Mohu vás svými články vykolejit,  připravit o sny a to zcela bez náhrady. Netvrdím, že jsem chytřejší, než kdokoli z vás a nikoho nenutím to, co napíšu, číst.   Rakousko-Uhersko bylo žalářem třinácti národů. Česká republika se stala žalářem národa vlastního.   Bojíte se infekce? I hloupost je infekční.  Prezentované téma COVID je dokonale upravený Josef Goebbels, opravdový mistr propagandy. Každý den jest rekord překonán. Tu v počtu nakažených, mrtvých, hospitalizovaných.... a občané země nabodnutí na kapačky médií blbnou a chřadnou jejich jedem. I zdravým už zalézá pod kůži. Absolutně zdegenerovaná mediální i politická scéna mající z dekadence, anomálií, úchylek a strašení  nekonečný orgasmus. Scéna, která nikdy nenabídla zacílenou ochranu zranitelné menšiny, férovou a otevřenou diskuzi názorů. Ti s námitkami zůstali obklopeni kordonem mlčení. Jakákoli racionalita lidského chování je potlačena čekáním na povel těch shora. Dokonale jsme podlehli protektorátní atmosféře a poslušně se stavíme do front všude a na všechno. Čekatelé na kolektivní idiotství. VZDEJ SE: osobních údajů, občanských svobod, vlády nad vlastním životem, práce i obživy. Vzdej se nám a my se o tebe postaráme. Třeba na lince 1221.   Strach nejde jen z covidu, ale i z bojovníků s covidem.  Ano, z těch znovu probuzených členů pomocné stráže, uličních důvěrníků, udavačů  a estébáčků, kteří ze svých zasmrádlých bytů prosycených strachem znovu vycítili možnost řídit někomu život. Blažená nirvána absolutní tuposti, nad kterou vlaje prezidentská standarta s poupraveným nápisem ROUŠKA VÍTĚZÍ.   Království České jsou dnes jedny obrovské Bohnice.   Dětem poskytujeme dobrodiní analfabetismu, zbytek pak dorazí školní inkluze.  A pak bude mládež jejich a bude jiná...zatraceně jiná... za to vám ručím.   Konečnou svobodu nám všem prý přinesou proočkovaní Plastic people of the Universe (a nebudou to ti od Mejly Hlavsy).   Nikdo nebude diskriminován, jen očkovaní budou mít výhody navíc. Zdá se mně to, nebo je tu řečeno jinými slovy totéž svinstvo...zvrácená a zároveň geniální příprava pro zavedení jakéhosi sociálního kreditu vašich životů - Common Pass.   Žlutá hvězda? Ne, není to pohrdání holokaustem, ale připomínka. Připomínka jeho začátku. Poukazování, potom třídění  následované  dělením a zákazy.   Vakcínou ke svobodě... Vakzin macht frei ...co mně to sakra připomíná...Náhoda?   A zatímco se nad hospodami a drobnými živnostníky stahují temná mračna, nashromáždilo se tu na stopadesát odstínů postsocialistické šedi kunderovského ražení, maskovaných tragédií COVID.   A možná to Vašek Fojtů tušil a Klobůčky, i když to ještě neví,  teď mají svého Palacha.   Kdysi dávno...   Už brzy...   [totalpoll id="92928"]   Darek Slavík darek.slavik@seznam.cz   Sdílejte to s přáteli

Jestliže je podle kolovrátku opozice, mainstreamu a řady kvalitně zpracovaných občanů vláda odpovědná za zhoršení, musí být odpovědná i za zlepšení. Nikdo jiný tady mezitím nerozhodoval.   Milionkrát opakované jaro si vláda svou měkkostí podělala sama. Ne tím, že by uvolněním zatáhla zemi do zhoršené situace. Ta se zhoršuje v celé Evropě i jinde, bez toho, že by se někde křenila opozice do objektivů na mostech, apod. Ale že touto snahou se zalíbit, dala opozici těžkotonážní munici, která ji ve spolupráci se spřátelenými předními médii využila tak perfektně, že velká část obyvatelstva opravdu uvěřila, že to byla vláda, kdo zavinil tak nevídané zhoršení. Je opravdu zajímavé, že si tito zastánci jediné správné pravdy nepoloží otázku, kdo tedy zavinil podobné a horší situace v ostatních státech? Že by čeští dovolenkáři?!   Takže co teď? Situace se možná opravdu zlepšuje, zcela jistě jsou zde alespoň první náznaky. Musíme tedy počkat, s čím vyrukuje opozice, protože zlepšení stavu epidemie v ČR samozřejmě NEMŮŽE!!! nastat zásluhou vlády a jejích rozhodnutí. I pokud by to byla tisíckrát pravda, něco takového opozice nikdy neuzná. Na to nemá koule ani vychování. Je úplně jedno, že v březnu, na jaře, v létě i na podzim tady byla furt jedna a ta samá vláda a nikdo jiný za ni nerozhodoval. A to ještě stihl Hamáček podrážet Babiše - ZDE, stejně jako to dělávala kdysi KDU-ČSL ve vládě ODS a zase jdou do holportu i s Kalouskem, který chtěl svého času zajistit křesťanům podporu komunistů a teď se může uřvat, když to dělá koalice. A přes to všechno to fakt vypadá na zlepšení.   Tak komu přiřkneme zásluhy, když vláda to být nemůže a nikdo jiný nerozhodoval? Co třeba mimozemšťani nebo Bůh? Možná by mohl přispět svojí trochou do mlýna odborář Dufek, příkladně hájící zájmy pracujících především v pohostinství. Nebo to zlepšení zajistili odpůrci roušek, které tak příkladně zmlátila policie na Staromáku? Ta stejná policie, která v létě postává o víkendech na loukách s technopárty a nekoná svoji povinnost s plnými ústy výmluv? Počkáme si, co nám z nenávistné žluče uklohní Petr Fiala a jeho věrná nová koaliční svatá trojice. Samozřejmě, že své si přidá i koalice Pirátů se starosty. Mimochodem, nevypadá to, že žádná strana v opozici nedovede natolik oslovit voliče, aby poctivě zvítězila sama za sebe? Prostě volební program Zničit Babiše si už něco najde. Ale uznání za zlepšení stavu to určitě nebude. To by si raději vyřízli jazyk.   Vláda od března nadělala spoustu kopanců ve jménu koronaviru podobně, jako vlády v řadě jiných evropských i mimoevropských zemích. Ale pokud je tady pořád jedna a ta samá vláda, a pokud je odpovědná za to špatné, musí být logicky odpovědná i za to dobré, nerozhodoval-li o nápravě někdo jiný.   Radomír Dolanský   Radomír Dolanský – Rýpavý humorista, pesimistický optimista, autor knih Z valašských putýk a Metúdovy vojenské lapályje – Z valašských putýk 2.

