Už více než rok a dva měsíce je doprava na silnici první třídy I/57 mezi Horní Lidčí a Valašskými Příkazy omezena kvůli sesuvu krajnice. Řidiči musí v tomto úseku projíždět kyvadlově na semafory, což způsobuje zdržení, zejména v dopravních špičkách. Omezení má také negativní vliv na průjezd rychlé záchranné služby, hasičů i policistů. Záchranné složky už několikrát musely řešit složité dopravní situace při průjezdu tímto místem. Frustrace místních obyvatel i projíždějících motoristů stále roste, neboť Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které má komunikaci ve správě, s opravami stále nezačalo.  

O problému ví ŘSD minimálně od roku 2022

Obec Valašské Příkazy čelí neoprávněné kritice

ŘSD slibuje zahájení oprav na jaro

Celková nemocnost akutními respiračními onemocněními ve Zlínském kraji ve 4. kalendářním týdnu roku 2025 činila 1 726 nemocných na 100 000 obyvatel. Oproti minulému týdnu došlo k významnému nárůstu o 28 % a výrazně se zvyšuje podíl chřipkových onemocnění. Nemocnost na akutní respirační onemocnění v posledním týdnu nabrala na dynamice s překročením epidemického prahu.   Nejvyšší nemocnost u akutních respiračních onemocnění s hodnotou 3 696 nemocných osob na 100 000 obyvatel je zaznamenána u předškolních dětí, tj. u dětí ve věkové kategorii 0-5 let, avšak nejvyšší nárůst je evidován u školáků ve věkové kategorii 6-14 let, a to o 68,8 %.   Z okresů je nejvyšší nemocnost ARI hlášena v okrese Uherské Hradiště s hodnotou 1 866 nemocných osob na 100 000 obyvatel, následována okresem Vsetín s hodnotou 1 755 nemocných osob na 100 000 obyvatel. V okrese Kroměříž činí nemocnost 1 675 nemocných osob na 100 000 obyvatel a v okrese Zlín 1 626 nemocných na 100 000 obyvatel.   Vzhledem k nárůstu výskytu akutních respiračních onemocnění vyhlásila Vsetínská nemocnice a.s. s platností od pondělí 27. ledna 2025 ZÁKAZ NÁVŠTĚV na oddělení následné péče, ARO a jednotkách intenzivní péče (JIP). Výjimku může udělit ošetřující lékař, případně primář oddělení. „Apelujeme na příbuzné, kteří přicházejí na návštěvy za pacienty, hospitalizovanými na dalších odděleních, aby používali ochranu dýchacích cest. V souladu s výzvou Krajské hygienické stanice Zlínského kraje se obracíme na všechny, kteří chtějí navštívit své blízké v nemocnici, aby svou návštěvu odložili, pokud vykazují známky akutního respiračního onemocnění, protože jakékoliv další onemocnění může výrazně zhoršit zdravotní stav jejich blízkých,“ uvedla tisková mluvčí Vsetínské nemocnice Lenka Plačková.   -tz-

Policisté pátrají po pohřešovaném muži z Valašských Klobouk, který měl pravděpodobně dne 17. ledna 2025 vycestovat vozidlem Ford Transit modré barvy (7M9 7281) do Německa. Kontaktním byl ještě o den později, ovšem od 18. 1. již o sobě nedal žádnou zprávu a na svém mobilním telefonu je nedostupný.   [caption id="attachment_205695" align="alignnone" width="690"] Zdroj: PČR[/caption] „Jakékoliv informace o pohřešovaném muži přijmeme na kterékoliv policejní služebně, popřípadě prostřednictvím linky 158,“ uvedl mluvčí policistů Petr Jaroš.   -tz-

