Všechny generace hovězských hasičů oslavily 125 let trvání svého dobrovolného sboru hasičského důstojnou vzpomínkou na zakladatele a předky, poklonou starším ve sboru za jejich práci a vtipnými ukázkami zásahů těch nejmladších.

Hasičské slavnosti na Hovězí vzalo v potaz i samo nebe a vymetlo oblohu do modra a do ní vsadilo zlatou hřející kouli. Krátce před devátou hodinou začala ožívat hasičská zbrojnice. Hlasité hemžení dětí a mládeže napovídalo, že hasiči z Hovězí vlastní jeden z největších pokladů dobrovolných sborů - hojný počet mládeže, což je na dnešní dobu vpravdě zázrak. Obsáhlou fotogalerii z oslav naleznete v odkaze pod fotografií v článku.

Krátce po deváté se všechna ta sláva přesunula před hasičskou zbrojnici, zformovala se do průvodu v čele se sličnou sestrou nesoucí patrona všech hasičů svatého Floriána. Následovala chlouba sboru a obce, prapory, včetně praporu družební slovenské obce Brvnište. Slavnostní průvod mířil skrz obec k stánku, kterému patří první část verše na hasičských praporech - Bohu ku cti - do římskokatolického kostela na mši svatou za všechny živé i zemřelé hasiče sboru hovězského.

Jedna z ukázek: mladí hasiči zachraňovali riskujícího mladíka, který šel bruslit na Bečvu              foto: Radomír Dolanský              fotogalerie

Mši zahájily syté tóny varhan obsluhované Jiřím Křenkem, který dnes působil i jako zpěvák. Doprovázela jej kapela, která dnes patří rovněž k historickým klenotům obce - Hověžanka, pod vedením kapelníka Antonína Putaly. Ale to již přicházel před oltář v sytě rudém ornátu místní farář Vlastimil Vaněk, který mši celebroval. V podstatě hned v úvodu mše s velkou radostí přivítal hasičskou mládež, která se dobrovolnictví v obci věnuje v tak hojném počtu. Všem připomněl, že dobrovolní hasiči jsou pro své spoluobčany vzácným darem a jejich činnost je posláním. Těm patří druhá strofa verše na praporu - Bližnímu ku pomoci! S pokorou a úctou vzpomněl předky současné i minulé.

Po mši hasiči opět v průvodu prošli obcí, nyní již s kapelou. Program oslav pokračoval slavnostní schůzí, která byla zahájena státní hymnou. Předsednickému stolu vévodily hlavní atributy hasičů a Valašska - svatý Florián, frgály a slivovice. Před oficiálním začátkem se u předsednického stolu utvořil špalír hostů s dary. Poté se slova ujal starosta sboru Tomáš Fila, který se především vrátil do historie vzniku a budování SDH. Ještě předtím však vyjmenoval všechny bratry a sestry, kteří již nejsou mezi námi, a požádal všechny, aby uctili jejich památku minutou ticha. Na Hovězí byl iniciátorem vzniku katolický farář Jan Daněk, který se stal zároveň i prvním starostou sboru, jenž po ustavující valné hromadě čítal 25 členů. Prvním vybavením hasičů byly ruční stříkačky řečené berlovky. První motorovou stříkačku získal sbor celých 37 let po svém vzniku. Současná hasičská zbrojnice byla slavnostně otevřena v roce 1982. V posledních letech prošla velkou rekonstrukcí, aby odpovídala dnešním potřebám.

K slavnostním okamžikům patří předávání pamětních listů, ocenění a medailí. Sbor samozřejmě nezapomněl na ty, z jejichž práce dnes čerpá, předchůdce ve sboru. Následovaly zdravice hostů. Za veškerou práci hasičům poděkoval a pogratuloval k výročí starosta obce Antonín Koňařík. Vzpomněl úspěšnou výměnu vozového parku v posledních letech, doslova přebudování střechy, řadu interiérových změn, výměnu elektrických rozvodů a mnoho jiného. Vzpomněl taky úspěšnou přeshraniční spolupráci s obcí Brvnište a uvedl několik bodů vize, jak by se podmínky sboru mohly do budoucna i nadále zlepšovat.

Dobrovolní hasiči oslavili 125 let SDH Hovězí              foto: Radomír Dolanský              fotogalerie

Dále se do diskuse přihlásila starostka družební obce Brvnište Dagmar Mikudíková. Všem poděkovala za krásnou družební spolupráci, která je opravdu na velmi vysoké úrovni. Vzdala hold úžasné historii místního sboru a pozdravila pana faráře. Naprosto úžasnou poklonu hasičům z Hovězí složil starosta DHZ Brvnište Peter Miniarik, který sdělil své pocity básnickým rýmem, za což si vysloužil bouřlivý potlesk. To však nebylo zdaleka vše. Za hasiče z Brvnište kolegům věnoval na menší oslavy nerezový kotel na guláš, z nějž začal tahat další dary jako králíky z klobouku. Především nádhernou stříbrnou repliku historické helmy pro starostu Tomáše Filu. Dále objemnou flašu rumu s konstatováním, že hasič bez rumu nemá rozumu, a na oslavu ještě láhev šampaňského. Celá tato prezentace byla zakončena slavnostním obědem.

Odpoledne se program přesunul na náves mezi vystavenou historickou i současnou techniku. Program před slušným počtem diváků zahájili hasiči z DHZ Brvnište. Předvedli hasičský útok, jak asi mohl vypadat před sto lety. Troubením poplachu a hulákáním začali dohledávat kolegy hasiče. Klasicky nejpočetnější část vyběhla z hospody, nyní vlastně z krčmy. Po nástupu před velitelem a rozdělení úkolů, zatímco vesele hořelo, se vrhli do samotné záchrany. Připojili hadice, rozpumpovali kývačku a za chvíli prýštila voda z hadice. Madlo převzal i starosta SDH Tomáš Fila a společnými silami s bratmi z Brvnište zažehnali nebezpečí.

Vrcholem programu byly ukázky zásahů hasičské budoucnosti dobrovolných hasičů - hasičské mládeže. V první ukázce šlo o záchranu občanky, jejíž dům byl při povodni zatopen a občanka seděla na střeše objímajíc komín. Zásahová jednotka na člunu, složená ze dvou udatných hasiček, ohroženou hověžanku zachránila, přestože i jejich člun byl tu a tam strháván proudy vody, a odplula s ní do bezpečí. Aby nebyl nadále ohrožován její majetek, další skupina záchranářek zabránila průniku vody položením pytlů s pískem a následným odčerpáním vody z laguny kolem domu.

