JUDr. Petr Hradil

V souvislosti s aktuálními krajskými volbami mě docela zaujal článek s názvem Buď zrušte kraje, nebo malé obce. Račte si vybrat.   Píše se v něm mimo jiné např.:   Dnes vám drtivá většina politiků z naprosto všech stran mimo záznam přizná, že za současné podoby a fungování jsou krajské samosprávy skoro k ničemu ... Ve skutečnosti toho moc nerozhodují – spíše jen jako pošťáci přeposílají peníze určené z centra dál. Proto jim kritici posměšně přezdívají „průtokové ohřívače peněz“ ... což takhle úplně zrušit kraje a místo nich naopak posílit roli obcí s rozšířenou působností? Ostatně mnoho analýz ukazuje, že právě tyto „malé okresy“ se stávají přirozenými centry.   Vcelku by se dalo možná i souhlasit, i když v řadě věcí se kraje naopak osvědčily. Jenže také se zde píše např. i toto:   Kraje už asi nezrušíme. A nějaké zásadní opravy systému asi nemůže čekat od politických stran, jimž se v regionech náramně líbí. Nejenže do celostátních pokladen čerpají státní příspěvky za mandáty krajských zastupitelů (750 tisíc korun ročně za jednoho). Hlavně v regionech upíchnou své straníky na lukrativní místa. Takové křeslo uvolněného předsedy zastupitelského výboru za nějakých sto tisíc měsíčně je vyloženě výhra v loterii.   Jinými slovy před řešením efektivnosti se bohužel dává často přednost politikaření. Na jedné straně člověk naráží na to, že stát bude mít opět další rok zhruba 250 miliard „sekeru“, není na důležité věci, „musí“ se zvedat daně atp. Na straně druhé si pak čte také články, jako např. Politici v dozorčích radách krajských nemocnic: Lukrativní trafiky s minimem práce. Kumulace funkcí při inkasování vysokých odměn v různých orgánech, do kterých někteří pak ani nedochází atp.   Hrnec s veřejnými financemi spíše připomíná děravý cedník, kterým teče všemi směry. Pod ním často stojí ti, co se umí nasát na tyto veřejné finance a není jim hloupé chtít pak po daňovém poplatníkovi, aby seshora do toho cedníku přiléval stále více. Nebylo by rozumnější zkusit ty díry nejprve zalepit?! A je jedno jestli jde o stát, kraj či obce – jde o veřejné finance obecně.   Člověk z toho může být znechucen. Tomu rozumím. A také tomu, že si pak někdo může třeba říct „nejdu volit, je to hrůza a stejně můj hlas nic nezmění“.   V krajských volbách nekandiduji. Neříkám ani koho je či není dobré volit či nevolit, to je na každém z nás. Jen bych rád upozornil, že když zůstanete doma, budou za Vás rozhodovat ti, kteří k volbám přišli. A pak právě těm, které tam v konečném důsledku zrovna nejvíce nechcete, stačí o to méně těch jejich skalních voličů, co jim to tam prostě hodí. Zatímco třeba zrovna Vy sedíte doma.   A že jeden hlas nic nezmění? Možná, ale také to tak být nemusí. Kupříkladu zrovna ve Val. Kloboukách minulé komunální volby v r. 2022 rozhodoval jeden jediný volební lístek mezi prvním a druhým místem! A rozdíl mezi prvním a čtvrtým místem byl pouhých 15 hlasovacích lístků. Zatímco 52 % voličů – přesně 2064, k volbám vůbec nepřišlo. Každý z nich mohl být přitom ten jeden, kdo rozhodl.   JUDr. Petr Hradil zastupitel města Valašské Klobouky