Děkujeme, že jste sledovali naše živé vysílání. Záznam přenosu bude dostupný jen několik hodin po skončení vysílání, poté bude smazán. Dívat se můžete i na vašem chytrém televizoru. Program majálesu pokračuje až do pozdních večerních hodin, skončil jen náš živý přenos  :-)   https://youtu.be/pGBPkkk4ddg  

Na území Zlínského kraje žije k dnešnímu datu 31 mužů a žen, kteří se v letech 1938 -1945 aktivně jako velmi mladí účastnili odboje proti fašismu a nacistické okupaci. Dnes je těmto lidem průměrně devadesát pět let.   Na setkání ve čtvrtek 30. května jich přišlo okolo patnácti, někteří v doprovodu rodinných příslušníků, a se zájmem si prohlédli Baťův mrakodrap včetně legendárního Baťova výtahu. Nejstarší účastník setkání – major Jan Prokop ze Zlína – právě v tomto týdnu oslavil 96. narozeniny. Bojoval ve Slovenském národním povstání, po němž ho Němci zajali a odvlekli do koncentračního tábora. „Měl jsem štěstí, že jsem se dostal do koncentráku v Čechách, denně jsme z lágru pěšky docházeli do uhelných dolů – tak to bylo až do osvobození. Potom jsem se musel léčit, nebyl jsem schopný normálního pohybu jako zdravý člověk. Lágr nám způsoboval moc těžkostí,“ zavzpomínal pan Prokop v krátkém rozhovoru. „Mám velkou radost z těchto společných akcí, protože i když mám už tolik roků, raduji se z toho, že žiju, že poznám své kamarády a poznám svět. Pořád ještě pro republiku můžeme něco udělat,“ dodává válečný veterán.   Hejtman Jiří Čunek přítomným účastníkům odboje řekl, že nesou prapor osobní informace, která má nenahraditelný význam: „Mám radost, že existujete a fungujete jako ti, kdo jsou symbolem toho, co se stalo a na co se stále více zapomíná: že tady byla válka. Dnes je ve společnosti taková nemoc, kdy si všichni myslí, že mír je zadarmo, že ho za nás někdo vybojuje a že se nemusíme vůbec o nic snažit. A právě to je nejlepší předpoklad k tomu, aby se něco stalo, protože na nebezpečí nebudeme připraveni. A navíc mnozí lidé – nejen ti úplně mladí – berou hrůzy války jako každý jiný film, který je vymyšlený, a buď nevěří tomu, že to tak opravdu bylo, nebo se jich to nedotýká. Já jsem zažil vyprávění o válce od mého táty a od dědečka a bral jsem to mnohem vážněji, než když se dívám na film. A právě vy toto předávání osobních informací zajišťujete.“ [caption id="attachment_45467" align="alignnone" width="700"] Putovní výstava „Domácí odboj na Moravě“. Foto: Jiří Balát[/caption] Akci organizačně připravil Karel Vaculík, oblastní koordinátor Projektu péče o válečné veterány ve Zlínském kraji, který podotkl: „Kromě válečných veteránů – přímých účastníků odboje v průběhu druhé světové války a jejich nejbližších rodinných příslušníků byli na setkání pozváni i nejbližší pozůstalí po zemřelých válečných veteránech, kteří o ně na sklonku života obětavě pečovali. Bohužel účast je velmi ovlivněna vysokým věkem a zhoršujícím se zdravotním stavem těchto lidí,“ řekl Karel Vaculík a poděkoval všem, kdo se obětavě starají o své rodiče, případně prarodiče.   V 16. etáži zlínské 21. budovy, v níž sídlí Zlínský kraj, v chodbě u Kavárny 21 byla také nainstalována putovní výstava „Domácí odboj na Moravě“, která veřejnost seznamuje s historií národního boje za svobodu v letech 1938-1945, kdy v regionu operovalo velké množství odbojových skupin. Nejvíc aktivit se odehrávalo na území měst: Zlín, Kroměříž, Vsetín, Uherské Hradiště, Valašské Meziříčí, Otrokovice, Rožnov pod Radhoštěm, Uherský Brod, Bystřice pod Hostýnem, Staré Město, Vizovice, Bojkovice, Slavičín, Luhačovice, Buchlovice, Kunovice, Napajedla, Velké Karlovice, Zašová.   Setkání uspořádala Československá obec legionářská ve spolupráci se Zlínským krajem v rámci projektu Péče o válečné veterány podpořeného Ministerstvem obrany České republiky.   Foto: Jiří Balát [post_gallery]   Helena Mráčková

