Tenisovým veteránům definitivně skončila letošní sezona. V kategoriovém Grand Slamu padesátníků, v turnaji Jašek Cup zařazeném do celostátní série Senior´s Cup 2021, se z první příčky radoval Milan Bílek. Tenista z Mohelnice ve finále porazil Jana Nahodila (Valašské Klobouky). V semifinále Bílek udolal Libora Zapletala. Nahodil v semifinálovém souboji zdolal Slováka Luboslava Turzu z Ilavy. Ještě před tím si valašskokloboucký matador ve čtvrtfinále poradil s Liborem Juráskem ze Zlína.   ,,Jurásek je nový hráč na okruhu. Běhavý tenista ze Zlína má kvalitní údery. Chybí mu však zkušenosti. Proto jsem brzy odhalil jeho slabiny a našel jsem recept na jeho hru. Turza mě v posledních čtyřech zápasech porazil. Levoruký matador z Ilavy má herní styl postavený na nepříjemném liftovaném útočném forhendu a čopovaném bekhendu. Tento styl mi nesedí. V porovnání s posledními duely jsem však proti němu změnil taktiku a to se mi vyplatilo. Snažil jsem se totiž útočit přes jeho forhend a to slovenského soupeře zaskočilo,“ potěšil Jana Nahodila postup do finále.   V něm však na Milana Bílka nestačil. ,,Před soubojem o první příčku mi ztuhly svaly. Po semifinálové partii s Turzou jsem totiž na finálové střetnutí čekal dvě a půl hodiny. Navíc jsem tenisového veterána z Mohelnice podcenil,“ přiznal Nahodil.   ,,Bílka ale celý turnaj zastihl ve skvělé formě. Ve všech zápasech a ani ve finále nedělal ve výměnách chyby a proto zlínský Jašek Cup zaslouženě vyhrál,“ uznal Jan Nahodil. [caption id="attachment_117653" align="alignnone" width="690"] Kategoriový Grand Slam Jašek Cup 2021[/caption] Turnaj se hrál v hale na antuce ve Zlíně na Vršavě.   VÝSLEDKY KATEGORIOVÉHO GRAND SLAMU V TURNAJI JAŠEK CUP 2021: Čtvrtfinále: Jan Nahodil (Valašské Klobouky) – Libor Jurásek (Zlín) 6:0, Luboslav Turza (Ilava) – František Koch (Vítkov u Opavy) 6:3, Milan Bílek (Mohelnice) – Jaromír Tomis (Frýdlant nad Ostravicí) 6:1, Libor Zapletal (Lhotka u Zlína) – Marian Dobrotka (Sidonie) 6:4. Semifinále: Nahodil – Turza 6:1, Bílek – Zapletal 7:5. O 3. místo: Turza – Zapletal 7:5. Finále: Milan Bílek – Jan Nahodil 6:1.   Lubomír Hotař

Šestačtyřicetiletý Juraj Riečičiar pracuje jako vrchní komisař na krajském ředitelství policie České republiky ve Zlíně. Jeho velkým koníčkem je sport. Díky tomu se atlet z Dolní Lhoty v listopadu postavil na start jednoho z nejslavnějších maratonů na světě. V Řecku v Aténském autentickém maratonu zaběhl čas 3:51:34. Účast v 42,2 kilometrovém závodu dostal jako dárek od manželky Ivony. Ta mu na jihu Balkánského poloostrova dělala doprovod a support. Jeho start ve slavném závodu v Řecku může být návodem i pro další vytrvalce, kteří by chtěli zažít úžasnou atmosféru na trati mezi Marathónem a Aténami. Riečičiar s osobním maratonským rekordem 3:43:22, je mimo jiné také vodič na čas 1:45:00 ve Zlínském festivalovém půlmaratonu.   Proč jste se rozhodl zaběhnout si tento slavný maraton? Proto, že je to král králů. I takový přívlastek by mohl mít maratonský běh z Marathónu na olympijský stadion v Aténách. V dnešní době je dostupné zúčastnit se například maratonů v New Yorku, Londýně, Bostonu, nebo Berlíně, ale třeba i na Antarktidě, nebo v poušti na Sahaře. Ovšem legenda je jenom jedna. Ta, kde to všechno dávno začalo a to maraton z Marathónu do Atén. Na této trase atlet absolvuje autentickou cestu, stejnou, jako při legendárním běhu Feidippidés, ale i stejnou trať, jako několik atletů při prvních novodobých Olympijských hrách v roce 1896. Navíc posledních 170 metrů se běží na ikonickém stadionu v centru Atén, na Panathenaic Stadium. Autentický maraton jsem si vybral jako splnění běžeckého snu. Účast v něm jsem už v loňském roce dostal jako dárek od manželky Ivony. Závod v roce 2020 byl ale kvůli koronaviru zrušen. Zaplacené startovné mi proto přesunuli na letošní rok.   Co jste dělal těsně před slavným závodem? V den závodu jsem v 5 hodin ráno i s ostatními běžci čekal na stanovišti autobusu, který nás odvezl z Atén do města Marathón na pobřeží Egejského moře. Řekové, jako organizátoři u nás v Česku nemají ale dobrou pověst. Proto jsem byl překvapen, jak byl přesun velmi dobře organizovaný. Na nic se nemuselo dlouho čekat. Nelíbilo se mi jenom, že do Marathónu jedeme skoro pořád z kopce. Trať jsem měl totiž předem nastudovanou, ale v reálu vypadala ještě těžší.   [gallery columns="5" ids="117583,117584,117585,117586,117582"] Juraj Riečičiar v maratonu v Řecku 2021. Foto: se svolením Juraje Riečičiara   Jaké pocity jste prožíval před startem? Také na startu klapalo všechno skvěle. Všichni běžci měli spoustu místa na převlečení, rozklusání a mohli jsme se bez problémů občerstvit. Dokonce ani u početných toalet nebyly žádné fronty. Zavazadla jsme ale odevzdávali s předstihem, které už čtyřicet minut před startem závodu kamiony odvážely zpět do Atén. Dobrovolníci však v prostorách startu rozdávali termofólie, abychom měli co největší komfort. I značení cesty do jednotlivých koridorů bylo přehledné.   Jak jste ve slavném maratonu zvládl start? Start probíhal po vlnách vždy s odstupem několika minut. Takže odpadlo nepříjemné posouvání ke startovní čáře dávno po výstřelu. Letos se navíc kvůli epidemiologickým opatřením kladl důraz na dodržování rozestupů. Moje čtvrtá vlna vybíhala v 9:08 hodin, tedy osm minut po oficiálním startu.   Jak jste maraton rozběhl? Začátek byl docela příjemný. Dostal jsem se do dobrého tempa a s úsměvem jsem si závod užíval. Občerstvovací stanice byly po dvou a půl kilometrech, takže jsem na trati nestrádal. Také počasí bylo ideální. Bylo pod mrakem a teplota se pohybovala kolem 18 °C.   Popište další vývoj závodu? Trať byla zajímavá, ale hodně náročná. Po úvodních rovinatých kilometrech začalo na 8. kilometru stoupání, které mělo podle propozic skončit až na 32. kilometru. V tomto úseku bylo jenom několik míst na odpočinek v podobě několika stovek metrů roviny, nebo dokonce klesání. Bylo poznat, že maraton se běží od moře do vnitrozemí. Nicméně s mezičasem 1:50:10 na metě půlmaratonu jsem byl spokojený. Ten odpovídal mým představám. Zároveň mě však už dost bolely nohy a to jsem věděl, že nejdelší stoupání je teprve v začátcích.   Měl jste na trati nějakou krizi? První mě chytla kolem pětadvacátého kilometru. Běh do kopce mám sice v oblibě, ale v Řecku už to bylo na mě dlouhé. Proto jsem se v tomto úseku snažil nějak zabavit. Pozoroval jsem modrou čáru označující ideální trasu a vnímal úžasnou atmosféru na trati. Rovněž mě motivovalo, že podél trati byli skvělí diváci. Pořád bylo slyšet slovo ,,bravó“. To mi dodávalo další síly.   [gallery columns="5" ids="117587,117588,117589,117590,117591"] Juraj Riečičiar v maratonu v Řecku 2021. Foto: se svolením Juraje Riečičiara   Na co jste se v průběhu závodu nejvíc těšil? Na metu 32. kilometru, kde skončilo nekonečné stoupání. Poté konečně následoval vytoužený seběh. Ovšem ani posledních 10 kilometrů nebylo zadarmo. Do cíle se totiž neběželo jenom z kopce. Běželo se spíš po rovině s občasným malých seběhem. Občas se také vybíhalo na most, nebo z podjezdu.   Jak jste se cítil v závěru maratonu? Kolem 36. kilometru už jste toho měl opravdu dost. Připadalo mi, že závod vůbec neubíhá a že do cíle je ještě nekonečně daleko. Zároveň jsem si však připomínal, že jsem si tento slavný maraton chtěl hlavně užít. Jeho konec jsem měl mít za odměnu. Ubezpečoval jsem se, že pořád držím dobré tempo a soupeře kolem sebe předbíhám. Poslední kilometry jsem se snažil vychutnat a také vytěsnit z hlavy boj s únavou. Ale hlavně jsem se těšil na doběh na Panathénský stadion. Sice jsem ho viděl už před závodem, ale z úhlu pohledu doběhu do cíle byl daleko hezčí.   Podělte se s Vašimi pocity těsně před cílem? Před cílem jsem zpomalil a prohlížel si okolí. Mával jsem na diváky a poté proběhl cílovou bránu. Z cílového prostoru jsem nechtěl odejít. Maratonský běh je pro mě královskou disciplínou. Na konci každého dokončeného maratonu jsem trochu dojatý. Ovšem v kolébce maratonu byly všechny pocity ještě intenzivnější. Jenom kvůli doběhu na slavný stadion to stálo za to. Celá příprava i náročných 42 kilometrů na trati.   Po doběhu do cíle ale všechno ještě neskončilo? I poté pokračovala perfektní organizace. Po několika metrech jsem dostal na krk medaili, termofólii, občerstvení a pití.  Poblíž jsem měl připravené i osobní věci. Ty jsem si vyzvedl bez čekání. Jakmile mně dobrovolníci uviděli přicházet, tak mi podle čísla vydali pytel s mými osobními věcmi.   Jaký jste v Aténském autentickém maratonu zaběhl čas? V celkovém pořadí jsem skončil na 1854. místě. Z českých vytrvalců jsem byl v cíli osmý. Zaběhl jsem čas 3:51:34. Nerychlejším krajanem byl Jan Pernica ze Slavie Praha, který v absolutním pořadí vybojoval za čas 2:36:56 dvanáctou pozici. Honza Pernica si mě v roce 2019 vybral na natáčení filmu Zátopek a díky němu jsem si v tomto filmu několik sekund zahrál.   Kolik se slavného závodu zúčastnilo maratonců? Na start se postavilo 9000 běžců z 83 zemí. Do cíle doběhlo 8715 maratonců. Z toho 33 Čechů.   Jak se Vám maraton v Řecku a dění kolem něho líbilo? Rozhodně mu dávám velkou jedničku. Příjemně mě překvapila dokonalá organizace, parádní byla atmosféra. Lidé kolem trati si závod užívali a já, přestože to bylo hodně náročné, jsem si maraton užíval také.   Lubomír Hotař