Mgr. Petr Münster je zkušený meteorolog, který se již více než dvě desetiletí věnuje zkoumání a předpovídání počasí na Regionálním předpovědním pracovišti ČHMÚ v Brně. Během své kariéry spolupracoval s mnoha předními meteorologickými institucemi a jeho odborné komentáře k extrémním meteorologickým jevům se často objevují v médiích.   V našem rozhovoru se s ním podíváme nejen na to, jak se počasí na Valašsku mění a čím je zajímavé, ale také na jeho pohled na současné klimatické výzvy a budoucí vývoj.   Pane Münstere, je počasí na Valašsku něčím specifické? Mám pocit, že když přejedu kopce směrem na Uherské Hradiště nebo do Zlína, tak je to jako bych urazil 200 kilometrů, co se změny počasí týká. Přitom je to kousek. Čím to je?   Každý územní celek s odlišnou strukturou terénu vůči sousednímu celku bude vykazovat jiné počasí, to asi tušíme všichni. Specifikace ale může být v tom, kde se území nachází v rámci svého širšího okolí nebo dokonce v rámci střední Evropy. A to kvůli změnám v proudění vzduchu. U Valašska je konkrétní počasí ovlivňováno hlavně vyšším pásmem hraničních hor – konkrétně při jižním proudění se přes tyto hory vzduch dobře vysušuje a ohřívá. Proto při jižním větru jsou údolí na Valašsku často nejteplejšími lokalitami a zároveň se vůči jiným částem Moravy vyskytuje méně oblačnosti. V severní části Valašska funguje srážkový stín Beskyd také. Totiž při proudění od severu se přes Radhošť sice značná část srážek dostane ještě do údolí Rožnovské Bečvy, ale dále se vytrácejí. Důležité jsou také úvaly kolem řeky Moravy a Moravská brána. Z Ostravské pánve Moravskou branou natéká v zimě nízká oblačnost při severovýchodním proudění a zasahuje tak nejprve Valašské Meziříčí. Při směru větru JZ nebo SV je právě kvůli Moravské bráně vítr silnější na Kroměřížsku, hlouběji do Zlínského kraje tyto směry zeslabují.   Hlavními faktory, které ovlivňují a pozměňují počasí, jsou tedy nadmořská výška a tvary reliéfu na Valašsku a v okolí.   Dá se tedy říct, že je pro území Valašska těžší predikovat počasí?   Tato specifika mnohdy zvýrazňují rozdíly mezi reálnými hodnotami a hodnotami, které vypočítává model, proto meteorolog může předpověď počasí zpřesnit a být lepší než výkonný superpočítač, kterému se nemusí předpověď úplně vyplnit. Jinak předpověď počasí pro Valašsko je náročnější spíše z toho hlediska, že musí být detailněji popsána. Například v nížinách Jihomoravského kraje nemusím řešit odhad nadmořské výšky, kde se bude měnit skupenství srážek.   Můžete nám ve stručnosti vysvětlit, jak se dělá předpověď počasí, řekněme na následují den?   V obecném principu jsou činnosti u předpovědi jednoduché. Podívám se, jaké počasí je teď, a popíšu, jak se bude dále vyvíjet. Pochopitelně, čím dál chci počasí odhadnout, tím je to složitější. Na minuty a první hodiny dopředu se mohu více spolehnout na extrapolaci měřených a pozorovaných dat (radary a družice), samozřejmě s povědomím o základních fyzikálních principech. Vzdálenější předpověď se opírá o modelová data, která ale nejsou naprosto přesná, proto se zvyšuje nejistota úspěchu. V tom bližším pohledu se meteorolog snaží srovnávat skutečně naměřené hodnoty s těmi vypočtenými a zjišťuje příčiny, proč se hodnoty liší a zda, či jak velký dopad tyto rozdíly budou mít v dalším odhadovaném vývoji. Jakmile jsme v předpovědi na další dny, už musíme spoléhat na pomoc jednotlivých scénářů numerických modelů. Práce meteorologa je porovnávat modelové výstupy mezi sebou a zhodnotit pravděpodobný scénář. Bohužel neplatí vždy, že nejpravděpodobnější scénář bude nejpřesnější. I když se snažíme klonit k většinovému názoru, mohou zde hrát roli i zkušenosti nabyté z obdobných situací.   Kromě analýzy je náročnou prací meteorologa finální vybraný scénář jednoduše popsat. Zde hraje jistou roli subjektivní způsob interpretace. Každopádně si asi dovedete představit, že obrovské množství informací je potřeba namáčknout do pár slov, proto často nepřesnosti, resp. zahlazení detailů, vznikají pouze kvůli zjednodušeným výstupům.   Jaký je největší omyl, který mají lidé v povědomí o předpovědi počasí?   Podle mě je nejmylnější představa lidí to, že všechny ikonky počasí, nebo jiné grafické výstupy, které si prohlížejí na telefonech a na internetu, vytváří meteorolog. Grafických výstupů, které záleží na volbě meteorologa, je velmi málo. Například ikony počasí od meteorologa najdete pouze v několika případech předpovědních map na webu chmi.cz. Také mapa výstražných oblastí je produktem člověka. Drtivá většina grafických výstupů je ale vyrobena automaticky nějakým numerickým modelem. Je v nich tolik informací, že by to meteorolog nestačil přeinterpretovat. Proto je třeba vědět, že většina výstupů, které jsou na internetu v podobě map, grafů a ikon, jsou pro meteorologův scénář počasí pouze vstupní informací, kterou si sám modifikuje. Ano, často je ten výstup velmi podobný.   Jak se změnilo vaše technologické zázemí pro tvorbu předpovědí za posledních 20 let? Jsou díky tomu předpovědi spolehlivější?   Rozhodně se poslední dobou mění interpretace, obzvláště u velmi krátkodobé předpovědi (na pár hodin dopředu) se jde do větších detailů. Pomáhají tomu právě nové technologie a vývoj nových produktů. Z těch nejnovější je třeba zmínit vypuštění družice Meteosat třetí generace, ze kterých letos začínáme čerpat více informací o oblačnosti v nepřetržitém módu a v kvalitnějším rozlišení.   Jak bez dnešních technologií predikovali počasí naši předkové?   Ty principy jsou stejné i dnes, ale jsou potřeba základní znalosti fyzikálních procesů a také všeobecná cirkulace atmosféry. Například pokud vidím postupující kupovitou oblačnost s nevýrazným vertikálním rozsahem od jihu, tak jsou jen 2 možnosti. Buď je to pohyb po okraji tlakové výše s centrem na východě od mé pozice – pak se bude oblačnost spíše rozpadat. Nebo je to pohyb po okraji tlakové níže s centrem na západ od mé pozice – pak má oblačnost šanci růst do větších rozměrů, třeba až do přeháňky.   Přijde mi, že se o práci meteorologů nejčastěji mluví v kontextu toho, že jim "zase nevyšla předpověď", nemrzí Vás to? Přijde mi, že je toto povolání trochu nedoceněné.   Máte pravdu, ale je to do značné míry dáno tím, že lidi často nevědí, co si pod získanou informací představit, nebo nelze správně svou lokalitu zařadit do výčtu různých informací, protože jsou příliš obecné. A vše to zaštiťuje skutečnost, že si lidé nedokážou představit, jak je ve světě předpovědí počasí složité vyhovět požadavkům jednotlivců, resp. že to nelze.  A také se pochopitelně stává, že ta místní realita opravdu neodpovídá přesné představě meteorologova scénáře, který do médií vypustil.   Zkrátka pochválit se musíme hlavně mezi sebou (úsměv).   Můžete trochu vnést světla do toho, která odvětví jsou závislá na Vaší správné předpovědi počasí? Pro koho jsou předpovědi užitečné či nezbytné, mimo běžné obyvatele?   Když úplně odhlédnu od nebezpečných projevů počasí (povodně, bouře, sucho, vítr), na které musí reagovat IZS, energetici apod., tak jsou to dispečinky údržby silnic, teplárenské podniky, organizátoři kulturních akcí a samozřejmě novináři, kteří potřebují o něčem psát (úsměv).   Cítíte pocit velké zodpovědnosti?   Zodpovědnost je pochopitelně veliká právě při nebezpečném počasí, ale spolupracující složky IZS, naštěstí díky různým školením a cvičením, jsou obeznámeni, co za rizika a nejistoty tyto předpovědi přinášejí. To odlehčuje to břemeno možnosti nesprávného odhadu.   Asi všichni vidíme, že klima se nějakým způsobem mění. V zimě je málo sněhu nebo žádný. To by bylo před 20 lety skoro nemyslitelné, dnes už jsme na to zvyklí. Čím to je?   Klima se děje v určitých cyklech, stejně jako u výkyvů počasí v našich zeměpisných šířkách po oteplení musí přijít ochlazení, nelze se neustále oteplovat, protože existují určité fyzikální hranice. Klimatické cykly jsou pochopitelně delší a závisí na faktorech, které nemusí přímo souviset s naším územím, týkají se menšího měřítka – až celé planety. Dynamičtější změny jednotlivých faktorů umožní, že se vystřídá více kombinací jejich působení a to v posledních dekádách vede k nastolení extrémních projevů (pro nás extrémních, možná že v minulosti byly ještě extrémnější lokální projevy). Obzvláště u teploty vzduchu je ten efekt více kumulativní – loňské nahromadění přebytků energie se snáze projeví v letošních vyšších teplotách. Ale stále musíme mít na paměti fyzikální limity.   Zrovna letošní zima na Valašsku je zatím v celku příjemná a na vytvoření vrstvy sněhu stačilo jen, aby 2 dny sněžilo.   Můžeme očekávat, že tento trend bude nějak pokračovat? Jak si myslíte, že se bude počasí (nejen) na Valašsku dále měnit v následujících letech?   Problém je ten, že počasí ve vnitrozemí a obzvláště ve střední Evropě nemusí vždy přebírat trendy celé Evropy. Valašsko bude vždy častěji než Čechy pod vlivem kontinentálního klimatu a povětrnostních situací z východní Evropy. Takže i přes trend zvyšování průměrné teploty vzduchu na planetě, to nemusí být poznat. Jednak počasí je kolísavé a v rámci dnů nepoznáme, že letošní zima bude například celkově o 0,1 °C teplejší, a jednak posuzování celku na základě jednoho čísla není úplně správné. Ale kvůli historickým měřením se od nich musíme odrazit.   Jinak řečeno, stát se může cokoliv, z minulých trendů teplot to ale statisticky vypadá, že průměrně teplejší roky (hlavně zimy) nás ještě čekají.   Je nějaká naděje, že v dohledné době budeme schopní "poručit větru a dešti", nebo se budeme muset novým klimatickým změnám prostě přizpůsobit?   Poručit větru a dešti se už mnohde pokoušejí, ale je to na bázi krátkodobého ovlivnění lokálního počasí, nikoliv klimatu. A ne vždy to mělo blahodárné očekávané účinky, takže bych to ani nedělal. Planeta Země si s výkyvy poradí po svém, půjde spíše o to, jestli budeme schopni ty podmínky přežít. Rozhodně se jako lidstvo můžeme zasloužit o to, že budeme krajinu méně devastovat. Jenže to tolik nevynáší, takže k tomuto rozhodnutí snad dospějeme, ale půjde to asi velmi pomalu. Než se planeta dostane do cyklu, který bude mít příznivější nebo chladnější klima, budeme se muset přizpůsobovat.   -dř-   Máte tip na zajímavou osobnost k rozhovoru? Napište nám - david@regionvalassko.cz

