Blíží se druhý ročník November festu ve Valašských Příkazech, který se bude konat v kulturním domě, už tuto sobotu od 19:00.   Co návštěvníky čeká? Slovenská kapela Within Silence - power metalová kapela z Košic, která si získává stále více fanoušků na koncertních podiích po celé Evropě. Dále vystoupí M & Men̕ s z Uherského Hradiště, která hraje, jak vlastní tvorbu, tak i známe převzaté skladby. Pro tanec a zábavu zahrají známé regionální kapely Gryfis z Lidečka a Headmaster z Brumova.   https://youtu.be/ooqdd0nd8_A   Proč zrovna tyto regionální kapely? „Kapela Gryfis tu hraje už přes 40 let a do Headmasteru se zpátky vrací zpěvák Petr Škrabal. Bude to určitě dobrá akce,“ uvedl za pořadatele Tomáš.    

Co je oproti minulému ročníku nového?

Společnost Prabos plus a.s. ze Slavičína získala zakázku na dodávku bot pro švýcarskou armádu. Kontrakt poběží následující 4 roky a půjde o dodávku celkem 20 tisíc párů bot z Valašska, které byly vyvinuty speciálně pro švýcarskou armádu.   Země helvétského kříže se tak zařadí mezi Česko, Německo, Litvu, Lotyšsko, Holandsko, Británii, Makedonii, Bulharsko či Indii, kterým již Prabos úspěšně dodal/dodává své výrobky. Z řad firemní klientely je to například ČEZ, Škoda Auto, Lesy ČR, ABB či US Steel.   V tendru zvítězil Prabos především díky skvělým kvalitativním parametrům a ceně. „Získání další takovéto zakázky je pro nás potvrzením kvality a obliby našich výrobků u armádních a bezpečnostních složek. Švýcarsko je navíc skvělá reference pro další nejen armádní tendry,” okomentoval zakázku Jaroslav Palát, předseda představenstva společnosti Prabos.   Prabos také nedávno potvrdil své roční výhledy tržeb včetně záměru vyplatit 60 procent čistého zisku na dividendě. Firma ze Slavičína je jediným českým výrobcem speciální, vojenské, pracovní, bezpečnostní a trekingové obuvi.   -tz-

V letošním roce se obec Francova Lhota pustila mimo jiné i do dlouho očekávané rekonstrukce  zahrady v okolí mateřské školy.  Po pečlivém naplánování při společném setkání zástupců obce, vedení školky i rodičů vznikl projekt Sluníčko zahradníkem, který doplní zahradu o nové prvky, sloužící k rozvoji dovedností dětí. Obec na tuto zahradu obdržela dotaci od SFŽP, který podporuje přírodní zahrady. Pro realizaci byla ve výběrovém řízení vybrána firma, která přes léto zbudovala nové herní a výukové prvky, osadila je do zahrady a na svátek sv. Martina společně se zástupci obce tuto zahradu předali dětem.   V rámci zahrady byly provedeny terénní úpravy, které pomohly rozdělit zahradu do 4 tématických bloků společenského centra, pohybový koutek, zahradnický koutek a výukové hrací centrum. „Společně se zařízením zahrady bylo zrekonstruováno i oplocení, které zabezpečí zahradu a umožní i průjezd techniky pro zimní údržbu. Nově umožní zahrada, aby se jednotlivé skupinky dětí věnovaly různým činnostem, avšak mohly si spolu předávat zkušenosti, hrát si a poznávaly, jak funguje příroda v jejich nejbližším okolí.  Pro poznávání přírody slouží krmítko pro ptáky, domeček pro broučky, ježkovník, vyvýšené záhony, bylinkový záhon nebo kompost z recyklovaných palet, ” uvedl starosta obce Francova Lhota Miroslav Brlica. Mimo herní a výukové prvky byly do zahrady vysázeny i ovocné keře a stromy, o které se děti se svými učitelkami budou starat.   [gallery columns="4" ids="60341,60342,60343,60344,60345,60346,60347,60348"] Zrekonstruovaná zahrada v okolí mateřské školy   Záměrem projektu bylo navrhnout a vytvořit zahradu jako opodstatněné místo pro děti a využít takové prostředky a materiály, které dětem umožní poznávat životní prostředí. V rámci společenského centra, kde se mohou potkávat s rodiči a obyvateli obce, tak mohou předávat a ukazovat své nově nabyté zkušenosti. To se podařilo i díky dotaci ze Státního fondu pro životní prostředí, který přispěl na realizaci zahrady částkou téměř 500 000 Kč.   -tz-

