Zima v roce 1979 vypadala na Valašsku úplně jinak než teď

Meteorologický extrém, to je pojem, který bývá v poslední době stále častěji skloňován. Co se nám vybaví při pohledu do historie pod pojmem historický meteorologický extrém? Někomu suchý rok 2015, jiným třeba povodně v roce 1997, těm dříve narozeným se pravděpodobně do vzpomínek zaryla epizoda mimořádného ochlazení ze Silvestra 1978 na Nový rok 1979.

Silvestr 1978 patří k nejznámějším meteorologickým extrémům střední Evropy ve druhé polovině 20. století. Pojďme se podívat, jak byla tato událost popsána v archivních materiálech a klimatologických denících ze Vsetína a jeho okolí.

Na meteorologické stanici ve Vsetíně byla na Silvestra 1978 ve 14.00 hod. naměřena teplota vzduchu dosahující 8,1 °C. Odpoledne se začalo v důsledku přílivu teplého vzduchu oteplovat až na 9,0 °C. Ve večerních hodinách slabě mrholilo, ve 21.00 hod. ukazovala rtuť teploměru 8,9 °C. Během nastupující noci se začalo rychle ochlazovat, mrholení bylo vystřídáno nejprve deštěm se sněhem, později sněžením, během kterého napadly 3 cm sněhu.

Na Nový rok 1979 v 7.00 hod. ráno bylo ve Vsetíně na staničním teploměru -14,8 °C. To znamená, že během deseti hodin klesla teplota o 23,7 °C. Ve 14.00 hod. byla na teploměru teplota -17,2 °C. Značný teplotní rozdíl mezi oběma dny znázorňuje i průměrná denní teplota vzduchu, která na Silvestra byla 7,9 °C a na Nový rok -17,2 °C. Během této noci byl ve Vsetíně zaznamenán jeden z nejrazantnější poklesů teploty vzduchu v zimním období v tak krátkém čase za více než 100 let měření.

Jaký teplotní rozdíl byl změřen na okolních stanicích? Stanice ve Vizovicích byla nejextrémnější. Na Silvestra naměřila ve 21.00 hod. 9,6 °C, druhý den ráno v 7.00 hod. pak -14,5 °C. To činí teplotní rozdíl dohromady 24,1 °C. Stanice v Zubří měla rozdíl v porovnávaných teplotách 22,7 °C, stanice ve Valašském Meziříčí a Huslenkách pak totožně 23,9 °C. Nejchladněji během této noci bylo podle minimálního teploměru na Huslenkách -20,5 °C. Ve Vsetíně bylo pro srovnání noční minimum -18,6 °C.

Během celé události nepadaly extrémně nízké teploty vzduchu, ale následovalo za sebou několik jevů, které v konečném důsledku měly velké dopady. Během Silvestra vše zmoklo, mimo jiné uhlí na vagónech. To se díky nočním mrazům přeměnilo ve zmrzlou, nepoužitelnou kompaktní horu. Podobně zamrzly i stroje, auta. V důsledku těchto událostí byly vyhlášeny uhelné prázdniny, které trvaly až do 29. 1. 1979. Leden nebyl nijak mimořádně chladný, průměrná měsíční teplota vzduchu byla -5,2 °C. V období 8. 1. – 28. 1. dokonce jen -3,1 °C. Zmrzlé uhlí šlo jen stěží vydolovat. Noční minimální teploty klesly v lednu ve 14 dnech pod -10,0 °C. Na začátku ledna dosahovala výška sněhu 3 – 12 cm. Dne 15. 1. během vydatného sněžení připadlo 27 cm nového sněhu. Potřebné uhlí, ulice a cesty byly zasypány celkem 44 cm sněhu.

Přesto, že se jednalo o extrémní meteorologický jev, který měl dopad na státní ekonomiku i samotné město Vsetín,  v kronice města z roku 1979 není k této události ani zmínka. Naopak noviny popisovaly dění především z ekonomického pohledu v průběhu celého ledna. V týdeníku Nové Valašsko z 10. 1. byly popsány důsledky mrazů takto: „Letošní mrazy, na které nejsme po léta zvyklí, způsobují každým dnem velké škody. Například zamrzá potrubí vodovodů, kotelen a hledají se způsoby k odstranění těchto závad, které znemožňují topení a čerpání vody. Nejznámějším a také nejjednodušším způsobem je rozmrazování zamrzlých potrubí použitím letovacích lamp. Ale pozor, často se vznítí obalový materiál trubek, který je mnohdy původcem požáru celého domu.“ V tomto vydání regionálního týdeníku je celá událost srovnávána s mrazy v roce 1929. „Útrapy letošní mrazivé zimy a napáchané škody jsou ovšem neměřitelné s těmi před 50 lety. Tenkrát nebylo tolik rozvinutého průmyslu, nebylo tolik nových bytů, vytápěných a osvětlených pracovišť. Elektrifikace neprožívala tak těžké zkoušky, jak je tomu letos.“  

Energetická komise vydala dne 10.1. 1979 závazná opatření pro úsporu paliv, mezi která patřilo: Snížit osvětlení v obchodech a veřejných místnostech o 50 %. Vypnout všechny reklamy a poutače ve městě. V noci snížit teplotu ve vytápěných místnostech o 5 – 10 °C. Teplotu v hotelech a restauracích regulovat na 16 °C, ve školách temperovat na 5 °C. Teplá voda se bude domácnostem dodávat 3 dny v týdnu. Novináři v týdeníku Nové Valašsko dne 17. ledna chválí silničáře: „Zamrzal jim benzín, nafta i vzduchová potrubí. Nezměrnou obětavostí osádek jednotlivých mechanismů byly tyto problémy odstraňovány. Další problémy byly se zamrzáním posypových materiálů na skládkách a ložném prostoru autosypačů.“

Další článek tohoto týdeníku se věnuje mimořádným prázdninám: „Na většině základních škol bylo zajištěno doučování žáků 8. a 9. ročníků, kteří budou dělat zkoušky na střední školy. Učitelé pro žáky připravili domácí úkoly do 28.1. Všichni učitelé byli vyzvání, aby v době prázdnin iniciativně organizovali sportovní činnost dětí, jako výcvik v lyžování, bruslení, sáňkařské a lyžařské závody a turistické vycházky.“ 

Kvůli dlouhotrvajícím prázdninám byly zrušeny jarní prázdniny, nebyly povoleny celodenní školní výlety a exkurze. Ve středu 24. 1. 1979 byly v Novém Valašku publikovány články s titulky „Boj o paliva pokračuje“ a „SOS energii a palivům“. Oba články nabádaly občany k potřebě šetření energií. Zdůrazňují, že ač mezi lidmi kolují informace, že za energetickou krizi může vláda, tak za vším je nepředvídatelná příroda.

Celá událost z přelomu let 1978/1979 nám ukázala, že i po několika teplejších zimách může přijít extrémně chladná epizoda, na kterou bychom měli být připraveni.

RNDr. Bořek Navrátil, Ing. Pavel Lipina, ČHMÚ Ostrava