Bystřička vítala malé občánky
Do učebny Mateřské školy Jeřabinka Bystřička začali před třetí hodinou odpolední přicházet mamičky a tatíčkové nekonečně pyšní na největší poklad společného početí. Jestli lze vycítit v určitém místě silný náboj lidské lásky, tak to bylo právě v daný čas ve školce Jeřabinka.
K vítání letos dorazilo sedm malých občánků, kteří v podstatě každým mrknutím očí teprve poznávali své okolí. Ale co poznali okamžitě s prvním nadechnutím na tomto světě, byly hlasy těch nejbližších, které slýchávali již v prenatálním stádiu svého očekávaného příchodu. I nemluvňata vycítila slavnostní atmosféru, což dávala najevo zvuky svého kmene, které dospělým mohly připadat jako příprava na pláč. Rodiče je začali různými příjemnými způsoby uklidňovat, což si tito malí špuntíci velmi dobře a rychle zapamatovali a vždycky, když se jim zachce rozmazlování, budou to hlasitě dávat najevo. A všichni milující kolem jim na to skočí. Kdo touží zhlédnout slavnostní a krásné chvíle vítání občánků v Bystřičce, nechť si otevře fotogalerii, která je součástí tohoto článku.
Malé občánky, jejich maminky a tatínky, sourozence, babičky a dědečky i další příbuzenstvo přivítala na půdě školky sama její ředitelka Hana Koňaříková. Zdůraznila významnost slavnostního okamžiku a rovněž i přesvědčení, že se s mnohými dnešními novorozenci za dva tři roky setká právě na půdě školky Jeřabinka. Po krátkém, ale milém přivítání Hana Koňaříková pozvala na improvizovaný parket dívky prvních až třetích tříd ZŠ Bystřička z kroužku lidových tanců pod vedením Martiny Kovářové, pastorační pracovnice ČCE Růžďka.
Takže po líbivé fialovo-bílé barevné kombinaci ředitelky rozzářily oči všech nádherné kroje naší valašské domoviny. Není většího daru pro malé človíčky z Valašska, než probouzení lásky k rodnému kraji tím nejvzácnějším – dědictvím předků. Žačky předvedly všem přítomným valašské tance, říkanky a písně, které ještě více umocnily slavnostní okamžiky. Však si za to vysloužily potlesk na otevřené scéně.
Před oslavence a jejich doprovod předstoupil starosta obce, zastupitel a radní Zlínského kraje Zbyněk Fojtíček, který si osobně prošel tento slavnostní okamžik i jako dědeček v loňském roce. Z pohledu kapitána stojícího u kormidla obce jsou okamžiky vítání nových občánků stejně důležité jako pro každou rodinu pokračování rodu. Vždyť obec je vlastně rodina pro ty, kteří dostali důvěru co nejlépe se starat o svěřené osudy spoluobčanů. Proto i proslov starosty Fojtíčka cílil tímto směrem. Coby sudička ze světa lidí popřál maličkým, aby se pro ně rodná obec Bystřička stala kolébkou, do které se vždy budou rádi a s láskou vracet i poté, co je osud možná zavane do všech koutů světa stejně, jako do náruče maminky a ochranného objetí tatínka.
To, že obec Bystřička patří mezi menší obce, nemusí být pro život a rozvoj osobnosti malých občánků žádnou brzdou. Vždyť i Bystřička se může chlubit například dlouholetým přeborníkem v šachu, má mistra světa na divoké vodě nebo akademického sochaře… Dokonce i rodící se tenisová hvězda vyrůstala u přehrady Bystřička. I když katastrálně na lhotské straně, přesto nezapomíná ani na Bystřičku, kde řadu let bydlela její maminka. Z těch historicky starších můžeme vzpomenout třeba slavného valašského klarinetistu. Takže vzhůru do světa, mezi úspěšné, můžou dnešní noví občánci vyrazit i z Bystřičky.
Nastal vrcholný okamžik vítání občánků, kdy starosta obce začal zvát rodiny novorozeňátek, aby se podepsali do pamětní knihy. Maminky byly symbolicky podarovány velkou rudou růží, tatínkové gratulací a ti nejmenší praktickými hezkými dárečky. Pro ty, kteří chtěli, následovalo fotografování u kolébky s potomkem a případnými sourozenci. Navíc se ještě všichni rodiče i se svými oslavenci zvěčnili na společné fotografii a při malém občerstvení mohli podebatovat se starostou obce nebo s místostarostkou Květoslavou Novákovou, pracovnicemi obce Marií Řezníčkovou a Dagmar Kopeckou, které se staraly o hladký průběh slavnostního odpoledne, a samozřejmě i s ředitelkou školky Hanou Koňaříkovou.
text a foto: Radomír Dolanský