V obci Huslenky jela v úterý krátce před osmou večer pětadvacetiletá řidička ze Vsetínska s vozidlem tovární značky Ford. Odbočila z hlavního tahu obcí a chtěla následně přejet železniční přejezd.   „V této chvíli nebylo výstražné světelné ani akustické znamení zabezpečovacího zařízení železničního přejezdu v činnosti. Při nájezdu na železniční přejezd ale řidička najela předním pravým kolem mimo něj a auto zůstalo na přejezdu zaklíněno. To se již spustilo zabezpečovací zařízení. Řidička i se svým spolujezdcem rychle opustili vozidlo,” popsal situaci krátce před srážkou tiskový mluvčí policie Vladislav Malcharczik [caption id="attachment_60367" align="alignnone" width="690"] Místo nehody, foto: PČR[/caption] K přejezdu mířila osobní vlaková souprava jedoucí ze Vsetína směrem do Velkých Karlovic. Došlo ke střetu vlaku s osobním autem.   „Při srážce nedošlo ke zranění osádky auta, obsluhy vlaku ani nikoho z dvanácti cestujících. Policisté provedli u strojvedoucího i řidičky dechovou zkoušku ke zjištění alkoholu. U obou byla negativní. Sčítaly se i škody. Na autě činí třicet tisíc a na vlakové soupravě čtvrt milionu korun, ”  uvedl Vladislav Malcharczik. [caption id="attachment_60368" align="alignnone" width="690"] Poškození vlaku po srážce s osobním vozem, foto: PČR[/caption]   Letos se jedná v okrese Vsetín o čtvrtý případ srážky vlaku s autem v prostoru železničního přejezdu. V loňském roce se žádný takový případ nestal.   -tz-

Milion chvilek pro demokracii je kampaň za odstoupení Andreje Babiše z funkce předsedy vlády České republiky vedená od 25. února 2018 spolkem Milion Chvilek, a to zejména prostřednictvím sběru podpisů pod výzvu Chvilka pro rezignaci a pořádáním demonstrací, z nichž dosud největší se uskutečnila 23. června 2019 v Praze za účasti okolo 250 tisíc lidí a stala se největším protestním shromážděním v české historii od revoluce v roce 1989. Společnost Milion chvilek organizuje 17. 11. v 17 hodin na Masarykově náměstí ve Valašských Kloboukách protest.  

Vladimír Dvořáček k chystané demonstraci:

V letošním roce slaví firma KOTRLA a.s. výročí 25 let na trhu. Při této příležitosti se rozhodli spustit projekt, který bude mít využití pro širokou veřejnost. Vícefunkční hala s ledovou plochou, fitness prostory, hotelovou částí, wellnesem a restaurací bude stát ve Lhotě u Vsetína. Majitel firmy Dušan Kotrla podniká 25 let, výrobu rozšiřovat neplánuje a tak se rozhodl finance investovat do více funkční haly s ledovou plochou. Ke sportu má podnikatel kladný vztah, důležité je podle něj přitáhnout více mládeže.   V současné době je dokončen projekt pro územní řízení. Dále se zpracovává územní studie na dané území, po jejímž odevzdání bude možné požádat dotčené orgány státní správy o jejich závazná stanoviska a následně požádat o územní rozhodnutí.„Předpokládáme, že v druhé polovině příštího roku bude vydáno i stavební povolení a bude možné zahájit stavbu,“ uvedl Ing. Jiří Žák z firmy AS PROJEKT, která dává záměru reálnou podobu.   Vnější vizualizace projektu: [gallery columns="4" ids="60224,60223,60222,60221"] Foto: KOTRLA a.s.   -red-    