Noc kostelů proběhla v kostele svatého Václava poprvé. Program byl plánován dlouho dopředu a zapojila se spousta dobrovolníků.   Vedení místní základní školy bylo osloveno s myšlenkou zpracovat jakýmkoliv způsobem patrona kostela, sv. Václava. Této výzvy se ujali nejenom učitelé výtvarné výchovy. Vznikly kresby, malby a dokonce i komiksy o životě tohoto významného světce. Perličkou na dortu byla báseň, kterou složila žákyně pátého ročníku Natálka Ščotková. Obrazy jsou vystaveny v zasedací místnosti betlému v Horní Lidči.   Slavnostní vernisáží výstavy „Svatý Václav očima dětí“ začala Noc kostelů. Mezitím měli návštěvníci možnost vyhlídky z věže před kostelem a prohlídky zvonů.   Vlastní program zahájili žáci sedmé třídy inscenací „Legenda o svatém Václavovi“ krátce před osmou hodinou večerní. Realizace posledních hodin života svatého Václava byla v jejich podání velmi působivá a sklidila obrovský potlesk.   Následovalo vyprávění o životě o působení rodáka z Horní Lidče, Mons. Jana Machače. Zavzpomínat na jeho příkladný život přijeli dlouholetý přítel pan Václav Brož a poslední z jeho odchovanců páter Ondřej Salvet z Prahy. Desítky návštěvníků se zaujetím poslouchaly příběh skromného a vzácného Valacha, který, ač většinu života strávil v Čechách, na své rodiště nikdy nezapomněl.   Koncert duchovní hudby v podání mužského a ženského sboru farnosti se nesl již zšeřelým kostelem. Po něm měli všichni přítomní možnost se občerstvit, popovídat si a prohlédnout výstavu v zasedací místnosti betlému. Akce byla zakončena chválami a adorací před svatostánkem krátce před půlnocí.   Noc kostelů je celorepublikovou akcí, která letos proběhla již po jedenácté. Jejím smyslem je přiblížit křesťanství široké veřejnosti prostřednictvím prohlídek, workshopů, koncertů a jiných zajímavých aktivit.   Noc kostelů v Horní Lidči, foto: obec Horní Lideč [envira-gallery id="45334"]   -lm-

59. ročník Zlín Film Festivalu v těchto dnech sice běží v krajském městě, ale aspoň na chvilku přinese festivalovou příchuť i do Valašských Klobouk. Školní třídy do kina Svět zavítají ve čtvrtek 30. května, kdy pro ně budou připraveny dvě projekce zahraničních snímků. V příštím týdnu pak kinosál zaplní děti z mateřské školy, které si přijdou užít pásmo krátkých animovaných filmů.   „Kino Svět Valašské Klobouky je partnerským kinem Zlín Film Festivalu už druhým rokem. Zdejšímu dětskému publiku letos zprostředkuje animovaný dánský film Vitello a hraný belgicko-nizozemský film Binti. A aby se malí diváci skutečně cítili jako na opravdovém festivale, bude jim filmy přímo v sále simultánně překládat do češtiny profesionální tlumočník,“ popsal Jaroslav Baloušek, ředitel Kulturního a vzdělávacího střediska Valašské Klobouky.   -tz-

