Vodění barana neboli hodové oslavy v Janové
Letošní vodění barana pořadatelsky zajišťovali hasiči místního dobrovolného sboru. Po zkušenostech z let předchozích se zaťatými barany si na hody již raději půjčují ovečky. Jsou přece jen klidnější. Ta letošní byla navíc krásně zbarvená a tichá. Ani jednou nezabékala.
Předstartovní horečka vrcholila samozřejmě v hasičské zbrojnici, která se změnila na zkrášlovací salón, kde se měnili lidé v různá zvířata, ať už z naší fauny nebo ze světa fantasy. Rumové víly asi nebyly z dětských pohádek, ale děti je během dne obdivovaly kvůli výzoru nikoliv pro jejich zaměření a oblibu vanilkou vonících tekutin. Počasí slibovalo všem maškarám úžasnou saunovací lázeň, protože slunce pralo od samotného rána, i když povívající vítr klamal tělem.
Před devátou dorazila velmi důležitá složka hodových oslav – dechová kapela Hověžanka. Pro muzikanty byl tento víkend duatlonem ve valašském nekonečném a přesto příjemném boji s pohostinností dobrých lidí. Duatlonem proto, že v sobotu odpoledne hráli občanům Ústí u Vsetína a v neděli celý den v Janové. Kdo chce zhlédnout, jak vodění barana probíhalo v Janové, nechť nahlédne do přebohaté fotogalerie, která je součástí tohoto článku.
V devět hodin dopoledne Hověžanka zahrála první kousek letošní hodové oslavy a chasa mohla vyrazit na nejnáročnější akci roku. Je velmi těžké brzdit pohostinnost hospodářů, kteří nalévají hodové pohárky valašského kouzelného nápoje jako poděkování za zastávku u jejich domu a vytančení domácích. Nekonečnou sérii štamprlek a jejich účinky napravují hospodyňky, tu řízečky, tu chlebíčky, jednohubkami, výtečnými minibramboráčky, frgály, koláčky, zákusky a dalšími pochoutkami. Někteří vycházejí před domy s obloženými tácy, jiní jen vyjdou pozdravit a přispět chase do bubínku. Často vítají průvod již třígenerační rodiny, jindy se dveře neotevřou. Každý se může rozhodnout, jestli bude slavit s maškarami, sám nebo vůbec.
Do oběda stihne průvod objet část obce na levém břehu Bečvy a jednu ulici na pravém. Na odpoledne, po obědě, zbývá centrum obce a Hořansko. Jsou léta, kdy náročnost akce některé maškary unaví natolik, že v pozdním odpoledni přicházejí pouhé stíny ranních akčně naladěných tanečníků. Někteří nedojdou vůbec. Ale s tím se prostě při vodění barana počítá. Poctivý trénink hasičů však zajistil, že celá chasa dorazila až do cíle před místní kavárnu v kompletním počtu kolem sedmé večer. Tedy deset i s baranem/ovečkou. V Janové přibyl do historie další rok, kdy si místní uchovali dlouholetou tradici a oslavili hody, jak se patří.
text a foto: Radomír Dolanský