Radim Grebík a Tomáš Kříž (oba Titan Trilife Zlín) si ještě prodloužili triatlonovou sezonu. Oba reprezentovali Česko na Asijském poháru v Kataru. Závod v Dauhá se konal na trati složené z 1500 metrů plavání, 38 kilometrů cyklistiky a 10 kilometrů běhu. Grebík v něm vybojoval za čas 1:43:37 páté místo. Kříž skončil v čase 1:47:01 jednadvacátý. Zvítězil Jawad Abdelmoura z Maroka (1:42:48), před Benem Dijkstramou z Velké Británie (1:43:08). Třetí příčku obsadil Japonec Aoba Yasumatsu (1:43:15).   ,,Závod se konal v nové stále ještě nedostavěné čtvrti v Dauhá. Pořadatelé ale měli všechno dokonale připravené,“ prozradil Radim Grebík.   ,,Plavalo se na dvou okruzích v místní zátoce Perského zálivu. Voda měla příjemných 26°C. Cyklistika se jela v širokých ulicích pod mrakodrapy a závěrečný běh se běžel po promenádě podél pláže. Cyklistika i běh byly rovněž rozložené do dvou okruhů,“ informuje dále Grebík.   Triatlonista ze Vsetína hájící barvy zlínského Titan Trilife klubu se od startu držel v kontaktu s čelem závodu. Na kole jel ve vedoucí skupině, do které se dotáhl i Tomáš Kříž.   ,,Běh byl pro mě největší výzvou. Na aklimatizaci jsem měl v Kataru pouze 48 hodin a s časovým posunem jsem šel do závodu v 5.30 hodin našeho času. To pro olympijský triatlon není obvyklé. Brzký start byl však přizpůsoben místnímu počasí, protože odpoledne bylo v Kataru třicetistupňové vedro. Při běhu to ale bylo opravdu náročné. Snažil jsem se držet krok s pozdějším vítězem Maročanem Abdelmourou. V průběhu šestého kilometru jsem ale musel tempo zvolnit a vedoucí čtveřici opustit. Ovšem i se ziskem pátého místa jsem spokojený,“ tvrdí Radim Grebík.   Ten v cíli na třetí příčku ztrácel dvaadvacet sekund.   ,,I páté místo mi však zajistilo další cenné body do světového žebříčku a tím i lepší výchozí pozici při startu příští sezony,“ potěšilo Grebíka.   Lubomír Hotař

Jakub Štvrtecký má na začátku sezony ve Světovém poháru nabitý program. V Östersundu se zúčastnil pěti závodů.   V úvodním vytrvalostním závodu obsadil padesáté místo. O lepší umístění ho připravily čtyři minely na střelnici.   V následujícím sprintu už byl rodák z Velkých Karlovic úspěšnější. Vybojoval v něm 27. příčku. V tomto závodu se vydal pouze na jedno trestné kolo. Tento třetí nejlepší výsledek v kariéře ve Světovém poháru mu zajistil první letošní body. Na konto si jich připsal 14.    ,,Na trati i střelnici mi byla zima. Měl jsem problém vůbec rozhýbat prst na spoušti. Naštěstí jsem udělal jenom jednu chybu. A to ještě úplně zbytečnou,“ mrzelo Štvrteckého i jedno zaváhání.   V Östersundu se konal ještě jeden sprint. V něm biatlonista z Valašska skončil na třiačtyřicáté pozici.   ,,Druhý sprint se konal v patnáctistupňovém mrazu. Dařilo se mi v něm na střelnici, kde jsem minul pouze jeden terč. Na trati jsem se však trápil. Od začátku jsem se nemohl dostat do tempa. Zvedl jsem se až v posledním kole. V něm jsem měl devatenáctý běžecký čas. Celkově jsem ovšem zajel až jednapadesátý běžecký čas a to tentokrát na body nestačilo,“ konstatoval mírně zklamaný Jakub Štvrtecký.   Ani v následujícím stíhacím závodu se neprosadil. V něm se sice dlouho držel na hraně bodového zisku vyhrazeného čtyřiceti nejlepším biatlonistům, ovšem díky pokažené střelbě dojel do cíle až na čtyřiapadesáté pozici. Ve druhé střelbě vstoje dokonce netrefil ani jeden terč.   Biatlonista z Velkých Karlovic se ve Švédsku společně s Michalem Krčmářem, Adamem Václavíkem a Mikulášem Karlíkem představil také v závodu štafet.  Česko v něm skončilo na 11. místě.   Lubomír Hotař

Slavičínská futsalová liga (AFLS) pokračovala po týdenní covidové pauze dalším turnajem. Ve šlágru kola se střetly vedoucí týmy tabulky. Souboj Luhačovské a Úderné jednoty skončil remízou 2:2. Zaváhání vedoucích celků využily Holoty, které se po výhře nad Zpiťaři dostaly na dostřel prvních týmů. Soutěž pokračuje v neděli 12. prosince a v magnetu kola si to rozdají Holoty s lídrem tabulky z Luhačovské.  

