Antibiotika ano, ale s rozumem
Užívejte antibiotika zodpovědně, aby byla účinná nejen pro Vás, ale i v budoucnu pro další generace. Taková je hlavní myšlenka Antibiotického týdne v prostředí lékáren i Evropského antibiotického dne, který připadá na 18. listopad. Lékárna v poliklinice Vsetínské nemocnice se k těmto kampaním připojuje již řadu let, od loňského roku probíhají také v nové lékárně v hlavním areálu Vsetínské nemocnice. Rozšířené poradenství v oblasti užívání antibiotik je podle magistry Moniky Ješové již běžnou součástí komunikace s klientem.
„Spolu s antibiotiky nabízíme pacientům současně také probiotika, informujeme o jejich důležitosti. Ale pokud mohu posuzovat, povědomí ohledně užívání probiotik se zvýšilo. Lidé přicházejí v mnoha případech již informovaní od lékaře a sami je vyžadují," uvedla magistra. Vedlejším účinkem léčby antibiotiky mohou být střevní problémy (průjem, nadýmání), ale i vaginální infekce. A probiotika zde mohou významně pomoci.
„Probiotika je dobré začít užívat již při zahájení antibiotické léčby a pokračovat ještě nejméně týden po jejím ukončení. U probiotik je zapotřebí dodržovat časový odstup, a to nejméně dvě hodiny po užití antibiotik," doplnila Mgr. Ješová.
Antibiotického týdne se účastní i lékárna v areálu Vsetínské nemocnice Foto: Vsetínská nemocnice |
Některé skupiny antibiotik vyžadují i potravinová omezení či vystříhání se slunění. „Problémem mohou být mléčné výrobky či citrusové plody. Ale to u konkrétních antibiotik pacientům vždy zdůrazňujeme," vysvětlila magistra.
Kde děláme chyby?
Jak uvádějí oficiální materiály kampaně Antibiotický týden v prostředí lékáren (14. až 20. listopadu 2016), jsou antibiotika léky, které působí specificky proti bakteriím a jsou lékařem předepisovány pouze na léčbu bakteriální infekce. Jsou proto vázány na lékařský předpis a pacienti by je rozhodně neměli užívat bez lékařského dohledu (neměli byste například užívat antibiotika, která vám zbyla doma z loňska, když měla dcerka angínu a synek zánět středního ucha). Užíváním v neopodstatněných případech (když máte jenom chřipku nebo jste nachlazení) či nesprávným způsobem (nedoužíváte celé balení nebo polykáte antibiotika mimo nastavený časový režim) může vzniknout rezistence neboli odolnost bakterií na antibiotika a příští léčba pak již nemusí být účinná. To se však netýká pouze těch, kteří antibiotika užívají, ale doslova každého z nás. Rezistentní kmeny si totiž můžeme předávat vzájemně a některé bakterie dokonce mohou „informaci" vedoucí k získání odolnosti vůči antibiotikům získat od jiných bakterií. Podle výsledků dotazníkových šetření z předchozích let si však stále více než třetina pacientů chybně myslí, že antibiotika zabíjejí viry, 40 % Evropanů se mylně domnívá, že antibiotika léčí chřipku a nachlazení. Dokonce se najde dost pacientů, kteří si „ordinují" antibiotika sami ze zásob, které jim zbyly po předchozím užívání. To může vést ke vzniku bakteriální rezistence na antibiotika.
-tz-