Program byl velmi pestrý. Děti mohly využít různých atrakcí v podobě skákacího hradu, aktivního centra, živého stolního fotbalu a spousty dalších.   Akce se konala 24. 5. 2019, společnost TVD-Technická výroba a.s. pořádala pro své zaměstnance a rodinné příslušníky již 4. ročník dětského dne. Tento rok je ve znamení 30 let výročí společnosti od jejího založení, což bylo také na dětském dnu znát. Dětského dne se zúčastnilo asi 1000 lidí.   Ve spolupráci s DDM Slavičín byla pro ty kreativnější připravena dílnička, kde si mohly něco namalovat na tašku anebo vytvořit pískový obrázek. Samozřejmě nechybělo ani malování na obličej a jízda na koních. Tradičně na dětském dnu byl kouzelník s programem MAXPARÁDA a s cukrovou vatou.     Poté děti roztančili šoumeni ze skupiny MaximTurbolenc. Mnohé zaujala velmi zajímavá komentovaná ukázka výcviku psů, kterou si připravil kynologický klub Vysoké Pole. Překvapením pro děti i dospělé byl ukotvený balon, kdy si mohli naši zaměstnanci s dětmi vyzkoušet, jaké je to létat v balonu.   Závěrem dětského dne dospělé účastníky roztančila skvělá valašská skupina Fleret s vynikající Zuzanou Šulákovou. A v neposlední řadě bychom neměli zapomenout, že celým programem hudebně provázel a moderoval nezapomenutelný DJ Zdenda.   [envira-gallery id="45352"]   -pr článek-

V úterý 28. května před půl sedmou večerní vyjeli profesionální hasiči ze stanice Vsetín a dobrovolné jednotky z Halenkova, Hovězí a Valašské Polanky k požáru dílny v obci Hovězí.   „K likvidaci požáru použili hasiči dva proudy vody a během pár minut měli požár pod kontrolou. Při požáru byl popálen majitel dílny, který skončil v péči záchranářů. Nakonec pro zraněného přiletěl vrtulník letecké záchranné služby. Hasiči pomohli s jeho transportem k vrtulníku,“ popsala zásah mluvčí hasičů Lucie Javoříková.   Velitel zásahu postupně zredukoval síly a prostředky na místě požáru. Na místo se dostavil vyšetřovatel požáru, který zjišťuje příčinu vzniku požáru.   [post_gallery]   -tz-

Kapela jejíž členové jsou převážně z Valašských Klobouk a blízkého okolí, již začátkem roku započala práci na svých skladbách, které jsou na novém albu.   „Měli jsme dostatek materiálu na celé CD, tak jsme vybrali pro nás osm nejzajímavějších věcí a vydali album. Začali jsme pilovat skladby a postupně je utvářet ke svému obrazu,“ řekl Pepa, kytarista kapely Šamat. Na webu www.samatband.cz  je možno album získat ve fyzické podobě. Pepu jsme vyzpovídali ještě trochu víc.   V čem se podle tebe liší nové písně od těch předchozích, co jste vydali? Myslím, že ty předchozí věci měli něco do sebe. Každý počin ve studiu zaznamenává jiné období kapely. Teď jsme chtěli opravdu změnu a řešili jsme hodně detaily.  A vsadili jsme na studio, které se hodně zaměřuje na aktuální zvuk. Čímž moc děkujeme za velkou pomoc a zkušenost Václavovi ze studia Bomb Jack. [caption id="attachment_43997" align="alignnone" width="700"] Na webu www.samatband.cz  je možno album získat ve fyzické podobě[/caption] Proč název: V zajetí doby? Protože většina věcí se zaměřuje na běžná témata našeho všedního života. A problémy co nám přinesla doba. :-D   Co plánujete na zbytek roku? Na léto máme nějaké akce a na podzim se to už taky rýsuje. Chtěli bychom tento rok co nejvíce naživo představit nové CD. V nejbližší době vyjde nový videoklip na píseň Mrhaj čas. A na konci roku, jako jednu z posledních zastávek chceme křest ve Valašských Kloboukách. Konkrétně to bude v malém sále v KD ve Valašských Kloboukách.   Kapele přejeme hodně úspěchů a už se těšíme na nový videoklip.   [post_gallery]   -red-

Vyjádření pana starosty Kamila Macka k bleskovým povodním, které se územím města Brumov-Bylnice prohnaly ve středu 22.05.2019.