Americká idiocie se šíří světem mnohem rychleji než koronavirus a ve své podstatě je nesrovnatelně nebezpečnější. Současný svět, kde rozhodují tzv. aktivisté a uplácené neziskovky, zohledňuje práva jednotlivců nad zbytkem světa.   Afroameričané společně s Euroameričany a možná i s Hispaameričany (haló, existují tady ještě někde normální Američané?!) projevili nesouhlas a frustraci s rasismem a policejním násilím rabováním. To je asi nový způsob vyspělé společnosti, jak vyjadřovat nespokojenost. Běloši (odporné nekorektní označení hodné opovržení), snad nabušení psychedelickými chemikáliemi, poklekali a v modlitbách se omlouvali černochům. Vlastně Černochům, jak zní jeden z nových extrémně rasistických kroků médií v USA – ZDE1. A běloch se píše nadále s malým b. Rovnost nadevše!   S velkou pravděpodobností neadekvátní dlouhotrvající zakleknutí policistou přispělo k smrti černocha napumpovaného drogou, který byl opakovaně trestán za těžké zločiny a právě zaplatil falešnou bankovkou. Hromotluk a kriminálník, před kterým si nemohli být životem jisti ani policisté. A přesto se objevovaly v tisku oslavné ságy na zemřelého Floyda. Například Novinky.cz napsaly přímo v perexu, že jej měli všichni rádi pro jeho klidnou a dobrosrdečnou povahu a hned vzápětí dodávají, že po posledním návratu z pětiletého žaláře za loupežné přepadení chtěl začít nový život – ZDE2. Ano, takto přesně to říká asi 90% kriminálníků, když opouští bránu vězení. Byl stvořen mučedník.   Demokraté ve Spojených státech si nad tímto vývojem mnou ruce, protože před prezidentskými volbami umělá kampaň ubírá procenta Trumpovi, který má doma přece jen mnohem více příznivců, než by se mohlo zdát z četby evropských mainstreamových médií. Takže obava o křeslo pro staříka od demokratů je oprávněná a je třeba se zalíbit Afroameričanům a Černochům.   Po světě se šíří nová vlna rasismu, kterým se bojuje proti rasismu. Podobně jako z nejméně 95% zvrhlá a uměle vytvořená a rovněž až do pomatených extrémů dotažená kampaň Me-e-eToo, i současné tažení vypadá, jako by se celosvětově otevřely brány psychiatrických ústavů. Vytahují se postoje z před padesáti, sedmdesáti a více lety. Pro chování davu je urážkou fauny nazvat jej, že se chová hůře nežli zvěř. Naprosto zarážející je tupost některých politiků, kteří vyjí s rozvášněným davem. Zářným příkladem, kam tato politická neschopnost dodržovat zákony země může dojít, je tzv. autonomní zóna v Seattlu ve čtvrti Capitol Hill – ZDE3. Nebo další příklad - Black Lives Matter je svaté a nedotknutelné heslo, ale když se nad Etihad Stadion proletělo letadlo s heslem White Lives Matter Burnley, všichni byli „šokováni“ tímto rasistickým počinem – ZDE4. Když akademička z Cambridge napíše, že na bělošských životech nezáleží, postaví se za tento ultrarasistický výrok sama univerzita – ZDE5. Anebo na protirasistické demonstraci začnou mírumilovní demonstranti řvát heslo: Špinaví Židé – ZDE6. Pomatenci si už vzali na paškál i americkou hymnu a klasickou hudbu, Johna Wayna – ZDE7. Mainstream si samozřejmě nevšímá článků, které situaci vidí zcela jinak, s použitím mozku jako třeba - ZDE8. Už jsou tady opravdu všichni dementní?   Strhávání soch, stahování filmů, odsuzování historických postav, dokonce i takových velikánů svobody jako byl Winston Churchill, odsuzování umělců, soutěží, kde vyhrává málo černochů - to vše je klasická ukázka nacistické zvůle a celosvětově pořádaných nacistických křišťálových nocí. Kde se na dnešní údajný boj proti rasismu hrabou svými zákazy a ničením literatury, apod. jak nacisti, tak komunisti? Ale sochu George Custera, jednoho z největších rasistů v dějinách Spojených států, nestrhne nikdo. Nebo mírumilovní rabující protirasističtí demonstranti raději dynamitem rozstřílí nedokončenou sochu Splašeného koně, náčelníka, který u Little Big Hornu porazil Custera, aby jim nepřipomínal vlastní holocaust původních obyvatel Ameriky, o kterém se při kritice rasistické historie jaksi zapomínají zmínit? Tato tvář světa již nemá s demokracií nic společného.   Velmi rychlou a účinnou léčbou šokem by pro část světa, která se lživě ještě nazývá demokratickou, byly statisíce výpovědí policistů. Jedině tak by bylo nemocné myšlení politiků a zfanatizovaných davů vyléčeno. Ona oslavovaná Západní vyspělá společnost není zdaleka na takové úrovni, aby dovedla žít bez represe. S takovou bychom se přímo nadzvukovou rychlostí vrátili do temného starověku násilí, zvůle a práva silnějšího.   Radomír Dolanský   Radomír Dolanský – Rýpavý humorista, pesimistický optimista, autor knih Z valašských putýk a Metúdovy vojenské lapályje – Z valašských putýk 2.   [totalpoll id="78175"]

Pitomoučké přirovnávání do současnosti zavřených hranic k bývalé železné oponě z řad opozice nebo zfanatizovaných politických neziskovek a komunistů převlečených za komunistobijce slaví Pyrhovo vítězství.   Je velmi lehké zmanipulovat náladu té části občanů, která vidí demokracii víceméně především pouze v tom, že si můžou zajet na dovolenou, kam se jim zachce. Politici a právníci toužící po zviditelnění se začnou ohánět listinou práv a svobod, obviní vládu ze snahy ohrozit demokracii, to ostatně vykřikují dokola a neustále, na což část obyvatel, která je za ovčany, stále dobře slyší.   Je opravdu úžasné, jak krátkozraké je myšlení a asi i oči všech těchto kvaziochránců svobody. Roman Prymula nebo někdo z vlády prohodí myšlenku, že by si dovedli představit hranice zavřené dva roky, prezident alespoň rok a mainstreamoví novináři okamžitě přispěchají s pumpičkou, aby tyto názory nafoukli až do katastroficky obřích rozměrů, které samozřejmě vytrhnou z kontextu logiky.   Tak se podařila úžasná věc. Čistě v řeči práva je soudem řečeno, že nouzový stav nemělo vyhlašovat ministerstvo zdravotnictví, ale vláda krizovým zákonem. Hurá, máme alespoň v něčem fungující justici! Vláda sice tvrdí, že neotevřela hranice na základě rozsudku Městského soudu v Praze, ale asi v tom přece jen hrál podstatnou roli. Fajn. Železná opona padla. Tak snad si konečně zabedněnci všimnou, že odtud můžou, ale ti z vnější strany hranic je, alespoň prozatím, nepustí. Takže vítězství svobody a demokracie je jaksi v současné situaci k ničemu. Protože okolní státy jsou v současné době ještě více nedemokratické, než bylo doposud Česko.   Snad jen opravdoví hlupáci by se, i když si to právo v Česku tak těžce vybojovali, dnes hrnuli do Velké Británie, do Španělska, Itálie, ale i do Německa, Belgie, Švédska či Ruska (ale tam by se výše uvedení osvoboditelé asi nehrnuli ani tak). Pokud by se přece jen našli, zabrání jim ve vstupu za účelem turistiky okolní státy, které dají raději na ochranu zdraví než prázdné kecy o návratu k železné oponě, porušování Základní listiny práv a svobod, apod.   Pokud chce jít někdo dobrovolně na smrt, prosím, utíkejte, pustí-li vás tam. Hlavní je, aby stát před těmito bojovníky za volnost pohybu ochránil občany, kteří díky hlouposti druhých umírat nechtějí!   Radomír Dolanský   Radomír Dolanský – Rýpavý humorista, pesimistický optimista, autor knih Z valašských putýk a Metúdovy vojenské lapályje – Z valašských putýk 2.     [totalpoll id="72435"]

Mohu vás svými články vykolejit,  připravit o sny a to zcela bez náhrady. Netvrdím, že jsem chytřejší, než kdokoli z vás a nikoho nenutím to, co napíšu, číst.   Předchozí díl Žít s Klobouky I. si můžete přečíst zde  

