Mapování šelem v Beskydech: letos bez medvědů

U únoru mapovatelé procházeli přidělené trasy a dokumentovali pobytové znaky rysů, vlků, případně medvědů (stopy, trus, kořist). I letos  „sčítání“ potvrdilo výskyt rysů a vlků. Ve srovnání s některými předešlými ročníky však bylo nálezů méně, což mohlo souviset s vysokou sněhovou pokrývkou se zledovatělou krustou, častými sněhovými přeháňkami, množstvím návštěvníků hor aj.  Stopy rysa byly pozorovány na několika lokalitách v Moravskoslezských Beskydech, zatímco ve Veřovických vrších, Vsetínských Beskydech a na české straně Javorníků nebyl rys v termínu mapování potvrzen. Jednotliví vlci byli zjištěni v Moravskoslezských Beskydech a ve Slezských Beskydech. Stopy trojice vlků byly zaznamenány v hřebenové části Javorníků.

Rys ostrovid je jedinou velkou šelmou, která se v CHKO Beskydy pravidelně rozmnožuje.  Podle dlouhodobého monitoringu se v zimě v Beskydech zdržovalo osm samostatných rysů a několik odrostlých mláďat. V Javorníkách se na moravsko-slovenském pomezí pohybují čtyři rysové.

Vlk obecný se v CHKO Beskydy aktuálně vyskytuje jen v počtu 2-3 jedinců. Další žijí v Javornické části CHKO Kysuce, odkud přecházejí na české území. Několik vlků se zdržuje ve Slezských Beskydech, na polské i české straně. V posledních letech byla z polských a slovenských pohraničních lokalit získána data o rozmnožování vlků. Vlci do Beskyd přicházejí nejčastěji z početnějších populací ze Slovenska a z Polska.

Vlk. Ilustrační foto

Medvěd hnědý se v posledních letech vyskytuje v CHKO Beskydy sice pravidelně, ale spíše jen přechodně. Medvědí přítomnost nebyla ve zdejších horách od loňského jara zaznamenána. Během únorového  monitoringu nebyl medvěd potvrzen  ani na slovenské straně Javorníků.

„Někteří lidé ještě stále považují velké šelmy za škůdce a mají-li možnost, hubí je. Příroda však stvořila vlky, rysy a medvědy, aby regulovali jiné živočichy, třeba býložravce či menší šelmy, a tím přispívali k přírodní rovnováze. Zbytky kořisti těchto predátorů pomáhají zejména v zimním období přežít mnoha dalším druhům savců a ptáků, takže velké šelmy mají pozitivní vliv na celý ekosystém,“ konstatuje Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Odborníci uvádějí, že nejdůležitějším přímým a nepřímým faktorem ovlivňujícím úmrtnost velkých šelem jsou lidské aktivity (smrt na komunikacích, legální a nelegální lov). Z Beskyd jsou v posledních letech smutným dokladem rysové usmrcení motorovými vozidly a nálezy upytlačených rysů (rysice Laura, rysí samec Olda).

Rys. Ilustrační foto

Při letošním mapování byli zjištěni další vzácní a chránění živočichové – vydra říční, orel skalní, jeřábek lesní, strakapoud bělohřbetý, datel černý, krkavec velký, ledňáček říční, puštík bělavý, sýc rousný, kulíšek nejmenší, jestřáb lesní. Z běžnějších živočichů byli zaznamenáni srnec, jelen evropský, prase divoké, zajíc polní veverka obecná, volavka popelavá, káně lesní. Z menších šelem byly na mnoha místech pozorovány stopy lišky obecné a jezevce lesního, vzácněji  kuny lesní a lasice hranostaje.

Výsledky mapování budou uloženy do nálezové databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a využity při rozhodování v ochraně přírody. Záznamy o výskytu velkých šelem a jejich pobytových znaků může každý zadávat pomocí mobilní aplikace BioLog (ke stažení ZDE).

-tz-