Na Základní škole Valašské Klobouky skončí školní rok už v polovině června, to kvůli intenzivním přípravám na náročnou modernizaci, která bude probíhat v době letních prázdnin. Po rekonstrukci školní kuchyně, zateplení, výměně oken, nové střeše a jiných investicích nyní přichází další etapa, díky níž zázemí školy podstatně omládne a stane se bezbariérovým. Náklady dosáhnou výše téměř 30 milionů korun.   „Modernizaci odborných učeben základní školy a bezbariérové zpřístupnění jejího areálu považujeme za nezbytný krok vedoucí k rozvoji podmínek pro kvalitní výuku. Výsledkem budou učebny s obnoveným zázemím, novými interiéry, vyučovacími pomůckami i výpočetní technikou v souladu s nejnovějšími trendy. Škola také získá výtah a schodišťové plošiny, které usnadní hendikepovaným pohyb po všech objektech,“ popsala starostka města Valašské Klobouky Eliška Olšáková.   Projekt na stavební úpravy i obnovu školního vybavení počítá s náklady bezmála 30 milionů korun. Suma 26,6 milionu se městu vrátí ve formě dotace.   Projekt řeší tři oblasti, a sice rekonstrukce odborných učeben, bezbariérovost školy a obnovu počítačové sítě. Modernizace se bude týkat kabinetů a odborných pracoven chemie, fyziky, biologie, jazykových učeben, žákovských dílen, cvičné kuchyně a dalších prostor. „V první fázi dojde k rekonstrukci rozvodů, které jsou v havarijním stavu. V podpořených prostorách budou nově provedeny elektroinstalace i zdravotechnika. Následně proběhnou opravy omítek, výmalba, pokládky nových podlah i kompletní vybavení interiéru nábytkem, a především novými moderními vyučovacími pomůckami,“ přiblížil místostarosta Karel Ptáček. Dílny například získají vybavení a pomůcky pro základní řemeslnou práci se dřevem, kovem a dalšími materiály, původní zařízení cvičné kuchyně ze 70. let pak nahradí moderní kuchyňské spotřebiče a nová šicí dílna.   Celá škola se také stane bezbariérovou. „V hlavní budově, kde se nachází kmenové třídy, umožní hendikepovaným pohyb mezi čtyřmi podlažími nově instalovaný výtah. Přesun do ostatních objektů usnadní zvedací a schodišťové plošiny. U školních dílen také vznikne nová toaleta uzpůsobená pro tělesně postižené,“ popsal místostarosta.   Další část projektu řeší kompletní vybavení školy novou IT sítí. Počítá se s modernizací silnoproudých a slaboproudých rozvodů a optických kabelů, stejně jako s pořízením vybavení výpočetní technikou včetně profesionálního školního serveru. „Do tříd, kde jsou jenom projektory, budou umístěny interaktivní tabule. Pořídí se žákovské tablety a bezdrátová čidla k fyzikálním pokusům, digitální mikroskopy, počítače do kabinetů a další technika. Učebny budou mít nové LED osvětlení, ozvučení a ovládací prvky,“ doplnil místostarosta.   Rekonstrukci školy není možné s ohledem na její náročnost a rozsah provádět za provozu. Školní rok proto skončí už 14. června. „Rodičům, kteří si nemohou zajistit od pondělí 17. června do konce června hlídání svých dětí, nabízíme možnost pobytu žáků ve školní družině. Činnost školní družiny bude realizována v náhradních prostorách, a to v kulturním domě Klobučan, v domě dětí a mládeže nebo v Pastoračním centru. Dům dětí a mládeže také bude v termínu od 24. června do 28. června organizovat pro žáky 1. až 5. tříd příměstský tábor, kam bude možné děti přihlásit,“ vysvětlila Ivana Sedláková, statutární zástupce ředitele.   [post_gallery]   -tz-

Po dlouhých patnácti letech se do Vizovic vrátí České trio. Soubor špičkových kvalit, který je po celém světě známý jako reprezentant slavné umělecké tradice české komorní interpretace, jejíž historie sahá k 90. létům 19. století, zahájí 52. ročník Vizovického zámeckého kulturního léta Aloise Háby. České trio vystoupí v reprezentačním sálu místního zámku v pátek 31. května od 19:30.   „Koncert to bude skutečně výjimečný. Houslistka Dana Vlachová, violoncellista Miroslav Petráš a klavírista Milan Langer zařadili do programu velmi sugestivní skladbu Eduarda Douši Operace Antropoid. Jde o jednovětou skladbu napsanou srozumitelným hudebním jazykem. Douša v ní využívá stylizace Morseovy abecedy, motivy parašutistů i české krajiny, nacistický marš při střetu s Heydrichem a na závěr i citát pravoslavného zpěvu,“ popsal hlavní organizátor vizovického kulturního léta Vít Sušila.   Na začátku koncertu posluchače jistě nadchne Trio Clary Schumannové, jejíž dvousté výročí narození si hudební veřejnost letos připomíná. Na závěr pak zazní oblíbené Dumky Antonína Dvořáka.     České trio má velmi bohatou koncertní činnost. Vedle pravidelného hostování na evropských koncertních pódiích si soubor získal i pevnou pozici u zámořských posluchačů v USA i v Japonsku. Všichni jeho členové patří k vynikajícím instrumentalistům ve svých oborech, věnují se i sólovému vystupování. Působí jako uznávaní pedagogové na Pražské konzervatoři nebo na AMU, kde předávají své bohaté koncertní zkušenosti českým i zahraničním studentům.   České trio pokračuje v práci předchozích slavných trií téhož jména, která v téměř nepřetržité řadě od roku 1897 šířila slávu českého interpretačního umění.   -tz-

