Jenom o pár hodin se svatý Martin v Janové nepotkal se sněhem

Jenom o pár hodin a několik málo kilometrů se svatý Martin v Janové nepotkal se sněhem. Již v sobotu nad ránem se vrcholky okolních kopců mírně zabělaly a nad nedalekými Huslenkami vydržel sníh přes celý následující den.

Co však bylo v Janové na akci místních dobrovolných hasičů příjemnou novinkou, byla jednoznačně rekordní účast v novodobé historii obce. Vlastně i včetně předcházející historie, protože tehdy se nosily lampiony při trochu jinak zaměřené akci. Letos čekalo na Martina a jeho oře určitě přes stovku dětí, rodičů, ale i odrostlejších ročníků. V Janové se totiž na spoustě akcí nedělí zaměření pro děti nebo dospělé. To hlavní je o setkávání lidí. Je jedno, zda přátel, známých, sousedů nebo jen těch, kteří chtěli být prostě ve společnosti ostatních a zažít příjemnou atmosféru. Něco takového se dnes stává vzácností a složky v Janové se tento zvyk snaží udržet při životě. A janovští dobrovolní hasiči především. Příjemnou atmosféru akce můžete zhlédnout ve fotogalerii, která je součástí tohoto článku.

Co však byl problém, najít pro Martina dopravní prostředek. Dosavadní koňská výpomoc musela pro časové zaneprázdnění odmítnout, a tak nastal problém. Ale to by nebyli hasiči, aby si neporadili. Nakonec se obětavá duše našla až ve Valašské Polance. Martin bez přítele čekal smutný v hasičské zbrojnici a srocený lid vyhlížel automobil s přívěsem na převoz koní. A hle, koník se najednou vynořil ze tmy za obecním úřadem. Šel totiž pěšky (chodí vlastně kůň pěšky?) až z Valašské Polanky. Tmu v okamžení rozsvítily kromě lampionů desítky nadšených dětských očí. Koník měl sice sem tam bílou, ale spíše připomínal mustanga z krásného filmu Ohnivý oceán, než Martinova bělouše. Ale to nikomu ani trochu nevadilo.

Martin v Janové. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE

Martin v plášti a se škraboškou na tváři naskočil na svého věrného přítele a průvod mohl vyrazit. A že to byl ale průvod, vážení! Dříve se za Martinem trousily skupinky při kraji cesty a na chodníku. Letos vyrazil mocný průvod zabírající celou šíři cesty a ve chvíli, kdy bylo jeho čelo již dobrých 50 metrů za odbočkou, most byl stále zcela obsazen pochodujícím průvodem. To byla největší odměna pro pořádající hasiče.

Zatímco průvod zmizel v setmělých uličkách obce a na cyklostezce, parta pořadatelů ve sportovním areálu připravovala bohaté pohoštění pro ty, kteří se rozhodli přijít až zde. Samozřejmě, že hlavní položkou byly hromady špekáčků, které věnovali hasiči jako malou pochoutku každému, kdo měl chuť. Slečny a mamky z hasičské rodiny zase připravily tácy se sladkými výtvory, takže účastníky lampionového průvodu čekaly doslova hody. Protože bylo docela sychravo, mnohým dětem přišel vhod horký a voňavý čaj. Dospělým zase udělal radost svařáček, který jako by se z várnic vypařoval, jak rychle jej ubývalo.

Zatímco rodiče a babičky s dědečky opékali špekáčky, z dětí se stali hledači zlata. Na ploše ohraničené strašidelnými svítilnami, atmosféra najednou připomínala Dawson City v období vrcholu zlaté horečky. Děti hledaly zlaté valouny, které v bance směnily za pamlsky. Jak už to při zlaté horečce bývá, na klondajku bylo mnohem více zlatokopů než zlata. Naštěstí 1. hasičská banka v Janové nefungovala klasickým způsobem na odírání lidí, ale vracela zlato na naleziště, takže děti mohly směňovat pořád dokola.

Martin v Janové. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE

Na travnaté ploše, kousek bokem od špekáčkových hodů, stála další fronta dětí, tentokrát čekajících na projížďku na Martinově koni. Tento zážitek se dětem nikdy neomrzí, takže zájem ani po řadě minut neochaboval.

Místo sněhu začal z oblohy padat drobný déšť, který pomalu houstl, ale nadšení dětí i dospělých z celé akce bylo tak veliké, že pár kapek nemohlo nikoho rozhodit a veselení pokračovalo déšť nedéšť.

text a foto: Radomír Dolanský