Deset jednotek hasičů zasahovalo v sobotu v jedenáct hodin večer u požáru rodinného domu v Halenkově. Byl vyhlášen 2. stupeň požárního poplachu. Jednalo se o požár dřevěnice, objekt byl při příjezdu hasičů kompletně v plamenech.   Hasiči okamžitě zahájili zásah s využitím několika útočných proudů. V dýchací technice provedli vstup do objektu, aby prohledali prostory.   „Můžu potvrdit že se jednalo o požár rodinného domu. Při průzkumu byly nalezeny dvě osoby bez známek života. Požár se podařilo dostat pod kontrolu přibližně hodinu po půlnoci, zásah na místě však pokračoval až do ranních hodin. Přesné okolnosti tragédie budou předmětem dalšího šetření.“ uvedl mluvčí hasičů Pavel Řezníček.   [gallery columns="4" ids="205588,205587,205586,205585,205584,205583,205589,205582"] Požár rodinného domu v Halenkově. Foto: HZS   Velitel zásahu ohlásil celkovou likvidaci požáru v 5:02 hodin. Na místě nyní pracují vyšetřovatelé Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje i Policie ČR, kteří se snaží zjistit přesnou příčinu vzniku požáru. Pro průzkum byl využit také dron profesionálních hasičů, který umožnil ohledání nestabilních částí budovy.   Na místě zasahovali profesionální a dobrovolní hasiči ze stanic Halenkov, Vsetín, Karolinka, Nový Hrozenkov, Valašské Meziříčí, Ústí, Velké Karlovice, Valašská Polanka, Holešov a Hovězí.   -red-