Další ukázkou byla záchrana riskujícího mladíka, který šel bruslit na Bečvu, ačkoliv led byl více než křehký. Samozřejmě, že skončil ve vodě a s posledními zbytky sil se držel nad hladinou. Záchranné družstvo, jištěné kolegy na břehu, se připlazilo k postiženému a s maximální obezřetností jej dopravili ke břehu. Tam se jej okamžitě chopily zdravotnice z integrovaného záchranného systému a přikryly jej termofólií. Opodál již čekal otec zachráněného s řemenem v ruce, což jej zahřálo více než deset fólií.

Dobrovolní hasiči oslavili 125 let SDH Hovězí              foto: Radomír Dolanský              fotogalerie

Další ukázkou byla záchrana účastníků při dopravní nehodě. Čerstvě probuzený medvěd mlsal zkvašený med a podnapilý smetl motorkářku, která se zase pohybovala po silnici nadzvukovou rychlostí. Zde měli hasiči a hasičky z Hovězí velké obavy o životy účastníků nehody. Policisté uzavřeli místo nehody a záchranáři se pustili do práce. Zatímco motorkářku vyprostili zpod zničené mašiny a začali ji oživovat, s medvědem to bylo složitější. Hasička se dostala do vozu a zafixovala bezvědomému krční páteř, zatímco kolegové zraněného vystříhávali pneumatickými nůžkami. Pak jej opatrně položili na nosítka a začali jej ihned oživovat. Systémem 30:2 (dvakrát umělé dýchání a třicetkrát stlačení hrudníku) přivedli medvěda k vědomí a oba zraněné přepravili ihned do nemocnice.

V následující ukázce účinkovali hasiči z Hovězí jako horolezci, kdy zachraňovali nezvedenou horolezkyni, která se na skálu vydala sama, bez jištění. Slovy svědka Ivana Mládka to proběhlo takto: Zavři svoje oči Hano, rozvázalo se ti lano. Padej trochu doprava, pod námi jde výprava... Hana zůstala viset na skále. Perfektně zajištěná záchranářka z dobrovolného sboru z Hovězí se opatrně slanila za uvězněnou horolezkyní, připoutala ji k sobě a dopravila do bezpečí.

Poslední ukázkou byla záchrana osob z hořícího domu. Zde později vyšlo najevo, že v nepřítomnosti rodičů si hrála s ohněm Máša a medvěd. V tomto roce se vůbec medvědi na Hovězí chovají velmi nezodpovědně. Dobrovolní hasiči přijeli na poslední chvíli. Do domu se vrhl hrdinný hasič jištěný zvenku kolegy a vynesl ven Mášu, kterou ihned na rukou odnesli od hořícího domu hasiči k ošetření. Ale medvěd se již nadýchal notně kouře, takže jej na nosítkách odnesli neprodleně k čekající helikoptéře, kterou byl transportován do popáleninového centra fakultní nemocnice v Ostravě. Mezitím požár zlikvidovala posádka SDH Hovězí.

Poněvadž v kádi zbylo dostatek vody a hasiči mezi sebou nalezli oslavence, bylo jasné, co se bude dít dále. Za všeobecného veselí byl oslavenec vnořen do kapaliny. Všichni občané pak byli pozváni na oslavy do hasičské zbrojnice, kde se slavilo ještě dlouho, jak si to 125. narozeniny zaslouží.

Radomír Dolanský

Dubnové úspěchy slavičínských studentů v krajských a celostátních kolech

Duben byl ve znamení úspěšné účasti studentů v celostátních a krajských kolech.

Soutěž Office Arena - celostátní finále:

V celostátním finále soutěže Office Arena 2018 získal student tercie Ondřej Machů 2. místo v kategorii A.

Výsledky krajského kola soutěže Office Arena 2018:

Kategorie A:

1. Ondřej Machů

2. Tomáš Vlček

3. Diana Merčáková

Kategorie B:
2. Klára Matušů
3. Marie Kuželová

Soutěž Office Arena

Fyzikální olympiáda:

Blahopřejeme Tomáši Maňasovi z kvarty ke 3. místu v okresním kole fyzikální olympiády kategorie E.

Úspěch v krajském kole Astronomické olympiádě:

Výsledky krajského kola Astronomické olympiády kategorie GH:

3. místo: Anastázie Cahová (prima)

4. místo: Kristýna Bělušová (sekunda)

5. místo: Jan Filák (sekunda)

Středoškolská odborná činnost:

Student Jan Sova ze septimy získal na krajském kole SOČ, které se konalo v pátek 20.4.2018 na Gymnáziu JAK v Uh. Brodě, v oboru FYZIKA první místo a postupuje do celostátního kola. Studentka Marie Kuželová ze septimy získala v krajském kole SOČ v oboru "Tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie", třetí místo.

Matematický Klokan - okres Zlín:

3. místo získal Jan Červeňan v kategorii junior získal 77 bodů ze všech studentů prvních a druhých ročníků SŠ v okrese

2. místo Ondřej Novotný v kategorii benjamín získal 108 bodů ze všech studentů 6. a 7. tříd ZŠ v okrese

Dějepisná soutěž studentů gymnázií - krajské kolo:

Krásné druhé místo vybojoval náš tým ve složení Marie Koudelová, Petra Kubasová a Vojtěch Tarabus. Automaticky tak postupují do celorepublikového kola, které proběhne v listopadu 2018 v Chebu. Letos se soutěží ve znalostech z československých dějin v letech 1968 - 1977. Krajského kola se zúčastnilo 10 gymnázií Zlínského kraje.

Zeměpisná olympiáda:

V krajském kole Zeměpisné olympiády získal v kategorii B Michal Kailer (sk) krásné 4. místo a v kategorii C Ondřej Kailer (tr) 6. místo.

Soutěž Office Arena

2. místo v celostátním kole ENERSOL:

Krásné druhé místo v celostátním kole projektu ENERSOL, které se konalo na SOU elektrotechnické v Plzní 22.-23.3.2018, získali naši studenti Michal Holek (sexta) a Tobiáš Křek (kvinta) s prací "Využití elektrické kvadrokoptéry pro monitorování dopravní situace v našem regionu".