Tenisovým amatérům nad 50 let v české veteránské sérii Senior´s Tour 2021 skončila sezona. Jejím vrcholem byl kategoriový Grand Slam ve Zlíně. Ten se hrál v hale na antuce na Vršavě.   Hlavní turnaj Open vyhrál Martin Komínek z Rožnova pod Radhoštěm, který ve finále porazil reprezentanta Štítné nad Vláří Josefa Hnaníčka. Třetí skončil Miroslav Petružela z Daskabátu u Olomouce. Tenista z Hané v souboji o bronzovou příčku zdolal Brňana Petra Handlíře.   ,,Finálová partie byla vyrovnanější, než napovídá konečný výsledek. Bojovalo se v ní o každý balón i každý gam. K vidění byly krásné výměny. O výhře levorukého Komínka nakonec rozhodly větší zkušenosti a důraz a jistota při zakončování výměn. Hnaníček od začátku do konce utkání ale soupeřovi z Rožnova pod Radhoštem vzdoroval,“ chválil oba finalisty v turnaji Open Jan Nahodil, ředitel celého okruhu Senior´s Tour 2021.   Turnaj Medium ovládl Michal Friedrich. Matador z Otrokovic ve finálovém utkání udolal ve třech setech zlínského veterána Tomáše Doležela. Ve střetnutí o bronzovou pozici Pavel Remiáš z Ostravy překonal Luboše Sojku (Poličná).   [gallery columns="4" ids="117298,117296,117295,117294"] Kategoriový Grand Slam ve Zlíně 2021. Foto: Jan Nahodil   ,,Ve finálovém téměř dvě hodiny trvajícím duelu byly k vidění dlouhé a přesné výměny od základní čáry. Friedrich i Doležel měli několik mečbolů. O úspěchu Friedricha rozhodla jeho větší razance. Důležité rovněž bylo, že tenista z Otrokovic, jemuž bylo nakloněné také štěstí, v klíčových momentech udělal míň nevynucených chyb,“ upozornil Nahodil.   VÝSLEDKY KATEGORIOVÉHO GRAND SLAMU VE ZLÍNĚ 2021: TURNAJ OPEN (6 hráčů): Čtvrtfinále: Martin Komínek (Rožnov pod Radhoštěm) – Dušan Machala (Zlín) 6:4, Petr Handlíř (Brno) – Peter Mišík (Ilava) 6:3. Semifinále: Martin Komínek – Miroslav Petružela (Daskabát u Olomouce) 6:2, 6:4, Josef Hnaníček (Štítná nad Vláří) – Petr Handlíř 6:3, 7:5. O 5. místo: Mišík – Machala 7:5, 4:6, 12:10. O 3. místo: Petružela – Handlíř 6:3. Finále: Komínek – Hnaníček 6:3, 6:2.     TURNAJ MEDIUM (11 hráčů): Osmifinále: Tomáš Doležel (Zlín) – Ladislav Matušinec (Štítná nad Vláří) 6:0, Michal Friedrich (Otrokovice) – Jiří Macenauer (Lipník nad Bečvou) 6:4, Jiří Fiala – Milan Novák (oba Zlín) 6:3.  Čtvrtfinále: Tomáš Doležel (Zlín) – Rostislav Gažák (Kunčičky u Bašky) 6:1, Pavel Remiáš (Ostrava) – Zdeněk Strohalm (Grygov) 7:6, Michal Friedrich (Otrokovice) – Jan Neubauer (Dub nad Moravou) 6:1, Luboš Sojka (Poličná) – Jiří Fiala (Zlín) 6:3.   Semifinále: Doležel – Remiáš 4:0 skreč, Friedrich – Sojka 6:0. O 3. místo: Remiáš – Sojka 6:4. Finále: Friedrich – Doležel 6:4, 6:7, 10:6.   Lubomír Hotař

Na svůj osmý start v kariéře se při Mikuláš Rally ve Slušovicích postavil Radek Jatel. Společně se spolujezdkyní Kateřinou Plškovou usedli do vozu Peugeot 208 R2. V letošní sezoně to byl pro závodníka z Vysokého Pole třetí závod a první závod po havárii na Rally Plzeň. Radek s Kateřinou dostali přidělené startovní číslo 22 a mohli vyrazit závodit.   „Počasí si s námi od pátku docela pohrávalo, v pátek večer to vypadalo na zimní pneu, protože silnice byly zasypané sněhem, při seznamovacích jízdách to vypadalo jako šotolinová rally, protože silničáři nešetřili kamínky a silnice byla doslova šotolina, nakonec jsme zvolili mokré pneu a to byla optimální volba. Do rally jsem vstupoval s tím že bych rád konečně bojoval o stupně vítězů, ale na druhou stranu jsem necítil žádný tlak a jelo se mi dobře. První RZ jsem vyhrál ve 2 WD a těšil jsem se na 2 RZ, bohužel v ní přišla malá chyba, která ovšem měla za následek obrovskou časovou ztrátu a bylo po závodě. Osudným se nám stal ostrůvek, který se objížděl u penzionu v Podkopné Lhotě. Málo se mi utrhnul zadek auta a zvolil jsem zatáčku projet ze široka. Jenže tato varianta byla špatná a nacházela se zde zasněžená příkopa, do které jsme zapadli. Děkuji fanouškům, kteří nás po několika minutách vytáhli a my jsme mohli závod dokončit,“ popsal Radek Jatel. Díky této jezdecké chybě se posádka Jatel – Plšková propadla z vedoucího místa ve třídě 6 i mezi dvoukolkami až na samotný chvost výsledkové listiny. [caption id="attachment_117058" align="alignnone" width="690"] Závodník z Vysokého Pole Radek Jatel se spolujezdkyní Kateřinou Plškovou. Foto: Pavel Pustějovský[/caption] Jelikož závod byl krátký, bylo po nadějích na slušný výsledek a smíšená dvojice si zbytek soutěže chtěla hlavně užít. „V dalším průběhu závodu jsem se snažil jet plynule, ale bez chyb, o nic nám již nešlo. Naše časy byly slušné a jsou pro mě dobru motivací snažit se zajistit rozpočet na nějaké závody v roce 2022. Závěrem bych rád poděkoval všem partnerům, kteří se podíleli na našem startu. Společnosti MEDIFEMMA, APEKON, TOMSPIZZA, TVD, MICHAL MOTL a ŠEVČÍK GROUP. Dále bych chtěl poděkovat fanouškům za skvělou atmosféru a týmu Sparrow racing za přípravu vozu a skvělé týmové zázemí,“ uvedl třiatřicetiletý jezdec.   [gallery columns="5" ids="117053,117054,117055,117056,117052"] Foto: Rallyservice Marcela svobodová   Svoji premiéru na místě spolujezdce si odbyla Kateřina Plšková, proto jsme se zeptali, jak závod prožila nová spolujezdkyně. „V prvé řadě to byl naprosto úžasný zážitek, ale také i nová životní zkušenost, která mi umožnila zjistit zase něco víc o rally a lidech kolem. S Radkem jsme přípravu brali docela vážně i z toho důvodu, že to byl pro mě úplně první závod a netušila jsem co všechno mě čeká. Musela jsem se seznámit se všemi povinnostmi spolujezdce jako jsou např. orientace v itineráři, psaní a čtení rozpisu, počítání a měření času do ČK, absolvování školení apod. Sledovala jsem také spoustu onboard videí. Na poprvé jsem z jízdy byla trochu nervózní, protože při závodění pracují nervy více než obvykle. Jízda vyžaduje koncentraci, která ale nekončí průjezdem cíle RZ, jelikož je nutné sledovat časové limity i při přejezdech mezi RZ. Přesto jsem se po pár absolvovaných RZ dokázala bez větších problémů orientovat. Těšilo mě, že jsem měla tu možnost dělat Radkovi spolujezdce a neudělala žádné velké chyby a myslím, že oba jsme si atmosféru závodů náležitě užili,“ popsala svůj premiérový start Kateřina Plšková   Barbora Vébrová   https://youtu.be/k0V2tEX-nd0

Sledge hokejový útočník Erik Fojtík si v českém reprezentačním dresu zahrál na dvou paralympiádách ve Vancouveru a Soči. Další start za tým vedený trenérem Jiřím Břízou už ale nepřidal. Rozhodl se totiž v roce 2015 k přestupu a na mezinárodní scéně hájí barvy Slovenska. Nyní se podívá do čínského Pekingu, který bude v březnu hostit nadcházející paralympiské hry. Česko a Slovensko na Zimních paralympijských hrách 2022, které jsou na programu od 4. do 13. března, doplní Jižní Korea, Itálie, Kanada, USA, Rusko a domácí Čína.   Sledge hokejisté Slovenska se tak poprvé ve své historii probojovali na Paralympijské hry, které se uskuteční příští rok v Pekingu. Letenky do Číny si vybojovali ve zvládnuté kvalifikaci v Berlíně, kde nestačili pouze na Italy, kterým podlehli po tuhém boji 2:3 a získali druhé postupové místo. Postupně vyhráli se Švédskem 4:0, Japonskem 3:0, Norskem 4:2 a na závěr v přímém souboji o postup přehráli domácí Německo taktéž 4:2. Rozdílový v klíčovém duelu byl především ve výkonu brankářů, kdy německý Kunst si nepočínal zrovna přesvědčivě, za to slovenský brankář Lepáček zlikvidoval několik vyložených šancí soupeře a byl po zásluze vyhlášen nejlepším hráčem zápasu. Více o kvalifikaci v Berlíně si můžete přečíst zde. [caption id="attachment_116869" align="alignnone" width="690"] Foto: Archiv Erika Fojtíka[/caption] „Po pravdě řečeno jsem v postup na Paralympijské hry před začátkem kvalifikace příliš nevěřil. Obával jsem se síly protivníků z Itálie, Norska či domácího Německa. Skvěle nám však vyšel začátek turnaje, kdy jsme nejdříve rozdrtili Švédsko a poté jsme s přehledem přehráli i Japonsko. Navíc jsme ve dvou zápasech neinkasovali branku. Prubířským kamenem pro nás byl souboj s Itálií, kdy jsme dlouho sahali po prodloužení, ale v závěru jsme inkasovali smolnou třetí branku. Čtvrté utkání s Norskem jsme stejně jako soupeř museli vyhrát, což se nám podařilo i s notnou dávkou sportovního štěstí. V posledním duelu s domácím Německem bylo zřejmé, že kdo vyhraje, pocestuje do Pekingu. Nám se utkání vydařilo a po bojovném výkonu jsme domácí celek zdolali. Podívám se tak na další paralympijské hry, v což jsem v mém věku už příliš nedoufal. Ale měli jsme před kvalifikácí v Berlíně na Slovensku velmi náročnou přípravu a ta nakonec nesla ovoce. Poděkovat musím všem věrným fanouškům, kteří nás podporovali i z Česka, spolupracovníkům v NTS-Prometal ve Slavičíně a také portálu Regionu Valašsko, který o našem sportu vždy referuje, za což jsme rádi,“ dodal  nadmíru šťastný Erik Fojtík přímo z dějiště kvalifikace. [caption id="attachment_116870" align="alignnone" width="690"] Foto: Archiv Erika Fojtíka[/caption]   -kos-

Brumovská šipková liga má za sebou v nové sezóně odehraných již devět kol a na čele tabulky se usadil celek Plechové letky ze Slavičína před favorizovanými brumovskými Pitbully. Na třetí příčce je zatím celek z Bohuslavic nad Vláří. Sestavy a soupisky všech celků najdete zde.   Slavičané ale svůj tým před sezonou patřičně vystužili o velmi kvalitní hráče - Michala Blažka a Karla Chromáčka. Ke stálicím týmu patří Pavel Petráš a nestárnoucí Jožka Adámek. Své si uhraje i divnický Jan Topil. Mužstvo zatím poznalo pouze jednou hořkost porážky, ale sezona je ještě velmi dlouhá a o všem podstatném se bude rozhodovat až v závěrečném play off.  