Ve zlínském regionu a nejen v přilehlých oblastech startuje již II. kolo projektu, jehož cílem je posílit postavení a kompetence podnikatelek ve věku 50+. Projekt podnikatelkám přináší podporu, zdroj inspirací a nové příležitosti.   „I. kolo proběhlo během roku 2024 a zapojeny byly podnikatelky z oblasti kolem města Zlína, Kroměříže, Vsetína, Českých Budějovic, Plumova, Vizovic a Valašských Klobouk. Setkávání zapojených dam a jejich vzájemné sdílení bylo vždy velmi inspirující a celý projektový tým se snažil, aby probíhala na zajímavých místech a přinášela sebou další bonusy v podobě příjemného prostředí. Neskonalou radost mám z toho, že vítězkou I. kola se stala paní Alena Dynková z Valašských Klobouk. Věřím, že už snad každý tady z naší oblasti slyšel o její sbírce panenek, kterou vystavuje v Galerii Klobučan ve Valašských Kloboukách,“ přiblížila Pavlína Vaňková z MAS Ploština.    A co čeká na nově přihlášené dámy? • 8 měsíců s mentorem/koučem, který vás povede krok za krokem. • Talentový test CliftonStrengths34 + konzultace s koučem ZDARMA (v hodnotě 5 200 Kč). • Výběr témat, která vás nejvíce zajímají: 1.       Finanční gramotnost 2.       Právní minimum pro podnikatelky 3.       Digitální marketing a sociální sítě 4.       Time management – jak skloubit podnikání s rodinou   [gallery ids="205468,205469"]   Nemusíte se bát, že něco nestihnete – program se přizpůsobí Vašim možnostem. Budete navazovat kontakty, sdílet zkušenosti a inspirovat se úspěšnými podnikatelkami. 2 nejlepší absolventky získají možnost spolupráce se zahraničními podnikatelkami z EU. Projekt je financován z EU, proto je pro zapojené dámy zcela ZDARMA.   Přihlásit se můžete na webu projektu www.rostemechytre.cz a začít tak psát další úspěšnou kapitolu svého podnikání s naší plnou podporou.   Více informací: Bc. Pavlína Vaňková, MAS Ploština, z.s., tel.: 731 738 970, email: pavlina.vankova@plostina.cz   -pr-