10 problémů

Před vypuknutím epidemie a posléze pandemie koronaviru jsme byli doslova zahlceni zprávami o migrantech a svaté ikoně Zelených, přitroublých a mazaných, Gretě. Najednou česká média neznají jiné slovo než koronavirus.   Nebylo dne, aby se neobjevila téměř v každém tiskovém a televizním médiu zpráva o migrantech snažících se s pomocí neziskovek a mnohých evropských politiků zamořit Evropu již dlouhé měsíce. Pár týdnů zpět eskalovala vyděračská akce osmanského vůdce na řeckých hranicích. Zpolitizované neziskovky, novodobá škodná Evropy, dotovaná státy, ale i kolaboranty z řad miliardářů, jejichž novým byznysem se stalo převoznictví migrantů, najednou jakoby neexistovaly. Najednou nic. Ani zprávička, ani řádeček. Co se to stalo s „nezávislými“ novináři?   Člověk si začíná říkat, jak moc asi byly tyto zprávy důležité pro náš život, když je největší mainstreamová média hodila ze dne na den za hlavu a vrhla se na jediné téma – koronavirus, které přežvykují kolem dokola, ze všech stran a řeší, kdo co podělal? Co je v našich médiích naprostou novinkou – začala vydávat i optimistické zprávy o solidaritě a pomoci tisíců našich občanů, obrovském nasazení všech složek záchranného systému, což je v dobách klidu a míru vůbec nezajímá. Ale…   Co Greta a její fanatická soldateska s přitroublým průvodem politických kašparů? Ti jsou momentálně zalezení a mlčí, protože by je stejně nikdo neposlouchal. Taky nemůžou používat svoji nejúčinnější zbraň – srocování zfanatizovaných davů (ve Španělsku to zkusily feministky a co by dnes daly za sexistické MDŽ a zdraví). Až se pandemie přežene a začne čas obnovy, zelení fanatici okamžitě zaútočí. Jako zbraň ve svých poblázněných hlavičkách použijí důkaz, že když se nevyrábí, Země netrpí. Hurá, zpět do jeskyní! Ale hlavně začnou řvát a kopat, náznaky jejich paniky už začíná být slyšet nyní, protože hrozí, že státy budou všechny peníze pumpovat do obnovení ekonomiky, a kdo pak bude živit aktivisty? Čert vem zdraví Země, královské prachy, miliardy do zeleného byznysu, to teď Gretině partě hrozí ztrátou.   Vůdčí česká média určitě nezapomněla na existenci doktorky Soni Pekové poté, co zveřejnila svůj názor, že virus možná!!! není přírodního původu. Dnes tento názor doktorka nepodporuje sama. Ale to není pro rádoby novináře mainstreamu přípustné téma. Okamžitě rozjeli pomlouvačnou kampaň, ze Soni Pekové udělali naprostou diletantku a všechny, kdo nad takovou verzí přemýšlí, ihned zařadili mezi populisty, konspirátory, prokremelské slouhy, a další pitomosti, jen aby se zavděčili chlebodárcům a podpořili jedinou správnou pravdu a nesvobodu názorů s hubou plnou svobody. Dokonce ani pravdu, že o rychlejší testy, které tato doktorka vyvinula, projevily zájem Spojené státy, že se Soňou Pekovou plánuje spolupracovat slovenská vláda, není pro česká média důvodem, aby doktorku vypíchli na titulku. Pouze, stejně jako naši politici, jako správní čeští hloupí Honzové dělají, že doktorka neexistuje. O těchto úspěších Soni Pekové naše média, až na některé výjimky zpravodajských webů, ani nehlesnou.   Jak je možné, že nikoho v médiích nezajímá, jestli po tolika letech neschopnosti vůdců EU najednou funguje uzavření vnějších hranic Schengenu? Nebo je to jen zdánlivý nezájem médií a migranti stále pronikají na území i přes údajně zavřené hranice? Protože například jednou z vět usnesení o uzavření schengenské hranice je i věta, že lidé hledající azyl můžou taktéž vstupovat do bloku států EU, jak uvádí například Deutsche Welle na svém webu z poloviny března. Když ne od českých opisovačů, se člověk alespoň ze zahraničních médií sem tam dozví, že většina migrantů se od řeckých hranic vrací zpět do Turecka. Italská La Stampa nebo Il manifesto tvrdí, že přívaly migrantů ustaly, ale zpravodajský web Ansa.it zase tvrdí, že 14. března 2020 připlulo na Lampedusu 43 migrantů. Ale naše média neznají najednou nic než koronavirus 50x a stále dokola nebo v různých odstínech šedi! Pokud ale koronavirus dokázal něco, co tolik let politikaření party v Bruselu odmítalo, vypadá to, že je alespoň v něčem přínosem. Jestliže nám však „nezávislá“ média opět něco nezamlčují.   Koronavirus nám rovněž mnohem zřetelněji ukazuje, jak je to dnes s propagandou jediné správné politiky. Cenzorské neziskovky a neosoudruzi bruselského typu nás okamžitě upozorní, že články zabývající se teoriemi o úmyslném zavlečení viru na vojenské sportovní hry do Wu-chanu, nebo o zástěrce očekávané celosvětové krize, jsou jednoznačně fake news. TV Nova denně nezapomíná upozornit diváky Televizních novin na svém panelu, že se jedná o koronavirus z Wu-chanu. Stačí se podívat, kdo je majitelem Novy a žádné velké překvapení se nekoná. Česká televize věnuje opakovaně spoustu vysílacího času Lékařům bez hranic a jejich pomoci v Itálii (nemůžou převážet migranty na jihu, tak šli pomáhat na sever), ale vzhledem ke své nezávislosti ani slůvkem neinformuje, jak probíhá v Itálii pomoc ruských a kubánských lékařů. Asi proto, že všem je již předem jasné, že se jedná o špiony převlečené za lékaře. Podobně, jako 60 tun zdravotnického materiálu, které Rusko dopravilo do New Yorku, bylo již předem označováno paranoidními fanatiky za nebezpečí pro USA. Ubohost sdělovacích prostředků ve službách jediné správné politiky možná nebezpečnější než sám koronavirus.   V Česku se momentálně testuje s velkým očekáváním tzv. chytrá karanténa. Sledování pohybu nakažených na základě dat od mobilních operátorů a bank. Samozřejmě na dobrovolné bázi a s ihned smazanými daty, jak se neustále hlasitě upozorňuje. Na Slovensku se něco podobného připravuje asi ne až tak dobrovolně, změnou zákona, ale je to přece unijní demokratická země, tak jaképak strachy? Ovšem když podobná opatření udělá Rusko respektive Moskva, jedná se o jednoznačné porušení základních svobod tamních obyvatel a zvůli diktátora Vladimira Vladimiroviče. Česká republika dobrovolně, Slovensko změnou zákona, Moskva příkazem, všichni budou mít do budoucna vyzkoušené, jak sledování funguje, ale jen dva chrání, třetí zneužívá. Ve své podstatě opět propagandistický povyk, kdy reklamní agentury a e-shopy, vyhledavače s naší elektronickou stopou kšeftují už léta a jen málo lidí to zajímá. Ale na ideologického nepřítele a nepřemýšlející skupinu ovčanů to stačí.   Dokud se koronavirus jakž takž vyhýbal Spojeným státům, slyšeli jsme jen bušení do prsou a údernická hesla hodná hollywoodských akčních filmových hrdinů zachraňujících svět. Ale jakmile se Spojeným státům přitížilo, zjistila americká rozvědka okamžitě (POZOR, létající talíře, aktivitu mimozemšťanů a jedinou správnou pravdu o nepříteli VŽDY zaručeně zjistí jedině CIA, která zajišťuje i řadu dalších lidskoprávních a charitativních služeb ve světě, kandidát na zlatou medaili ve výrobě světových fake news), že čísla o obětech v Číně jsou falešná, a že už to vlastně rozvědka věděla před půl rokem. A protože USA nemůžou být viníkem vlastní hlouposti, hodily to na Čínu. To přece nejde, aby nejsvobodnější země byla horší než komunistická diktatura. Tak svobodná země, která až nyní zjišťuje, jak nefunkční zdravotní systém má.   Radomír Dolanský

