Študlovský jantar – perla moravských Karpat. Uvnitř se našel pravěký hmyz

Jantar je minerál většinou zlatavě žlutých barev, který před 40-50 milióny lety vznikl z pryskyřice pradávných stromů. První zmínky o sběru jantaru pocházejí z doby kamenné z oblasti Baltského moře, kde je také největší světové naleziště. Nejstarší, člověkem zpracovaný kus pochází z této oblasti z období před 30 tisíci lety a byl nalezen v Hannoveru. Odedávna byl komerčně využíván pro výrobu obkladových destiček, nádobí a hlavně šperků. V antice byly jantaru přisuzovány mystické a magické vlastnosti, v mnohých kulturách byl používaný jako talisman nebo léčebný prostředek.

Možná o tom slyšíte poprvé, ale jedním z pokladů ukrytých v podzemí moravských Karpat na území Zlínského kraje je i jantar ze Študlova, kterému je na hradě Malenovice věnovaná výstava Jantar ze Študlova (2. 4. – 30. 10. 2022). Takzvaný študlovit nalézaný na okraji této malebné valašské vesnice, je podle geologů unikátní v mnoha směrech. Vznikal v závěru třetihor, kdy se tvořily moravské Karpaty. „Tehdy vrásněné Karpaty měly podobu strmých velehor, které však podléhaly rychlému zvětrávání a ukládaly své zvětralé útvary na úbočí a do údolí. Přicházející mořská záplava přinášela do kaňonů pod velehorami kromě písků a štěrků i pozůstatky flóry i z velmi vzdálených lokalit. Střídala se zde období rychlého přínosu materiálu s obdobími relativního klidu, kdy se ukládaly jemné písky a kaly později tvořící jíly. Právě na konci tohoto klidového období vznikaly i tenké vrstvičky černého uhlí s vzácným výskytem jantaru,“ popsala pro server regionvalassko.cz Andrea Dovicová z přirodovědného oddělení Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Študlovit. Foto: MJVM

Přestože je poměrně dobře známo chemické složení jantaru, tak se ho dodnes nepodařilo umělě vyrobit. Třeme-li jantar vlněnou látkou, vzniká záporný náboj statické elektřiny. Tuto vlastnost jantaru popsal již v 6. století př. n. l. Thales z Milétu. Odtud pochází název elektřina, protože řecký název pro jantar je elektron.

V jantaru ze Študlova byl nalezen pravěký hmyz

Díky vědeckému výzkumu bylo ověřeno, že študlovit pochází z pryskyřic jehličnanů údajně pamodřínů. „Nádherná je jeho široká škála barev od žlutohnědé, hnědé, oranžové, červené až po černou. Velmi vzácně zde byly nalezeny inkluze drobnějšího hmyzu milimetrových velikostí. Prof. RNDr. Jakub Prokop z Univerzity Karlovy zde popsal a pojmenoval nové druhy vosiček a pamuchniček. Jantar ze Študlova je velmi podobný jantaru baltskému a právem si zaslouží označení perla moravských Karpat,“ uvedla Andrea Dovicová, která naleziště ve Študlově osobně navštívila a dodává: „Jantary vystavené na hradě Malenovice jsou opravdu velkou vzácností, poněvadž stávající situace na lokalitě téměř vylučuje možnost nálezu.“

Vyšla brožura s názvem Jantar ze Študlova

Většina jantarů prezentovaných na výstavě v Malenovicích má svůj příběh a proto se nabízelo vše sepsat do brožury, která je k zakoupení na pokladně hradu Malenovice nebo na recepci 14/15 Baťova institutu.

Výstava v hradu Malenovice s přednáškou o študlovitu

Výjimečné jantary jsou od 2. 4. do 30. 10. 2022 vystaveny v komnatách hradu Malenovice. Unikátní ukázky študlovitu doplní archeologické nálezy jantarových šperků. V rámci prohlídkové trasy hradu tak návštěvníci objeví trochu jinou jantarovou komnatu. Jako doprovodný program výstavy se 19. května od 17:00 uskuteční přednáška pana Jaroslava Bednaříka na téma jantar ze Študlova. Člověk, který na lokalitě strávil spoustu času a podle kterého byl dokonce pojmenován v jantaru nově objevený hmyzí druh, bude mít účastníkům přednášky zajisté o čem vyprávět.

Jantar ze Študlova. Foto: MJVM

-red-