Okresní kolo BiO D:

V okresním kole Biologické olympiády kategorie D obsadil Ondřej Novotný (sk) vynikající 3. místo a Kristýna Bělušková (sk) 7. místo.

Olympiáda z matematiky:

Blahopřejeme Timoteji Miturovi z tercie ke krásnému 6. místu v olympiádě z matematiky v okresním kole z 54 účastníků. Blahopřejeme primánkám Veronice Bělušové za 4. místo a Bronislavě Benckové za 5. místo v okresním kole matematické olympiády.

Olympiáda v německém jazyce - krajské kolo:

3. místo vybojovala studentka septimy Alena Hubíková v krajském kole konverzační soutěže v německém jazyce.

Dějepisná olympiáda:

Dne 19.3. se konalo Krajské kolo Dějepisné olympiády. Ondřej Kailer (Tr) získal krásné 7. místo a Tereza Ondrúšková (Tr) 8. místo ze 40 účastníků.

Literární soutěž „Vnímáme přítomnost, abychom ovlivnili budoucnost.":

v literární soutěži ve Zlínském a Trenčianském kraji získala krásné druhé místo v kategorii próza Julie Urbanová ze třídy G-3.

-pr-

Nové WC pro imobilní návštěvníky, úprava prostor fanshopu, rekonstrukce šesti šaten dorosteneckých a žákovských týmů a šaten hostů včetně nového nábytku, či nové nadstřešení střídaček v přízemí stadionu, ale i stavební úpravy hygienického zázemí pro návštěvníky v prvním podlaží jsou zahrnuty do letošní rekonstrukce zimního stadionu Na Lapači. Hotovo by mohlo být v průběhu srpna, aby nebyla narušena příprava a začátek další sezóny. Rekonstrukce si vyžádá 9,3 milionů korun a dvěma miliony korun na ni přispěl i Zlínský kraj.

„Součástí rekonstrukce jsou i úpravy rozvodů zdravotechniky, vzduchotechniky a elektroinstalace, včetně úprav stávajícího vytápění, měření a regulace, aby bylo zajištěno lepší odvětrávání šaten hráčů," doplnil starosta Jiří Růžička s tím, že letos se vybudují také toalety pro imobilni fanoušky, a to v přízemí pod tribunou pro sedící diváky.

Odstartovala další etapa rekonstrukce stadionu          foto: HC Vsetín                    fotogalerie

V přízemí stadionu je naplánována také úprava prostor pro broušení bruslí či rekonstrukce hygienického zázemí v šatnách hostů. V prvním patře dojde ke stavebním úpravám toalet pro návštěvníky stadionu či výměně dveří u místností za brankami.

„V rámci rekonstrukce dojde k výměně oken, v plánu jsou i nové podhledy nebo položení nových podlah v přízemí i prvním podlaží," vyjmenoval další práce Petr Findeis, stavební technik vsetínské radnice.

Odstartovala další etapa rekonstrukce stadionu          foto: HC Vsetín                    fotogalerie

Rekonstrukce zimního stadionu Na Lapači začala v roce 2016, kdy došlo k výměně chladícího systému ledové plochy a montáži světelných tabulí včetně nové velké LED obrazovky. Tato investice stála městskou pokladnu bezmála 10 milionů korun. V loňském roce proběhla další etapa, která si vyžádala 11,3 milionu korun, a týkala se šaten „A" týmu, dorostenců i žáků, rozcvičovny, kanceláře trenérů a kustodů včetně nového hygienického zázemí, ale také stavebních úprav hygienického zázemí pro návštěvníky zimního stadionu a bufetů pod tribunami. Na každou z etap rekonstrukce získalo město Vsetín od Zlínského kraje dotaci ve výši dvou milionů korun.

-tz- 

Asi velmi podobně jako média raději zvolí na titulku zprávu, že narkoman okradl babičku, tak stát raději podporuje spolky, které mu škodí. Těch, které reprezentují, si takřka nevšímá.

Všichni velmi dobře známe rádoby ochranáře přírody, jejichž jediným koníčkem je vymýšlet jednu kravinu za druhou, jenom aby mohli pozdržet výstavbu nutné dopravní sítě. Člověku se mnohdy zdá, jako by tyto zakomplexované nicky prožívaly až orgastickou radost, pokud díky jejich sabotování výstavby umírají na nevyhovujících silnicích další a další lidé, pokud si více a více občanů vesnic zahlcených kamionovou dopravou vyslechne diagnózu - rakovina.

A stát tento humus ještě finančně podporuje a to ne jenom nějakými páru korunami, ale desítkami milionů pro všechny, kteří státu a jeho občanům vesměs škodí. Někdy to přijde, že snad musí vyšilovat i soudcům, když nadřadí nad život člověka tlupu křečků. A zatímco si nicky mnou ruce, státu, tedy všem ostatním občanům, dokonce i těm pomatencům, mizí další stovky milionů z kapes.

Pak se například v městečku o cirka pěti tisících hlavách objeví jedna slečna, která miluje tanec a jen tak ji napadne založit taneční skupinu. Jak už to bývá, dá se dohromady pár nadšenkyň a v roce 2010 vznikne taneční kroužek. V roce 2018 má taneční skupina ELES z Valašských Klobouk přibližně 150 členů od capartů po dospěláky. Jak sami uvádějí na svých stránkách tseles.cz od 3 do 53 let. Sbírají medaile, poháry, ocenění a neskutečné decibely potlesku, uznání a za sebou zanechávají nadšení a pocit radosti, zážitky z krásy pohybu.

Sto padesát vesměs dětí, které nechlastají a nehulí trávu a dělají přesně to, o čem pořád dokola melou tlučhubové ve Sněmovní ulici, že by děti dělat měly. Stovky hodin náročných tréninků, víkendy na soutěžích, vystoupení na desítkách akcí... Ministerstvo školství by mělo plesat nadšením, posílat do Valašských Klobouk média a - především to, kvůli čemu možná tento taneční kolos zanikne - finanční podporu.

Lucie Sovadinová, zakladatelka a vedoucí kroužku, totiž tuto činnost dělá při zaměstnání. A učit stále více zájemkyň, přitom vychovávat nové trenérky, poněvadž ty, které v kroužku vyrostly a dospěly, odcházejí do svých životů, a ještě chodit do zaměstnání, to i při nesmírném nadšení vyčerpá. Vyčerpá o to více, když není vidět podpora od těch, kteří by Lucii Sovadinovou měli na rukou nosit - od politiků respektive státu.