Darek Slavík: Jen pár slov k současnému stavu Klobůček, které vypadají jako předměstí Pekingu v době vrcholící smogové apokalypsy, a když se šití roušek stalo „národní hrdostí“…   Náš soupeř je úplně primitivní.  Nějaké geny na DNA zabalené do pouzdra z bílkovin a v plášti z membrány, kterou šlohnul od předchozího hostitele. Oklame uvnitř těla vaše zdravé buňky a spustí neuvěřitelný kopírovací proces. Mám v rodině biochemičku a vysvětlila to přesně, jak jsem chtěl, ve dvou větách. Smrtelné se to stane, pokud to zničí v plicích tolik sliznice, že přestanete přijímat kyslík.   Lidi velice rádi zapomínají. Nepotřebujete být pravidelným uživatelem THC a krátkodobá paměť u většiny obyvatel této země neuvěřitelně selhává. Tak tedy malé osvěžení. Akce koronavirus začala přesně 28. ledna 2020 lží této vlády o neexistujícím milionu roušek a vystoupením arogantního chlapce na postu ministra zdravotnictví,  který prohlásil, že všechny orgány ochrany veřejného zdraví jsou v plné pohotovosti, všichni vědí, co mají dělat, a v případě roušek prohlásil, že jde o  „mediální paniku“.  Následovalo několik tiskovek, ze kterých i debil pochopil, že realita venku je poněkud jinde, roušky najednou nebyly, a ještě hodil vidle do soukromých laboratoří, které diagnostikovaly nakažené. Dokázaly to totiž rychleji a levněji než laboratoře ze svěřeneckého fondu Babiše.   [gallery columns="4" ids="69677"] Máme 21. března a situace se evidentně vymyká kontrole. Křivku nárůstu nakažených máme hodně podobnou Itálii. To aktuálně avizované číslo pozitivních si vynásobte 100x a jste přibližně na reálné skutečnosti.  Vláda už není schopná otestovat dostatečný počet lidí, aby se dala nákaza zastavit.  Do práce většina lidí chodí asi proto, že během práce se virus nešíří, v květinářství také ne, (jsou otevřená, hádejte, co koupil Babiš?), chvíli byl bezpečný počet lidí 100, v klobuckém kině dokonce 99, za dva dny 30, teď 2, ve stavebninách nakoupí jen podnikatelé asi proto, že na tvárnicích se virus šíří jen na ty, co nemají IČO, předevčírem chodili důchodci do obchodů v deset, včera pro změnu v sedm, zítra možná nepůjdou vůbec. Sprostá agresivita, s jakou jsou zaváděna čím dál drastičtější opatření, odpovídají těm, kteří to řídí. Mediální marketéři Babiše a „Ken“ Adam Vojtěch, který, než se stal ministrem zdravotnictví, vydal hudební singl „Stíny mokrých řas.“   Budeme se zbožně dívat na ty pitomce, kteří tvrdí, že nás zachrání a myšlení a rozhodování o tom správném necháme na nich? Bohužel za většinu z nás už léta rozhodují a přijímáme tu nejkomfortnější verzi bytí. Ano spoluobčané...udržujte svou ledničku plnou.   Tak jsem se prošel po Miami Beach - Klobůčkách. Co si lidé dokážou napasovat na kebuli, jen aby NÁHODOU neporušili nařízení estébáka, je neuvěřitelné. Začala hra na „Chyť si svého koronavira.“ Fronta před Matexem jako když do železářství ke Kobylkovi došly za komunistů kola, městský úřad zavřený a jeho osazenstvo šije roušky. Nikdo netuší, který výrobek koroňáka zachytí a v této bojovce už nevítězí ani normální rozum. Zavolejte svému obvodnímu lékaři a zeptejte se ho, jak dlouho a před čím taková rouška dokáže ochránit. Budu upřímný. Poté, co působením vašeho dechu zvlhne (cca 10 minut?), je úplně k hovnu. Počítám, že příští týden vláda vyhlásí, že proti šíření viru pomáchá chodit bez bot a klobucké náměstí bude nazvučeno pleskáním bosých chodidel na žulových kostkách. Roby šijí, chlapi by měli pomalu v garážích začít rozdělávat staré vysavače. Vypadá to, že nám budou chybět i plicní ventilace.   Až to povolí, přijde účet. Po šesti letech hospodářského růstu nemáme žádné rezervy a totálně prožraný rozpočet. Dopad bude hodně, opravdu hodně tvrdý. Pozitivní na celém ale bude, že konečně přestaneme řešit 53 pohlaví, unisexové toalety a stávkovat za záchranu klimatu.   Darek Slavík

Dušan Póč: Před pár dny jsem se rozhodl, že v současné zejména pro řadového obyvatele tohoto státu nejednoduché době, se až do uklidnění situace odmlčím. A nechám takzvané kompetentní v klidu pracovat. Ale to prostě nejde!   Dnes dopoledne jsem před jedním z nákupních center na vsetínské Ohradě uviděl známého, který pracuje jako sekuriťák. Z dálky bylo poznat, že ten člověk není ve své kůži. Nedalo mi to, a šel jsem se jej zeptat, co se děje. Jen těžce a s vyděšeným hlasem se mně svěřil se svým ranním zážitkem. Ale pěkně popořádku.   Od čtvrtka podle vládního nařízení platilo, že od 10 do 12 hodin dopoledne jsou obchody vyhrazeny pro nákupy seniorů od 65 let výše. Takovému nařízení jsem rozuměl. Ale netrvalo ani 24 hodin a Vláda České republiky rozhodnutí změnila a takzvanou důchodcovskou prodejní dobu stanovila na dobu od 7 do 9 hodin dopoledne. A to neprodleně, tedy od pátku 20. března.   Nemohu si pomoct, ale to zcela otevřeně koresponduje s tím, co tvrdí nemalá část obyvatel země Koruny české, Karla IV. a TGM, že ́kompaný ́ ze Strakovky na břehu Vltavy v Praze, je skupina zoufalců a nekompetentních úředníků předraze placených z daní obyvatel oblastí pod Sněžkou, Pradědem a Lysou horou.   V tomto konkrétním případě to odnesl chudák sekuriťák, jenž se snažil, zcela pochopitelně, o dodržení litery onoho nařízení pocházejícího z nábřeží Edvarda Beneše 4. Do obchodu, ostatně, jako kterýkoliv jiný předchozí den, si totiž chtěli jít koupit svačiny řemeslníci a další lidé, kteří v tu dobu šli do práce. Měli však smůlu, protože tým premiéra Babiše, poměrně v tichosti, své původní nařízení změnil.   A tak jsem se od onoho strážce pořádku dověděl, že tolik urážek, nadávek až toho nejhrubšího kalibru a dalších invektiv se mu za celý jeho život nedostalo. Muselo to být fakt kruté a husté, když ještě několik hodin po tomto zážitku se z něj jen těžko a těžce vzpamatovával.   „Přiznám se, že jsem se chvílemi i bál. Připadal jsem si jak v Kocourkově,“ svěřil se mi můj známý. „Ale Vy jste v Kocourkově,“ odvětil jsem mu. Jen bezmocně pokrčil rameny a zmizel v útrobách obchodu, kam jsem já, protože bylo po deváté hodině, vlastně už nemohl, pokud jsem chtěl udělat maximum pro své zdraví.   A tak jsem se vydal dál, do jedné z lékáren na vsetínské avenue, neb jsem si potřeboval vyzvednout medikamenty a preparáty, které mně pomáhají řešit mé zdravotní neduhy.   Všechno tu, v lékárně, bylo oukej. Dokonce i za rouškami unavených lékárnic bylo možné vycítit úsměv a zpoza nich se ozýval hlas napovídající, že tady jsem v dobrých rukou. To vše trvalo až do doby, kdy jsem děvčatům za tárou poděkoval za jejich ochotu a vlastně za všechno, co pro nás, kteří se bez jejich služeb neobejdeme, dělají. Vlastně jsem jim vyjádřil dík za skvělé naplňování jejich poslání.   Za lékárenským pultem byly v tu chvíli asi čtyři ženy. Unisono na moje poděkování spokojeně zareagovaly. Bylo cítit, že je to potěšilo. Když jsem se nasoukal do svých francek a jal se belhajíc odejít, tu se jedna z dam ozvala slovy: „Kéž by se k nám chovali všichni stejně, jako vy.“   Nevěřil jsem svým uším. Při situaci, která v zemi panuje, se snad nenajde nikdo, tedy myslím tím z pacientů, kdo by těmto vílám našeho zdraví chtěl spílat. Dověděl jsem se však, že opak je pravdou. Že takových, jako já je málo, a že na denním pořádku jsou i nadávky.   Nechápal jsem a nechápu stále. Budu tak mít o víkendu o čem přemýšlet. Ale už teď vím, že se v podstatě není čemu divit, když někteří lidé jsou takoví, jací jsou. Ono totiž uznání konkrétně lékařům a lékařkám, zdravotním sestrám, lékárníkům a lékárnicím, hasičům a hasičkám, policistům a policistkám ani vojákům a vojandám, prostě lidem v první a nejohroženější linii, nezaznělo na Jozéfka ani z úst prezidenta republiky.   A to by, podle mého názoru, mělo! Nějaké obecné poděkování v takové situaci, kterou tu na březích Vltavy a Moravy máme, zejména z morálního úhlu pohledu nestačí.  