Chtěli jsme na Západ. To se povedlo. Tehdejší západní svobodu a demokracii socialistický tábor infikoval a dnes se potácíme v něčem, co má něco málo ze Západu, něco víc ze socialismu a stále více z diktatury orwellovského typu.   Po roce 89 ́ jsme byli nadšení, jak úžasně nás Západ vítá, objímá s ochotou všemožně pomoci. Dnes, po letech, je jasné, že šlo převážně o kšeft a strategické politicko-vojenské pozice. Navezli do východního bloku miliardy tun západní nadvýroby – převraty v soc. dem. bloku pomohly Západu oddálit agónii nekryté měny a zadluženosti. Následující kolaps se už bude týkat i nás.   V roce 1989 jsme udělali stejně hloupou chybu jako komunisté v roce 1948, když jsme prohlásili, že vše, co vymyslel předchozí režim, je špatné a musíme to zničit. Náš nový americký přítel s otevřenou náručí přijímal komunisty z vysokých postů i estébáky podobně jako po 2. světové válce nacisty, zločinec, nezločinec, protože právě tito lidé měli informace a styky, nejvzácnější platidlo kapitalismu. A v České republice se už 30 let straší pořád dokola komunisty, aby si dav nevšiml, že zde vyrostla mnohem horší mafie.   V kroužku dobrých známých občané polohlasně nadávali před rokem 1989, jak komunisté kradou, zedníci jezdí v pracovní době stavit jejich vily, chaty, nakupovali v Tuzexu v Esu... Po roce 1989 jsme teprve zjistili, co to znamená krást. Mezi kecy o svobodě, demokracii a spravedlnosti mizely fabriky, miliardy z bank beztrestně, nebo takřka beztrestně. To samozřejmě trvá dodnes, byť možná v omezenějším rozsahu. Načerno se vesele staví továrny, vily milionářů a politiků a vše se dodatečně povoluje. Manželé senioři však musí bez pardonů zlikvidovat načerno postavený zahradní domek. Tak jsme se konečně dočkali vytoužené spravedlnosti.   Justice žádá vysoké platy, aby byla neovlivnitelná, ale jak vidíme, taktéž téměř neodvolatelná. A tak existuje právo, které se rozsudek od rozsudku mění o 180°, soudní znalci vytvářejí zcela protichůdné posudky a nikomu to nepřipadá nenormální. Ať už justice vysvětluje, jak chce kauzu podnikatele Janečka, který jiný vězeň si v klídku běhá (nebo jezdí na kole) po svobodě? Který jiný vězeň by přes takovou masivní mediální kampaň zůstal, byť jen týden, na svobodě? A co exekuce ČSSD? Strana, která se tak stará o dlužníky. Který dlužník s desítkami milionů dluhů má taková privilegia jako ČSSD? Není to u obyčejných dlužníků tak, že jej napřed sedřou z kůže a teprve, když nemá nic, tak se může bránit? Takto nám funguje právo a spravedlnost 30 let po převratu.   Určitě jsme si nemysleli, že 30 let po pádu socialistického systému zde vyroste za peníze pracujících elitní minorita, která je hýčkána právě proto, že v drtivé většině nepracuje. To by komunisty ani ve snu nenapadlo! Vše je perfektně pojištěné, aby nikdo nezískal důkazy. Ačkoliv statistiky existují na všechno, na úřadech práce je zakázáno uvádět etnikum. Takže sice můžete tvrdit, že většina nepracuje, ale pohybujete se na tenkém ledě, protože, i když je důkazní břemeno na státu, není jak dokázat, sic evidentní, pravdu. Stát se svými pohůnky z médií prohlásil útržky poštovních poukázek sociální pomoci ve výši přes 30.000 Kč za hoax kolující po internetu, takže kdo to i nadále tvrdí, lže. Na zaměstnance pošty se odvolat nemůžete, protože jsou vázáni mlčenlivostí. A kdo na věci upozorňuje, nosí cejch nácka, xenofoba, rasisty a dalších nesmyslů žvanilů z politiky, médií a neziskovek, kterých se na etnickém uměle vyvolaném problému velmi dobře živí hned několik desítek.   Že má západní „demokracie“ pro nás jiná pravidla, jsme zjistili záhy po vstupu do EU a Schengenského prostoru. Například celých 30 let trvající několikanásobné rozdíly v dotačním systému zemědělství. Nazývali nás kolegy, plácali po ramenou stejně jako naivku s krátkými nohavicemi, který jim daroval východní zbrojní trhy (kdo by mu pak neuplácal bustu v Kongresu USA), ale nesměli jsme na Západě pracovat.   Třicet let demokracie a svobody nám zdevastovalo soběstačnost v potravinové výrobě. Výrobní prostředky u nás vlastnil dříve stát, dnes téměř vše vlastní cizinci a veškeré zisky a dividendy odcházejí do zahraničí. S tím, co posíláme do EU, mnohem více ztrácíme, než dostáváme na něčem tak typicky socialistickém – dotacích. Po třiceti letech se pokrytecky chlubíme německou firmou Škoda. Pyšníme se světoznámým japonským pivem z Plzně nebo japonsky hořkým z Moravy. Hynek Čermák se dme patriotismem nad kanadsko-americkým pivem. Možná více než 70% bývalého českého průmyslu patří dnes Němcům a dalším „spojencům“, včetně strategické výroby. Hlupáci prodali i to nejcennější – pitnou vodu a zničený řad si nechali. Dnes ji horko těžko za nemalé miliony města kupují zpět. Dokonce jsme prodali i státní zlatý poklad, který přežil od císaře pána, za pár bezcenných papírů nekrytých zlatem. Zbavili jsme se všeho, co přežilo i komunisty. To znamená, že jsme horší a hloupější než oni.   I těm nejhorším fanatikům neziskovek, které živí jednotlivé státy, říkají mainstreamová média aktivisté. O lidech, kteří žádají, aby se používal rozum a základní evropské hodnoty, se mluví jako o extremistech, rasistech, xenofobech, kteří mají nesmyslné požadavky. Spousta médií a politických neziskovek na obou stranách barikády je financována penězi ze zahraničí. Než vznikla lež nazývaná politická korektnost, říkalo se takovým lidem kolaboranti a to plným právem. Dnes jsou politickými předáky oslavováni. Tedy pokud nestraní Rusku, není-liž pravda?   Psychicky nemocná dospívající dívka se stala loutkou fanatiků zelené lobby. V OSN do očí říká politikům, že jsou hloupí, oni kývou hlavami a nadšeně tleskají (někdy může mít i Greta pravdu). Ve Švédsku nikdo neřeší její záškoláctví a ve vedlejším Norsku kradou děti rodičům za pohlavek. Ulicemi prochází zmanipulované davy řvoucí proti fosilním palivům, proti jádru. Ale drtivá většina používá auta, používá elektřinu a na talíři má jídlo, které by neměli, kdyby byla půda zastavěna solárními panely a elektrická energie na příděl, protože by nebylo dost pro všechny. Tyto zelené manipulace opět vytvářejí nové penězovody a další miliardy mizí z rozpočtů zemí i EU.   