desítce pouze školní jídelny. Teď se do soutěže může přihlásit kdokoliv, i jednotlivci, kteří vaří pro catering a jezdí na mezinárodní soutěže. Tady pak vaření je o něčem jiném a školní jídelny jim těžko mohou konkurovat.

Soutěž nám přinesla hodně zkušeností a díky ní se snažíme ukázat, že školní jídelny dnes umí uvařit moderně a chutně. Je to prezentace nejenom školy, ale i školního stravování.“

-red-