A nyní si představte, že takových nadšenců a nadšenkyň jsou v republice stovky a jejich snaha není nijak extra státem podporována. Ale zato stát podporuje neziskovky, které třeba navádí imigranty, jak podat trestní oznámení na český stát, protože byli deportováni.

To už je tupost v České republice tak silně zakořeněná, že si ...... do vlastního hnízda? To vážně chtějí politici mermomocí přesvědčit lid, že snad za socialismu byla podpora mládeže lepší? Protože to, co dnes předvádějí, spěje přesně tím směrem. Dvě svěřenkyně Lucie Sovadinové (šest a sedm let) v roce 2017 získaly na mistroství světa bronzové medaile. Co ještě budou muset takové spolky dokázat, aby porazily blbost a dočkaly se odpovídajícího zacházení od regionu přes kraj až po samotné vůdce, kteří nám věčně hustí do hlavy, podporujeme činnost s mládeží? Jo? A kde? V Africe? To by jim bylo podobné.

Autor: Radomír Dolanský

Rýpavý humorista, pesimistický optimista, autor knih Z valašských putýk a Metúdovy vojenské lapályje - Z valašských putýk 2.

Střední odborné učilišti ve Valašských Kloboukách uspořádalo tento týden pro žáky oboru Kuchař - číšník Koktejlový kurz. Kurz se uskutečnil pod vedením profesionálních barmanů Barmani Zlín Bc. Adamem Navrátilem a Bc. Jakubem Orlem.

„Koktejlový kurz je nejpokročilejší kurz pro gastronomické školy a mezi studenty patří mezi nejoblíbenější. Barmani vytvořili našim žákům příjemné prostředí a úžasnou atmosféru," upřesnila učitelka odborného výcviku Blanka Ovesná.

Koktejlový kurz na SOU Valašské Klobouky                     fotogalerie

Po celý týden se studenti seznamovali s výrobou destilátů, barovým inventářem, surovinami, recepturami, přípravou a mícháním koktejlů. Procvičovali a ověřovali své teoretické, praktické znalosti a dovednosti.

Na závěr koktejlového kurzu proběhla písemná, ústní a praktická zkouška. Barmani z klobucké školy úspěšně ukončili tento kurz a zde jim byl předán certifikát o absolvování. Nejlepší student byl odměněn věcným darem.

Koktejlový kurz na SOU Valašské Klobouky                      fotogalerie

„Jménem žáků a učitelů odborných předmětů a odborného výcviku děkujeme vedení školy a Barmanům Zlín za uskutečnění tohoto koktejlového kurzu," dodala Blanka Ovesná.

-tz-

Prince of Persia v Práglu a Sikhové z klobucké Igly 

„Milé děti, letos na jaře jsem navštívila Prahu a zažila zvláštní nedorozumění. Ta Praha, ta mě vzala. Ty staré paláce, ty velebné chrámy"...prohlásila irská paní učitelka znavená prohlídkou velkoměsta. „A to jsme ještě nebyli u Pinkasů... tam je výčepní, ten to pivo teda úplně hejčká"...pravil Hárún ar Rašíd. Snědý, kudrnatý, hezky stavěný jižanský typ. Irové jsou s krásou poněkud na štíru a navíc ze země, kde proprší dvě třetiny roku. Trojka v žíle, vzájemná přitažlivost, vařící krev.... kdo by odolal? Po prokalené noci byla Rašídova nabídka sexuálních služeb asi rychle vyčerpána, leč z domoviny zakódované „rape culture" otevřelo dveře hotelového apartmá jeho dalším pěti soukmenovcům. Kmocháček vždycky říkali, že kdyby ženský nebyly závistivý, tak stačí jedna na celou ulici. Kucí arabský to evidentně znají, akorát nějaká zaostalá Irka to nějak nepochopila.

Zpráva z tisku: Pražská policie vyšetřuje znásilnění dívky v hotelu v centru Prahy. Na pokoj šla dobrovolně s jedním, pak ji údajně napadlo dalších pět cizinců (alžírských studentů), které policie později zadržela. Nepomohlo jí ani to, když cizincům podle zdroje Práva oznámila, že je učitelka. No, bude to takový právnický oříšek. Jeden šestkrát by nevadil. Šest jednou už ano. Merkelová má pravdu. Musíme se naučit jim rozumět. Netuším, jestli Irsko vyhlásí Alžírsku válku, nebo alespoň nějaký ekonomický bojkot, leč ani jeden myšlenkový směr nevidím reálný. Irská armáda tam nedojede, protože je to daleko a bojkotovat není co, protože Alžír nic použitelného nikdy nevyprodukoval. Na druhou stranu je potřeba říct, že pro některé dámy nyní atraktivita naší země jako turistické destinace slušně vzrostla a ukázalo se, že naše hlavní město může nabídnout i něco více než předražené hotely, hospody a zlodějské taxikáře.

Němci spustili stránku, která má imigrantům jednoduchou formou vysvětlit evropský pohled na sexualitu zdroj:  www.zanzu.de

Zvykejte si a laskavě neprovokujte

Mám v posledních letech neodbytný dojem, že především v Evropě si evidentně začínáme užívat prolínání kultur. Paní učitelka si tohoto prolínání užila dokonce tak, až ji z toho musela bolet.... Silvestrovský masový sexuální džihád v Kolíně nad Rýnem, který se bohužel nepodařilo přes veškerou snahu ututlat, rozvířil na chvíli špinavou hladinu evropského multikulti und correct rybníčku. I vzniknul návod pro táty od rodin, kteří se proměnili v "syrské uprchlíky", omládli na 16-17 let a momentálně navštěvují seznamovací kurzy kdesi v Mnichově, jak se pomocí piktogramů stát plnohodnotným západním Evropanem. Nastal čas přihodit na stránky www.zanzu.de i češtinu. Jistý pan redaktor Fendrych vznik tohoto dílka považoval v jednom ze svých článků za objev srovnatelný s Flemingovým penicilinem. To je přesně ten typ lidí, kteří zavírají oči před realitou života a klidně přesvědčují druhé, že v jistých zemích, dotaz: „Krátký nebo dlouhý rukáv" pokládá švadlena nebo nějaký místní Osmany Laffita. Pravda je ovšem taková, že přijdete o část ruky, protože takto se ptá zásadně chlap s mačetou.

