Než vytočite číslo tísňové linky 112

Ve středu 11. 2., kdy se datum skládá ze dvou jedniček a jedné dvojky, se slaví Evropský den linky tísňového volání 112.

Evropský den linky 112

Telefonní číslo 112 v současnosti slouží téměř půl miliardě občanů členských států Evropské unie, dále Lichtenštejnska, Norska, Švýcarska, Turecka a Islandu. Smyslem zřízení jednotného čísla tísňového volání bylo poskytnout obyvatelům možnost obrátit se v nouzi na stejném telefonním čísle, zdarma, nepřetržitě, z jakéhokoliv telefonního přístroje na záchranné složky nejen ve své zemi, ale i při cestování a pobytu v zahraničí.

Telefonní centra tísňového volání v České republice

Centrum tísňového volání 112 v České republice je schopno přijmout hovory pro základní složky integrovaného záchranného systému: Hasičský záchranný sbor ČR, Policii ČR a zdravotnickou záchrannou službu.

V České republice bylo v letech 2004-2005 vybudováno 14 telefonních center tísňového volání, které jsou umístěné v sídlech hasičských záchranných sborů jednotlivých krajů a hl. m. Prahy. Tato telefonní centra jsou navzájem hlasově i datově propojena a mohou se tak plnohodnotně zastupovat, např. v případě přetížení, výpadku linek či technologických odstávek.

Statistika volání

Za loňský rok operátoři linky 112 odbavili v celé České republice 3 632 585 hovorů. Nejvíce volání 374 169 zaznamenali operátoři linek v lednu 2014, oproti tomu nejméně hovorů 279 352 bylo přijato v měsíci únoru. Dle statistiky počtu přijatých hovorů na tísňových linkách jednotlivých krajů vede Středočeský kraj s 471 232 přijatými hovory, dále hl. m. Praha s 470 684 hovory a Moravskoslezský kraj s 434 378 hovory. Na základě těchto tísňových volání vyjela v roce 2014 v České republice každé 3 min. a 43 s jednotka požární ochrany k řešení mimořádné události.

Operátoři linky 112

Linky tísňového volání 112 obsluhují vyškolení operátoři, kteří mohou během hovoru identifikovat telefonní číslo, určit telefonního operátora, adresu volajícího z pevné sítě i přibližnou polohu volajícího z mobilního telefonu. Tyto lokalizační a identifikační údaje pomáhají zachránit lidské životy nebo také odhalit původce zlomyslných volání.

Zlomyslné volání

Tak zvaná „zlomyslná volání" na linku 112 činí až 75 % všech přijatých hovorů. Takovéto hovory zahlcují tísňové linky, čímž ohrožují zdraví a bezpečnost ostatních volajících. Mezi „zlomyslná volání", která nepřísluší řešit operátorům linky 112, patří omyly, dotazy a stížnosti mimo rámec složek integrovaného záchranného systému, poruchy koncových telefonních přístrojů (náhodné zmáčknutí tlačítek v kapse), obtěžující hovory dětí nebo lidí pod vlivem alkoholu či návykových látek. Posledním a nejzávažnějším případem zlomyslného volání jsou úmyslná zneužití tísňové linky, kdy dojde k nahlášení smyšlené události a k planým výjezdům složek integrovaného záchranného systému.

Ochrana před zlomyslným jednáním

Telefonní čísla pravidelně zlomyslně volajících jsou v databázi telefonního centra tísňového volání výrazně označena. Operátoři mohou zlomyslný hovor nasměrovat do automatické hlásky, která volajícího poučí o nelegálnosti jeho jednání a poté hovor ukončí. V případě opakovaného a dlouhodobě uskutečňovaného zlomyslného volání může pracoviště v souladu s ustanovením § 33 odst. 10 zákona o elektronických komunikacích dočasně odmítnout přijetí hovoru (max. na dobu 7 dnů).

Sankce za zlomyslná volání

Fyzická osoba, která uskutečňuje vědomě zlomyslná volání, se dopouští přestupku dle § 119 odst. 1 písm. e) zákona o elektronických komunikacích. Český telekomunikační úřad této osobě může uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.

Fyzická osoba, která vědomě bezdůvodně přivolá jednotku požární ochrany nebo zneužije linku tísňového volání, se dopouští též přestupku dle § 78 odst. 1 písm. f) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. K řízení ve věci přestupku je příslušný hasičský záchranný sbor daného kraje či hl. m. Prahy. Za tento přestupek může být uložena pokuta do výše 20 000 Kč.

V souvislosti se zlomyslným voláním lze hovořit i o trestném činu „Poškození nebo ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení" dle § 276 trestního zákoníku a trestného činu „Šíření poplašné zprávy" dle § 357 trestního zákoníku.

-tz-HZS ČR