Pietní připomínky tragických událostí na Valašsku letos proběhnou jinak

Každým rokem probíhají v měsíci dubnu pietní připomínky tragických událostí konce II. světové války. V návaznosti na řadu vydaných opatření vlády ČR, se starostové obcí Leskovec, Drnovice, Prlov a Lačnov dohodli, že pietní akty nebudou v letošním roce uspořádány.

V loňském roce vznikl, díky iniciativě dvou studentů UTB Zlín, projekt nazvaný „Srdce v rozhlasech“ jako další forma pietní připomínky těchto tragických událostí. V rámci projektu byl v obecních rozhlasech vysílán tlukot lidského srdce.

Starostové dotčených obcí se dohodli, že v letošním roce proběhnou pietní připomínky formou výše uvedeného projektu „Srdce v rozhlasech“, které  se rozezní v neděli 19. dubna 2020 ve 13:00 hodin. Jedná se o pietní moment, který nese symbol srdce konkrétních pamětníků událostí. Jejich tep byl nasnímaný různými technickými přístupy a způsoby. Výsledkem projektu není jen 3 minutová stopáž tlukotu srdcí, ale především vzniklá dokumentace nesoucí myšlenku sdílení a upozorňování na historické události na Valašsku. Rozhlas si vybrali autoři proto, že je to dle nich médium, na které se postupně zapomíná a zároveň je způsobem sdělování informací napříč všemi generacemi.

Vzdejte prosím v tuto dobu úctu padlým valašským hrdinům individuálním zamyšlením a minutou ticha.

Ploština

Pasekářskou osadu 19. dubna 1945 nacisté vypálili a její obyvatele za podporu partyzánů zmasakrovali. Akci provedla mj. zvláštní jednotka SS „Josef“, jejíž štáb byl v dubnu 1945 ve Vizovicích a jejíž mužstvo tvořili mladí Slováci, příslušníci Hlinkovy gardy. V Ploštině bylo zaživa upáleno 24 osob, další tři osoby byly popraveny, jedna osoba byla umučena při výslechu.

Juřičkův mlýn v Leskovci

Koncem druhé světové války, 3. dubna 1945, byla za skrývání partyzánů vypálena usedlost Jana Juříčka. Mlynář Jan, jeho manželka Františka, děti Jan, Františka, Mařenka spolu se třemi partyzány byli zavražděni, dvěma partyzánům se podařilo skrýt a později utéct.

Prlovská tragédie

23. dubna 1945 v ranních hodinách obklíčilo Prlov zhruba 600 příslušníků ZbV (Zur besonderen Verwendung – ke zvláštnímu určení). Do odpoledních hodin vyslýchali občany kvůli údajné pomoci partyzánům v místním hostinci a poté vypálili osm usedlostí, v nichž uhořelo 15 lidí. Celkem však v důsledku celé akce přišlo o život 23 osob: kromě již zmíněných patnácti upálených byli tři aktivní partyzáni, prlovští občané, téhož dne oběšeni poblíž Bratřejova. Jeden muž, který toho dne unikl z hořícího domu, byl později vypátrán gestapem a spolu z dalšími dvěma lidmi z Prlova byli nejdříve mučeni a potom popraveni. Jeden muž byl zabit již 19. dubna při akci proti Ploštině. K prlovské tragédii se počítá i smrt jednoho občana z blízkého Pozděchova a mezi 15 upálenými byl též jeden občan z blízkého Bratřejova. Po masakru v Ploštině se jednalo o další akci jednotek, které spadaly pod Stíhací svaz SS, jehož velitelem byl Otto Skorzeny.

Vařákovy paseky

Vařákovy paseky se nacházejí na hřebeni Vizovických vrchů zhruba 2,5 km severozápadním směrem od obce Lačnov. Po předchozím vypálení Ploštiny a Prlova zaútočila část této jednotky 2. 5. 1945 na osadu Vařákovy paseky. Partyzány zde už nezastihli, ti uprchli a obyvatele nechali na pospas SS v domnění, že jsou v přesile. Ve skutečnosti (podle dochovaných svědectví) čítala útočící jednotka SS pouhých 18 mužů. Ti vypálili osm chalup. Čtyři lidé byli odvlečeni, mučeni a následně zastřeleni v Hošťálkové, ostatní byli hnáni naboso do Valašské Polanky, kde na přímluvu farské hospodyně Aurélie Ludwigové byli propuštěni. Jen o několik hodin později bylo území osvobozeno postupující rumunskou a sovětskou armádou.

-red-