V Bystřičce přivítali dvanáct nových občánků

Letošní vítání občánků v Mateřské škole Bystřička – Jeřabinka vítal, vyvedený z papíru na stěně, i Malý princ, hrdina nejkrásnější pohádky na světě pro děti i dospělé. Jako by jeho stvořitel a autor Antoine de Exupéry napsal právě pro tuto slavnostní příležitost i svůj citát: „Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“

Ano, očima jsme viděli rodiče, objímající svoje malé ratolesti, ale jen srdcem jsme mohli pocítit, kolik rodičovské lásky se koncentrovalo v učebně školky. Mohli jsme být svědky vítání největšího bohatství mladých rodin, ale i obce Bystřička. A bude záležet na snahách maminek a tatínků, stejně jako obce, co vložíme těmto capartům do vínku a v jaké osobnosti vyrostou. Takže to, co vypadá navenek jako hezký zvyk měst a obcí v naší republice, je vlastně veledůležitým příslibem rodiny a obce pro budoucnost, aby se společně snažili z nových životů vykřesat zářící démanty. Kdo by si to nepřál? A přesto se jedná o nejtěžší úkol lidstva. Právě proto bychom si měli do svých myslí a srdcí navždy vytesat ony dvě vzácné věty Antoine de Saint Exupéryho. Jak celé vítání probíhalo, můžete vidět ve fotogalerii, která je součástí tohoto článku.

Vítání občánků v Bystřičce. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE

Letos Bystřička vítala celkem 12 nových občánků, což je pro obec této velikosti v podstatě ustálený průměr. Všechny, většinou ještě batolata, tedy ohromě zkušeně se plazící lidské osůbky, které jednu chvíli naráží čelem do sedačky, aby, jen co se maminka otočí, strhávali záclonu, přivítala i s jejich rodiči a tu a tam i prarodiči a dalšími rodinnými příslušníky ředitelka školky Hana Koňaříková, která již brzy bude řadu z dětí počítat mezi své svěřence v krásné Mateřské škole Jeřabinka. Rovněž přivítala Martinu Kovářovou a soubor valašských tanců při ZŠ Růžďka, který paní Kovářová vede, aby prosvětlil slavnostní odpoledne těmi nejkrásnějšími kroji na světě – valašskými.

Že je Martina Kovářová pro své svěřenkyně asi ta nejsprávnější volba, můžete vidět na fotografiích v jejích očích, kdy je právě ona jednoznačně tím nejšťastnějším člověkem v celé Bystřičce, když vidí „své“ děti vystupovat. Dívky předvedly malým divákům krásné tanečky, říkanky a zpěvy, které rodiče odměnili opravdu vřelým potleskem, jenž valašské tanečnice a jejich vedoucí vyprovázel i během celého odchodu do zákulisí. Růžďka má být na co pyšná.

Vítání občánků v Bystřičce. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE

Po vystoupení valašského tanečního souboru promluvil k mladým rodinám a novým občánkům starosta obce Zbyněk Fojtíček. Byla to slova, která pohladila po duši, ale i závazek jak pro rodiče, tak pro obec. Protože obec by měla být pro starosty jako vlastní rodina. A vždy bude záležet na jejich starostlivosti, samozřejmě s pomocníky zastupiteli, jestli se budou rozšiřovat řady lidí, kteří zde projeví přání žít. To, co si v obci přejí její zastupitelé, aby jednou, až se malí občánci rozletí do světa za úspěchem, i jako mistři světa nebo vědci s mezinárodním renomé, ale i kterýkoliv občan Bystřičky dovedl hrdě a nahlas říci: „Já su z Bystřičky na Valašsku.“ Teprve pak si můžou říci, že odvedli kus dobré práce.

Vítání občánků v Bystřičce. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE

Ale to už se schylovalo k oné nejslavnostnější chvíli, zápisu rodičů do pamětní knihy a fotografování v kolébce s rodiči, jako sudičkami kolem. Dagmar Kopecká, stojíc vedle fotografa, dovedla řadu dětí k tak roztomilému smíchu, což fotografii doslova rozzářilo. Co dělala paní Dagmar za opičky, kamery nezaznamenaly. Starosta za obec předal rovněž poukaz na 1.000 Kč pro prvního občánka narozeného v obci Bystřička v roce 2022. Dar byl přijat občánkem velmi pozitivně, protože se jednalo o jedno z chechtajících se dětí. Jako téměř neviditelná a přesto nenahraditelná zajišťovala technicky hladký průběh Dagmar Kopecká, zaměstnankyně obce, takže veškeré změny programu klapaly jako na drátku. A to ještě stačila pořizovat videozáznam. Maminky dostaly jako výraz úcty k jejich mateřství velkou rudou růži a tatíkové převzali za svoje maličké tašku s dárečky. Pro starostu obce Zbyňka Fojtíčka bylo vítání občánků slavnostní i v osobní rovině, protože se stal dědečkem a vítal, mezi jinými, i svoje vlastní vnouče. Při fotografování v kolébce se ani jedno z dětí se při ukládání neleklo, že musí jít spát bez Večerníčku, a tak se žádný pláč nekonal. Hezké chvíle a veliký závazek pro všechny.

Radomír Dolanský