Elektro Šindler v Brumově-Bylnici si Vás dovoluje pozvat na setkání u příležitosti oslavy 25. výročí založení firmy, které se uskuteční ve středu 29. května 2019 v areálu prodejny (Družba 1180/8 vedle Penny marketu).   Na co se můžete těšit? 10:00 hod. - zahájení 12:30-15:00 předváděcí akce Bravo – Motúčko.   Po celý den prezentace výrobků renomovaných značek: ETA - kuchyňské roboty, ECG - kontaktní grily a smoothie, Nivona - kávovary, Valera - péče o vlasy, LG - klimatizace, Skylink TV, Atrakce pro děti - skákací hrad, balonky, ... [caption id="attachment_43606" align="alignnone" width="700"] Zábava je připravena i pro děti[/caption] TOMBOLA - za nákup nad 200 Kč budete zařazení do slosování o hodnotné ceny. Po celou dobu trvání akce zboží za super ceny. Nákup na splátky s 0% navýšením.   Občerstvení zajištěno.   Prodejna Elektro Šindler na mapě   -pr článek-

Oblíbená sportovně společenská akce pro členy seniorských klubů z celého Zlínského kraje – Senior Cup 2019 – proběhla v Luhačovicích, kde se turnaje v pétanque aktivní či pasivní formou zúčastnilo 200 seniorů.   Všechny přítomné přivítali zástupci Zlínského kraje, Lázní Luhačovice, Fakulty humanitních studií Univerzity Tomáše Bati a města Luhačovic.   „Cením si zájmu seniorů o toto tradiční sportovní klání a také toho, že v tak velkém počtu přijeli navzdory nejisté předpovědi počasí. Zapojit se do této soutěže vyžaduje kus odvahy a sportovního ducha, ale ve hře nejde jen o fyzickou kondici, ale také o taktiku a týmovou spolupráci, a to vše má významně aktivizační efekt jak pro samotné soutěžící, tak i pro ty, kdo fandí,“ řekla Michaela Blahová, radní Zlínského kraje zodpovědná za sociální záležitosti, rodinnou politiku a neziskový sektor.   Senior Cup nabídl účastníkům bohatý doprovodný program: od rána až do odpoledne všem hrála k dobré náladě kapela Náš Pozdní sběr. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně – Muzeum luhačovického Zálesí zase připravilo pro zájemce besedu o historii a architektuře Luhačovic, milovníci přírody mohli absolvovat procházku mezi stromy lázeňského parku s výkladem o léčivých účincích dřevin. Také se sportovním, tanečním i hudebním programem vystoupily děti z Domu dětí a mládeže Luhačovice i mažoretky z Vlčnova. V salonku Společenského domu byly ke zkrášlovacím procedurám seniorkám a seniorům k dispozici kadeřnice a kosmetičky ze Střední školy oděvní a služeb a o „klienty“ neměl nouzi ani zdravotní koutek s měřením tlaku. Ale také se hrály hry včetně sudoku, křížovek, osmisměrek a kvízů.   Nejúspěšnějším družstvem v samotném pétanque turnaji se stal Klub důchodců Nevšová, druhý byl Klub důchodců Ton, a.s. z Bystřice pod Hostýnem a třetí místo vybojoval Senior klub Divnice.   Nejstarší účastnici bylo 85 let a nejstarší mužský účastník byl o rok mladší.   -tz-

