Křižovatka u polikliniky má nesmyslné řešení
Existují stavby, které i po staletích oslavují svou velkolepostí jméno jejich tvůrce. Existují ovšem stavby, které si lidé zapamatují ze zcela opačného důvodu – pro jejich nesmyslná řešení a mnohdy i nebezpečnost. Obě tyto podmínky monstra splňuje křižovatka u vsetínské polikliniky.
Na zmíněné křižovatce se projektant opravdu vyřádil. Složitý patvar na ploše asi 70 metrů má deset odboček, počítáme-li i odbočující vjezdy na autobusové nádraží. Již toto by samo o sobě stačilo k prohlášení prostoru za nebezpečně nepřehledný. Monstrózní křižovatka však není předimenzovaná pouze odbočkami, které ji tvoří, ale i nadměrným množstvím přechodů. Na zmíněné ploše je jich rovněž deset počítáno od lékárny U bílého orla, přes vjezdy na autobusové nádraží po odbočku k nemocnici a poliklinice. Vsetín má pravděpodobně unikát – přechod přímo v srdci křižovatky!
Křižovatka u polikliniky ve Vsetíně foto Radomír Dolanský |
Naprosto nesmyslné řešení můžeme vidět poblíž lékárny U bílého orla, kde jsou na Smetanově ulici dva přechody pro chodce pouhých cca 15 metrů od sebe! Báječný způsob, jak omezit plynulost provozu.
Svou nepřehledností a zcela nesmyslnou koncepcí řešení křižovatka střety automobilů s chodci doslova přitahuje. A že o ně není nouze! Samozřejmě, značnou vinu nesou sami chodci svou bezohledností, kdy doslova vbíhají pod kola aut. Dobíhá jeden, pak druhý a ještě další, jako by ušetřených pět deset vteřin v jejich životech znamenalo naprostý obrat. Ti, kteří skončili pod koly aut, dnes deset vteřin rádi oželí.
Současné řešení na tak frekventovaném místě pro chodce i řidiče je neúnosné. Je zbytečné zmiňovat podchod či krytý nadchod, protože z radnice by okamžitě zaznělo – nejsou peníze. Samozřejmě, takové řešení by vyžadovalo eskalátory a bezbariérové vstupy či dokonce výtahy, což by stálo desítky milionů.
Ale proč by problém nešel vyřešit například vybudováním kruhového objezdu a eliminací přechodů? Takto by mohla zcela zmizet odbočka z Nádražní ulice k nemocnici. Určitě existují odborníci, kteří by dokázali přijít s rozumným návrhem. Dosavadní nesmyslné řešení ve špičkách tvoří fronty automobilů někdy až téměř k budově VZP na Nádražní ulici a z druhé strany není nouze o šňůry aut až ke křižovatce u Růžičků. Prostě poliklinika, nemocnice, autobusové nádraží vjezd do centra města řešený současným způsobem má všechna myslitelná mínus.
Jak dlouho se asi bude jen a jen schůzovat nad tímto problémem, pokud vůbec, než se opravdu začne řešit? Pokud to bude jako se vsetínským vlakovým nádražím, jehož renovaci požadovali občané již při listopadových demonstracích roku 1989 a dodnes vrchnost pouze vzkazuje, proč to nejde, tak potěš.
Radomír Dolanský