Hrozba válkou – to jste chtěli?

Stalo se přesně to, co bylo nejpravděpodobnějším záměrem válečného aktu Spojených států – vyostření vojensko-politické situace Rusko/USA na maximum. Budou blázni výskat a tančit až začnou padat bomby na jejich hlavy?

Je úžasně pokrytecké zatínat pěsti směrem k Sýrii a Assadovi, aniž by měl kdokoliv z kritiků na světě v současné chvíli nezvratná fakta o vině, když rakety vybuchují tak daleko od našich domovů. Je úžasně pokrytecké nosit na ramenou agresora, pro kterého ještě před týdnem nemělo vlídného slova snad 90% obyvatel západního světa.

Současná humánní společnost, tak humánní, až je to nehumánní, je vždycky znechucena na nejvyšší míru, když po nějakém obzvlášť zdařilém teroristickém útoku (zdařilém chápej čin s mnoha mrtvými) tančí a oslavují lidé v řadě států na Blízkém východě. Tyto projevy odsuzují jak politici, tak občané naprosto konsternovaní lidským hyenismem, který snad nelze přirovnat k ničemu v živočišné říši. Ani k těm hyenám.
A hle! O co jsou rozdílnější současné tanečky Západu, uznalé plácání agresora Trumpa po zádech a vykřikování, že dostali, co si zasloužili, aniž by kdokoliv věděl, že jsou to právě oni, kdo si zasloužili? Jak nazveme onen lidský hyenismus teď, když na hrobech nadšeně tančí Evropa a Spojené státy?

Kdo nechce naslouchat protiargumentům, si vždycky najde odůvodnění, proč je jeho názor správný, ať už by odporoval realitě jakkoliv. Třeba i takové tupé obviňování, že ti, kteří nechtějí vyostřování situace a hrozbu války, jsou automaticky přívrženci Moskvy. Tak dementní myšlení nejde nijak obhájit, přesto je u válečných štváčů stále více oblíbené. Velezradou v jejich očích je snad už jen volání po míru a zklidnění situace. Stejně jako u davů, které v osmatřicátém vítaly se vztyčenou paží taky jednoho zachránce. Budou stejně jásat, až jejich rodina zahyne díky těmto válečným tancům? To už bude pozdě, zpytovat svědomí.

Moskva a Teherán přitvrdili rétoriku. Přitvrdili ji nebývale. Především Moskva použila v prohlášení termíny, které naposledy možná zazněly hluboko v době studené války. Samozřejmě, zatím je to JEN!!! rétorika. Ale i to mnohé naznačuje. Někdo se setsakramentsky snaží, aby došlo k střetu velmocí. Obyčejní obyvatelé planety to nejsou. Ani ti, kteří dnes tajtrlíkují u cest, kde projíždí vojska tvářící se, že přijíždějí pomoci. Ta vojska, která přijela před 49 lety, přijížděla údajně taky pomoci, ať už si kdokoliv hledá jakoukoliv výmluvu, že to bylo jiné. I tehdy je zvali někteří čeští politici! I tehdy byla řada občanů pro a proti.

Na harašení zbraní vždy doplatil obyčejný člověk. To by si měli uvědomit fanatici vlevo i vpravo!

Autor: Radomír Dolanský

Rýpavý humorista, pesimistický optimista, autor knih Z valašských putýk a Metúdovy vojenské lapályje – Z valašských putýk 2.