Možná vám to připadá jako banální story, a ona to vlastně i taková banální story je. Už mockrát se něco podobného stalo a ještě mockrát se to stane, třeba hned zítra vaší dceři někde v Anglii. I když tam asi ne, protože v televizi říkali, že je tam monarchie, takže je tam mnohem větší pořádek než tady, a co v „Kingdom of Condom" zakázali zbraně a šroubováky, je tam prý i zcela bezpečno. Věřte tomu, že již brzy vás zvolení politici osloví a budou požadovat, abyste se vzdali další části svých peněz a svobody výměnou za větší bezpečnost. Ta sestava sedmi opálených ,,nizozemců,, co zrychtovala fasádu číšníkovi v Praze by mohla být první vlaštovkou. No, nastal pomalu čas zbudovat v hlavním městě nějaké lehce vazební multikulturní středisko s wellness, modlitebnou, halal stravou a fundovaným překladatelem. Dal by jsem tomu nějaký takový neutrální pracovní název...třeba.... „Nemá to nic společného s ničím".

Skupina cizinců napadla číšníka v Praze                   video                   foto: PČR

Na západ od nás jsou takové férovky už celkem běžné, u nás sice také, ale prozatím má na ně monopol pouze jisté etnikum. Česká vláda místo toho, aby zavedla kontroly na hranicích provozuje Centrum hybridních hrozeb, ministr vnitra otevřeně lže do médií tvrzením, že tady nikomu nic nehrozí a Pražská primátorka řeší pohodlí vítačů z Kliniky, kteří nejdřív tvrdili, že se nic takového nemůže stát, teď že je to normální a za pár měsíců prohlásí, že si máme zvyknout a neprovokovat. Taky jsem se nedávno prošel po Václaváku. Po deváté večer to tam vypadalo jako v nefalšovaném bordelu pseudo orientální despocie. Celkem by mě zajímalo, na základě čeho se tam ty všudypřítomné exotické zjevy zdržují. Možná konečně nějaký smysluplný podnět pro práci cizinecké policie? No nic. Děkuji. Jdu snít dál.

Studenti?

Coby student zažil jsem obyvatele Maghrebu na vlastní kůži. A to doslova. Poprvé na střední škole, když přes prázdniny v rámci nějaké výměny ubytovali na našem internátu lybijské pionýry. Bohužel, nezbyl žádný beduínský stan, bunga bunga, po zuby ozbrojené krasavice, drogy ani ropa...zůstala jenom zákožka svrabová, která mě navštívila během prvních dnů nového školního roku. Později, jako vysokoškolský student jsem se s těmito nadějemi rozvojových zemí potkal znovu, pravděpodobně ještě v rámci socialistického dozvuku nějakého programu internacionální pomoci, který si pod vlivem Havlovy mafie nedovolil nikdo ukončit. Nikdy jsem se nedopátral, co se tihle studenti učí. Ve škole se vyskytovali minimálně, u zkoušek vůbec a mám obavy, že jejich těžce nabyté dovednosti se v prosperitu Palestiny, Libye, Sýrie, Alžíru a dalších podobných lokací nikdy nestačily přetavit v práci a možná proto to tam vypadá, jak to tam vypadá.

Nedílnou součástí jejich života zde byly ale především české dívky. Byly to v podstatě takové vesnické a maloměstské pipky, nic moc hezké ani chytré a spíš prakticky založené. Někdy se to charakterizuje větou „oklátil bych ji, ale nerad". Nebyly zlé ani vypočítavé a trpěly představou, že Abdul nebo Fahím je tady v ČR hrozně sám, opuštěn a daleko od domova, kde běsní válka. Klasické curriculum vitae takových děvčat po studiích spočívalo v návratu do rodné vesnice, kde nastoupila jako „úča" nebo v strojní traktorové stanici, vzala si živočicháře, rodila děti a vláčela lahváče z konzumu, teď bydlí v baráku, a jelikož zateplovali, mají hypošku, oktáfku fkombajnu ftédéíčku na úvěr a po hliněném dvorku chodí ve světle zelených crocsech.

Láska a proměny

Přesto se tenkrát ale něco událo. V rámci vztahu s cizincem do těchto slečen v určitém okamžiku proniklo něco tajemného, pevného, velkého a vzrušujícího. Ne, nebojte. Nebylo to to, co si myslíte. Byl to naprosto ryzí a čistý duch multikulturalismu. V light verzi se to projevovalo chronickým poukazováním a napomínáním ostatních, že „vypadá jako skin, byl viděn se skiny", nebo „volí Sládka" (to byl tehdejší Konvička), ve verzi medium heavy to už bylo napadání národa a katolické církve (že ty křížové výpravy nebyly taky úplně ok) a jako prvosenky zaznívala nová slova „xenofóbyje" „intolerance" „extremismus", ve verzi heavy, pak nastupovala změna duše tedy netolerantnost typická pro všechny pravdoláskaře, ztráta nadhledu a verbální agresivita, vše doplněno proměnou oblečení v plandavé šatohadry zemitých hnědobarev, batikované free modely s etnickými doplňky z obchodu Sanu Babu, řemínkové sandály, korálky typu kozí bobky, různé pestrobarevné vzory a nezbytná mošnička na trávu. Tyto heavy exempláře pak šly v dané komunitě již v podstatě z ruky do ruky, někdy z rozhodnutí jejich, jindy pak partnerů samotných. Když například Abdul sexuálním nárokům své partnerky již nepostačoval či naopak ta se zdráhala reflektovat některé požadavky jeho, přepustil ji Fahímovi, který praktikoval xenofilii jinak a jinam. No, vidíte. Nynější, hlavně mezi mladými levičáky tolik populární služby s názvy končícími na -sharing již byly dávno vynalezeny, a je vidět, že jejich předmětem mohou být i jiné objekty než obyčejné jízdní kolo.
Myslím si, že tyto harcovnice, kterým teď bude tak od pětatřiceti výš, do kterých pak mnohokrát vstoupil duch islámu různých barev, délek i průměrů, jsou takovým základním důstojnickým kádrem multikulturních a genderových zásahových komand. Na vyšší level sice nemají, ale psaní článků, komentářů na internet a na působení v různých podvratných neziskových organizacích či univerzitách dosáhly. Jejich naprostou výhodou pak nepochybně zůstává fakt, že většina jejich pozitivních okamžiků v životě je spojena s islámem. Ono by nebylo od věci, tyto nositelky jediné a správné pravdy, poslat na pár misí do Indie, Íránu, Iráku, Egypta anebo Turecka hlavně za těmi zbytky neislámského obyvatelstva, aby jim nejlépe na místě vysvětlilo, jak moc xenofobní a naprosto nepřijatelné je odmítat ten islám.