Kdo by si pomyslel, že třicet let po snaze o svobodu a demokracii budou mainstreamová média psát a vysílat úplně stejně jako Rudé právo a Československá televize v 70. a 80. letech. Tehdy se dennodenně objevovaly nenávistné zprávy proti Spojeným státům a jejich evropským nohsledům. Dnes, takřka stejnými slovy, média dennodenně vedou nenávistnou kampaň proti Rusku. Stačí porovnat veřejně přístupné dokumenty. Odpustili jsme Německu porobu, vraždění, odsun z pohraničí, plán na likvidaci Slovanů. Dnes jsme takřka jejich spolkovou zemí (vyjma životní úrovně a rovnosti postavení) a za minulostí jsme udělali tak tlustou čáru, že naši politici jezdí na setkání těch, jejichž předci vyhnali Čechy ze Sudet a tak strašlivě se stydí, že jsme jim to v roce 1945 vrátili i s úroky. Ale za mnohem menší utrpení od Sovětského svazu vedeme nenávistnou kampaň proti Rusku a o 21. srpnu 1968 se v médiích píše už celoročně. Nenávidíme pro okupaci Rusko, ale jsme jako členové NATO přinejmenším spoluviníky napadání svrchovaných států ostatními členy NATO, jako jsou Spojené státy, Velká Británie, Francie, dnes třeba Turecko. Takže co na jedněch kritizujeme, u druhých nanejvýš s výtkou (a to až po schválení EU) mlčky přecházíme. Historie se přepisuje urputněji než v 50. letech minulého století. Samozřejmě vše velmi podporováno našimi novými přáteli, na které socialistický tisk ještě před třiceti lety plival. Podlézali jsme Moskvě, teď to samé děláme ve Washingtonu a Bruselu.   Jako celek jsme jedním z nejtolerantnějších národů na světě, co se týká sexuálních odchylek (i když toto označení asi způsobí řadě těch, co to mají v hlavě jinak nastavené, ukrutné utrpení). Dnes životy většiny, za vydatné pomoci pomýlených politiků, diriguje stále více se rozšiřující společenství písmen (LGBT) a někdy se dá říci, že taky osoby, které by spíše patřily do psychiatrické léčebny. Přes tři tisíce milionů let (3 000 000 000) zde existuje svět o dvou pohlavích. Pak se sejde v Bundestagu parta politiků, většina zvedne ruce a vznikne třetí pohlaví a tím i třetí záchodky. Vznikla zvrácená gender politika, která je nebezpečnější než celý socialistický tábor dohromady. Vznikla opět jen z křiku neziskovek a pomatených nápadů. Tyto perfektně státem živené neziskovky s úžasnými zisky přikazují (a stát jako osel kývá), aby si ve školkách chlapci hráli s panenkami, holky s auty, aby panenky byly černé, aby rodiče byli bezpohlavní stvůry číslo 1 a 2. Vymýšlejí se zvrácenosti typu, že Oscary vyhrávají pouze bílí herci (nikoliv ti dobří, bez ohledu na barvu kůže), tupé návrhy na jeho přejmenování, ze státních znaků se lvům odstraňují pohlavní orgány, takže jsou zde zástupy eunuchů. V muzeích je málo vycpaných samic. V USA soutěži s ženami chlap cyklista, který si prostě myslí, že je žena a vesele vyhrává. Ale Caster Semenyovou svět pronásleduje, protože se narodila s vyšší hladinou testosteronu! Co se stane, až se někdo bude cítit jako lev a vrhne se na kolemjdoucí? Bude souzen za napadení nebo litován? Vůči těmto hnusům by měla být plná náměstí protestujících...   Stát nás den ode dne více nutí k tomu, co nemáme a máme číst. Už to chce dokonce vnucovat dětem prostřednictvím Člověka v tísni ve školách. Už ani korunu na Člověka v tísni, který mezinárodně již dávno není apolitickou neziskovkou! Stát rozhoduje, co jsou lži, dnes nazývané fake news, ale přitom stále častěji jsou při lživých zprávách přistižena právě mainstreamová média. Za 30 let jsme se nenaučili uznávat právo na odlišný názor až tak, že by někteří byli schopni lynčovat v zájmu svého jedině správného demokratického názoru, jak nám předvádí náměstí. A to už vůbec nemluvě o presumpci neviny. Svoboda je i o tom, že si budeme číst, co chceme, ať je to lež, ideologická kampaň, cokoliv. A tato svoboda v České republice i v Evropě a západním světě končí. Zde jsme úspěšně na cestě k orwellovské diktatuře.   Stát, kde se politici před třiceti lety dušovali, že zastupování lidu bude čiré jako křišťál, vymyslel již 10 let po převratu tzv. náhubkový zákon. Poskytování informací je stále více omezováno. Úředník se stal přinejmenším stejným pánem nad našimi osudy jako za socialismu, nikoliv služebníkem a rádcem. A takto by se dalo pokračovat dlouho a dlouho...   Nežijeme v demokracii, pokud si lžeme do očí a říkáme tomu politická korektnost. Nežijeme v demokracii se svobodou slova, pokud jsou nám cenzurovány názory, které se nelíbí druhým a pokud je nám vnucováno, co máme číst. Cenzurováno opět úředníky jako za komunistů, ale taky vynucenou autocenzurou a kolaborantskými neziskovkami. Nežijeme v demokracii, je-li právo jedince nebo skupiny povyšováno nad právo většiny. Nežijeme v demokracii, je-li možné odsoudit člověka bez soudu, ať už tak činí vyvolaná nenávist na náměstích a v politice nebo zapšklost a závist, kdy stačí pro zničení osoby ukázat mnohdy anonymně prstem, jak se děje především v anglosaských zemích. Nežijeme v demokracii, pokud je právo ilegálního narušitele hranic povyšováno nad práva původních obyvatel. Nežijeme v demokracii, jsou-li vraždy, násilí a teror na domácím obyvatelstvu páchané přistěhovalci neustále omlouvány jako něco zcela výjimečného. Nežijeme v demokracii, když omezujeme vlastní křesťanské zvyky kvůli těm, kteří ve svých zemích křesťany pronásledují. Nežijeme v demokracii, když se o Vánocích musíme procházet mezi betonovými kvádry. V takovém případě nás na konci cesty čeká zase jenom válka a zmar.   Radomír Dolanský   Radomír Dolanský - Rýpavý humorista, pesimistický optimista, autor knih Z valašských putýk a Metúdovy vojenské lapályje - Z valašských putýk 2.

