Dobro zdaleka ještě neřeklo své poslední slovo. Důkaz je tady

Řada občanů valašské obce Janová již věnovala finanční prostředky přes různé nadace, diakonie, charity apod. Přesto se po výzvě obce a SDH Janová pro pomoc jižní Moravě sešlo ve sbírkové pokladně dalších 122 872 Kč.

V hasičské zbrojnici rovněž přijímali nářadí, lopaty, lopatky, smetáky a vše, co potřebovali v zasažených obcích. Organizátoři byli v pravidelném spojení s centrálním koordinátorem v Hodoníně, takže mohli na požadavky reagovat pružně a hlásit občanům, co je právě zapotřebí. Zastupitelstvo obce Janová odhlasovalo příspěvek pro postižené obce na jižní Moravě ve výši 30 000 Kč. SDH Janová daroval 10 000 Kč a přidali se i janovští turisté s darem 1 600 Kč. Částkou 6 500 Kč přispěla i místní restaurace. Zbylou částku do 74 772 Kč darovali jednotliví občané během pouhých dvou dnů.

Do Mikulčic přijeli na pomoc i dobrovolní hasiči z Janové

Za darované finanční prostředky se nakoupil požadovaný materiál u jednoho papírenského velkoobchodu a dvou firem se stavebninami ze Vsetína. Tyto firmy poskytly materiál s citelnými slevami, což umožnilo nákup většího objemu zboží v celkové hodnotě cca 176 000 Kč. Jak se později ukázalo na místě, největším pokladem byly hydroizolační fólie, které mnohem kvalitněji, nežli dočasné plachty, zabrání zatékání střechou.

Ve středu ráno rozhodl koordinátor, že pomoc od občanů Janové nejvíce potřebují v obci Mikulčice. U článku naleznete odkaz na fotoreportáž, která začíná dary občanů, pokračuje lidským mraveništěm v centru pomoci v Mikulčicích a vrcholí dokumentem o hrůzách a obrovském neštěstí místních obyvatel. Někdo snad namítne, že bylo nevhodné fotografovat cizí neštěstí. Avšak sami místní občané toto podporovali, protože jim bylo jasné, že pokud co nejvíce lidí neuvidí veškerou zkázu a zmar, snaha pomoci brzy ochabne. A jižní Morava bude potřebovat pomoc i za měsíc, za dva, za tři. Například manželé Cibovi, již pokročilejšího důchodového věku, neplakali nad zničenou střechou, ale nezastavili slzy dojetí, když prosili, abychom všem, kteří pomáhají, moc a moc poděkovali, že na ně a na jejich spoluobčany myslí.

Centrum pomoci v Mikulčicích. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE

Téměř naproti domu těchto zdrcených seniorů bylo slyšet klepkání do plechu. Zde tvořil nové rýny řemeslník pro jižní Moravu z nejvzácnějších, klempíř z brněnské firmy. Tady občané velmi brzy pocítí, že máme v republice tisíce vysokoškoláků s víceméně nepotřebným zaměřením, jako třeba andragogika, sociální vědy, politologie, management na každém rohu, ale brzy nám nikdo nevymění těsnění ve vodovodním kohoutku. Kdo bude tvořit krovy, vodovodní řady, plynové přípojky, kdo bude stavět domy, kde najdeme pokrývače? Koho asi ty tisíce manažerů budou řídit? Tolik absolventů se stále záhadnějšími tituly, a ani jeden si nedovede vypočítat základní matematický vzorec – když nebudou mistři řemesel, nebudou peníze pro zbytečné úředníky.

Stačilo přejít pár kroků – hřbitov na ulici Moravská. Když si jej naleznete na mapy.cz, stromy tvoří z ptačí perspektivy kříž. Ve fotogalerii zjistíte, že ze stromů zůstalo jen několik pahýlů, 90% náhrobků povalených, brána a zdivo zničené, jen osamělý kříž s Kristem se zlomenou rukou připomíná pietu místa.

Mikulčice po řádění tornáda. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE

Místní ženy obsluhují v kulturním domě stovky a stovky strávníků – pomocníků. Policisté radí, jsou maximálně vstřícní. Pomoci radou a vysvětlením neváhají místní, úžasní jsou hasiči, kterých jsou zde stovky ze všech koutů naší země. Dobrovolní i profesionální. V prachu, slzách, ale již i s úsměvy se drtivá většina přítomných snaží vytvořit desítkám rodin nový domov. V prostředí, které nám připomíná spíše vybombardovaná města v Sýrii, ožívá naděje v dobro a pomoc bližním, a to díky všem, kteří pomáhají jakýmkoliv způsobem. Přes všechno zlo současného světa, je jižní Morava důkazem, že dobro zdaleka ještě neřeklo své poslední slovo.

Radomír Dolanský