Sčítání lidu 2021: Moravan su a Moravan budu

Sčítání lidu se opět blíží. Novinkou je, že letos proběhne především online. Český statistický úřad odhaduje, že tuto možnost využije 60% obyvatel. Vše začne o půlnoci z pátku 26. na sobotu 27. března a potrvá do 9. dubna 2021. Kdo možnosti online nevyužije, ten bude moci od 17. dubna do 11. května vyplnit klasický listinný formulář. Za nevyplnění formuláře bude hrozit pokuta 10 tisíc korun, účast na sčítání je tedy povinná. Ve formulářích budou některé kolonky tradičně pevné, tudíž vyplňující bude mít na výběr z předepsaných možností. Mezi ostatními, které budou již dobrovolné, bude i národnost a mateřský jazyk.

Mluvčí sčítání lidu, Jolana Voldánová, potvrdila, že moravská národnost i jazyk budou opět uznávány a samostatně evidovány. V případě otázky na národnost nebude uvedena žádná konkrétní možnost odpovědi, k otázce o mateřském jazyce bude připojeno několik možností, avšak moravský  jazyk bude potřeba, tak jako moravskou národnost, dopsat.

Moravská národnost

Na přihlášení se k moravské národnosti není nic neobvyklého, vždyť moravskou národnost si píše jen ten, kdo se vnímá jako součást společenství obyvatel naší země a je hrdý na její specifickou kulturu a bohatou, více než tisíciletou, historii.

Historická události, která nejvíc ovlivnila dnešní stav věcí, se stala dne 21. prosince 1948, kdy komunistická vláda schválila zákon o krajském zřízení č. 280/1948 Sb. Zrušila tím zemské zřízení a zavedla kraje. Vzorem jim pro to byla struktura řízení komunistické strany. Schválení zákona znamenalo konec Moravy jako svébytně spravovaného území. Morava najednou přestala existovat.

O dlouhodobém záměru komunistů svědčí i dokument nalezený v pozůstalosti Klementa Gottwalda, pocházející z období jeho moskevské emigrace během druhé světové války. V seznamu úkolů, které chtěl prosadit po skončení konfliktu, bylo právě i zavedení krajů.

Komunisté totiž nikdy zemské zřízení nerespektovali, uvnitř strany fungovala krajská struktura. Rozdělení území státu na kraje tuto strukturu kopírovalo. „Zdroj byl v touze po samovládě, aby moc vycházela z jednoho centra, v tomto případě z KSČ. Tomu bránily samozřejmě jakékoliv náznaky a zbytky starých samospráv, identit, loajalit, čemuž mnohem víc odpovídalo uspořádání státu do krajského zřízení,“ uvedl politolog Masarykovy univerzity Stanislav Balík.

S následky tohoto komunistického zločinu jste se nedokázali dodnes vyrovnat, pouze se kraj Gottwaldovský přejmenoval na kraj Zlínský.

Zdroj: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2686352-konec-moravske-samospravy-pred-70-lety-komuniste-zrusili-zeme-a-zavedli-kraje

Moravský jazyk

Mnohým se však může zdát přinejmenším zvláštní přihlášení se k moravskému jazyku. Rád bych proto připomenul, že jazyk na Moravě se po staletí vyvíjel v úzkém styku s jazykem v Čechách a jejich vzájemná blízkost vyvrcholila vytvořením společné spisovné formy tohoto jazyka. Základem společného spisovného jazyk se na počátku 17. století stala tzv. „kraličtina“, jazyk Bible z moravských Kralic. Tento jazyk byl téměř dvě století označován na Moravě jako moravština a v Čechách jako čeština.

Pro zajímavost také uvedu, že je doloženo jak velkým zklamáním českých národních buditelů bylo, že se od přijetí spisovné češtiny odklonili Slováci, jejichž jazyk je také velmi blízký tomu našemu.
Agresivní český nacionalizmus na konci 19. století postupně přejmenoval vše původní moravské na  české, a tak dnes označujeme spisovný jazyk jednotně jako český.

Vraťme se ale ke sčítání lidu. Otázka na jazyk se netýká spisovného jazyka, ale jazyka mateřského, tedy toho, který jsme se naučili používat od rodičů a prarodičů, kterým mluvíme doma, nebo s přáteli z dětství, a který když uslyšíme po návratu z ciziny nás zahřeje u srdce.