Pod taktovkou dobrovolných hasičů obce se uskutečnil v den svátku Martina v Janové lampionový průvod na oslavu pro někoho Martina bílého sněhového, pro druhého zase svatého. Ten z Janové byl tak i tak.   Protože letošního Martina čekala premiéra nejen v rytířské zbroji, ale i coby udatného jezdce na koni, musel se vnitřně odpoutat od černých myšlenek u velkého hrnce se svařeným vínem. Děti si zase mohly ještě před průvodem v hasičské zbrojnici zkrášlit hrníčky na kouzelný lektvar, který hasiči vykouzlili zase jen a jen pro ně. Pro ostatní děti byly nachystány omalovánky a největší část nadšených nosičů lampionů předváděla své barevné a blikající zázraky před zbrojnicí. Vše si můžete prohlédnout ve fotogalerii, která je součástí článku.   A už byl tady! Dav zašuměl, oči zazářily podobně jako blikající světýlka na statném těle Martinova koně. Sám Martin sice na koně nevyskočil, ale s pomocí přátel se na jeho hřbet nakonec dostal a vše bylo připraveno k zahájení průvodu. Letos to byl ale opravdový průvod, a i když nebudeme nadsazovat jako na Václaváku, určitě se počet pohyboval blízko ke stovce. Na nebi vykukoval zpoza mraků pan Měsíc pouhý den před úplňkem. Jediné, co mohlo účastníkům průvodu trochu kazit báječnou náladu, byl docela silný a studený vítr. Nu, trochu jsme odvykli, že něco takového v druhé dekádě listopadu kdysi bývalo zcela normální. Vždyť se očekával Martin na bílém koni. A na některých místech republiky se opozdil jen o necelý den! [caption id="attachment_60310" align="alignnone" width="690"] Martinská vycházka s lampiony v Janové, foto: Radomír Dolanský, fotogalerie ZDE[/caption] Pro ty, kdož se studenému větru postavili, čekalo ve sportovním areálu teplo plamenů, které se již mlsně olizovaly při představě, jak se budou olizovat kolem špekáčků. Tentokrát si nikdo nemusel nosit vlastní zásoby, protože dobrovolným hasičům vyšla sponzorsky vstříc obec Janová, takže na každého se dostalo. V centru dění se ihned vytvořily dvě fronty a jeden kroužek. Fronta dospělých na svařáček, který napřed zahřál ruce a následně rouru vedoucí do žaludku. Druhá fronta byla vytvořena z dětí, které toužily svézt se na koni samotného Martina. A kroužek se vytvořil kolem ohně a prskajících cvalíků na klaccích. Zatímco děti se na koni vozily, turisté si zase s Martinem a jeho čtyřnohým přítelem udělali společné foto. Dokonce chlapi vyhodili do vzduchu opakovaně svoji kamarádku, aby vzdali hold jejím narozeninám.   Všechny dary podtrhla výborná nálada, kdy si spolu povídali rodiče naživo, bez esemesek a skypů, děti úplně zapomněly na technické výdobytky…, prostě byla to paráda a naprostá pohoda, sejít se, poplkat a vyblbnout se.   Radomír Dolanský

