Milan Zvonek zdolal Tatranskou šelmu i s popraskanými puchýři na chodidlech

Extrémní běžecký závod Tatranská šelma Ultra je jediný svého druhu ve Vysokých Tatrách. Zájem účastníků letos převyšoval možnosti pořadatelů a tak došlo i na losování. V mužské kategorii bylo celkem 200 míst, prvních sto závodníků se vybíralo podle umístění v podobných závodech. O druhé půlce startovního pole rozhodl los.

„Tatry se mi moc líbí, ale nikdy jsem pěšky nebyl dál než u můstku na Štrbském plese. Ideální příležitost poznat je víc, říkám si. Jelikož jsem neběžel žádný ultra běh, doufal jsem ve vylosování, což se povedlo. Startovné jsem raději zaplatil hned, abych si to už nerozmyslel,“ vysvětlil valašskokloboucký sportovec Milan Zvonek.

Víkend před závodem měli v Polsku státní svátek a to většinou znamená jediné – nával polských turistů, který kromě ucpaných Adršpašských skal pociťují i naši východní sousedé na Slovensku. Ubytovací kapacity v okolí Vysokých Tater byly obsazeny na 99% a to se samozřejmě podepsalo i na počtu výletníků. Trať závodu totiž traverzovala všechny doliny, vedla po oblíbené Tatranské magistrále a závodníky provedla křížem přes celé Vysoké a Belianske Tatry, kdy se pohybovali i ve výšce 2000 metrů nad mořem.

Závodníci se museli vyhýbat i turistům. Milan Zvonek se startovním číslem 118, foto: Ján Grajciarik, fotogalerie ZDE

„Povrch byl výrazně náročnější, než jsem čekal. Stále jsem vyhlížel avizovaných 30% lesního chodníku, ale za celý závod ho nepotkal, všude jen ta žula. A jestli bylo na trati něčeho ještě víc než šutrů, tak to bylo turistů. Někteří byli příjemní, povzbudili, jiní naštvaní a ani se nesnažili udělat kousek místa,“ popsal Milan Zvonek a dodal: „Už na 15. kilometru jsem cítil popraskané puchýře na chodidlech. Zastavil jsem, že si je přelepím, ale na mokrých nohách už náplast nedržela. Do kopce to bylo v pohodě, při sebězích to štípalo hodně, ale takový závod se přece nevzdává kvůli puchýřům.“

Foto: archiv Zvonek-sport Valašské Klobouky

Extrémně náročnou 50 km dlouhou trať po těžkém terénu zvládl Milan Zvonek uběhnout za 6 hodin a 51 minut, což stačilo na krásné 21. místo. Úroveň závodu se oproti minulému ročníku zvýšila. Milan by se s tímto časem v roce 2018 pohyboval dokonce kolem 10. místa, přesto úplně spokojený není:  „Za čas jsem byl rád, umístění bylo ale daleko za očekáváním. Vypil jsem za závod 5 litrů ionťáku, snědl dva energetické gely. Závod je to krásný, hodně težký, málo běhatelný a na Valašsku nenatrénovatelný, ale jsem moc rád, že jsem měl možnost si ho zkusit. Řekl jsem, že určitě už nikdy se téhle srandy nezučastním, ale to 21. místo mě dost štve, takže…“ Milan Zvonek naznačil, že boj o lepší umístění ještě nevzdává a jak dobře víme, Milan je bojovník, takže s největší pravděpodobností bude mít Tatranská šelma 2020 svého zástupce i z Valašska.

-red-