Studenti 3. B místního gymnázia navázali na tradici z předchozích let a pustili se do příprav již 4. ročníku Valašskoklobouckého majálesu. Ten bývá často definován jako oslava blížícího se léta, ale především jako oslava krás studentského života.   Letošní majáles v mexickém stylu začne v poledne 31. května slavnostním průvodem, po jehož ukončení je připraven bohatý program v areálu VPC. Vystoupí jak studenti gymnázia, tak i žáci základních škol, ZUŠ Valašské Klobouky nebo mažoretky ze ZŠ Nedašov. Své taneční umění předvedou Alexandra Strnadová a TS ELES.   Odpoledne svou hudbou zpříjemní hudební skupiny Open Secret, Evolution a ŠAMAT. V podvečer se můžete těšit na pop-rockovou kapelu Trocha Klidu, která k přijede až z Šumperka, a poté to na pódiu rozjede rocková skupina Křídla. Samozřejmě nesmí chybět ani DJ, a tak nebude závěr akce patřit nikomu jinému než MANIACS!   Pořadatelé ale nezapomněli ani na ty nejmenší. Děti se nudit určitě nebudou, protože pro ně bude připraveno např. malování na obličej. Jedinečná akce, plná skvělých hudebníků, tanečníků, dostatku jídla a pití, úžasné atmosféry, tematické výzdoby a také, příležitostí pro tvorbu společných vzpomínek. Vítány jsou kostýmy, které do kultury temperamentního Mexika patří. Tak narazte na hlavu svá sombrera a přijďte!   https://vimeo.com/331562407?fbclid=IwAR1PitZmHn2IjO9G0038NMsEbsiuWQSO_Bb9FZKriNMuFGL5FPHeAqH-Hg4   -red-

Netradiční nedělní odpoledne – procházku magickou krajinou Bílých Karpat, při které  budou návštěvníci zkoumat záhadu Kočičího hrádku, slasti a strasti životů našich pradědečků a zvuky lesa, připravilo Centrum Veronica Hostětín. V neděli 26. května 2019 se uskuteční v Hostětíně již 8. jarní otevírání stezky „Naokolo Hostětína".   Zahájení akce proběhne ve 13:30 hodin v přírodní zahradě Centra Veronica - jak jinak než slavnostním přípitkem oblíbeným hostětínským biomoštem.   Stezka, na kterou se účastníci poté vydají, je bude provázet působivou místní krajinou i tím, jak kdysi vypadal zdejší život. Ať již při práci či oslavách. Každé místo má své historické názvy a pověsti, které si už dnes málokdo pamatuje. Trasa vede až k pramenu Kolelače, potoka protékajícího Hostětínem, k výhledu na Šanov nebo Pitín a k tajemnému Kočičímu hrádku. Během putování po stezce se návštěvníci setkají například se Sovou a Strážcem, některými z dřevěných soch, které lemují okolí Hostětína.   Akce je vhodná i pro rodiny s dětmi, bez kočárků. Středně náročná trasa stezky je dlouhá 6,5 kilometru, ale děti se mohou odpojit i dříve a cestu si zkrátit.   Plakát akce ZDE.   -tz-

