Speciální myslivecký program a kuchyně v Janové
Myslivecký spolek Janová – Ústí se vždy připravuje na akci pro veřejnost dlouhodobě a vždy hledá inovace a novinky, aby si co nejvíce návštěvníků našlo to své plus v programu odpoledne a večera. Při letošní akci to bylo hned několik nabídek.
Především živá hudba nebyla primárně určena k čistě večerní zábavě a nebyla stylově zaměřená na vyhraněné zájmové publikum jako předchozí rockové večery myslivců. Skupina Veselá pětka sice původně vzešla z repertoáru čistě dechovkového a lidového, dnes však již má ve svém playlistu i popové skladby středního hudebního proudu. Výsledkem tohoto výběru byla skutečnost, že v areálu zůstala mnohem déle věková skupina, pro kterou by řízné a hlasité decibely byly nepřekonatelnou překážkou další zábavy. Přesně to bylo záměrem myslivců při výběru hudby.
Ovšem celoodpoledním svátkem bylo kulinářské virtuózní představení. Nabídka zvěřinové kuchyně byla tak bohatá, že ani prázdnější peněženky prostě neodolaly a zkoušely novinky, které ještě jejich žaludek v životě neokusil. Ze schránky člověčí to byl na akci myslivců z Janové a Ústí jednoznačně nejvíce zatěžovaný orgán, který zneužily chuťové buňky jazyka a mlsací mozkové centrum.
Je zcela samozřejmé, že od samého počátku drtivá většina hostů vsadila na osvědčené myslivecké pochoutky – srnčí guláš a pečeného divočáka se zelím a knedlíkem. Navíc se mlsouni za ty roky můžou bez obav spolehnout na expertky – kuchařky, které si myslivci dlouhodobě hýčkají. A v den akce, aniž by jim třeba chtěli vyjadřovat úctu, museli je téměř odnést na rukou, jak jim dala chuť lidu zabrat. Vždyť ještě nenastal ani podvečer a guláš i divočák hlásili vyprodáno! Obojí vyrobeno z celých úlovků, nikoliv jen nějaké kýty či boku. To byl, řečeno terminologií současných dnů, olympijský úspěch v likvidaci vyhlášených pochoutek v Janové. I když – pokud vyjde počasí, tak se asi nikdy na akci myslivců nestalo, že by tyto dvě komodity zůstaly v kotli nebo troubě.
Gurmáni samozřejmě zkoušeli i další nabízené speciality. Mohli si vybrat například masovou směs, řízky z vysoké nebo řízky z divočáka, zvěřinovou roládu, popřípadě zvěřinovou paštiku. Rovněž tyto speciality byly, snad až na pár deka rolády a nějaký řízek, zcela zlikvidovány trávicím ústrojím ochutnávačů. Zde nemohli takřka nic namítat ani zastánci zdravé stravy, poněvadž zvěřina se většinově chlubí nedostatkem cholesterolu. To naopak neplatí u další nabídky vyhlášených specialit mysliveckých akcí. Ale kdo by odolal? Tak třeba douzovaná žebra, o která je vždy skoro rvačka, na koho se ještě v dlouhé frontě dostane. Jen pohled do útrob udírny by povalil nejednu dietní sestru. Párky v rohlíku nebo hranolky by si se zdravou stravou rovněž nezadaly. Snad právě proto jdou tak na odbyt. Dokonce odposlechnuto z prostoru – tatínek se ptal dětí, jestli chtějí masovou směs nebo srnčí guláš a ony unisono vykřikly – hranolky! Takový hřích na mysliveckých hodech. O palačinkách s oblíbenou premiérskou náplní – nutellou nebo marmeládou, která se zase díky sociálním inženýrům z Bruselu nesmí marmeládou nazývat a o zmrzlině ani nemluvě. Ale jako pochoutky nabízeli myslivci opravdu poklady.
Alespoň děti mohly speciality kuchyně vstřebat pohybem při plnění úkolů na jednotlivých stanovištích, která jim zajistila vstupenku do obří nafukovací překážkové dráhy, kterou sponzorsky zajistila obec Janová. Takový zážitek stál za to, projít soutěžní stanoviště a seznámit se třeba s tím, která šiška, který list patří ke kterému stromu, nebo kterému zvířeti patřila vystavená kůže či paroží. Jako vždy se tvořila fronta u střelby ze vzduchovky. Myslivci dokázali i zázraky, kdy děti chytaly papírové ryby magnetem a fungovalo to. A pak již rychle k nafukovací dráze. Mimo již řečenou obec Janovou se na akci sponzorsky podílela i obec Ústí u Vsetína, firma Štec SVT s.r.o., Triometal, s.r.o. a řada dalších drobných sponzorů, kteří přispěli cenami do tomboly.
Zatímco děti soutěžily, vystoupila pro zájemce se svou ukázkou dlouholetá hornistka, hráčka na lesní roh, Hana Dohnalová z Hovězí. Předvedla ukázky mysliveckých trubačů používané při různých příležitostech.
Pro mnoho přítomných se stalo naprosto nečekaným a úžasným zážitkem předvedení ukázek dravých ptáků Jaroslava Oszeldy a jeho kolegů z Karviné – Mizerova. Lidé se k stanovišti ukázky scházeli postupně, možná až s nedůvěrou, že by mohli vidět něco zajímavého. To se však obrovsky mýlili. Ukázka dravců byla neuvěřitelnou, přibližně školní hodinou, plnou humoru pro děti i dospělé, informací o přírodě od člověka, který se svými dravci žije, jsou jeho souputníky, kamarády, rozumí jim, na rozdíl od uměle vytvořených různých křiklounů „ochránců“, pro které jsou na prvním místě státní dotace nikoliv příroda.
Jaroslav Oszelda dovedl svým klasickým ostravackim dialektem kratkych zobaku až neskutečně přirozeně zaujmout děti a vtáhnout je do spolupráce a samostatného myšlení. Člověk by si jej mohl představit snad až jako karvinského Komenského a jeho školu hrou. Ostatně o jeho oblibě po zemích českých se lehce přesvědčíte na krásných webových stránkách www.sokolnici.webnode.cz. Z některých dětí se stali hrdinové, na jejichž volání dravci reagovali a přilétali. Kdo se odvážil, mohl si vybrané dravce pohladit. Mezi přihlížející vypustila jedna z holčiček sice ne moc krásného, ale ukázkově perfektního kondora havranovitého. Sokolník předvedl několik druhů sovy a výra nebo sýčka od maličkých po statné kusy. Ovšem vrcholem programu byl orel pouštní, který svou velikostí předčil všechny předchozí dravce. Vystoupení sokolníka bylo skutečně velkým zážitkem pro děti i dospělé. Jen více takových opravdových lidí – učitelů sžitých s přírodou!
Po vystoupení sokolníka a jeho přátel si naladila nástroje Veselá pětka a lidé se začali při neustálém zkoušení zvěřinových specialit bavit, zpívat a třeba i tančit až do noci. Takové bylo velmi úspěšné myslivecké odpoledne v Janové.
Radomír Dolanský