Dušan Póč

Po menopauze v literární činnosti jsem původně nechtěl psát o dění v Klobůčkách, protože se na první pohled zdá, že působení konšelů města lidem nevadí, a dokonce jsou s nimi spokojeni. Jelikož však mám neodbytný pocit, že posílení retence vody v klobucké kotlině nenastane jen pomocí deště a dotovaných nádrží, ale spíše díky potu a slzám z budoucí marnosti a odříkání nevinných obyvatel, a také protože zvolených zastupitelů s jasnou vizí kam otočit hlavu, až vletí to opečovávané hovno v podobě Domu na rohu do vrtule, je v naší osadě opravdu poskrovnu, nadešel čas rodnému městu a jeho občanům pár řádků věnovat. Jsem už velký kluk a po těch letech vím, že většina obyvatel nežízní po pravdě a klam, který je oslní, v nich umí vzbudit iluze.  

Hlavní priority našeho města máme nastaveny zhruba tyto:

Logo

Bydlení mladým nebo multifunkční dům

Informace o koronaviru získávám, jako většina populace, především ze sdělovacích prostředků. Naštěstí jsem nepřestal, na rozdíl od mnohých jiných, omlouvám se, ale já to tak vnímám, při vstřebávání těchto informací přemýšlet.   Snažím se mít ucelený a tedy snad i objektivnější náhled na věc hýbající v posledních týdnech populací. Proto poslouchám a čtu též rozhovory především s renomovanými odborníky (ne politiky), kteří se k současné situaci v souvislosti s koronavirem (COVID-19) vyjadřují z čistě lékařského či psychologického hlediska. Snad to s ohledem na mé odborné vzdělání nebude příliš velká troufalost, když napíšu, že se z tohoto pohledu, jako naprostý laik, s jejich stanovisky ztotožňuji.   A tak si rovněž já dovolím položit otázku, komu je toto všechno to koronovirusové dění zapotřebí? Komu je zapotřebí takováto informační pandemie, která hýbe světem? Také já se totiž domnívám, že žádná virová epidemie v České republice, ale ani jinde, neexistuje!   Rovněž já si myslím, že lidé mají co do činění s obyčejným virem. S virovou nákazou dýchacích cest, jaká, s ohledem na svůj charakter, ve světě v minulosti už propukla několikrát. COVID-19 je totiž těm předchozím nákazám velmi podobný, má obdobné příznaky.   Ve svém úsudku mě utvrzuje především fakt, že například v období takzvaně běžných chřipek se setkáváme s mnohonásobně vyšší nemocností, a jak se doposud ukazuje, také úmrtností. Pokud mám správné informace, pak na chřipku ročně umírá ve světě bezmála milion lidí. Kde však jsou tyto informace, proč je sdělovací prostředky nepřináší jako hlavní zprávu? Proč je na pořadu dne jen a pouze koronavirus odhalený v Číně? To se mně zdá být podivné a z jistého úhlu pohledu se mně to jeví jako nejzajímavější skutečnost!   Nemohu si pomoct, ale přikláním se k mínění, že tady, mám tím na mysli rovněž v České republice, je na pořadu dne nějaké další testování lidstva. Testovány jsou možné reakce na propuknutí nevylučitelných skutečně závažných viróz, nákaz a podobně.   Když tak přemýšlím, ukazuje se, že sdělovací prostředky na celém světě v pravidelných intervalech a vždy současně, jakoby na podnět nějakého či něčího rozkazu, vyvolávají poplach kvůli tomu, že někde propukla virová nákaza. Dokladem budiž z minulosti ptačí chřipka, prasečí chřipka, atypická pneumonie, nemoc šílených krav...   Všichni panikařili, všichni měli strach, všichni se nějak chránili... Pak se sdělovací prostředky v tomto směru ztišily a téma skončilo v propadlišti dějin.   Problém byl tedy skutečně vyvolán sdělovacími prostředky. A situace se opakuje i nyní. Nejsem jediný, kdo se i proto domnívá, že nyní už máme co do činění s informačním terorismem, jehož cílem není nic jiného, než zjistit ́člověčí ́ odolnost, respektive to, jakým způsobem zareaguje veřejnost tentokrát. A zřejmě ti, kteří za tím vším stojí, tak studují a sledují stupeň vnímavosti k informacím. Tentokrát ohledně koronaviru.   Obávám se, že výstupem se stane zjištění, že lidé, z jejich pohledu, konečně přestávají kriticky myslet. Že přijímají jakoukoliv informaci, kterou jim sdělovací prostředky nabídnou jako absolutní pravdu. Obávám se, že lidé se přestávají ptát: Proč?   To je také důvod, proč si myslím, že ze strany sdělovacích prostředků nejde o varování před nějakou možnou nákazou! Informační impulsy tohoto druhu totiž před ničím nevarují! Tyto informace lidi pouze a jen demoralizují, rozdělují, staví je proti sobě, vyvolávají agresivitu a nedůvěru. Vždyť se podívejme, co se děje i u nás? Nákupní horečky nejen v oblasti trvanlivých potravin a balených nápojů, ale také často i pseudo-ochranných prostředků a podobně. To všechno vnáší do společnosti zmatek, dezorganizaci...   Dnes tak i na koronaviru spatřujeme, jak snadno manipulují sdělovací prostředky s vědomím tisíců a milionů lidí. Stačilo nadhodit koronavirus. Svět je totiž už natolik citlivý a vratký, že informační zemětřesení vyvolá v současnosti vydání pouze jedné jediné zprávy. A to současně ve všech zemích.   Vrátím se tak na začátek tohoto textu a ptám se či přemýšlím o tom, komu to všechno prospívá? A odpovídám si, že užitek z toho skutečně mají pravděpodobně především vlastníci sdělovacích prostředků napojeni možná na kdoví koho.   Společenský vývoj zdá se totiž vede k tomu, aby lidé byli vůči informacím maximálně poddajní. Aby se jim nebránili, aby je informace dostatečně vyděsila a byli připraveni k nějakým chtěným či řízeným chaotickým reakcím.  

Dušan Póč

První, co se po Novém roku a v první pracovní den v poštovní schránce (ne na rohu ulice) objevilo, byl takzvaný jediný oficiální magazín Zlínského kraje. S úvodníky týkajícími se dopravy v regionu a nového krajského špitálu.   Oba texty populistického Čunkova plátku, financovaného z peněz daňových poplatníků, ve mně evokují cosi, co však s rozumem, alespoň tím selským, zdravým nemá nic společného. Nehodlám se teď zabývat tragikomickým zavedením nových pravidel pro veřejnou dopravu. Ten čurbes, jenž v této oblasti panuje, totiž není typickým pouze pro Zlínský kraj. Je obrazem české globální zejména politické zoufalosti provázené neprofesionalitou, hurásystémem a dalšími podobnými atributy českého zákonodárství posledních let.   Jde mi o novou krajskou nemocnici. Respektive způsob, jímž byla stavba koncem loňského roku schválena. Tedy, alespoň pro tuto dobu (osobně doufám a věřím v zásadní zvrat tohoto rozhodnutí – pozn. autora). Neboť formami a metodami páně Čunka a jím řízeného hejtmanství v případě nové nemocnice se už zabývá i Ministerstvo vnitra.   Nazývat či označovat politicko-mocenské hrubiánství, násilnictví, hulvátství, sprosťáctví, halamovství, nezdvořáctví, neomalenost, neotesanost, neurvalost a nevím, co ještě synonymního za rozum může podle mého názoru označovat jen sebestředný megaloman myslící si o sobě, že je neomylný, že rozumí všemu a jehož ovládá arogance, sobeckost, ponižování druhých a podobně.   K jednání hejtmana Zlínského kraje Jiřího Čunka při prosincové schůzi krajského zastupitelstva, který nechal pokoutným a podlým, tedy sobě vlastním způsobem zařadit do programu zastupitelstva bod týkající se budoucí výstavby nové nemocnice v Malenovicích, jsem se vyjádřil v textu Hejtmanská lumpárna století v podání Jiřího Čunka ze Zlína (viz odkaz ZDE) a následně v textu Dění kolem Čunkem prosazené stavby nové nemocnice dostává rytmus čardáše (viz odkaz ZDE).   Nicméně, žádné iluze o tom, že hejtman Čunek po tom, co se bezprostředně po zinscenovaném a odporném hlasování odehrálo a pravděpodobně ještě odehraje, svůj přístup k zamýšlené a jím vysněné nemocnici v Malenovicích změní, by bylo absurdní, naivní, dětinské...   Ale že se mu podaří získat pro podporu své politicko-mocenské nenasytnosti takovou lékařskou kapacitu, jako je přednosta pražského Kardiocentra IKEM Jana Pirka? Kdybych nečetl, neuvěřil bych! Podle v úvodu vzpomínaného plátku Čunkova hejtmanství se profesor Pirk vyjádřil mimo takto:   „Velmi mě potěšila zpráva, že Zastupitelstvo Zlínského kraje schválilo výstavbu nové nemocnice ve Zlíně. Opět mě to přesvědčilo, že Moraváci jsou rozumní lidé a že rozum zvítězil nad lobbistickými zájmy...“ prof. MUDr.Jan Pirk, DrSc. – přednosta pražského Kardiocentra IKEM.   Dopředu se panu profesorovi omlouvám, ale nemohu si pomoct, o způsobech prosazování stavby nové krajské nemocnice ve Zlíně-Malenovicích, o praktikách hejtmana Čunka a jeho nohsledů a pohůnků, zřejmě nic neví. Nebo byl ze strany hejtmanství, jak je ostatně tomu v této souvislosti zvykem například i ve vztahu k veřejnosti, informován polovičatě, cíleně tím ́správným ́ směrem... Zejména ve spojitostech s lobbistickými zájmy působí slova pana profesora, pokud skutečně jeho jsou, přinejmenším úsměvně.   Oponenti záměru Čunka totiž nelobbují! Oni volají po pravdivých a objektivních informacích, jež pomohou rozhodnout ne rozdílem jednoho, a to ještě pokoutně získaného hlasu. Chtějí fundovanou shodu napříč zastupitelstvem, bez ohledu na politickou či světonázorovou příslušnost. Touží po rozhodnutí, jež takzvaně přijme za své co nejširší okruh veřejnosti. Vyžadují rozhodnutí neopírající se o lobbistické a osobní zájmy, ale o fakta zajišťující, že se kraj a jím řízená zdravotnická zařízení dříve, nebo později dostanou do snad až fatálních finančních potíží.   A toho se obyvatelům kraje zatím nedostává! Hejtmanství si to uvědomuje. Proto Čunek opojený mamonem a mocí tolik spěchá a dopouští se se svými lokaji slabošství.  