Střední odborné učiliště Valašské Klobouky se v říjnu letošního roku zúčastnilo projektu Erasmus+, který poskytnul studentům zahraniční odborné stáže. Erasmus+ je program EU na podporu vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu v Evropě.   Cílem zapojení do projektu v rámci programu ERASMUS+ bylo absolvování třítýdenní odborné praxe v Maďarsku, kde měla dvacetičlenná skupina studentů možnost pracovat v místních podnicích a firmách a prohlubovat si zde své odborné znalosti a dovednosti. Účastníci projektu komunikovali v anglickém, nebo německém jazyce a měli tak příležitost zjistit, na jaké úrovni jsou jejich jazykové vědomosti a mohli je postupně zdokonalovat.   [gallery columns="4" ids="60067,60066,60065,60064"]   „Budapešť je rychle se rozvíjející město v mnoha směrech. Naši žáci pracovali v oblastech automobilového průmyslu, gastronomie, ve zdravotní a sociální péči, ” uvedl Mgr. Jaromír Lacný.   „Děkujeme za tuto jedinečnou příležitost a všichni budeme rádi vzpomínat na podzimní dny, které jsme v Budapešti strávili, ” dodává Mgr. Lacný.     -pr-

Zcela nový videoklip s názvem Fabrika představí skupina STRAM. Ten muzikanti natočili letos o prázdninách. Premiéra se uskuteční 16. listopadu u příležitosti koncertu ve vsetínském hudebním klubu Bunkr. Novince předcházel snímek V náručí, který tento rok získal ocenění na mezinárodním festivalu ARSfilm a obsadil druhé místo v soutěži Festklip.   Videoklipem Fabrika se STRAM vrací k odlehčenému žánru, který je skupině blízký. V podobně humorném duchu se totiž nesl už klip Pod Čerňanskú Kyčerú, který na youtube dosud zhlédlo přes 130 tisíc diváků. Do stejné kategorie patří Mimozemšťan, pojednávající o náhodném setkání vesmírného cestovatele s několika obyvateli Valašska. „U natáčení Fabriky jsme se opět velice dobře bavili, i když začátek a závěr se pořádně zkomplikoval,“ prozradil režisér a kytarista v jednom Vojta Kocůrek. „Těsně před startem natáčení se omluvily dvě herečky, takže jsme byli v zoufalé situaci a hrozilo, že dlouho připravované natáčení budeme muset přesunout na jiný termín. Což jsme si ale nemohli dovolit, protože technika i celá výprava už byla na místě. Trn z paty nám vytrhly dvě krásné slečny z našeho doprovodu: Liduška Kovaříková a Danča Štefelová, které se nám podařilo přemluvit a vysvléct je do plavek,“ popisuje s úsměvem Vojta Kocůrek.   Další problém se dostavil v samotném závěru. Ne tak úplně vlastní vinou ho způsobil hlavní hrdina, kterého ztvárnil Josef Holub. „Co budeme zapírat. Kompars nám o pauze hlavního hrdinu opil. A to takovým způsobem, že Pepa úplně ztrácel orientaci v čase i prostoru, což bylo pro další práci nepříjemné. Závěrečný záběr, který měl trvat asi 10 vteřin se klukům podařilo natočit až po téměř dvou hodinách a skoro čtyřiceti neúspěšných pokusech. Kdyby se točilo na film, tak zkrachujeme, ještě že existuje ta digitální technika,“ poznamenal baskytarista Daniel Káčer, který si zároveň střihl roli jednoho z dělníků. „Upozorňovali jsme fanoušky, ať mu pořád nenalévají, ale bylo to málo platné. Nicméně problémy jsou od toho, aby se řešily a vše jsme nakonec dotáhli do úspěšného konce. Na natáčení zůstaly krásné vzpomínky a teď se všemu už jen smějeme,“ dodal Dan Káčer.   Videoklip Fabrika vznikl na motivy skladby Vzpomínky na fabriku, která pochází z dílny autorské dvojice Jiří Pirník/Michal Mikulenka. Píseň poprvé vyšla už v roce 2002 na albu Balón a skupina ji má v repertoáru dodnes.   Premiéra se uskuteční ve vsetínském Bunkr Clubu 16. listopadu. Doprovodný koncert začne ve 21 hodin, samotné promítáním je naplánované na půlnoc.   Fabrika je už druhým letošním videoklipem STRAMu. V červnu skupina představila snímek V náručí, který byl natočen podle scénáře Radomíra Dolanského a jehož kmotrem se stal známý český rocker Petr Kolář. Snímek získal ocenění na  mezinárodním festivalu ARSfilm a v soutěži Festklip s ním STRAM obsadil v konkurenci téměř sedmi desítek skupin druhé místo.   -ms-