A co takhle svatba, princi?

Nicméně v průběhu studia došlo občas i k zásadnějšímu obratu, když si ta či ona uvědomila, že je zde příležitost, jak se vdát do ciziny či vzít si cizince a u kamarádek z vesnice vyvolat závist srovnatelnou tenkrát se zakoupením VHS videa. Protože já teď chodím s Ahmedem, on je podnikatel a budeme se brát. No tak jistě. Je to konec konců dospělá očkovaná běloška a tatínek jí nemá co nařizovat, ale potom taky platí, že má, co chtěla. O některých z těchto svateb se lze posléze dočíst v novinách. Famhúd al Rašíd unesl malou Fatimu do Tunisu! Zdrcená matka Jana al Šahrazad Prohaska žádá velvyslanectví v Tunisu o pomoc! Nešťastná Fatima doma u otce! Jana al Šahrazad Prohaska se hroutí. Všechno bere do rukou tchýně, posedlá svatou pomstou za zničenou vidinu dovolených u Středozemního moře a posléze i přesun do exotiky natrvalo. Nakonec najme právníka, zmobilizuje tisk, ultraneziskové ultrahumanitární ultraorganizace a všechny televize plus podobná média, tedy všechna, a začne kolotoč, na jehož konci je v tom lepším případě slušné výživné, v horším případě česká kikina pár měsíců žije ze soucitu a zájmu médií, než se opět stane bezcennou nickou. Jiná česká dívka pak kdesi na Dálném východě s hadrem přes ksicht vytáčí popelnice před barák a poráží ruční pilou cedry a sekvoje, aby bylo palivo do rodinného krbu, zatímco její manžel Tariq Udin popíjí s přáteli pitíčka s deštníčkem a pochvaluje si výdrž i vytrvalost české ženy. O těch se už toho bohužel moc nedozvíme, což je podle mne docela velká škoda. Holt málokterá česká holka se propracuje do výšin nebeských jako Mrs. Trump neboli Ivča Zelníčková z Gottwaldova. Chce to mozek a pevnou vůli uspět a na to každá pipina prostě nemá.

Sikhové

Kdo ví, zdalipak si něco užili i oturbanovaní Sikhové z Igly, kteréžto povolala naše německo-valašsko-česká fabrika coby výkvět budoucích manažerských pozic v Indii na zaškolení do Evropy. Prý se u nich ty pracovní návyky moc vypěstovat nepodařilo. Šla taková hláška, že by prý bylo jednodušší naučit fenu Lajku ve Sputniku2 nasadit a zapnout přes vysílačku skafandr. Nu což. Půlnoční, podivně kmitající odlesk zlaté spony turbanu a zrychlený dech za trnkovým keřem vedle Kravína při cestě na Klobůčky mě tenkrát dal prostor pro hodně divoké fantazie. Návštěva této místní a vyhlášené diskotéky se tak stala pro mnohé z nich zajisté ještě dlouhotrvajícím zdrojem vlhkých snů, především po návratu do rodného Tamil Nadu na úpatí Modrých hor.

Darek Slavík

V pátek 27. dubna krátce před půl třetí odpoledne se na silnici l/57 u Vsetína stala vážná dopravní nehoda, při které došlo ke smrtelnému zranění jednoho z řidičů. Na místo nehody byli vysláni profesionální hasiči ze stanice Vsetín se třemi zásahovými vozidly. Po příjezdu k nehodě zjistili, že těžce zraněný řidič dodávky zůstal ve vozidle zaklíněn.

„Hasiči jej ihned začali z vozidla za pomocí hydraulických nůžek vyprošťovat a poskytovat předlékařskou první pomoc. Po vyproštění jej ihned předali záchranářům. Muž byl však ve velmi vážném stavu. Proto mu na místo byl přivolán vrtulník, který jej transportoval do krajské nemocnice," popsala tisková mluvčí hasičů Lucie Javoříková.

Dodávka narazila u Vsetína do kamionu   foto: HZS   další foto (6)

V tuto chvíli jsou bližší okolnosti a příčina nehody stále předmětem vyšetřování vsetínských kriminalistů a dopravních policistů. Z dosavadních výsledků šetření však vyplývá, že došlo k čelnímu střetu dodávkového vozidla s kamionem.

„Čtyřiapadesátiletý řidič dodávky jedoucí ve směru na Valašské Meziříčí z prozatím neznámých příčin pravděpodobně vjel do protisměru, kde se střetl s kamionem osmadvacetiletého řidiče. Oba muži při srážce utrpěli poranění. U řidiče kamionu to byla zranění lehká, řidič dodávky svým vážným zraněním později podlehl," uvedl tiskový mluvčí policistů Petr Jaroš.

Dodávka narazila u Vsetína do kamionu   foto: HZS    další foto (6)

Z proražené nádrže kamionu vyteklo na cestu a do půdy okolo dvě stě litrů nafty. Z tohoto důvodu byl na místo přivolán zástupce životního prostředí. Po skončení vyšetřování bude kamion z příkopu vyproštěn, díky čemuž lze očekávat omezení průjezdnosti v místě nehody až do večerních hodin.

AKTUALIZACE

Komunikace byla vice než tři hodiny obousměrně uzavřena a policisté odkláněli dopravu po objízdných trasách.

Nakonec hasiči odsunuli dodávkové vozidlo na kraj komunikace a provedli úklid vozovky od střepů a úlomků z vozidel a použitého sorbentu k zachycení uniklé nafty. Provoz tak mohl být na této velmi frekventované komunikaci alespoň částečně obnoven.

-red-

Ve středu 25. dubna se v kulturním domě za účasti šesti desítek občanů uskutečnilo veřejné projednání věnované revitalizaci sídliště na ulici Luční. Autor územní studie architekt Petr Brožek přednesl přítomným navrhované proměny veřejných prostranství, úpravy současného způsobu parkování a také příležitosti pro navýšení kapacity tvorbou nových stání, z nichž některá by mohla být v podobě krytých parkovacích míst. Zmíněno bylo rovněž obnovení herních ploch pro děti a zlepšení systému pěších cest. Podrobně pak byla prodiskutována možnost vzniku dvorků náležících k jednotlivým bytovým domům a využití proluky se stávající prodejnou potravin.