Dušan Póč

Ano, přísahám, že jsme měli ty nejlepší úmysly, ale bohužel, dopadlo to jako vždy.   „Demonstrace 18. 11. 1989  jsem se sám zúčastnil. Byl jsem z toho dost nervózní, tak jsem se zastavil v restauraci U zlatého tygra, kde vždycky sedával Bohumil Hrabal, ptal jsem se ho, co na to říká, a on mi odvětil: ‚Jděte do prdele.‘ “ (Václav Cílek – geolog a spisovatel)   Mohu vás svými články vykolejit a připravit o sny a to zcela bez náhrady. Nikomu netvrdím, že můj exkrement je cítit míň než ten váš a nikoho nenutím to, co napíšu, číst.   Léto je definitivně za námi a vítr z revolučních plachet Milionu chvilek napnutých k podzimu vzal státní zástupce Šaroch, který případ Čapí hnízdo po čtyřech letech vyšetřování uzavřel bez podání obžaloby. Opravdu zoufalá hymna „chvilkařů“ od rappera Galena s názvem „Pýcha předchází pád“ ve mně evokovala vzpomínku na Festival politické písně Sokolovo, 16.11.2019 to bude na Letné opravdu  krásné. Pečlivě vybraní řečníci Mejstřík, Přibáň, Topol, Halík, Žantovský ....nejvíc se ale těším na Šimona Pánka z  Člověka v tísni, který si pod  hastagem #jsmetu uzurpuje výsostné právo k umlčování lidí na sociálních sítích. Nezní to sice moc svobodně, ale je to prý boj proti nenávisti. Evidentně se Člověk v tísni  té slavné svobody nažral tak, že ji začal kopat do prdele. Schopnost snést nesouhlas, kritiku či jiné politické smýšlení se u těchto lidí zcela vytratila. Pokud někdo překročí meze zákona na internetu, od toho jsou tady orgány činné v trestním řízení, a ne Pánek a jeho poskoci.   Klidně potvrdím, že ještě před necelými dvěma lety se Babiš jevil zcela bezkonkurenčně jako ztělesnění největšího zla na politické scéně. Objevili se však Piráti, kteří, jak se ukázalo, mají ideologie hodně blízko „Zeleným“, kreativně destruktivní mladí s dredy a politickými ambicemi. Normálně uvažující jedinec teď najednou stojí mezi dvěma kameny. Na jedné straně člověk, který likviduje podnikatele i samotné Česko, na straně druhé totalitářští fanatici prosazující zákaz všech kotlů na tuhá paliva, uzákonění manželství homosexuálů; prosazování zákazu všech zbraní a naopak nuceného zavádění elektromobility, pasivních domů a souhlasu s neřízenou migrací z Afriky. V reálu něco podobného, jako bylo řádění jakobínů, Pol Pota, Stalina a podobných. Jestli tihle zvítězí, pak jedinou pozitivní věcí na tom bude, že v novodobém gulagu budeme mít kvalitní a rychlé wifi připojení. Profesionální političtí paraziti a levicoví liberálové se chudákovi Minářovi infiltrovali do Milionu chvilek, který je teď obestoupen lidmi, kteří to vidí revolučněji, aktivisticky a berou každého, kdo je aspoň trochu „slavný“. Těmi, co stáli na Letné 23.6.2019 pod pódiem, cloumal hněv, na který mají svaté právo, ale už nevidí, že nahoře stojí slabomyslný krysař s píšťalou, který je vede k dalšímu zklamání a hrám v duchu hesel: „Stojíme tu my proti nim“. Vzpomene si vůbec ještě někdo, že zkratka ANO znamenala spojení slov Akce Nespokojených Občanů a vznikla jako protestní hnutí proti tehdejšímu establishmentu? Skrze dno půllitru se jeví nedávná minulost značně mlhavě, že ano?! Koncept permanentních válek definovaných Orwelem o neustálém boji s „něčím“ je návod na skvělý politický marketing a bude to pořád dokola. No, a jednou přijde někdo s dostatečně velkou poruchou osobnosti, jehož narození ohlásí zpěv vlaštovek, nad horami zazáří dvojitá duha, na nebi hvězda, a ty slabé vyvede z údolí stínů. To pak bude ale už jiná.   Nezastávám osobně názor, že moje svoboda a svoboda ostatních končí demokratickou volbou vládce a následuje volební období, kdy je povinností občana držet hubu, ale momentální stav je podle mě vyhovující. Ten, co vládne a ti, co se přes Milion chvilek na něj sápou, se navzájem parádně drží za koule. Vzájemný tlak jednomu brání v zaklekávání na firmy, druhým pak v uchopení moci a ani jedni nemají zcela volné ruce. Je jasné, že mezi tímto zlem stojí úplně normální lidi. Jedni si na tu demonstraci zajedou, jiní ji prosedí v hospodě. Naučme se tedy my „obyčejní“ společně existovat, i když jsme nositeli všelijakých názorů. Trable z tohoto vyplývající jsou přece vzájemné. Jestli se Babišovi a jeho protivníkům nepodaří lidi poštvat proti sobě, nemají šanci ani jeden z nich vyhrát, a to bude jedině dobře.  Generaci občanů narozených kolem roku 1945 je mi fakt líto a tato doba musí být pro ně neuvěřitelně frustrující. Různí parchanti jim ukradli doslova celý život. Bolševik tu první polovinu, kdy alespoň vyjma estébáků a udavačů bylo jasné, kdo je svině, ale teď, na stará kolena komplikovaně zjišťují, že se před nimi a jejich dětmi znovu otevírají svěrače konečníku, ze kterého sotva vylezli. Ty svině už totiž nejsou jenom ti jedni, ale začíná jich být neuvěřitelné množství… a vepřové pořád zdražuje…   V Klobůčkách proběhnou 15. listopadu oslavy pod názvem „30 let svobody“. Stačí jediný pohled na plakát propagující tuto akci a je jasné, v jakém duchu se to celé ponese. Ty obrázky tak nějak nekolidují s textem. Nemusím ani znát podrobnosti a tuším, že happening u naší klobucké bachčisarajské fontány v 17.11 hod. ovládnou ti z horní poloviny tohoto článku říznutí značnou dávkou „Zelených“ o čemž více, než výmluvně svědčí doprovodný program - Přednášky pro školy. Hlavním řečníkem by ale mohl být transgender gynekoložka z rovníkové Afriky aby to bylo celé neutrální a vyvážené. Kdo vlastní oslavy v Klobůčkách, je tedy jasné. Ti, kteří nikdy nic nového nevytvořili, a kteří se těší nebo žijí z peněz cizích lidí. Jejich představy budoucí existence jsou na hony vzdálené tomu, jak dnes chápeme důstojný a slušný život. Musím ovšem uznat, že pod vzletnými slovy o záchraně planety se krade snadno a anonymně. Pro ty více ekologicky zapálené jen připomínám, že jestli z hypotetického balíku peněz vezmete a dáte do něčeho, co je sežere a nic nového nevytvoří, musí se to nějak projevit. Bude to prostě někde chybět a začne zdražovat všechno, co ty peníze vydělalo. Děckám ve školách, pod pláštíkem svobody a sametové revoluce, tak budou krmit hlavy ultra eko sračkami ti, kteří těmto zlodějům dělají stafáž a jsou přesvědčení, že k živobytí stačí člověku jedna košile. Nereprezentují však nic jiného, než ztrátu dalších svobod a zavedení nástrojů sloužících k ovládání lidí.   V roku 1989 byli ve Valašských Kloboukách v souvislosti s protistátní činností zatčeni tehdejšími příslušníky Sboru veřejné bezpečnosti Jura Nedavaška, Tomáš Mikeska, Zbyněk Holzner a Leoš Bail. U všech pak proběhly domovní prohlídky a bylo použito i fyzického násilí. Ve zprávě o výsledku objasňování si pak povšimněte podpisu na konci dokumentu na pravé straně. Tehdy začínající a velmi horlivý vyhledavatel Veřejné bezpečnosti....   [caption id="attachment_60331" align="alignnone" width="1200"] Pro zvětšení klikněte na obrázek[/caption]   Mě osobně si odvezli v létě 1989 po olepení Klobůčků protistátními plakáty (o čemž jsem pouze věděl) žlutobílým žigulíkem VB přímo ze slavnostního zakončení pionýrského tábora na Jelenovské. Jura Nedavaška chtěl po revoluci spravedlnost s kulatým razítkem. Já jsem svého vyšetřovatele potkal v lednu roku 1990 v parku ve Zlíně za tržnicí a dobré dva týdny mně pak mrzla pravá ruka. Opuchla tak, že se na ni nedařilo navléct rukavici. Tímto drobným incidentem jsem éru komunismu pak navždy pohřbil ve své duši.   Chtěl bych tímto poděkovat městu Valašské Klobouky a pátračům v jeho historii za dojemnou péči  o své obyvatele a hlavně mladé, kdy místo přímých účastníků sametové revoluce nechali povolat do škol a šířit osvětu lehce vykolejené odborníky na záchranu planety, bezodpadové hospodářství, odpovědnou spotřebu Fair Trade a průvodce muzeem odpadu. Mohli bychom ještě vyhlásit při této příležitosti sbírku občanů  na nový elektromobil pro Městskou policii. Celá tato povedená taškařice pořádaná pod hlavičkou Města skýtá alespoň malý bonus. Možnost zpít se do bezvědomí v SZK Radost na Luxech, tak jako v roce 89. Kluci hrají výborně Jethro Tull.   Po dlouhém osobním vývoji vyznávám poněkud konzervativní hodnoty a po třiceti letech od revoluce jsem dostatečně poučen. Setkání ve stylu zádušní mše za Fidela Castra v balení Milionu chvilek na Letné v Práglu a přátel Zeleného údolí v Klobůčkách se nezúčastním. Jsem totiž velice nedůvěřivý a líný. Nebudu nikde stát, řvát hesla, nosit transparenty, zadržovat čůrání a žíznit jako Ježíš, aby mě po použití odkopli a já svojí účastí přispěl  na další vychcánky slintající po moci. Čím větší mizera, tím delší konec provazu v ruce. A taky už nechci v hospodě poslouchat ostatní, kteří budou s vykulenýma očima telátka stojícího před jateční pistolí říkat: „ No, no ale toto nám takhle tenkrát neřekli...“ Koneckonců vy, co na to máte zájmově a intelektuálně, můžete o všem přemýšlet.   Darek Slavík   Pokud si chcete počíst více o klobuckém disentu, tady je pár odkazů:   http://www.nedavaska.cz/?sekce=moje&strana=acobylodal http://www.nedavaska.cz/images/witman_1.jpg http://www.nedavaska.cz/images/witman_2.jpg