Moderní sportoviště za 2,5 milionu Kč začalo v Luhačovicích sloužit veřejnosti začátkem listopadu. Významnou investici, která rozšiřuje občanskou vybavenost, přiblížil místostarosta Jiří Šůstek, který má v gesci majetkové záležitosti města.   „Nový skatepark vznikl na přehledném místě u sídliště v Zahradní čtvrti. Pro sportoviště bylo nutné vytvořit zcela novou plochu se speciálním povrchem, na které je umístěno osm překážek. Povrch i překážky jsou vhodné nejen pro vyznavače skateboardingu, ale už v prvních listopadových dnech si je užívaly také děti i dospělí jezdící na oblíbených freestylových koloběžkách a kolech,“ nastínil Šůstek.   Areál, který má sloužit všem generacím i jako místo setkávání, se začal stavět v půli letních prázdnin a městu se na něj podařila získat dotace.   [gallery columns="4" ids="60077,60078,60079,60080"]   „Tento projekt Volnočasový spot Luhačovice byl financován i díky dotaci z programu podpory cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj, které přispělo 1,2 milionů Kč. Zbytek financí šel z rozpočtu města Luhačovice. Součástí stavby nového sportoviště byly samozřejmě také parkové úpravy a mobiliář pro návštěvníky,“ dodal místostarosta.   Nejenže si mládež i dospělí mohou teď užívat krásného nového sportoviště. Ale oproti někdejšímu již zchátralému plácku za místní pizzérií, který sloužil podobným aktivitám, má nový skatepark další nesporné výhody. „Je mládeži dobře dostupný a dění v této lokalitě se snadno kontroluje. Díky tomu i díky novým překážkám, které mají atestaci, je tak sportoviště daleko bezpečnější,“ uzavřel Šůstek.   -tz-

Uznání Lidová stavba roku Zlínského kraje za příkladnou obnovu objektů lidové architektury pro rok 2019 obdržel dům č. p. 74 se sušírnou v Rokytnici. Ocenění majitelce usedlosti Pavle Hruškové včera společně s finanční odměnou 50 tisíc korun předal hejtman Jiří Čunek.   „Není časté, aby lidé udržovali staré stavby,“ zhodnotil hejtman Jiří Čunek a dodal: „Jednodušší je starou usedlost zbourat a postavit novou. Ale jsou lidé, kteří se pustí do neuvěřitelného martyria oprav, aby zachovali odkaz pro budoucnost, a toho si vážíme. Připomíná nám to tradice, které se snažíme uchovávat.“   Lidovou stavbou roku Zlínského kraje se stal roubený dům karpatského typu, sestávající z obytné části a na ni navazující části s chlévy. Na trámovém stropě je vyryta datace 1859. K domu náleží sušírna ovoce se sedlovou střechou krytou pálenými taškami a s bedněnými štíty z roku 1910. Objekt je cenným dokladem tradiční venkovské hospodářské stavby.   „Oprava domu nám trvala deset let,“ říká jeho majitelka Pavla Hrušková a doplňuje: „Každým rokem se snažíme něco opravit, vylepšit. Finanční odměnu použijeme na opravu chlévů. Jsem šťastná, že se o nás ví a lidé k nám rádi chodí.“   Uznání Lidová stavba uděluje Zlínský kraj již od roku 2008. Nominované stavby posuzuje hodnotící komise, jmenovaná Radou Zlínského kraje, která zohledňuje kvalitu provedených oprav, využití stavby i aktivitu vlastníků v oblasti péče o kulturní dědictví. Celkem byly letos na Odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu Zlínského kraje podány dva návrhy, a to:   Dům č. p. 74 se sušírnou Vsetín, k. ú. Rokytnice u Vsetína Kopaničářské stavení „Janúšova chalupa“ č. p. 29 v Žítkové   Slavnostní ceremoniál v budově Zlínského kraje příhodně zpestřila cimbálová muzika Kuráž při ZUŠ Morava a soubor Vizovjánek.   -tz-