1.liga - tabulka po 9. odehraném kole (27.11.2021)

Maďarská Rally Hungary ukončila tříletou spolupráci úspěšné posádky Erik Cais – Jindřiška Žáková. Absolvovali spolu 33 soutěží po celé Evropě, při kterých prožili vše, co královna motoristického sportu nabízí. Vítězství na domácím Rallysprintu Kopná nebo v polském Řešově, skvělý bronz ve WRC2 při premiéře v seriálu mistrovství světa na Katalánské rally, ale i kotrmelce v Lotyšsku nebo sportovní tragédii na závěrečné rychlostní zkoušce letošní Barum rally.   Mira Cais „Když jsme se na začátku sezony 2019 domluvili na tříletém společném projektu, nikdo z nás netušil, jakých fantastických úspěchů dosáhnete,“ přiznává Erikův otec Mirek Cais. „Ten čas utekl tak neskutečně rychle. Byly to krásné chvíle. Naše cesty se teď sice rozcházejí, ale ty si Jindřiško můžeš být jistá jednou věcí – navždy zůstaneš hluboko v našich srdcích...“   „Já osobně ti budu navždy vděčný, že jsi Erika provedla ‚rallyovou pubertou‘ a udělala jsi z něj ‚rallyového chlapa‘. Nikdy nezapomenu na společné slzičky štěstí z našich úspěchů, ale ani na ty slzičky bolesti z neúspěchů. To jsou chvíle, na které zapomenout nelze. Dovol mi, abych ti popřál hodně štěstí a radosti jak v profesním životě, tak hlavně v životě osobním.“   Erik Cais „Opravdu moc děkuji za ty 3 roky, ve kterých jsme spolu zažili jak výhry, tak i prohry, které nás však vždy posunuly dál. Myslím, že neexistuje moc žen na světě, které by našly odvahu sednout si vedle kluka, který má teprve 20 let a má jet první závod ve voze R5 právě na Kopné a na vodě. Ty jsi tu odvahu měla a společně jsme to dotáhli ke skvělému výsledku, který nebyl jediný. Já si moc vážím toho, že ti ta odvaha zůstala a mohly pak přicházet další skvělé výsledky, ke kterým jsme se společně dopracovali. Proto ti, Jindřiško, ještě jednou moc děkuji a přeji do osobního i profesního života jen to nejlepší. Věřím, že v tvém podání to bude stejná jízda, jaká byla v našem autě.“     Jarda Orsák „Jindřiško, v rámci týmu Orsák Rallsport jsme spolu strávili úžasných sedm let plných fantastických zážitků. Byla jsi vždy perfektně připravená, vždy plně odhodlaná bojovat o co nejlepší výsledek. A hlavně vždy s úsměvem! Věřím, že tvá další životní jízda bude také plná úsměvu a radostí. Jsem šťastný a hrdý, že jsem měl tu čest s tebou spolupracovat.“   Jindřiška Žáková Přesto, že jsem nechtěla ohledně ukončení mého působení na sedačce spolujezdce vedle Erika nic psát, tak jsem po přečtení všech možných konspiračních teorií usoudila, že je to potřeba Nejenom letošní rok byl po boku Erika krásný, ale zároveň neskutečně náročný. Nespočet závodů mistrovství Evropy, fantastická a nezapomenutelná cesta k výhře na Barumce (které chybělo jen velké finále), první závod mistrovství světa s výsledkem jako ze snu, titul vicemistrů Evropy v roce 2019 a mnoho dalšího. Tahle cesta měla trvat 3 roky…. a ty uplynuly právě teď. Přesto, že jsem mohla pokračovat dál, sama jsem se rozhodla, že to tak nebude. Nic totiž není jen černobílé. Je třeba se zamyslet i nad tím, co vše člověk musí obětovat, aby něčeho dosáhl. Ať už je to čas nebo spousty fyzické, a hlavně psychické síly. Rok 2021 byl zatím tím nejtěžším co jsem zažila a jsem přesvědčená, že ten další by nebyl jiný. Téměř 90 dní strávených mimo domov, před každým závodem nespočet dní příprav, fungování v normální práci a snaha věnovat i nějaký čas blízkým. Každá minuta byla cenná a já cítím, že to takhle už dál nedokážu dělat na 100%. Nejsem typ člověka, který by chtěl něco vzdávat. Spíš naopak. Vždy jsem se chtěla vyrovnávat nejlepším a překonávat nejtěžší. Věřím, že další sezóna by byla nádherná, ALE…. Je až neuvěřitelné, kam se člověk za pár let zvládne dostat. Snad jsem dokázala, že na sedačce spolujezdce nesedím náhodou. Nebudu tvrdit, že se do rally auta už nikdy neposadím, protože to je ve hvězdách a může to být brzy nebo taky už nikdy. Tyhle dveře si nechávám otevřené. Moc všem děkuji za podporu, která vždy přicházela ve velkém. Ohromně si toho vážím a těším se na další shledání Teď se ale už těším na čas strávený s těmi nejbližšími, protože to jim dlužím! PS: celému týmu @ORSÁK RALLY SPORT, @Erik Cais a @MiroslavCais … děkuji vám za všechno, kamarádi!   -tz-