Transsibiřská magistrála   Nástupiště číslo 4, ze kterého odjíždím, je zaplněno lidmi. Samotný vlak má co do délky dobrý kilometr a táhnou jej dvě lokomotivy. Můj vagon je, jak jinak, až ve předu, tak se po celé délce vlaku prodírám peronem mezi nastupujícími. Neuvěřitelná směs národů. Turkmeni, Kyrgyzové, Rusové, Uzbeci, Ujguři, prostě na co si vzpomenete. Je evidentní, že většina z nich je v Moskvě a jejím okolí, respektive v bohatší Evropské části Ruska, za prací. Vlak je pak prostředkem, který využívají k přesunu domů. Je podstatně levnější než letadlo a hlavně tady plyne ten strávený čas tak trochu jinak. Bylo mi dáno poznat to na dřeň.   Z Klobůčků na Sibiř, část první ZDE   Rozdělení vlaku je poměrně jednoduché. Mimo restauračního vozu dva druhy vagonů. Buď čtyřlůžkové kupé (lepší standard) nebo takzvaný „platzkard“. To je vagon, který má vlastně čtyřlůžková kupéčka bez dveří vylepšené o dvě postele po stranách chodbičky. Vejde se tam kolem 40ti nocležníků. V každém vagonu je samovar (jak jinak) a „děžurná“. To je ženská, která má na starosti kontrolu jízdenek, stará se o úklid, obsluhuje samovar, objednáváte si u ní jídlo, pokud chcete, případně vám prodá něco z drobného občerstvení na miniaturním stolečku u její „kanceláře“ na konci vagonu. Nacházím svůj vagon, kontrola pasu, kupé č. 6 a lůžko 31. Zatím jsem sám. Požaduji po děžurné kartu na zamčení kupé, kterou s jejím neskrývaným údivem dostávám (později jsem pochopil, proč), zápasím se sklopením spodního lůžka, vlak cukne a vyrážím. Mám před sebou čtyři dny a 3.685 kilometrů. Cílová stanice Tomsk. Zvědavost a žízeň mě vyhnala do útrob vlaku hledat restaurační vůz. Mohl jsem projít tak třetím, čtvrtým vagonem a v platzkardech to už evidentně začínalo žít. Někde na výhybce mně Isaac Newton přinesl do náruče maličkého Uzbeka s litrovkou vodky. Během minuty jsem byl seznámen s celou pracovní četou, nakrojená sušená konina a začala válka s loky. [caption id="attachment_42885" align="alignnone" width="1000"] Vesnička za oknem vlaku[/caption] Otevírám oči. Za oknem vycházející slunce neuvěřitelně zvětšené přes podávanou láhev čiré tekutiny. Ne, voda to není, a s širokým úsměvem nabízené odmítnout nelze. Gong zahajující druhé kolo zápasu právě odezněl. Lehce po poledni se mi daří vymanit z područí Uzbekistánu, ovšem značně dezorientován a bez bot vydávám se nevědomky na opačnou stranu vlaku, abych zde byl svědkem neuvěřitelné podívané. O další asi tři vagony dál probíhá zpěv karaoke. Malá televize s běžícím textem, dvě nadprůměrně výkonné reprobedny, zesilovač, mikrofon. Obsahy lahví se přesunují za vydatného pokřiku a skandování přihlížejících do jejich útrob a atmosféra připomíná Woodstock. Zírám na to neuvěřitelné panoptikum, podupávám do rytmu, skanduji s ostatními a rvu se s nabízeným alkoholem jako lev. Mikrofonu se chápe nějaký mládenec silně asijského vzezření a nastavuje na plný výkon skladbu Michaela Jacksona Beat It. Odněkud se zjevil černý klobouk, plné nasazení, taneční kroky, otočka, měsíční chůze, …..leč podvěsek mozkový momentální superstar zalitý až po okraj lacinou domácí lihovinou vydává jasný pokyn. Pád ruského národního symbolu již nelze odvrátit. Děžurná se vyřítila z kutlochu jako saň a nemilosrdně zřezala lopatkou, kterou přikládala pod povalený samovar, samozvaného Jacksona. Vytrhla ze zesilovače mikrofon a bylo po produkci.   Zakoupil jsem si za 220 rublů erární vlakové papuče a pokračoval v prohlídce ZOO. Večírek s cestujícími Ujgury v nalezeném jídelním voze byl doslova famózní. Dvě harmoniky, kazačok na jídelním stole, urážení hrdel lahví šampaňského bičem a ve finále, na důkaz věčného přátelství nabídnutá manželka zabalená v kůži z koně. Naprosto vyřízený po dvou nocích a třech dnech strávených kdekoli jinde jenom ne ve vagonu č. 2 a lůžku 31 jsem se vrátil bez bot, pasu, platební karty a peněženky do svého tak starostlivě zamčeného kupé. Seděl jsem, tupě zíral z okna a přemýšlel, kde je na Sibiři nejbližší konzulární zastoupení České republiky. Neuběhlo ani půl hodiny a přišla děžurná, která všechny poztrácené věci mlčky položila na stůl včetně bot. Nechybělo absolutně nic. Vlak vjel do stanice Tomsk na minutu přesně.   Pokračování za týden.   Darek Slavík   [envira-gallery id="42876"]