„V územní studii jsou předložena možná architektonická řešení obnovy sídliště na Luční. Jedná se o návrhy, které je v území možné zrealizovat, a bude záležet na širší diskusi s obyvateli této lokality, k čemu z navrženého se nakonec přikloníme a připravíme k realizaci," pověděla starostka města Valašské Klobouky Eliška Olšáková. Jak dodala, studie vychází z požadavků, jež občané vyjádřili při veřejném setkání v červnu 2016.

Za účasti šesti desítek občanů se uskutečnilo veřejné projednání věnované revitalizaci sídliště foto: město Valašské Klobouky

Tím nejdůležitějším aspektem, který studie řeší, je dopravní situace a parkování. Stávající počet míst ke stání automobilů je 237, nově by mohlo toto číslo narůst na 360 a ve druhé variantě až na 380 míst. Navrženo je zkapacitnění parkoviště u kotelny a spodního parkoviště u vjezdu na sídliště Luční a vzniknout by mohlo nové parkoviště směrem k vodárně. Parkovací plochy podél ulice by byly členěny ostrůvky se stromy, keři a travinami a jejich dláždění by umožňovalo zasakování srážkových vod.

„Hlavní komunikace je navržena jako obousměrná o šíři 6 metrů a s možností kolmého parkování. Mezi výškovými domy je pak řešeno parkovací stání zakryté lehkou konstrukcí se zelenou střechou, kde by byla místa pravděpodobně zpoplatněna a vjezd by byl řízený například závorou. Lidé, kteří by si takové místo pořídili, by tak získali ke svému bytu značný bonus a přidanou hodnotu," sdělil místostarosta Martin Janík. Dodal, že studie maximálně využívá možnosti lokality k umístění co největšího počtu parkovacích míst s ohledem na zachování kvalitních veřejných prostor.

Parkovací stání zakryté lehkou konstrukcí se zelenou střechou            foto: město Valašské Klobouky

Nový ráz by sídlišti mohl vdechnout koncept poloveřejných dvorků u čtyřpatrových bytových domů, které by byly hrazené například nízkými živými ploty, čímž by obyvatelům zajistily částečné soukromí pro trávení času. „Oživení se dočkají i prostranství před výškovými domy, kde se nabízí vytvořit prostory s terasovitě upraveným terénem k posezení, chybět nebudou herní prvky pro děti a další mobiliář," přiblížila Eliška Olšáková.

Poloveřejné dvorky            foto: město Valašské Klobouky

Studie se věnuje rovněž využití proluky mezi nižšími bytovými domy, kde se dnes nachází prodejna potravin. Autor zde umisťuje objekt, který by umožnil nejen zvětšení kapacity prodejny, ale také další provoz například kavárenského typu. „Jedná se o jediné místo na Luční, které má potenciál být centrálním bodem a místem pro setkávání. Mohlo by být vybaveno terasou pro posezení s pěkným výhledem do okolí a také ve svahu níže by mohly vzniknout stupňovité pobytové plochy. Nedaleko je pak navrženo dětské hřiště," sdělila starostka. 

Cesty pro pěší by měly být provedené v mlatovém povrchu, který je vhodný pro chodce i běžce. V uličkách a prostranstvích mezi domy by měla být doplněna zeleň, zbudovány opěrné a sedací zídky a jiné prvky zpříjemňující prostředí. V místě dnešního pumptracku by pak bylo možné terénními úpravami docílit vhodného místa pro zasakování dešťových vod, aniž by byla narušena rekreační a sportovní funkce.

Prodejna potravin by se zvětšila a nový objekt by umožnil vznik například kavárny foto: město Valašské Klobouky

Během diskuse s občany byl zodpovězen například dotaz týkající se plánovaného napojení komunikace na Lačnov, která bude řešena jako obousměrná s výhybnami. Dále byla probírána možnost výstavby parkoviště a obslužné komunikace nad výškovými domy. Tato varianta je však nereálná důvodu blízkosti ochranných pásem plynovodu a vysokého napětí a při případné přeložce sítí by se jednalo o enormní náklady v řádech milionů korun a taktéž o složité jednání s velkým množstvím vlastníků. Výškové domy by navíc v takovém řešení byly obklopeny parkovištěm a komunikacemi z obou stran, což by značně snížilo kvalitu bydlení.

Ve svahu níže by mohly vzniknout stupňovité pobytové plochy foto: město Valašské Klobouky

Zazněly také námitky k návrhu vymezení dvorků i vzniku kavárny, požadována je větší rozloha obchodu. Lidé také připomínkovali kapacitu parkovišť v jednotlivých úsecích sídliště. Dále se diskutovalo o vlivu výstavby nových bytových domů na obsazenost parkovacích stání a o zimní údržbě sídliště. Od obyvatele řadových domů zazněl nesouhlas se zamýšleným propojením Luční a Sychrova.

„Děkujeme občanům za aktivní účast na setkání a za jejich názory. V průběhu května připravíme výstavu územní studie přímo na sídlišti Luční, tak aby k ní měli přístup všichni obyvatelé ulice a mohli se s návrhem seznámit a také jej připomínkovat. Následovat bude fáze přípravy dílčích projektových dokumentací a vyřizování potřebných povolení. Realizace by pak byla možná nejdříve v roce 2020," pověděla Eliška Olšáková.

-tz- 

Profesionální hasiči lezci Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje hostili své kolegy instruktory lezce ze všech krajů České republiky ve Zlínském kraji, kde ve dnech od 24. do 26. dubna 2018 absolvovali odbornou přípravu a pracovní jednání lektorského sboru Hasičského záchranného sboru ČR pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou.

Letošní ročník této odborné přípravy měl i mezinárodní účast kolegů ze Slovenské republiky. V rámci teoretické části prezentovali systém odborné přípravy ve své zemi.

Lezci první den absolvovali teoretickou část. Druhý den se již teorie proměnila v praxi. Ta se skládala ze dvou částí. „První byla záchrana osoby z ochozu komínu ve výšce 100m. Toto cvičení probíhalo na nejvyšším komínu ve Slavičíně. Nezávisle na sobě zde pracovala dvě družstva, která zachraňovala svého figuranta. Každá skupina cvičila jiný styl záchrany osoby, aby se zjistilo, který je rychlejší a účinnější," popsala tisková mluvčí hasičů Lucie Javoříková.