Atlet Martin Čmelík z Leskovce vybojoval druhé místo ve 41. ročníku Běhu 17. listopadu v Přerově. V devítikilometrovém závodu se prezentoval časem 42:04. Fryštačan Radoslav Šíbl (Ekodrill Zlín, 43:01) obsadil třetí příčku. Zvítězil jeden z nejlepších českých vrchařů Jan Janů (Hvězda Pardubice, 41:32). Z regionálních reprezentantů na Hané skončil ještě Vladimír Kučera z Cyklosportu Chropyně díky času 48:49 desátý.   Závodu se zúčastnilo 64 vytrvalců.   ,,V Přerově jsem si chtěl otestovat aktuální formu,“ plánoval Martin Čmelík.   Vytrvalec z Leskovce hájící barvy atletického klubu z Hranic od začátku běžel na čele závodu společně s Janem Janů a Radoslavem Šíblem. [caption id="attachment_116771" align="alignnone" width="690"] Martin Čmelík vybojoval v Přerově stříbrnou příčku. Foto: Zdeněk Smutný[/caption] ,,Z vedoucí skupiny jako první odpadl Radek Šíbl,“ upozornil Čmelík.   Ten o první místo bojoval až do konce čtvrtého kilometru.   ,,Na začátku pátého kilometru ale Honza Janů zrychlil tempo a na tento jeho nástup jsem nedokázal zareagovat. Poté jsem za pardubickým vytrvalcem běžel se zhruba 100 metrovou ztrátou. Pořadí se však až do konce závodu už neměnilo. Janů si pobyt na vítězné pozici kontroloval. Nicméně potěšilo mě, že jsem jednoho z nejlepších vrchařů měl až do cíle na dohled,“ byl Martin Čmelík v Přerově i se ziskem druhé příčky spokojený.   Lubomír Hotař

Ve Slavičíně se hraje od podzimu po roční covidové pauze další ročník kuželkářské CAMO ligy. Letos se do soutěže přihlásilo patnáct týmů, které se utkají každý s každým. Turnaj probíhá v místní kuželně a některé duely mají kulisu jako na fotbalovém utkání.  V řadě družstev má zastoupení i něžné pohlaví a některé ženy svými výkony své mužské protějšky kolikrát i předčí. Na kuželkářských drahách se tak potkávají registrovaní hráči s ryzími amatéry.   Tabulce zatím vévodí tým Šéfíci před CAMO a Ptáček teamem. O zápas méně, ale stejný počet bodů má Kulepa. Nejlepší čtveřici hráčů soutěže tvoří Vašička Roman ml., Fojtík Rudolf, Kabela Karel st. a Fila Ivo. CAMO liga by měla gradovat v dubnu, pokud to však hygienická situace v Čechách a na Moravě dovolí. [caption id="attachment_116621" align="alignnone" width="690"] Ilustrační foto[/caption]   Výsledky -  7 kolo: TVD 'A' 0 : 61002 1080 15.11.2021 ŠÉFÍCI 27381171 8 252 192: 8130 1Dudek Jiří Maděrka Luděk 27372180 7 252 184: 8950 1Tománek Dušan Fila Ivo 25571159 8 230 184: 7150 1Ondrašica Aleš Goldbach Pavel 27981187 5 268 189: 9080 1Ťulpa Richard Kabela Karel st.   TRADIX 1 : 5955 973 15.11.2021 P-TEAM 26793165 5 258 179: 8840 1Pešek Jakub Ptáček Stanislav 24072166 6 238 173: 6730 1Pešek Vladimír Ptáček Aleš 21257193 4 250 160: 52141 0Kubas Alois Dorušek Michal 25457152 12 209 182: 7250 1Szocz Milan Ptáček Milloslav   Alternátor 1,5 : 4,5865 931 17.11.2021 TVD 'B' 24443144 14 187 181: 6390 1Matúšů Stanislav Juřík Tomáš 24578167 7 245 184: 61120,5 0,5Salvet David Soukup Lubomír 23052145 8 197 162: 6860 1Kozubík Josef Milko Miroslav 21263173 9 236 163: 49101 0Mikšík Stanislav Stejskal David   Ekofiltr 2 : 4995 1048 17.11.2021 CAMO 257115185 2 300 195: 6281 0Vašička Roman ml Vašička Roman 28171158 7 229 184: 9720 1Lukáš Jiří Fojtík Rudolf 26541170 14 211 178: 8710 1Papírková Ivana Jadavan Erik 24562193 9 255 173: 7231 0Šimčíková Jarka Chovančík Milan   Prometal A 5 : 1904 822 19.11.2021 CAMO MIX 22678161 4 239 181: 45111 0Mana Tomáš Fojtík Daniel 17776173 7 249 136: 41131 0Belžík Jiří Králíková Bronislava 16460161 9 221 121: 43161 0Belžík Stanislav Petru Radek 25572123 10 195 177: 7820 1Manová Marie Raková Alena   VTUVM 5 : 1766 632 19.11.2021 DREAM TEAM PROMETAL 18951172 13 223 130: 59101 0Brzobohatý Miroslav Kopecka Jana 13548130 17 178 102: 33211 0Vincour Martin Rašková Marie 8940157 16 197 57: 32311 0Koseček Karel Gottfriedová Jana 21948120 18 168 158: 61120 1Zemánek Jaroslav Berčík Pavel   FIDORKY 0 : 6769 905 22.11.2021 Prometal C 21740126 17 166 168: 49110 1Raková Jana Bravený Roman 22355131 12 186 163: 60110 1Vašičková Iveta Skrášek Milan 21562151 13 213 157: 5880 1Kováčová Jana Urbánek Pavel 25051153 13 204 173: 7760 1Mikšíková Marie Plášek Přemysl     Camoliga_ziskbodu Camoliga_topprumer Camoliga_topmax Camoliga_statistika Camoliga_prumer Camoliga_grandprix   -kos-

