Mladý cestovatel z Valašské Senice vydává svou první knihu
Flegmatik Šupl a perfekcionista Martin se rozhodnou vyrazit třiadvacetiletou Škodou Forman do míst, kam jim České velvyslanectví v Moskvě důrazně nedoporučilo jezdit. Aby toho nebylo málo, přiberou do party úplně cizího kluka z internetu, protože se to ve třech lépe táhne (a taky platí).
Autor knihy Martin Surovec miluje cestování na vlastní pěst. Teď už ví, jak se spí pod širákem v zemích jako je zkorumpované jihozápadní Rusko, čarovná Gruzie, starobylá Arménie, z druhé strany zeměkoule exotická Jamajka, tropické Kajmanské ostrovy, proslulá Kalifornie a z třetí strany naší planety Marocké království.
O cestě starým Formanem z Lidečka na Saharu jsme informovali minulý rok (článek zde), kniha Sabagiro už ne! ovšem vypráví příběh cesty již dřívější. „Někde se začít musí, a tak jsem napsal knihu hned o první dobrodružné výpravě, tedy o Rusku, Gruzii, Arménii a dalších zemích. Napsání cestopisu mi zabralo s přestávkami dlouhé čtyři roky, proto kniha k mému životu už nějak tak neodmyslitelně patří. Proč mi to tak trvalo? Zčásti proto, že mi trvá všechno, zčásti proto, že jsem neměl patřičné zkušenosti a musel jsem se postupně „vypsat“,“ popisuje Martin.
Během cesty vyjde najevo, že ani tři páry rukou nestačí na to, aby odtlačily auto z vyprahlé pustiny, a ani troje oči nevypátrají peněženku ztracenou na území zkorumpovaných policajtů. Dobrodruzi se sice vyhnou válečnému Donbasu, ale přesto je v noci překvapí nedaleká střelba ze samopalu.
Jakmile však opustí Rusko, všechno se změní. V Gruzii klukům okamžitě učarují majestátní scenérie Velkého Kavkazu a přivítají je místní lidé s neutuchající touhou nezištně druhým pomoci a náležitě je pohostit. Zdá se, že nebezpečí pominulo… Nebo ne?
-red-