Naše hymna má „jen“ 69 vteřin

Hlavní otázkou snad ani není, jestli se jedná o krátkodobý výpadek rozumu, ale spíše, jestli nemají na ČOV co dělat? Jestli není v olympijských sportech místečko, kde by se dalo rozumněji utratit pár set tisíc?

I když se předseda ČOV dušuje, že z celkové částky 600.000 Kč za pokus zprznit státní symbol České republiky zaplatil téměř polovinu ze svého, zdůvodnění je více než tristní. Jeden z hlavních důvodů, proč změnit hymnu je podle ČOV 6 VTEŘIN slovy: šest vteřin!!! To je časový rozdíl, který přivádí Český olympijský výbor k šílenství. Instrumentální verze na mezinárodních soutěžích může mít dle vyjádření Jiřího Kejvala maximálně 75 vteřin a naše hymna má „jen" 69 vteřin. To je hlavní důvod, proč se vyhodilo 600.000 Kč oknem.

Jestliže může ČOV používat peníze daňových poplatníků na svoje bláznivé pokusy, něco je zde ve velkém nepořádku. K tomu můžeme přičíst historický krach podpory sportu ze Sazky, poté fotbal a naprostý krach podpory mládežnického sportu. Co když existuje takových akcí povícero? Místo, aby se sportovní bafuňáři starali o to, o co mají, vymýšlejí naprosté kraviny a politici jen blábolí, jak se snaží rozvíjet sportovní možnosti. A Martina Sáblíková, která dovezla do České republiky za dobu její samostatnosti asi nejvíc medailí ze všech sportovců, může doma pořád trénovat na rybnících. Vlastně už ani tam ne, protože i zimy tady stojí za houby.

Dále je prý vhodné změnit hymnu, aby byla vlastenečtější. Proč by měla být vlastenecká hymna, když není vlastenecký národ? Pardon, národ je vlastenecký cca čtrnáct dní v roce během hokejového šampionátu, popřípadě do předčasného odjezdu z něj. Píseň myšlení lidí nezmění. Jestliže nedokáže být Čech hrdý na svoji vlast při současném zpracování a nádherném popisu toho, co by měl vlastně automaticky, ze srdce milovat, žádná pompéznost mu nepomůže. V jednoduchosti je síla.

Možná je výtvor pana Boka umělecky na výši, základní melodická linka je, laicky řečeno, okudrlinkovaná až tak, že bychom už nikdy neviděli na stupních vítězů naše sportovce zpívat, protože v té rozplizlé harmonii by se neměli pořádně kde chytit melodie. Že je třeba italská hymna úderná? No a co? Proč máme tu nevlasteneckou snahu nejvzácnější části naší historie měnit po vzoru cizinců? A propó, italská hymna svojí úderností až moc připomíná další italskou úderku Avanti popolo! Bandiera rossa, italských komunistů.

Britská zase opěvuje královnu respektive krále, německá melodie kdysi dávno byla naše a Hospodin skrze ni ochraňoval císaře a naši zem. Francouzská je dodnes hezky krvavá. Prostě každý máme svoje a vyjma převratů a vzniku nových států nikoho nenapadají takové šílenosti jako Český olympijský výbor.

Za těch 600.000 Kč možná mohla trénovat rok řada malých atletických nadějí, jejichž rodiče nemají prostředky, ať už by jejich dítě bylo sebevíc talentovanější. Takové gesto Jiřího Kejvala nenapadne. Samozřejmě v organizacích, kde se mávnutím ruky vyhazují mnohem vyšší částky, je to jen kapka v moři. Ale přesto by pan předseda měl ze svého doplatit i ten zbytek!

Autor: Radomír Dolanský

Rýpavý humorista, pesimistický optimista, autor knih Z valašských putýk a Metúdovy vojenské lapályje – Z valašských putýk 2.