To že i po staletích a i v dnešní době silně ovlivňované médii zůstává hovorová řeč v obou zemích odlišná, je jasným důkazem, že společný spisovný jazyk není nic, co by změnilo realitu. Rozdíly jsou dané jak odlišnou charakteristikou moravských nářečí oproti českým, tak i jinou melodikou řeči, která na každého prozradí „z kama je“. 🙂

Moravská historie – nejdůležitější milníky ve zkratce:

822 – První písemná zmínka o Moravanech.

863 – Příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu znamená počátek slovanského písemnictví a šíření křesťanství mezi Slovany.

907 – Pád Velké Moravy, prvního organizovaného slovanského státu vůbec.

1018 – Český kníže Oldřich obsazuje Moravu po odchodu spojeneckých Poláků. Strategický přechod provinčních Přemyslovců k dalším expanzím.

1055 – Český kníže Spytihněv dokončuje ovládnutí Moravy vyvražděním na 300 jejích velmožů a nahrazuje je svými družiníky.

1182 – Rozhodnutím Fridricha Barbarossy vzniká Markrabství moravské.

Jeho vznik má vyřešit rozdělení moci mezi dvěma Přemyslovci: Bedřichem a Konrádem Znojemským.

1348 – Jan Lucemburský určuje Moravu za léno českého krále a potvrzuje některá její práva.

1469 – Moravu získává Matyáš Korvín, Morava na 21 let opouští soustátí Koruny české.

1619 – V době stavovského povstání, ke kterému se Morava nuceně přidala, vznikla konfederace zemí Koruny české, zaručující plnou rovnoprávnost všem zemím.

1749 – Zrušena Česká dvorní kancelář. Morava se stává plně nezávislou na Čechách na příštích 170 let. Opakované české žádosti o sloučení jsou moravským zemským sněmem vytrvale odmítány.

1848 – Moravský zemský sněm přijal zemskou ústavu. Ta mimo jiné definuje v čl. 5 moravské barvy a znak.

1918 – Vznik Československa, Morava nedemokratickým způsobem ztrácí svůj zákonodárný parlament. Následně jí hrozí rozdělení do několika žup. Kvůli silnému odporu obyvatel ale plán nebyl realizován a zůstalo u zemského zřízení.

1949 – Komunisté ruší zemi Moravskoslezskou. Morava jakožto jednotný politicko-samosprávní celek zaniká poprvé od roku 1182. Později je tento čin označen sněmovnou ČSFR za protiprávní akt komunismu.

1968 – V krátkém období Pražského jara získala statisíce příznivců Společnost pro Moravu a Slezsko. Je požadována změna Československa na trojfederaci a referendum na Moravě a ve Slezku v této věci. Ruské tanky ale vzápětí veškeré snahy ukončují.

1989 – V porevolučním nadšení se přihlásilo na 1 400 000 lidí k moravské národnosti. Strany usilující o moravskou samosprávu získaly na Moravě cca 30 % hlasů a mají své zástupce v parlamentech.

1990 – Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 9. 5. 1990 přijalo usnesení, ve kterém se uvádí:“ Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky považuje zrušení Země moravskoslezské od 1. ledna 1949 v rámci nového územně správního uspořádání za akt nespravedlivý a poplatný totalitní byrokraticko centralistické praxi, za krok, který byl v rozporu s principy demokracie a samosprávy a který tak podstatně přispěl k deformovanému vývoji československé společnosti. Vyslovuje proto pevné přesvědčení, že ústavní uspořádání republiky, které vzejde z jednání svobodně zvolených zákonodárných sborů, tuto nespravedlnost napraví…“

Dodnes se tak nestalo, ba naopak:

Ve volbách v roce 1990 bylo zvoleno do České národní rady 22 poslanců Hnutí samosprávné demokracie – Společnost pro Moravu a Slezsko. Poslanci HSD-SMS předložili v srpnu 1990 návrh zákona o zemském zřízení. Předsednictvo ČNR, kde mělo převahu OF jej ve výborech zamítlo.

V září 1990 byly předsedkyni ČNR Dagmar Burešové předloženy petice občanů požadující rehabilitaci Země moravskoslezské, které podepsalo více jak 630 000 osob. K jejich přání nebylo přihlédnuto.

V březnu 1991 byl předložen upravený návrh zákona o zemském zřízení. Tento návrh byl předsednictvem ČNR také zamítnut.

V roce 1995 poslanci Českomoravské strany středu podali návrh zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků v ČR/varianta pěti zemí/ – byl odmítnut Poslaneckou sněmovnou ČR při prvním čtení.

V roce 1997 přijala poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ústavní zákon č.347/1997 Sb. O vytvoření 14 vyšších územních samosprávných celků /VÚSC/ – krajů v České republice.

