Svatý Martin přijel do Janové

Svatomartinské oslavy proběhly tento rok v Janové na vícero způsobů. Již tradičně pro děti Sdružení janovských rodičů připravilo lampionovou vycházku okolím podvečerní Janové. Alternativní, ale ve světě rovněž velmi oblíbený, způsob oslav zvolila místní humoristická skupina Džejmsovci se svými příznivci a kamarády. Sešli se totiž v místní kavárně na tradiční husu a první svatomartinské víno. Řadu fotografií najdete v odkazu.

Děti s rodiči měly jako každý rok sraz u obecního úřadu. K tradici janovských svatomartinských vycházek neodmyslitelně patří samotný patron 11. listopadu, svatý Martin. Přijel sice na hnědém koni, ale sníh taky nepadal, takže jaképak copak. Krásně opentlený rozzářil dětské oči dnes stejně jako před rokem. Letos, snad právě díky zcela nemartinovskému počasí, vyvracejícímu veškeré pranostiky, přišlo nevídané množství účastníků. A tak na procházku setmělým okolím Janové vyrazil opravdový průvod čítající na stovku dětí a rodičů.

foto Radomír Dolanský    další fotky

V Janové se však nejedná o ledajaký průvod s lampiony. Hned za poslední pouliční lampou vedly děti stezkou lucerničky. Každá z nich osvětlovala jedno z mnoha pořekadel, přísloví a pranostik, která se po staletí na svatého Martina tradují. Tím byla cesta ozvláštněna. Nicméně nejvíce děti lákal cíl jejich procházky.

Na školní zahradě je očekával teplý čaj, hromady špekáčků a oheň s připravenými pruty na opékání. Pro rodiče zde bylo taktéž něco pro zahřátí, vonící po hřebíčku a skořici, ale svatomartinské víno to nebylo. Rodiče opékali a jejich ratolesti si pochutnávaly na dobrotách z ohně, až jim pusy mastnotou svítily. Ovšem jako vždy, největší fronty se stály na projížďku. Které z dětí by se nechtělo projet na koni svatého Martina?

V janovské kavárně, u zaplněných stolů, se podával další z atributů slavnostního dne. Nejen letošní mladé víno, ale i husy, které Martina prozradily v jeho úkrytu hlasitým kejháním. Tyto už nekejhaly, ale o to více chutnaly. Prostě v Janové si svatomartinskou tradici užili všichni do sytosti.

Radomír Dolanský