Tipy kam vyrazit. Kulturní a sportovní akce na Valašsku na jednom místě. Koncerty, divadla, taneční zábavy, plesy, turnaje, … Pořádáte akci? Jednoduše ji do přehledu vložte.

Tvorbu deseti významných českých ilustrátorů – od ikonických klasiků až po současné talenty, představuje výstava Největší čeští ilustrátoři, která se koná do 23. března 2025 v Galerii Desítka v krásně zrekonstruovaném Obchodním domě ve Zlíně.   Na návštěvníky čeká fascinující pohled na díla, která utvářela a stále utvářejí českou ilustraci. Můžete se těšit na legendárního Krtečka Zdeňka Milera, nezapomenutelného Maxipsa Fíka Jiřího Šalamouna, mistrovská díla Adolfa Borna i Jiřího Trnky, který je známý jako průkopník animace, nebo na ilustrace Kamila Lhotáka. Výstava rovněž představí práce Stanislava Holého, Petra Modlitby, Pavla Čecha, Borise Jirků a dalších renomovaných umělců, včetně Jana Zrzavého.   [gallery columns="5" ids="205405,205406,205409,205407,205408"] Výstava Největší čeští ilustrátoři   Akce spojuje dvě generace českých ilustrátorů a nabízí fascinující pohled na umění, které oslovuje nejen děti, ale i dospělé a všechny milovníky výtvarného umění. Kromě samotné expozice můžete navštívit promítání filmového dokumentu a každý čtvrtek od 19 hodin se zúčastnit večerní komentované prohlídky s galeristou Pavlem Chmelíkem (je nutná rezervace předem), která je doprovázena hudebním vystoupením. Kavárna Galerie Desítka je během konání výstavy otevřena každý den od 10:00 do 18:00 a ve dnech večerní komentované prohlídky až do 20:30, kdy si tady můžete vychutnat kávu, dezert nebo sklenku vína v jedinečné atmosféře s výhledem na noční Zlín.   Termín: 17. 1. – 23. 3. 2025 Místo: Galerie Desítka, Obchodní dům Zlín, náměstí Práce 2523 Více informací: obchodnidumzlin.cz   -tz-

