Zimní železný hasič: soutěžilo se při -15°C

Letos si název TFA vymýšlel jen částečně. Zima sice byla, ale meteorologicky už na jaře. Hasiče vítalo úžasných -15°C a souvislá sněhová pokrývka.

Oficiální název Zimní železný hasič Velkých Karlovic lákal na nevídané zážitky ve skiareálu Razula. Takže v bezprostředním sousedství sjezdovky se na nelehké soutěžní podmínky chystalo celkem 50 soutěžících v kategoriích ženy (9), junioři (9), Master (6) a muži (26). Vše měli na svědomí hasiči SDH Velké Karlovice – Tísňavy, především klan Vojvodíků, Eva, Jarda a Lukáš, které bylo slyšet skrz celou soutěž. Lukáš s taťkou moderovali průběh celého dne a Eva Vojvodíková hulákala na soutěžící, ať přidají, bez ohledu na to, z které závodní stáje pocházeli.

Nicméně přesně podle rčení sám nejsi nic, by ani tato skvěle sehraná trojice nedokázala mnoho bez svých pomocníků, kamarádů a spoluhasičů. Slečny u svařáčku nebo čaje se hned od brzkého rána měly co otáčet. Řada hasičů požívala různé nemrznoucí směsi C2H6O. Některé se značkou parohatého jelena, jiné typu i muži mají své dny nebo námořnickou klasiku vonící po vanilce. Během závodu pak na trati zastávali další důležité funkce rozhodčí a pomocníci, kde se uplatnila i hasičská mládež z Tísňav, která, mimo jiné, dobývá cenné úspěchy na soutěžích.

Ihned po startu čekala soutěžící lahůdka v podobě dvoumetrové vertikální překážky. Lahůdkou byla spíše ledová plotna před ní, poněvadž znemožňovala pořádný rozběh a odraz. Nepovedlo-li se to, musel závodník oběhnout třikrát vyznačené kolečko a pak mu bylo umožněno použít žebřík. V takových podmínkách to opravdu nebyla žádná potupa. Na druhou stranu našly se i ženy a junioři, kteří stěnu překonali bez podpory.

Zimní železný hasič 2018 na Razuli            Foto: Radomír Dolanský                  fotogalerie

Následoval běh k hammerboxu a poté tažení hadic, jednu ženy, dvě chlapi. Do kopečka a popadajíc dech nic lehčího než překlápění pneumatik, opět různé velikosti pro různá pohlaví. Ovšem na podkluzujícím sněhu žádná selanka. Krátký, ale prudký svah s navátým sněhem a běh k disciplíně tažení kanystrů do svahu. Samozřejmě kanystrů naplněných vodou. Svinutí hadice, předpisové uložení do boxu a běh k přeskakování pneumatik. Někdo by si řekl, že se jedná takřka o dětskou hru, přeskakovat z pneu do pneu. Ale s jazykem na vestě, s kyslíkovým dluhem, blízko kolapsu a naprostému vyčerpání se zde dějí karamboly jedna radost. Pro zvýšení hladiny adrenalinu proběhli soutěžící kolem cílového tlačítka a museli ještě se závažím šlapat do schodů. Zde by zvítězil každý tipař, který vsadil na proklínání tvůrců tratě. Ze „schodů" každý snad jen silou vůle plácl po stopovacím tlačítku. K tomu si přičtěte sníh, led, zrána hezký mráz, později oslepující zář dvojice slunce, sníh… I ten nejposlednější hasič byl stoprocentně železný.

Samozřejmě, že soutěž lákala lelkující lyžaře. Mnozí mezi sebou neskrývali zklamání, když viděli hasiče spíše pochodovat nebo se jen tak ploužit. A to je právě obrovský omyl laiků! Zaprvé v zásahovém obleku, s kyslíkovou bombou na zádech by amatér skončil se štěstím možná u hammerboxu, odolnější u překlápění pneumatik. Zadruhé, uměním hasiče je přežít, aby mohl zachraňovat ostatní. A co teprve kategorie Masters, běh v masce s aktivním kyslíkem, kde i opravdové Mistry někdy v cíli zradí žaludek. Možná pro neznalého diváka nuda, ale ti, kdo vědí, s úctou tleskají každému doběhnuvšímu hrdinovi. Jako třeba hasičskému srdcaři Miroslavu Neveselému JSDH Mokrá – Horákov nebo věkově nejzkušenějšímu a stále nezdolnému Petru Mrňkovi SDH Újezd.

Do Velkých Karlovic dojela aj banda chalanov a bab zo Slovenska. Z Žilinskej univerzity, z Kolárovic, Setechova, Lúk, Horného Kelčova, Suchej nad Parnou, Oščadnice lebo Žarnovic, aby porovnali sily z Moravákmi. I z Moravy přijeli borci a borkyně z různých koutů. Z Újezdu, Podolí, Slavičína, Starých Hamrů, Mikšové, Kroměříže, Kostelan, Štítné nad Vláří a mnoha dalších míst. Je vidět, že titul železného hasiče láká tím více, čím extrémnější podmínky závod slibuje.

Zimní železný hasič 2018 na Razuli            Foto: Radomír Dolanský                  fotogalerie

Soutěž však prožila ve svém průběhu i několik hrůzyplných chvil. Během soutěže začal na trati řádit žrout krásných panen a jinochů – viz foto. Navíc jedna ze spolknutých byla cizí státní příslušnosti, takže se schylovalo k mezinárodnímu sporu. Přecpaný žrout nakonec potupně vrhl, takže spolknuté oběti a čest soutěže byly zachráněny.
Ovšem další příšerná chvíle byla nevratná. Vítr shodil bednu s láhvemi tekutých ohřívačů tělesných schránek přítomných. Hasiči plakali a stánek potáhli černým suknem. Dokonce i objektiv fotoaparátu se v té chvíli zamlžil smutkem. Řada přítomných měla cukání, že by poklekli jako noví synové mamá Merkel a tajně mlsali ochucenou ledovou tříšť. Ale to by nebyli Valaši, aby nenašli skryté zásoby, tak si hned mohli připít na památku zničené tekuté radosti.

Ale zůstala radost převeliká z umístění.

V kategorii žen zůstalo zlato v Tísňavách, kdy na prvním místě skončila hlavní pořadatelka TFA Eva Vojvodíková SDH Velké Karlovice – Tísňavy. Ta, coby předavačka cen, získala navíc ještě tu odměnu, že mohla pusinkovat všechny oceněné, což plnila s poctivostí sobě vlastní. Stříbro vybojovala Hana Petřeková SDH Vigantice a bronz si odvezla Andrea Škultétyová SDH Skalice.

V kategorii juniorů zlato vybojoval Vojtěch Válek SDH Ratiboř, stříbro pro domácí barvy zajistil Filip Chuděj SDH Velké Karlovice – Tísňavy a bronz si na Slovensko odvezl Pavol Adamík DHZ Setechov.

V kategorii Master zlato získal Lubomír Jedlička SDH Medlov, stříbro Martin Andrýsek SDH Loučka a bronz si odvezl Jan Petrik SDH Slavičín.

V kategorii mužů obsadil první místo Dominik Příhoda SDH Litenčice, stříbro vybojoval Josef Černíček SDH Jestřabí a bronz si odvezl Michal Juššík DHZ Žilina, Žilinská univerzita.

Radomír Dolanský