Meziříčští ochránci přírody slaví jubileum
Třicet let trvání své organizace si dnes v pátek ve valašskomeziříčském M-klubu připomněli členové Českého svazu ochránců přírody a jejich přátelé ze Slovenska, jejichž svaz je o deset let starší.
„Vznikli jsme z moci úřední," vzpomíná na dobu před třiceti let ekolog Milan Orálek. „Nejprve byl jmenován ústřední a poté okresní výbory. Na Vsetínsku byl tento proces méně politický. Existovala tady přípravná skupina, z níž vzešla naše základní organizace. Až poté vznikl okresní výbor." Pro tehdejší úřady nebyli ochránci přírody rovnocenným partnerem. „Nemohli jsme se účastnit správních řízení, směli jsme pouze dávat podněty," tvrdí Milan Orálek. „Počítalo se ale s tím, že svaz vstoupí do Národní fronty. Byli jsme tedy respektováni a například při terénní práci jsme měli vcelku volnou ruku." |
„Český svaz ochránců přírody má v naší společnosti nezastupitelnou roli," připomíná jeho předseda Libor Ambrozek. „Je to jediná nevládní ekologická organizace, která má členskou základnu ve stovkách měst a obcí. Může tak účinně působit na veřejnost, zvláště na mládež. Její činnost se neodvíjí od happeningů a nátlakových akcí, ale od praktické práce týkající se městské zeleně stejně jako chráněných území."
Přes třicet členů převzalo z rukou Libora Ambrozka děkovné listy za dlouholetou aktivní práci. Byl mezi nimi i Pavel Šálek, jenž doma v Hulíně vede oddíl mladých ochránců přírody Orlovci. „Příroda a mládež patří dohromady. Jedno bez druhého ztrácí smysl," tvrdí muž, který pro ekologii dokázal nadchnout nejprve své tři dcery a následně i jejich kamarády. „Takto nenápadně vznikl oddíl, který už sedmnáct let poznává a mapuje živočichy nebo kvůli ledňáčkům opravuje říční břehy." Na konferenci zazní také příspěvky věnované Národnímu parku Slovenský ráj, praktické ochraně přírody a řemeslným dílnám na Valašskomeziříčsku, výskytu velkých šelem v naší a slovenské přírodě a mezinárodnímu programu na záchranu orla skalního. Josef Beneš |