Farní centrum v Lidečku získalo Českou cenu za architekturu

Ve čtvrtek 9. listopadu byly na galavečeru České ceny za architekturu konaném ve Fóru Karlín vyhlášeny výsledky 8. ročníku soutěžní přehlídky. Hlavní cenu získal návrh Lávky v Litomyšli. Mezi finalisty se objevila i budova Kloboucké lesní, která byla nedávno oceněna v jiné architektonické soutěži (více zde: Národní cenu za architekturu získalo sídlo Kloboucké lesní).

Kromě hlavní ceny byly uděleny také ceny mimořádné a v nich uspěla stavba z Lidečka. Mimořádnou cenu, kterou Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) uděluje v soutěži Česká cena za architekturu, získala v roce 2023 realizace studia AEIOU „Společenský sál Farního centra v Lidečku“.

AOPK ČR při výběru oceněných zvažuje mimo jiné citlivé umístění stavby v prostoru. Přestože je společenský sál Farního centra v Lidečku umístěn ve svahu, nekonkuruje svou hmotou kostelu sv. Kateřiny Alexandrijské ani historické budově fary. Jeho architektura pracuje se symbolikou procesní cesty a vytváří veřejný prostor na místě, kde dříve stávalo kulturní centrum z 50. let 20. století. Díky promyšlenému konceptu veřejných prostranství dochází k úzkému kontaktu a propojení stavby a lidí s okolní krajinou. K prolínání dochází zejména pomocí reprezentativního prostoru před kostelem, zastřešené části podél cesty i terasy zahrnující torzo zdi původní budovy. Dřevěná konstrukce a šindelový obklad fasád odkazují na tradici místní lidové architektury v Beskydech.

Společenský sál Farního centra v Lidečku. Foto: Česká komora architektů – Martin Zeman

Cena AOPK ČR se v rámci České ceny za architekturu udělovala již posedmé, její součástí je vždy komentovaná exkurze pro vítěze. Tentokrát to bude do pralesů nedaleké chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Projekt společenského sálu Farního centra v Lidečku

Projekt řeší rekonstrukci fary z 16. století (2. etapa nedokončená) a návrh společenského sálu (1. etapa dokončená) Farního centra Římskokatolické církve v Lidečku. Stavební úpravy reagují na přemístění funkcí v rámci objektu a přizpůsobují jim dispozici tak, aby co nejlépe vyhovovala novým požadavkům. Společenský sál pomyslně uzavírá parcelu, propojuje její části a vytváří prostranství pro venkovní aktivity. Symbolika v pojetí architektury jako procesní cesty podtrhuje význam i účel stavby. Počátek je reprezentativní veřejný prostor před kostelem, sloužící církevnímu i obecnímu setkávání. Následuje cesta kolem zastřešeného veřejného prostoru, venkovního předsálí až k zadní terase zahrnující torzo zdi bývalého hospodářství. Terasa nabízí místo jak pro farnost (obřady, výstavy, divadlo, koncerty apod.), tak pro obecní spolky či organizace. V prostoru mezi Farním centrem a kostelem dochází k shromažďování lidí z blízkého i vzdálenějšího okruhu tamějšího společenství. Dispozičně variabilní společenský sál je navržen konstrukčně jako cihlová stavba s tradičním šindelovým obkladem z modřínu. Venkovní část tvoří sloupková vaznicová konstrukce z jedle a smrku, terasa je modřínová. Zakřivené vazníky jsou z jedlových lepených prvků. Obklad je štípaný šindel z českého modřínu na dřevěném roštu. Střecha s krytinou z lakovaného hliníkového plechu tvoří nezávislou skořápku nad stropem sálu, vzniká tím úložný venkovní meziprostor. Konstrukce sálu je z keramického střepu. Objekt je technicky i technologicky nezávislý na chodu stávající fary. Dešťová voda je ze střechy svedená dvěma koryty z masivního modřínu, hlavní koryto ji odvádí do okrasné kašny v těžišti venkovního shromažďovacího prostoru. Stavba vznikla v místě původního kulturního centra z 50. let.

Společenský sál Farního centra v Lidečku. Foto: Česká komora architektů – Martin Zeman

-tz-