Atmosféru mikulášské obchůzky, krásu řemesel i kouzlo adventních zvyků budou moci opět po roce obdivovat návštěvníci Valašského mikulášského jarmeku. Jeho 28. ročník se ve Valašských Kloboukách koná v sobotu 7. prosince. Nabídne setkání se svatým Mikulášem, andělem a čertovskými družinami, naláká na bohatý trh s rukodělným zbožím a příjemnou náladu navodí muzikou, dílničkami či soutěžemi. Jarmek zkrátka chystá zážitky pro celou rodinu.   „Valašský mikulášský jarmek je oslavou svátku svatého Mikuláše a poctou tradici obchůzky, která se k němu váže. A protože Mikuláš nikdy nechodil nadělovat sám, potkáte ve Valašských Kloboukách i jeho družinu, k níž neodmyslitelně patří postavy anděla, čertů, laufrů, smrtek nebo františkána,“ pověděla Pavlína Žídková, předsedkyně organizačního výboru Valašského mikulášského jarmeku. „Jarmek vždy hostí mikulášské skupiny z širokého okolí, a tak se opět můžeme těšit na pestrost masek, které jsou pro jednotlivé kouty Valašského Klobucka typické. Srdečně na tuto podívanou zveme,“ dodala jménem všech pořadatelů.   Program slibuje už v pátek 6. prosince první vlaštovku v podobě malého trhu a hudebních vystoupení v dolní části Masarykova náměstí. Jen co se po setmění rozsvítí vánoční strom města, dojde také ke slavnostnímu zahájení jarmeku. Od této chvíle se návštěvníkům naskytne mnohé kulturní vyžití, ať už na vernisážích výstav, na koncertě adventní hudby či na posezení s cimbálovou muzikou.   [gallery columns="5" ids="60096,60097,60098,60099,60100"] Valašský mikulášský jarmek, foto: Lenka Zvonková   V sobotu se na Masarykově náměstí rozprostřou stánky řemeslníků, kteří nabídnou své produkty z přírodních materiálů, vánoční ozdoby, keramiku, řezbované i proutěné zboží a mnoho dalšího. „Velkou část řemesel lidé uvidí přímo naživo, stačí se zastavit ve Staré radnici, v dřevěnici na Kosence, u Janíků, u Pechanců, u Pivečků či v sálech Klobučanu a Besedy. Bude se tu paličkovat, vyřezávat, zdobit, péct nebo tkát. A k tomu určitě bude také pěkně veselo, protože se bude na každém kroku hrát a zpívat,“ pousmála se Radka Brtišová, která má řemeslný trh na starosti. Vystoupení celé řady folklorních souborů, cimbálových muzik i dechových hudeb jsou podrobně popsána zde v programu.   Rodiny s dětmi by neměly minout pekelné sklepení nebo skok do sena na Kosence, výtvarné dílničky na gymnáziu, valašskou školičku v pastoračním domě nebo uměleckou dílnu na balkoně kulturního domu. V Červeném domě je určitě naláká výstava betlémů a v dřevěnici u Janíků si nazdobí perníčky. A když budou mít štěstí, potkají i samotného svatého Mikuláše.   Program 28. ročníku Valašského mikulášského jarmeku   Za čím však lidé na jarmek přijíždějí nejčastěji? Za atmosférou, za předvánočním naladěním i za valašskými tradicemi. „Někdo by si jarmek nedovedl představit bez poctivé jarmekové kyselice, jiný se těší na ochutnávku soutěžního kysaného zelí nebo domácího chleba. Někdo si touží podat ruku s čertem, někdo chce nakoupit u svého známého řemeslníka, jiný si chce zanotovat s muzikanty. Ať už se na jarmeku těšíte na kteroukoli jeho část, přejeme vám krásné zážitky a těšíme se na vaši návštěvu,“ pozvala Pavlína Žídková.   -tz-

Tři desetiletí od pádu komunismu, tři desetiletí demokracie. Letošní listopad je napříč celou Českou republikou zasvěcen připomínce kulatého jubilea Sametové revoluce. Výročí převratných okamžiků naší novodobé historie si připomenou také města na Valašsku.  

Valašské Klobouky - kytarový happening, výstava, film

Slavičín - vernisáž, kytarový koncert

Vsetín - videomapping, koncert i pietní akt

Luhačovice

Rodičům žáků i široké veřejnosti se nabízí příležitost navštívit Základní školu Valašské Klobouky a prohlédnout si ji po obnově, kterou během léta podstoupila. Den otevřených dveří se koná ve středu 13. listopadu od 14 do 18 hodin. Návštěvníci uvidí nově zrekonstruované odborné učebny, bezbariérové úpravy budov i proměnu dispozic školní družiny. Seznámí se rovněž s moderním technickým vybavením i pomůckami, ochutnají pokrmy zdravé školní jídelny a zhlédnou pestrou prezentaci školních projektů a žákovských klubů.   „Kloboucká základní škola prošla zásadní rekonstrukcí, při které bylo kompletně zmodernizováno zázemí i vybavení odborných učeben a kabinetů. Její prostory byly bezbariérově upraveny a doplněny schodišťovými plošinami a výtahem. Vznikla nová počítačová síť a byly také pořízeny vyučovací pomůcky, které jsou špičkou v moderních technologiích. Srdečně zveme veřejnost k prohlídce a srovnání, jaký krok vpřed se na naší základní škole podařilo udělat,“ pozvala Eliška Olšáková, starostka města Valašské Klobouky. Dodala, že investici v hodnotě bezmála 30 milionů korun dotoval Integrovaný regionální operační program částkou 26,6 milionu. Nad rámec projektu byly provedeny úpravy školní družiny, které město vyšly na 1,2 milionu. [caption id="attachment_59882" align="alignnone" width="690"] Modernizovaná učebna ZŠ Valašské Klobouky[/caption] Spolu s představením obnoveného zázemí a vybavení připravila škola i bohatý doprovodný program. „V učebnách čekají návštěvníky ukázky práce s interaktivními tabulemi i novým vybavením pro fyziku, chemii, biologii a další předměty. Pozveme na workshop Hejného matematiky i robotické techniky, nalákáme na pečení v cvičné kuchyni i na badatelské práce v elektrodílně,“ sdělila ředitelka Ivana Sedláková.   Při návštěvě školní jídelny budou k ochutnání zdravé potraviny, v družině se bude konat divadelní představení a zahraje i cimbálová muzika. Nebude chybět videoprojekce a výstava fotografií ze života školy i průběhu rekonstrukce. Žáci také při této příležitosti pořádají charitativní trh svých výrobků a výtěžek předají potřebným.   -tz-