Od smrti pana Božského jsem se marně pokoušel v celém mediálním prostoru vyhýbat zprávám, jejichž jediným obsahem bylo zvěstování -  kdo HO v životě také potkal. Budiž ke cti regionuvalassko.cz, že snad jediný tuto skutečnost tak nějak opomněl, tak si to dovolím napravit, lehce shrnout a uzavřít.   Klobůčkám se Mistr poněkud vyhýbal. Naposledy z tohoto okruhu umělců rozvášnila náš kulturák loni nestárnoucí Helena a její Dlouhá noc.   Mrtvola vždy hraje ve všech ceremoniích pouze pasivní roli a já pátral v paměti, kdy jsem něco podobného zažil. Bylo to v roce 1982,  když zemřel Leonid Iljič Brežněv.  Ponuré tóny rozhlasu po drátě, rudé karafiáty na nástěnkách Občanských výborů i na naší základce, dva programy české televize mění vysílání a hlasatel Miloš Frýba, po něm pak Saskia Burešová s tragickým výrazem oznamují skon milovaného. Vláda nařizuje státní smutek. Konkrétní důsledek, který jsem tenkrát z toho pocítil já, byla zrušená taneční zábava v Poteči  se skupinou Intolerance a neodvysílání šestého dílu seriálu Čtyři z tanku a pes.   Smrt národní ikony rozpoutala mediální dvanáctidenní tornádo a davovou psychózu smutku národa završenou selfie snímky truchlících před katafalkem. Záplava květin všude kolem fotografujících pak již pouze vyřezala myšlenku „tak takto kvete opravdová lidská blbost“.  Když jsem pak zhlédnul pietní akt na Žofíně proložený rozhovorem s truchlící rodinou ve složení matka invalidní důchodkyně, otec evidentní milovník alkoholu ve stadiu konzument a dva malí homolkovi  řeknu upřímně, že to ve mně vyvolalo chuť na pořádně dlouhou lajnu kokainu. Lidé si udělali výlet do Práglu na pohřeb Goťáka, jelikož hudba není jenom Šlágr a DJ Tráva.   Není potřeba jakkoli kritizovat ty, kterým se umění Gotta líbí. Nevzdám se však tímto práva říct, že mně se jeho tvorba (vyjma zpívání v Semaforu) nelíbí a myslím si, že je to kýč. Skon neobyčejné herečky Vlasty Chramostové a neskutečně odvážné ženy pak zůstal v pozadí. Kmotřička smrt tak paradoxně nabídla hned několika generacím tohoto národa v jeden časový okamžik k uctění dvě zcela odlišné tváře. Na straně jedné vstřícná a nekonfliktní osoba,  která se tvářila, že svět kolem je celkem v pořádku, na straně druhé osoba, která dokázala říct, že komunisti jsou svině a prožila pak rozhodně jiný život než idol. Koho z nich jsme si vybrali, už víme.   Vrchol veškerého činění ale spočinul v samotném zestátnění, zpolitizování a ideologizaci pohřbu, kterému návdavkem udělal celebranta pražský arcibiskup a to v samotném Chrámu sv. Víta. Šikovná politická manipulace trefila hřebíček na hlavičku. Premiérem ohlašovaných tři sta tisíc lidí sice nedorazilo, přelet Gripenů v diamantové formaci nad Motolem také nevyšel (máme jenom dva), ale je potřeba sjednotit národ. Pol Pot, Pinochet, Mao a podobné úspěšné sjednotitelské hovada se sice neosvědčili, tak u nás by se tím lepidlem mohl stát národní umělec. Důstojného ocenění se za života Karlu Gottovi dostalo. Zacházení s jeho smrtí však překročilo veškeré hranice, které tohoto člověka obklopovaly.   Očekávám v nejbližší době znovuoživení myšlenky Gottlandu. Nač vymýšlet něco nového. Ateistický národ,  který nevěří na ideály a oddává se konzumu a kýči, potřebuje svoje „Lurdy“. Muzeum Karla Gotta (svého času zřízené a zkrachovalé v Jevanech) se teď, po jeho skonu k tomuto přímo vybízí. Pokud tam někdy zavítáte, dobře si všímejte průvodce. Zvláště pak, půjde-li o starou ženu. Ano. Je to tak. Karel byl totiž prohlášen za mrtvého, aby mohl v klidu žít a pracovat dál stejně jako Elvis Presley. Dostal novou identitu, změnil si jméno i bydliště. Úplně stejně to totiž udělal i Jára Cimrman ležící, spící.   Darek Slavík