Celková nemocnost akutními respiračními onemocněními ve Zlínském kraji ve 3. kalendářním týdnu roku 2025 činila 1 348 nemocných na 100 000 obyvatel. Práh epidemie (přibližně 1 600 nemocných na 100 000 obyvatel) v našem kraji zatím překonán nebyl, to se ale zřejmě v dohledné době zmení.   Oproti minulému týdnu došlo k nárůstu o 4 %, zvyšuje se i podíl chřipkových onemocnění. Stejně, jak v celé České republice, došlo k nárůstu nemocnosti akutními respiračními onemocněními u školáků, tj. u dětí ve věkové kategorii 6-14, a to ve Zlínském kraji o 18,4 %. Pokračuje tak celoplošné šíření chřipky a v následujících týdnech bude podle očekávání epidemiologů výskyt akutních respiračních infekcí nadále vysoký. Chřipka je podle laboratorních vzorků dominantním původcem respiračních onemocnění. Cirkulují viry chřipky typu A i viry chřipky typu B. Při kontaktu zejména s vysoce rizikovými osobami např. ve zdravotnických a sociálních zařízeních se návštěvám doporučuje použití respirátoru, aby se zabránilo zavlečení nákaz do těchto zařízení.   Vsetínská nemocnice vyzývá příbuzné, kteří chtějí navštívit hospitalizované pacienty, aby používali ochranu dýchacích cest. V případě, že na sobě pozorují příznaky respiračního onemocnění, aby návštěvu odložili.   „V souvislosti s plošným šířením akutních respiračních onemocnění, včetně chřipky, důrazně připomínám nezbytnost dodržovat preventivní opatření, jako jsou hygiena rukou, tj. častější mytí rukou, např. po příchodu do práce, školy, zdravotnického zařízení atp., časté větrání a zejména ohleduplnost, tj. pokud mám příznaky respiračního onemocnění, zůstávám doma,“ uvedl ředitel Odboru ochrany veřejného zdraví a zástupce hlavní hygieničky ČR Matyáš Fošum.   -red-

Uplynulý rok byl pro dobrovolné hasiče skutečným prověřením akceschopnosti. Jen ve Valašských Kloboukách je dvakrát zaměstnala povodeň, která si vyžádala pomoc technického charakteru i nasazení jejich fyzických sil. K tomu pak přívalové deště udeřily i ve vzdálenějších koutech Česka a členové jednotlivých jednotek SDH se na základě mezikrajské výpomoci znovu zapojili do odstraňování následků ničivého živlu. Za nezištné aktivity v tomto mimořádně náročném roce jim starosta Josef Bělaška vyjádřil jménem města velké poděkování.   „Loni jsme si skutečně na vlastní kůži zažili, jak dokáže být voda ohrožující živel, a pocítili jsme, jak významně nám pomohlo, když v území okamžitě pracovaly jednotky dobrovolných hasičů. Čištění kanalizačních vpustí, čerpání vody ze zatopených sklepů, pytlování písku na protipovodňové zábrany… Těch úkolů bylo skutečně nepočítaně a hasiči se s nimi vypořádali skvěle. Byli k dispozici bez ohledu na denní či noční hodinu a pracovali obětavě a ochotně. Za to jim patří naše uznání,“ uvedl starosta Josef Bělaška.   Další výrazná vlna jejich pomoci se pak projevila při zářijových povodních. Hasiči odjeli vypomáhat nejprve do Otrokovic, ale později také na Jesenicko, například do České Vsi, Mikulovic nebo Brantic, kde voda napáchala obrovské škody. Neméně důležitá pak byla spolupráce při distribuci materiální pomoci, kterou do území vysílalo město i veřejnost. Po sbírkách, které byly zorganizovány ruku v ruce s místní charitou, se hasiči postarali o převozy nářadí, vybavení, úklidových prostředků i trvanlivých potravin přímo do skladů v zasažených lokalitách. „Děkujeme za vaši práci a jsme hrdí na to, že našim občanům tvoříte takovou výraznou oporu a můžeme se na vás kdykoli spolehnout,“ vyjádřil Josef Bělaška.   -tz-

