Jaroslav Baný už více než půl století zapisuje na Valašsku údaje o počasí

Mgr. Jaroslav Baný působil jako středoškolský učitel přírodopisných předmětů. Coby nadšený celoživotní amatérský meteorolog si vydobyl respekt u kolegů profesionálů a stále úzce spolupracuje s Českým hydrometeorologickým ústavem v Brně i s Českým rozhlasem, kde mívá pravidelné relace o počasí. Přes půl století – od roku 1961 – precizně zapisuje údaje o počasí, které následně vyhodnocuje. Získal titul Osobnost města Vizovice za dlouhodobou činnost v meteorologii, ale i za práci ve sdružení Vizovické Trnkobraní a v Kruhu přátel hudby. Rovněž byl oceněn Nadací Charty 77 jako „Senior roku 2014“. Jak se vyvíjel jeho vztah k meteorologii a do jaké míry je vůbec počasí předvídatelné, prozradil v rozhovoru.

Pane Baný, co Vás přimělo k zájmu o meteorologii?

V letech 1957 až 1959 jsem vykonával vojenskou základní službu na letišti v Čáslavi, kde mě velitel vybral do školy pro letecké meteorology v Žamberku. Absolvoval jsem roční kurs společně s profesionály a potom jsem se vrátil na čáslavské letiště, kde jsem působil jako meteorolog u dispečerů. Tam jsem získal základy, protože jsem zapisoval všechny údaje včetně radiosond pro piloty. Tím se ve mně probudil zájem o tento obor. Po návratu z vojny jsem nastoupil jako učitel na zemědělskou školu do Vizovic. Český hydrometeorologický ústav Praha mě tehdy „vypátral“, protože zde ve Vizovicích stanice nefungovala, a od roku 1961 se mnou domluvili další pozorování.

Když člověk 60 let denně zapisuje počasí, to musí být buď velká vášeň, anebo obdivuhodná sebekázeň a disciplína. Jak se dá popsat ta motivac

e vydržet?

Zajímaly mě klimatické údaje a jejich srovnání. Pomáhala mi při tom manželka a děti, případně i studenti a tím jsem udržel stanici, která se nyní nachází v soukromé zahradě u Střední školy oděvní a služeb. Zapisoval jsem třikrát denně: v 7, ve 14 a v 21 hodin až do roku 2015, kdy jsem při pozorování uklouzl a způsobil si úraz s trvalými následky. Potom jsem přestal na stanici dojíždět na kole ze svého bytu, jak jsem to do té doby praktikoval. V současné době je stanice plně automatická a každých deset minut odesílá měřitelné údaje do meteocentra v Brně a já nyní klimatické jevy pozoruji z domu, zapisuji je do výkazů a poskytuji ČHMÚ Brno. To znamená, že mají kromě údajů automatických také moje pozorování. Tyto informace mají velký význam jednak pro energetiku, pro dopravu – zvláště v zimním období, pro zemědělství, lesnictví a veškeré obory činnosti, řídí se jimi třeba vytápění.

Jaké zajímavé důsledky počasí na přírodu jste vypozoroval?

V posledních letech ubývá srážek. Například v roce 2018 byl nejsušší rok za 50 let, jelikož jich spadlo o 247 mm méně, než je padesátiletý průměr, který činí 719 mm. Také průměrná teplota v roce 2018 byla 10,5 stupňů Celsia, zatímco padesátiletý průměr je 8,2. To znamená, že tento rok byl suchý a teplý. Do roku 1987 jsem prováděl i tzv. fenologické pozorování, zjišťující vliv počasí na stav zemědělských plodin, ovocných stromů apod. Projevují se zde souvislosti s výskytem chorob a škůdců. Když pak po revoluci v roce 1989 nastal úbytek zemědělské půdy, toto pozorování skončilo.

Funguje moudrost předků obsažená v pranostikách – typu „Medardova kápě, čtyřicet dní kape“ a podobně?

Částečně to funguje, ale je to spíš určitý obecný „návod“, který rozhodně neplatí přesně.

Střídají se v počasí nějaké pravidelné periody, například sedmileté cykly hojnosti a bídy, které jsou popisovány v Bibli?

Ano, jde to vypozorovat na srážkách. Vždy se po suchém období objeví blok vlhkého počasí, takže v dlouhodobém vývoji se tyto výkyvy vyrovnávají. Ovšem přesto nastává dlouhodobá tendence úbytku srážek. Takže různá opatření na zmírnění sucha jsou velmi důležitá, ale bohužel se začala provádět s velkým zpožděním. V naší lokalitě máme málo vodních toků, a proto se musí budovat přehrada ve Vlachovicích, poněvadž když jde frontální systém, který má v oblacích dosti srážek, a narazí na naši zónu, kde je vlhkost 40 procent, tak ta se odpaří a u nás neprší, zatímco na Vysočině nebo v okolí ano. Suchý vzduch srážky snižuje.

Asi se na Vás lidé obracejí s dotazy, jak kdy bude, jak si mají naplánovat dovolenou?

Ano, ale můžu jim dát jen krátkodobou předpověď, kterou odhaduji podle toho, jak se vyvíjí tlak vzduchu. Když vysoký tlak začne klesat, dojde ke změně počasí. Pokud večer není rosa, dá se předpokládat, že pravděpodobně následující den bude deštivý.

Můžete tipnout, jaké počasí bude během letošního roku?

To je velmi obtížné, protože to závisí na řadě faktorů. Jedním z nich je míra znečištění ovzduší. Oxid uhličitý má na počasí velký vliv, protože vytváří určitý dekl, který snižuje srážkovou část.

Jak podle Vás počasí ovlivňuje chování lidí?

Naprosto zásadně. Hlavně tlak vzduchu má stoprocentní vliv na pohybové ústrojí, to znamená na bolesti kloubů, svalů atd. Při nedostatku slunečního svitu přicházejí deprese, při pěkném počasí je dobrá nálada. K tomu se přidružuje další komplex jevů souvisejících třeba i s fázemi měsíce a to vše na nás působí.

Pokud by někoho zajímalo, jaké počasí bylo třeba před 40 lety, když se narodil, prozradíte mu to?

Ve sklepě mám deníčky se záznamy vždy asi 10 let zpět a pak je skartuji. Všechny informace, které jsem kdy zaznamenal, ale mají v brněnském ČHMÚ a tam to mají uloženo v databázi.

Co Vás na počasí překvapuje a fascinuje?

Překvapují mě extrémy, které se vůbec nedají dopředu předvídat. Frontální systém, který postupuje od západu, často na Vysočině změní směr a otočí se na Polsko. I když dnešní satelity vidí celou Evropu a Ameriku a lze vypočítat, za jak dlouho může déšť dorazit z jednoho místa do druhého, vždy je na té cestě mnoho věcí, které mohou vývoj počasí úplně změnit. Ať už je to třeba konfigurace terénu, chemické látky v ovzduší nebo další faktory, na něž ani dnešní věda nestačí.

Helena Mráčková