Na Zámeckém plese se nehledělo na nějaké hogo fogo
Rok 2019 a další ročník zámeckého plesu vsetínských dobrovolných hasičů pod vedením Honzy Bělíčka je tady. Reprezentační prostory mramorového sálu přivítaly spíše familiární společenskou zábavu, kde se nehledělo na nějaké hogo fogo.
Jako obvykle příchozí hned u dveří vítala trojice takzvaného předvoje dobré nálady. Čtvrtým do party byla valašská dobronáladová pilulka o obsahu přibližně 0,04 cl trnkové příchutě. Hasičská trojice měla funkce rozděleny tak, aby vše perfektně klapalo, což se asi po první hodině pokusů docela začalo dařit. Lepá žena, která bude brzy začepená, kontrolovala plesové jízdenky, pamětník sboru a odborník na kvalitní zpracování trnek obsluhoval tác a třetí vítač hosty prováděl s přednáškou o možnostech, jak jinak lze prožít večer na zámku nežli jenom tancem. Během celého večera probíhaly výbuchy srandy v již klasickém fotokoutku, který s přibývající náladou viděl věci nevídané. Vše můžete zhlédnout ve fotogalerii ZDE.
A že těch možností bylo! Pracovnice muzea byly tak hodné, že umožnily plesajícím návštěvníkům i plesání nad umem valašských lidových umělců. Takže zde byla možnost zhlédnout krásu malovaných nebo drátěných kraslic, velmi zajímavá a neotřelá díla vzniklá drátováním nebo zase v jiné místnosti umělecké řezbářství. Kdo si myslí, že zůstaly tyto místnosti osiřelé, dopustil by se velkého omylu. Naopak, do pozdního večera se v sálech vystřídaly desítky hostů.
O nejžádanější zábavu večera se postarala jedna jediná osoba, která však vydala vysokou úrovní projevu mnohdy i za více než celou kapelu. Bolek Vjaclovský s kytarou, kterým dělala společnost již jenom aparatura a Bolkovy vtípky, neumožňující hostům ani na chvíli pocítit nudu. Bolek Vjaclovský si určitě zasloužil každou chvilku potlesku znějícího sálem na jeho adresu. Nejen pro kvalitu muzikantskou, ale i coby vtipného průvodce večerem. Navíc netrpěl nemocemi řady současných plesových kapel, které dvacet minut hrají a třicet minut sedí a řádně degustují do zapomnění, proč vlastně přijely.
Nechyběla ani každoroční klasika hasičského plesu na zámku – balónkový tanec. Letos se soutěže, která mění něžná stvoření v krvelačné šelmy s vysunutými drápy, zúčastnilo nebývalé množství dvojic. Na rozdíl od stále méně bezpečných ulic, kde by měl partnerku chránit chrabrý manžel, partner, milenec a prostě chlap, ničení nafukovacích balónků se mohly aktivně účastnit pouze ženy. Co je v dnešní době nevídaný jev, pravidla stanovila, že se dvojice musí stále držet. Možná by to v celonárodním měřítku pomohlo snížit rozvodovost. Ale bitva už začala.
Jak rybáři dobře ví, v přeplněném rybníku se dobře loví, a tak v mramorovém sále duněly výbuchy balónků jako v tankové bitvě u Kurska. Dámy i pánové předváděly pózy, které jim mohli závidět i spartakiádní cvičenci. Bez ohledu na věk se všichni pro tuto chvíli zase stali malými kluky a holkami, ogary a cérkami, a s obrovskou radostí ničili chvilkovým nepřátelům bábovičky. Když zůstaly na parketu pouze dva páry přeživších, zdálo se, že konečná vražda bude nekonečná. Ale únava snížila pozornost natolik, že se přihlížející dočkali vítězů ještě o víkendu. A zatímco si vítězný pár přebíral ocenění a přijímal gratulace, mnozí pánové si nechali ošetřovat kalhoty svými partnerkami, poněvadž v zápalu boje jim sokyně nechaly stopy podrážek až ve výši kolen.
Jako každý rok úžasně přátelský, veselý a pořadatelsky výborně zvládnutý zámecký ples dobrovolných hasičů ze sboru Vsetín – město, kdy se ochránci našich životů a majetků pro jeden večer změnili na servírky, kuchaře, výčepní, ti šťastnější na kasírující, a úplně všichni na perfektní baviče. Jak můžete vidět na fotografiích, plesu se zúčastnila i tak malá hasíčata, že na ně nemohli ani zloději dětí z jedné severské země.
Radomír Dolanský