Čunek k verdiktu Nejvyššího soudu: Milosrdenství vůči Romům se nám nevyplatilo

Nejvyšší soud dokončil rozhodování o odškodnění romských rodin, které v minulosti obývaly dnes již neexistující pavlačový dům u vsetínské polikliniky, podílely se na jeho devastaci, neplatily nájemné a přesto se dočkaly finanční pomoci od města na zajištění si nového bydlení mimo území Vsetína. Celkem čtyřem rodinám Nejvyšší soud přiřkl odškodné od města v souhrnné výši 1,825 milionu korun. Vedení vsetínské radnice to považuje za nespravedlivé.

„Město tvrdě platí za akt milosrdenství, neboť v roce 2006 nevyhodilo neplatiče nájemného na ulici, ale pomohlo jim se zajištěním nového bydlení,“ komentuje rozhodnutí Nejvyššího soudu starosta Vsetína Jiří Čunek (KDU-ČSL).

Dnes již neexistující pavlačový dům u polikliniky v minulosti zahrnoval 64 bytových jednotek, z nichž tři byly vyčleněny jako přístřeší a jeden měla v pronájmu Diakonie. Bydlelo tam přibližně 300 lidí převážně z romské komunity. Podstatná část z nich přitom dlouhodobě neplatila městu nájemné, načež jim soud v roce 2003 proto nařídil vystěhování bez náhrady. Neplatiči navzdory tomu pavlačák nadále obývali a spolu s dalšími tamními obyvateli se podíleli na jeho devastaci až do havarijního stavu. Městu tak nezbylo, než budovu v roce 2006 nechat zbourat.

Obyvatelé 12 bytů z pavlačového domu (49 osob) využili nabídku města přestěhovat se do volných městských bytových jednotek na území Vsetína a do nově vybudovaných tzv. kontejnerových domů na Poschlé byli přestěhováni obyvatelé 34 jednotek (188 osob). Zbývajícím 59 osobám ze 7 bytových jednotek, mezi nimiž byli právě neplatiči nájemného, které mohlo nechat „na ulici“, město nabídlo pomocnou ruku ve formě poskytnutí bezúročné půjčky na zajištění bydlení mimo Vsetín. Většina z nich (celkem 8 rodin) nabídku využila. K nim se později připojily další dvě rodiny, které rovněž projevily zájem o koupi nemovitosti mimo město a také ony získaly půjčku s výše uvedenými podmínkami. „Důvodem nákupu domů mimo Vsetín bylo zajistit možnost bydlení lidem, pro které jsme v tu dobu neměli k dispozici žádné volné prostory ve Vsetíně. Město a jeho organizace tak poskytly Romům bezúročné půjčky v celkové výši 3,726 milionu korun s dobou splatnosti dvacet let. Ačkoliv v současnosti již téměř vypršela lhůta splatnosti, rodiny dosud uhradily z půjček pouze 765 tisíc korun. Na úrocích pak město přijde dle našich výpočtů o 3 miliony korun, což jsou další peníze, které těmto rodinám de facto věnovalo,“ doplnil starosta Čunek s tím, že rodiny, navzdory přijetí půjček a pořízení si nového bydlení, zažalovaly město o odškodné pro psychickou újmu, které se jim při stěhování údajně dostalo.

Dnes již zbouraný pavlačový dům u polikliniky. Foto: archiv města Vsetín

Soudy se žalobami Romů zabývaly spoustu let, přičemž Nejvyšší soud v uplynulých týdnech rodinám přiřkl odškodné v souhrnné výši 1,825 milionu korun. „Město tak potrestal za dobrodiní, které jsme rodinám neplatičů poskytli. Kdybychom tenkrát uposlechli prvotního rozhodnutí soudu a neplatiče z pavlačového domu vystěhovali bez náhrady na ulici, nemuselo by město nyní ze svých prostředků, respektive z daní vsetínských občanů, platit odškodnění. Celé je to z mého pohledu naprosto absurdní,“ uvedl starosta Čunek, který se současně pozastavil nad tím, že nejvíce na celé kauze vydělá advokátní zástupkyně romských rodin. Zastupováním v této věci si dle odhadů přijde na zhruba 4,5 milionu korun, jež také zaplatí daňoví poplatníci.

Starosta Čunek závěrem poznamenal, že město se s verdiktem Nejvyššího soudu nehodlá smířit a bude se proti němu bránit u Ústavního soudu.  „Věříme, že se Ústavní soud s překvapivým verdiktem Nejvyššího soudu neztotožní, jelikož se jedná o nebezpečný precedens – v budoucnu podobným rodinám již nikdo nepomůže. Výrok Nejvyššího soudu není jen o penězích, ale hlavně o tom, že milosrdenství v naší zemi nemá místo. Ve svém důsledku Nejvyšší soud shledal, že přestěhování Romů mimo město bylo pro ně horším řešením, než kdyby skončili na ulici. Nepochopitelným a silným tvrzením v rozsudku je také to, že příslušníci romského etnika ´žijí přítomností´ a neřeší budoucnost, k přijímání závazků mohou přistupovat neuváženě, což vyznívá, jako by toto etnikum bylo nesvéprávné,“ uzavřel starosta Vsetína.

-tz-