O překotném porodu, který řešili záchranáři v noci z pondělí 7. ledna na úterý 8. ledna jsme již informovali zde: Během hodiny řešili záchranáři dva překotné porody. Vsetínská nemocnice zveřejnila další podrobnosti k této neobvyklé události se štastným koncem.   Příchod malé Gabriely na svět byl rychlejší, než je obvyklé. Narodila se doma, v obývacím pokoji s vánočním stromečkem. Jednalo se o takzvaný překotný porod. Dítěti pomohli na svět přivolaní zdravotníci ZZS ZK, následoval rychlý transport z Lidečka do Vsetínské nemocnice, kde byl dokončen porod placenty. Maminka Vladimíra i její malá dcerka jsou v pořádku a děkují všem, kteří pomohli.   Maminka Vladimíra měla už pár dní po termínu. „Už od Vánoc jsem si říkala, že to může být v podstatě kdykoliv,“ vysvětluje. Den D přišel sedmého ledna v brzkých ranních hodinách a vše proběhlo podstatně rychleji, než si představovala. Narození Gabriely trvalo jen pár desítek minut. „Muž zavolal rychlou. Záchranáři přijeli za pár minut a za chvíli se malá narodila,“ komentuje paní Vladimíra. Rodila potřetí a již předchozí porod byl velmi rychlý, tehdy to ale ještě do porodnice stihli.   V průměru trvá první doba porodní u prvorodiček šest až dvanáct hodin, u dalšího dítěte zhruba dvě až pět hodin. U překotného porodu je ale průběh mnohem rychlejší. První doba porodní začne velmi náhle a celkově porod trvá méně než tři hodiny od pravidelných kontrakcí či odtoku plodové vody.   [gallery columns="2" ids="205305,205306"] Malá Gabriela měla po narození 3.200 gramů a má se čile k světu. Foto: Vsetínská nemocnice a.s.   „Podobných případů, kdy porod probíhá velmi rychle a maminky nestihnou přijet do porodnice včas, máme do pěti ročně. Naposledy volal tatínek z auta, že veze maminku k porodu, ale stahy zesilují a má obavy, zda stihnou dojet do porodnice. Poskytli jsme informace, ať zastaví bezpečně u krajnice a zavolá zdravotnickou záchrannou službu. Dítě tehdy přišlo na svět v sanitce,“ zavzpomínala vrchní sestra gynekologicko-porodnického oddělení Bc. Petra Kašparová.   Překotný porod může být rizikem pro matku i dítě, u paní Vladimíry a její dcery se naštěstí obešlo vše bez komplikací. Malá Gabriela měla po narození 3.200 gramů a má se čile k světu. „Jsem moc šťastná, že jsme obě v pořádku a moc děkuji všem, kteří nám pomohli. Byli všichni perfektní, jak záchranáři, tak později v porodnici. Minule jsem rodila právě ve Vsetíně, i nyní jsem s péčí po porodu moc spokojená. Zázemí je tady rodinné, všichni jsou ochotní,“ dodala usměvavá maminka Vladimíra.   -tz-