Mezery mezi dobrými filmy jsou pořád delší, mezery mezi reklamami zase pořád kratší.   Mám pochybnosti o všem, co přede mě předkládají. Mám pochybnosti o své cestě i cestách jiných. Nedůvěra a někdy i odpor k životu naplní mísu osudu zvratky až po okraj, a tak trvale  masochisticky vyhledávám knížky a filmy, které mi to potvrdí. Nabídka klobuckého resuscitovaného kina bývá žalostná. Výběr povětšinu spočívá v hollywoodské produkci, něco Anglie a zoufalé tuzemsko. Koneckonců Amíci to mají akční i romantické, dokonalý marketing, na české filmy, mně připadá, se chodí spíše z lítosti. Vidět a zapomenout, jelikož vzpomínat není na co. Nevím, jestli už v Klobůčkách zavedli colu a popcorn, aby dokonale navodili atmosféru multikina a paní uklízečka měla práci, ale víno tam prý koupit jde, tak vám dám opravdu dobrý tip a zrovna tři, kdy takovou produkci ustojíte spíš s lahví než popcornem.    

Nabarvené ptáče (Česká republika)

Volyň (Polsko)

Klér (Polsko)

Demokracie, zdá se, je přežitá a informační prostor nám nepozorovaně zaplnila „mediokracie“. Považuji za normální, že zpravodajství je tvořeno zprávami. Dnes s úžasem sleduji, že v drtivé většině je zpravodajství tvořeno názory a hodnotovými soudy. Veřejný prostor tu ovládají ti, kteří určují, jak a o čem se bude mluvit, a především co si má obyčejný člověk myslet. Svobodné právo na odlišný názor se nám nějak odpařilo. Kevin Dutton napsal knihu Moudrost psychopatů a u pracovních pozic s největším podílem takto cinknutých zařadil na třetí místo pracovníky v médiích. Možná mohl být přesnější a přidat tam slůvko mainstream. Najít pravdu dnes znamená pro normálně myslícího člověka lovit ve vodách internetu. Pročíst, vyselektovat  a ze střípků poskládat. Liberálně-demokratická média typu Hlídacích psů, Neovlivní, Fora 24 i Českého rozhlasu proti Parlamentním listům, Sputniku, Aeronetu, EUportálu. Čtenost a sledovanost posledně jmenovaných je kupodivu podstatně vyšší.   Na stránkách Ministerstva vnitra se k mému neskrývanému údivu objevila oficiální definice ideozločinu. Jmenuje se to: „Předsudečná nenávist“(pro zobrazení klikni sem). Došly nám totiž extremistické strany. Ty vlevo se tak trochu přehlíží, a ty na straně pravé už nejsou dost razantní. Tlak neziskových organizací na MV tedy počal dítě. Retardované. Není to o žádném novém trestném činu, ale výklad toho, na co se je třeba v budoucnu zaměřit. Hodně výživné čtení. Chybí tam už jenom návrh drobné změny na prezidentské standartě. Heslo „Pravda vítězí“  za  „My už vás přinutíme jiné milovat“. Proč vozit lidi do koncentráků, když nejlepší je postavit ten koncentrák kolem nich. Esesák Adolf Eichmann by dnes jenom zíral.   Problémem dnešní doby je, že ti skuteční pitomci nedostávají po hubě u piva, ale dostávají mediální prostor a jako bonus dotace. Po dlouhé době jsem si zapnul televizi a vybafla na mě nějaká ředitelka neziskovky In Iustitia, která mluvila o nenávistných výrocích na internetu, kde jako otřesný případ uvedla tuto větu: „Slečno Trachtová, měla byste jít někam normálně pracovat třeba do továrny, nebo ještě lépe do zemědělství, třeba do kravína, abyste poznala život“. Bylo to v souvislosti se znásilněním 16leté dívky africkým uprchlíkem u Litoměřic a následném rozhovoru této redaktorky Českého rozhlasu s Okamurou (SPD). Chtěla vědět, odkud ví, že útočník byl cizinec, protože to prý vůbec není jisté. Jisté to v tu dobu ovšem bylo. Následoval její výrok, že „znásilnění se denně dějou stovky“. Cílem této redaktorské srny tedy bylo evidentně navodit dojem, že to, co se stalo, je něco naprosto běžného a vlastně masového. Emoční odezva, která se následně strhla na sociálních sítích vůči této slečně novinářce cynicky bagatelizující samotný fakt znásilnění, byla zasloužená. Dost dobře si dovedu představit, jak by se porvala s tématem Nápravně pracovních táborů při československých uranových dolech. Ty ubité a mrtvé z nemocí či vyčerpání by označila jako porušování zákoníku práce, zdravotních, hygienických a stravovacích norem. Kam zmizela ta skvělá vlastnost mladých vidět realitu kriticky? Máme tady novou generaci novinářů v balení dokonalého bezkonfliktního produktu. Nepotěší, nepobaví, neurazí, doporučil bych jim do článků vlomit výraznější poselství k přírodě, pravdě, lásce a hodně vítězství nad lží a nenávistí. Evidentně nedokáží zpracovávat naprosto základní informace. Věta „Africký migrant znásilnil dívku“ znamená, že „Africký migrant znásilnil dívku“. Chápu, že averzi k Okamurovi mnozí obhajují tím, že je nenávistný. Jeho názory ale sami nenávidí, a protože se s ním neumí polemicky vypořádat, ochotně se pak takoví lidé spojí se zlem a bývají pak sami zlí. Předpokládám, že z toho mají nějaký prospěch. Jestli jim takové spojení ale žádný prospěch nepřináší, jsou pak rozumově v pásmu debility.   Aby toho nebylo málo, do celé věci se vložil ministr vnitra Hamáček (ČSSD): „To, co se rozpoutalo na facebooku Tomia Okamury vůči novinářce ČRo Zdeňce Trachtové, je odporné. Chtěl bych ujistit veřejnost, že Policie ČR se celou záležitostí zabývá.“   Všimli jste si něčeho? Před třemi lety v souvislosti s atentáty v Evropě stáli u Penny marketu v Klobůčkách policajti se samopaly. Bylo to sice k hovnu, ale alespoň to vypadalo, že se vláda o něco snaží. Dnes už občané této země nestojí panu ministrovi ani za námahu. Místo zajištění jejich bezpečnosti jim začal vyhrožovat. Máme nechráněnou hranici se státem, kde se pohybují doslova desetitisíce násilníků, pro které není ženská nic jiného než kořist a počet zločinů v této zemi spáchaných nožem zaznamenal nárůst o 900 %! Německý národ je nevyléčitelně nemocný a multikulturalismus není nic jiného než upgradovaná a vylepšená verze nacismu. Lidi tu chodí na demonstrace a já si opravdu nejsem jistý, jestli transparentní čerpání dotací je důležitější než skutečnost, jestli vás v nejbližší době pobodají nebo vám znásilní manželku či dceru.   Neberte tento článek jako projev mojí nenávisti. Je to o pohrdání. Mém pohrdání lidmi neschopnými zvážit, změřit a interpretovat nezaujatě informace. A taky si opravdu nepřeji, aby se z Klobůčků stalo během pár let třeba italské Rimini. Jezdím tam pravidelně  a vím o tom opravdu své.  Nositel Nobelovy ceny za literaturu Rudyard Kipling napsal: „Dostanete negra z džungle, ale ne džungli z negra.“   Darek Slavík   A závěrem malý politicky korektní kvíz s fotografií:   Zadržený pachatel znásilnění v Lukavci je černý, protože:   a) je to práce pravicově extremistických médií b) je to hate speech a hoax c) je bílý, ale vy to černě vidíte d) fotografie je negativ e) přicestoval do ČR vlakem jako černý pasažér