Ve slavičínské sportovní hale se rozběhla místní futsalová liga (AFLS), která má v 9. ročníku šest účastníků. Zatím se odehrály tři víkendové turnaje. Na čele tabulky se usadily celky Luhačovské a  Úderné jednoty, která má ve svém kádru bývalé hráče slavičínské Jerevanu Milana Botha, Filipa Macka či Tomáše Zoubka. Na třetím místě jsou Holoty. V tabulce střelců patří první příčka Tomáši Zoubkovi společně s Jakubem Hyžíkem. Další turnaj se měl odehrát v neděli 28. listopadu 2021, ale kvůli špatné covidové situaci byl přeložen na pozdější termín.   Jak již název AFLS napovídá, liga je určena zejména pro fotbalové amatéry a hlavní myšlenka je protáhnout tělo, vidět hezké fotbalové momenty, potkat se spoustu známých lidí, no prostě strávit příjemné sportovní odpoledne v hale. Aby byl „amatérismus" zachovaný, je liga omezena pravidlem, že zde mohou hrát fotbaloví nadšenci a hráči hrající max. III. třídu oficiální fotbalové soutěže FAČR, omezení se netýká hráčů nad 50 let a žen. Liga se hraje klasicky dvoukolově, každý s každým, podzimní a jarní část.   Více na webu soutěže ZDE.   Výsledky AFLS:   1. kolo (7. listopadu 2021 od 15:00) Miškáři : Holoty 1:8 Úderná jednota : Zpiťáři 5:4 Luhačovská : Pivní armáda 6:2 2. kolo (14. listopadu 2021 od 14:00) Zpiťáři : Luhačovská 1:4 Holoty : Pivní armáda 13:5 Miškáři : Úderná jednota 5:9 3. kolo (21. listopadu 2021 od 14:00) Pivní armáda : Zpiťáři 6 : 4 Luhačovská : Miškáři 5 : 2 Úderná jednota : Holoty 3 : 1   -kos-

České hokejistky už týden slaví postup na zimní olympiádu v Pekingu. Na úspěchu má velký podíl také odchovankyně Zlína, která působila i ve VHK ROBE Vsetín Sára Čajanová. Ta v olympijské kvalifikaci v Chomutově patřila k oporám národního týmu. V osmnácti letech nastupovala v první obranné dvojici a vstřelila také gól proti Polsku.   S jakou představou jste do kvalifikačního turnaje v Chomutově šla?   Pochopitelně abychom s českým národním celkem vyhrály všechny zápasy. Jinak bychom pravděpodobně na olympiádu nepostoupily. To se nám také podařilo.   Jak jste se cítila před prvním utkáním proti Norsku?   Byla jsem trochu nervózní. V průběhu zápasu ale nervozita postupně opadávala a bylo to čím dál lepší. [caption id="attachment_116461" align="alignnone" width="690"] Foto: se svolením Sáry Čajanové[/caption] Na čem mělo Česko postavený herní styl?   Máme svůj styl, který je dokonale propracovaný. Každá hráčka ví, co má na ledě dělat. Když pokyny od trenérů dodržujeme, tak je malá pravděpodobnost, že zápasy prohrajeme. To se v Chomutově také ukázalo.   Co bylo klíčové v duelech s Norskem a Polskem?   Úvodní utkání s Norskem jsme vyhrály 3:1. Byl to hodně náročný zápas. V něm se na výkonu našeho družstva ještě projevovala nervozita. Polsko jsme rozstřílely 16:0. V této partii jsme proměňovaly šance.   Co rozhodlo nejdůležitější souboj s Maďarskem?   Klíčové bylo, že jsme brzy daly první branku. Tu vstřelila už ve 2. minutě Hymlárová. Ve 14. minutě jsme vedly už 3:0. To už jsem byla přesvědčená, že nám postup na olympiádu neunikne. Důležité rovněž bylo, že jsme hrály velmi dobře v obraně. Maďarky jsme nakonec porazily 5:1. [caption id="attachment_116462" align="alignnone" width="690"] Foto: se svolením Sáry Čajanové[/caption] Co vám probíhalo v hlavě po skončení duelu s Maďarkami?   Emoce byl nepopsatelné. Ale už když jsme v utkání s nimi vstřelily první branku, tak se mi chtělo brečet štěstím, protože jsem věděla, že zápas neprohrajeme.   Jak jste spokojená se svými výkony v Chomutově?   Myslím, že můžu být spokojená. V každém utkání jsem se snažila ukázat všechno, co je ve mně. A doufám, že i trenér Pacina a celý realizační tým byl podobně spokojený, jako já (úsměv).   Jak se vám spolupracovalo v první obranné dvojici s Dominikou Láskovou?   Hrálo se mi s ní skvěle. Dominika je výborná hráčka jak do zadu, tak i do ofenzívy. Sedly jsme si spolu. Na ledě si dokážeme vyhovět. Jsem ráda, že jsem hrála právě s ní.   Jak probíhaly postupové oslavy?   Slavily jsme hned po zápase s Maďarskem. Po poděkování divákům jsme v kabině tančily, zpívaly, vypilo se i trochu piva a připilo se šampaňským. Oslavy ale nebyly dlouhé. Spousta spoluhráček totiž brzy odjela domů, protože na druhý den odlétaly do svých klubů. Ale i tak jsme si oslavy postupu užívaly. Určitě na tyto momenty nikdy nezapomenu.   Co postup na olympiádu pro Vás znamená?   Splněný sen, kvůli kterému od malička dřu jako kůň. Nikdy bych si ale nemyslela, že si už v devatenácti letech zahraju n olympiádě. Je to prostě sen pravidelně hrát v tolika letech v ženské reprezentaci a k tomu ještě v první lajně.   Jaký máte nejbližší hokejový program?   Budu hrát soutěž za juniory Valašského Meziříčí. Před olympiádou máme ještě na programu pár reprezentačních akcí. Soustředění a přípravné zápasy. Olympijské hry v Pekingu, na které se samozřejmě moc těším, začínají 2. února. A hned druhý den 3. února se v 5.10 hodin středoevropského času střetneme s domácí Čínou.   Lubomír Hotař