K 1. lednu roku 2025 žilo ve Valašských Kloboukách a místních částech 4971 obyvatel, což je ve srovnání s předešlým rokem o osm méně. V tomto čísle jsou zahrnuti i 103 cizinci, kteří tu trvale žijí. Zajímavými ukazateli jsou čísla o narození a úmrtí, protože obě strany evidence obyvatel v roce 2024 zaznamenaly dlouhodobě nejnižší počty. V roce 2024 si matrika zapsala 43 narozené děti a na druhé straně poznamenala, že zesnulo 35 spoluobčanů.   „Mírný pokles obyvatelstva se netýká jen našeho města, ale i celého správního obvodu. Ze statistik totiž vyplývá, že obcím v ORP Valašské Klobouky meziročně klesl počet obyvatel v souhrnu o 87,“ zmínil starosta Josef Bělaška. „Průměrný věk klobouckého občana na začátku roku 2025 dosahoval hodnoty 42,8 roku. Průměrný věk občana ve Zlínském kraji přitom činil téměř 44 let, což je vůbec nejvíce mezi všemi kraji. Naše město se naštěstí drží pod touto hranicí,“ řekl k situaci s vývojem obyvatelstva starosta Josef Bělaška.   Porovnání počtu občanů obcí ORP:   V roce 2024 měly Valašské Klobouky 4216 občanů s trvalým pobytem. Do města se přistěhoval 71 obyvatel, odstěhovaných bylo o čtrnáct více. Ve Smolině žili 304 občané, v Lipině přibylo jedenáct občanů a celkem jich zde žilo 253. Místní část Mirošov měla 95 občanů, o tři více než v roce předešlém.   „Rodiny v loňském roce přivítaly 43 novorozených miminek, z toho 24 dívek a 19 chlapců, celkově se však jednalo o nejméně dětí od roku 2015. Z toho tři děti se narodily rodičům z Lipiny, v Mirošově a ve Smolině přibyl vždy jeden nový občánek. Díky tomuto přírůstku se snížil průměrný věk obyvatel Lipiny na 40,2 roku a tato místní část zůstává nejmladší v rámci celého města,“ popsala Eva Fialová, referentka oddělení matriky a evidence obyvatel. „K oblíbeným jménům loni patřily Beáty, Natálie a Julie, u hochů se vícekrát opakovala jména Jan, Jiří a Eduard,“ dodala. Během roku byly připraveny dva obřady slavnostního vítání občánků, na které přijalo pozvání sedmadvacet rodin.   Řady klobouckých spoluobčanů opustilo 35 zesnulých, z toho 22 ženy a 13 mužů. „Takto nízký počet zesnulých nebyl zaznamenán ani jednou za poslední dvě desetiletí,“ zmínila Eva Fialová. Průměrných věk při úmrtí dosahoval 81 roku.   -tz-

Vsetínští dopravní policisté žádají veřejnost o spolupráci při ztotožnění řidiče, který dne 7. ledna 2025 dopoledne narazil do zaparkovaného automobilu a z místa ujel, aniž by si splnil povinnosti účastníka dopravní nehody.   K tomu došlo před jedenáctou hodinou ve Vsetíně na ulici Hlásenka. „Dosud neznámý řidič osobního automobilu značky BMW  přijel z nedaleké okružní křižovatky a při snaze zaparkovat mezi dva stojící automobily do jednoho z nich narazil. Řidič následně vysednul, zkontroloval přední část svého vozidla, opětovně do něj usedl a z místa odjel,“ popsal mluvčí policistů Petr Jaroš a dodal, že se pravděpodobně jednalo o BMW X5.   [gallery ids="205251,205250,205249"] Policie hledá řidiče tohoto automobilu. Foto: PČR   Policisté v rámci prověřování zajistili kamerové záznamy z několika míst v okolí nehody. Technická kvalita záznamů však neumožnila identifikovat vozidlo podle registrační značky.   Z těchto důvodů se policisté obrací i na širokou veřejnost s žádostí o poskytnutí informací vedoucích ke ztotožnění majitele či dokonce řidiče automobilu. Tyto údaje přijmou na kterékoliv policejní služebně, popřípadě prostřednictvím linky 158.   -tz-