Skladované dřevo se může z Vlárského průsmyku odvézt jen výjimečně

Bukové lesy ve Vlárském průsmyku v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty jsou domovem kriticky ohroženého a evropsky významného tesaříka alpského. Pravidla hospodaření v této evropsky významné lokalitě stanoví, že vytěžené dřevo je potřeba neprodleně odvézt z lesa.  Pokud by zůstalo na skládkách i v době, kdy jsou dospělí brouci aktivní, samice by kladly vajíčka přednostně právě sem. A právě to se letos podle Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) ve Vlárském průsmyku stalo, jak ukázal v létě terénní průzkum. Odvozem dřeva by podle nich byla zdejší populace tesaříka alpského oslabována a poškozována.  Předběžným opatřením byl proto v červenci odvoz dřeva ze všech skládek v oblasti zakázán, koncem roku 2021 AOPK ČR vydala rozhodnutí, kterým je přesně definováno, jaká dřevní hmota a v jakém množství musí být ve Vlárském průsmyku ponechána, a to až do stádia úplného rozpadu.

„Larvy tesaříka alpského se vyvíjejí několik let, čímž dochází ke kontinuálnímu překryvu jednotlivých generací. V pokročilejším stadiu rozkladu pak začínají dřevní hmotu osidlovat další vzácné druhy živočichů. Část skládek však bude muset být vyklizena, aby nedošlo k zablokování běžného hospodaření v porostech Vlárského průsmyku. Tato dřevní hmota bude po konzultaci s pracovníky Správy CHKO Bílé Karpaty uložena na vhodné náhradní lokalitě. Tím bude zajištěna maximální ochrana všech stávajících vývojových stádií tesaříka alpského, a zároveň dojde k vytvoření vhodných podmínek pro vývoj budoucích generací,“ vysvětluje Tomáš Vondrejc z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Těžit a odvážet dřevo lze z Vlárského průsmyku jen několik měsíců v roce

Tesařík alpský je v podmínkách ČR vázán především na buk, ale v nížinné populaci vyskytující se v lužních lesích na jižní Moravě je potvrzen i z celé řady dalších listnatých dřevin. Potřebuje listnaté porosty s dostatkem mrtvého dřeva, o které je kvůli intenzivní lesnické činnosti a změnám v druhové skladbě našich lesů nouze. Nyní se vyskytuje pouze v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, CHKO Bílé Karpaty, EVL Chřiby a v lužních lesích jižní Moravy (Soutok, Tvrdonicko).

„Těžit a odvážet dřevo lze z Vlárského průsmyku bez problémů několik měsíců v roce. Věříme, že v budoucích letech bude dřevo po zimní těžbě odvezeno v souladu s nastavenými pravidly včas a AOPK ČR nebude muset opakovaně přistoupit k podobnému opatření jako letos,“ uzavírá Tomáš Vondrejc.

Zachráníme brouka za každou cenu a lidé nás nezajímají

Problematiku ohledně Tesaříka alpského a jeho vlivu na obyvatele Vlárského průsmyku a firem zde působících se řeší již delší dobu. V létě minulého roku nám do redakce přisel text, který s nadsázkou popisuje situaci a náladu některých místních obyvatel. Je umístěný v sekci BLOGY, KOMENTÁŘE připojujeme i sem:

V posledních dnech můžete při toulkách po lesích v okolí Vlárského průsmyku narazit na skupinky zvláštních lidí, kteří se nekochají okolní přírodou, leč zkoumají hmyz. Je to úderná jednotka z Entomologického ústavu Biologického centra akademie věd ČR. Jejich cílem se nestalo nic menšího než záchrana Tesaříka alpského žijícího ve zdejších lesích a to za každou cenu bez ohledu na oběti. Tesařík je bezesporu krásný a vzácný brouk, za jehož výskyt zde můžeme být rádi, ovšem s výskytem entomologů, které jeho přítomnost přitahuje, je to horší. Tito totiž přišli s návrhem, aby se pokácené dřevo které se v současnosti v lesích nachází nevyváželo a zůstalo zde, jelikož do něj tesařící nakladli vajíčka. Týká se jak velkých klád určených pro dřevozpracující průmysl, tak metrového dřeva, které si lidi nachystali na topení. Ochrana přírody potažmo vzácných druhů je jistě bohulibá činnost, ovšem měla by se dělat s rozmyslem a ne ve stylu zachráníme brouka za každou cenu a lidé nás nezajímají. Slovutní entomologové by si měli uvědomit, že zdejší lesy jsou hospodářské a člověk je po staletí využívá, navzdory tomu se zde tesařík stále vyskytuje. Jejich predikce o tom že pokud nezasáhnou tak zde tesařík vymizí, jsou akorát věštěním z křišťálové koule a dokazováním si vlastní důležitosti. Svým bezohledným postupem silně dráždí místní firmy a obyvatele, a tak se klidně může stát, že na místo vzácného brouka chytnou akorát pár facek – po zásluze. Když se s nimi setkáte v lese mějte na paměti, že se jedná o zvláštní druh agresivní šelmy – „Čecháčka Rozpínavého,“ který si myslí, že může rozhodovat dokonce už i o tom, jestli v zimě zmrznete, nebo si zatopíte svým vlastním dřevem. Proto vyzýváme všechny místní obyvatele vyznávající západní hodnoty k zastavení řádění těchto islamistů!

Vyvěšením tohoto příspěvku chceme hlavně upozornit na nebezpečný trend ve společnosti, kdy jakýkoli brouk, křeček, hmyz či plaz je schopen zastavit stavbu dálnic, domů, a dokonce už i odvézt si vlastní dřevo. Máme za to, že ohroženým druhem už se stal člověk sám, respektive jakýkoli rozvoj, pokud se to znelíbí kdejakému fundamentalistovi a zbraň už si vždycky najde!

Autor: Sidon

Nejedná se o záchranu brouka za každou cenu, ale dodržování pravidel, reaguje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

„Nejedná se o záchranu brouka za každou cenu, ale dodržování pravidel, která umožní lesnické hospodaření i život vzácných druhů. Zákaz odvozu dřevní hmoty byl pouze dočasný a po vyhodnocení konkrétní  skládky dřeva ji bylo možno v případě, že nesplňovala parametry pro vývoj tesaříka alpského, odvézt. To je i případ všech soukromých vlastníků, kteří měli v oblasti Vlárského průsmyku připraveno nařezané dřevo, zpravidla v metrových délkách, mnohdy již naštípané.  Dopad na soukromé vlastníky je tak nulový. To ovšem neznamená, že by bylo v budoucnu možné takovouto hmotu v oblasti Vlárského průsmyku skládkovat v době výskytu dospělých brouků, vyplývá to z ochranných podmínek této evropsky významné lokality,“ reaguje Karolína Šůlová, z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Každý takový případ bude podle Karolíny Šůlové Agentura i nadále individuálně posuzovat a přistoupí k adekvátnímu opatření. „Cílem druhové ochrany není blokovat jakoukoliv výstavbu, či hospodářskou a jinou lidskou aktivitu. Hledá taková řešení, která budou ohleduplná k životnímu prostředí,“ dodala Karolína Šůlová.

-tz-red-