Dne 1. 1. 2000 vstoupil v platnost zákon, který rozdělil území České republiky na 14 krajů stejných, jaké zavedl komunistický režim v roce 1949.

V roce 2016 iniciativa Vlády ČR k prosazení krátkého názvu republiky ČESKO (ČECHIA). Podporovatelem byl a je i pan prezident Zeman s argumentem, že je to kratší a krásnější.

Od roku 2018 v rámci zavádění moderního image českého sportu byly z dresů hokejové a fotbalové reprezentace odstraněny národní symboly Moravy a Slezska – moravské a slezské orlice.

Z nových dresů hokejové reprezentace (vpravo) byly odstraněny národní symboly Moravy a Slezska

V roce 2020, na největší moravský svátek 5. července, svátek sv. Cyrila a Metoděje, vyvěsilo celkem 1553 měst a obcí, což je přes 80% městských a obecních úřadů na Moravě:

Trvale: Záměrně je používáno matoucí geografické označení původu vína, kdy moravská vína jsou označovaná jako česká. Pro ty kdo ochutnali je jasné, že moravská vína mají s těmi z Čech (naštěstí) pramálo společného.

Zdroje informací:

https://www.moravskynarod.cz/fakta-o-morave/

http://www.nasamorava.eu/fakta-o-morave.html

Pokud máte hlubší zájem, doporučujeme knihy od L. E. Havlíka, Pod moravskou orlicí aneb Dějiny moravanství od J. Pernese nebo Dějiny Moravy zpracované na stránkách Moravské národní obce. Státoprávní postavení Moravy dopodrobna rozebírá Michal Hoskovec ve své monografii Právní kontinuita autonomie Moravy.

Moravská symbolika

Přestože od roku 1918 neexistuje Moravský parlament, který by schválil oficiální státní symboly, používají se následující:

Moravská vlajka

Podoba žluto-červené vlajky schválené a používané od roku 1848 moravskou samosprávou. V současnosti se na tuto bikoloru přidává moravský znak s povýšenými barvami z roku 1462.

Moravská vlajka je symbol zemské samosprávy a moravského lidu.

V roce 2020, na největší moravský svátek 5. července, svátek sv. Cyrila a Metoděje, vyvěsilo celkem 1553 měst a obcí, což je přes 80% městských a obecních úřadů na Moravě:

Moravská standarta

Symbol panovníka a jeho moci nad zemí. Tuto variantu nikdy moravská zemská samospráva nevyužívala.

Úplný znak Moravského markrabství z roku 1880

Autor grafiky Hugo Gerhard Ströhl.

Významné Moravské dny a svátky najdete ZDE.

Závěrem si dovolíme komentář, že stále silněji pociťujeme a pozorujeme, že Morava je více a více ekonomicky a kulturně upozaďována až likvidována. Je na nás Moravanech, abychom se opět přihlásili k vlastní identitě a bez ohledu na politické vyznání se opět naučili brát zodpovědnost do vlastních rukou. Je zcela jasné, že bez narovnání historické likvidace a navrácení vlády věcí svých do své správy, se za nás o naše blaho a rozvoj nikdo starat nebude. Proto vyzýváme všechny srdcaře i vlažné Moravany k přihlášení k moravské národnosti a moravskému jazyku, protože ve větším počtu dokážeme lépe hájit naše zájmy a potřeby.

Valašsko je kulturně velmi bohatá a např. v cestovním ruchu velmi úspěšná etnografická součást Moravy, jako např. Slovácko či Haná, proto doufáme, že se jeho obyvatelé přihlásí ke své identitě.

Záměrem tohoto článku nicméně není nikoho ovlivňovat či manipulovat, ale srozumitelně na jednom místě uvézt všechny fakta, která ať slouží ke svobodnému rozhodování každého jednotlivce podle toho, jak to sám cítí. To proto, že svoboda vyznání a sebeurčení je na Moravě hodnotou a základním právem jednotlivce už od středověku. Přičemž Moravanem je pro nás každý, kdo si tuto krásnou zemi vybral jako místo pro svůj život, má ji rád a hlásí se k jejímu historickému i současnému odkazu bez ohledu na to, co má napsáno v občanském průkaze jako místo narození.

Další informace najdete například na: www.morava1918.cz

Lepší zítřky pro Moravu přejí

Jiří Máca, Moravská národní obec,

Petr Ignác Karmelský, moravský národní hybatel, koordinátor pro moravskou etnografickou oblast Valašska, kontakt pro případ zájmu o spolupráci: karmelsky.petr@gmail.com