Cvičení ve Slavičíně                     foto: HZS                   fotogalerie

Druhá praktická část probíhala na železničním mostě ve Valašských Kloboukách. „Zde lezci trénovali transport zraněné osoby ve vanových nosítkách z jedné strany údolí na druhou s využitím překážky právě v podobě uvedeného mostu. Družstva opět pracovala nezávisle na sobě, stejným postupem a měřila se délka času přesunu," upřesnila Lucie Javoříková.

Cvičení ve Valašských Kloboukách                     foto: HZS                   fotogalerie

Třetí den lezci absolvovali další praktickou část, a to bezpečný pohyb v přírodních terénech na skalách v Lukově na Zlínsku.

-tz- 

Ve Zlínském kongresovém centru se letos již po třinácté konala tradiční přehlídka tanečních vystoupení dětí z mateřských škol „Zlínský škrpálek".

V pondělí odpoledne (23. dubna) se kongresové centrum hemžilo dětmi z osmnácti mateřských škol zlínského kraje, které představily před pozorným publikem nejrůznější taneční choreografie i velmi nápadité kostýmy.

Děti z Horní Lidče zde reprezentovaly MŠ již po třetí, letos s choreografií pod názvem „Kočičí šou". Vlastnímu vystoupení předcházely dlouhé týdny nacvičování a příprav. „Děti to nesmírně bavilo, nejen vlastní vystoupení, na které se velmi těšily, ale i příprava. Chtěly tančit každý den. Zvolili jsme jednoduchou choreografii na rytmickou hudbu tak, aby to jim to dobře pamatovalo a byly schopny to na jevišti předvést samy," komentuje přípravu na přehlídku ředitelka MŠ Dagmar Dubnická.

Kočičí šou představily děti z MŠ Horní Lideč

A to se dětem nakonec také povedlo. Profesionálně předvedly výsledek svého dlouhodobého snažení a na několik minut ovládly pódium kočky a kocouři se svojí „šou". „Jsem na předškoláčky velmi hrdá, zvládly to, a navíc úplně sami. Ráda bych, aby své vystoupení ukázali v rámci akcí, které chystá základní škola a Obec Horní Lideč," chválí tanečníky paní ředitelka.

Přehlídka MŠ „Zlínský škrpálek" je hojně navštěvována zejména rodiči a příbuznými vystupujících dětí. I tak se jich každoročně sejde několik tisíc. Mimo vlastní vystoupení si návštěvníci mohou prohlédnout výstavu výtvarných prací svých ratolestí, která bývá při této příležitosti instalována.

-lm-

V pátek 27. 4. 2018 bude v Galerii Vincúch otevřena výstava Ing. arch. Bohumila Blažka pod názvem Francie - Alsasko. Výstava nese podtitul Kaysersberg a okolí. Kaysersberg se stalo společně s polským městem Zelów partnerským městem Valašských Klobouk, kdy se od roku 2014 představitelé partnerských měst vzájemně několikrát navštívili a vyměnili si zkušenosti a představili svá města, a to i na poli kulturním. Ing. arch. Bohumila Blažek se proto ve své valašskokloboucké výstavě zaměřil na výběr prací spojených s městem Kaysersberg.

Ing. arch. Bohumila Blažek je uchvácen Francií, navštívil za 20 let kolem tří tisíc míst v různých regionech a jednou z posledních cest byla návštěva Alsaska. Výtvarné práce z Francie nevznikly náhodou. Dcera pana Blažka se vdala do Holandska, následně s rodinou přesídlila do Francie. Při návštěvách dcery a vnoučat si Bohumil Blažek Francii zamiloval, a proto se tam tak rád pravidelně vrací. Francie ho zaujala zejména románskou architekturou a osídlením krajiny. Při návštěvě okolí Kaysersbergu zachytil tamní krajinu a architekturu města a okolí, zpodobnil prostředí malých měst, venkovských obcí i staveb v krajině, které si zatím uchovaly měřítko blízké člověku.

Obrazy Bohumila Blažka

Rozsáhlý soubor prací obsahuje kresby, akvarely a grafiku. Výběr prací na motivy interiérů alsaských měst obsahuje i soubor reliéfů, kde je obraz modelován prostorově na bílé ploše a mění se s pohybem zdroje světla. Kouzlem reliéfů je hra světel a stínů, kreslící nekonečnou řadu variací a kompozičních efektů. Volná tvorba Ing. arch. Bohumila Blažka je ukázkou tvorby, která vychází z jeho profese architekta.

Ing. arch. Bohumil Blažek se narodil v roce 1940, absolvoval fakultu architektury ČVUT v Praze. Původně chtěl studovat na Akademii i na UMPRUM v Praze, ale kádrový posudek rodičů mu to neumožnil. Talentu pana Blažka si ale všiml na fakultě architektury profesor katedry výtvarných umění Podhajský, a tak Bohumil Blažek vystudoval architekturu.

Více jak čtyřicet let se věnoval své profesi, byl úspěšný jako architekt, pracoval u nás i v zahraničí. Zároveň s profesí architekta se naplno věnoval a věnuje volné tvorbě.

Pozvánka na výstavu

Po studiích začal pracovat v ateliéru Můstek, který byl zaměřen na rekonstrukce památek a novostaveb v historickém prostředí. Významná z hlediska jeho projektové i výtvarné činnosti byla léta ve firmě Archicentre v Kuvajtu a v Londýně. Pro NPÚ zpracoval grafickou a technickou dokumentaci souboru českých památek, přihlášených k zařazení do světového Seznamu kulturního dědictví UNESCO. Od roku 1968 navrhoval a realizoval architektonickou podobu různých prezentačních výstav. Své práce vystavuje na samostatných nebo skupinových výstavách od roku 1963 až do současnosti.

Ing. arch. Bohumil Blažek žije a pracuje v Praze Košířích, cílevědomě využívá svůj čas a z každé situace si vybírá to pozitivní, co je důležité pro život. Jeho pozitivní přístup k životu je reflektován i ve výtvarné tvorbě.

Přijďte se potěšit obrázky Ing. arch. Bohumila Blažka, které zachycují krásu Francie. Výstava bude slavnostně zahájena v Galerii Vincúch na dolním náměstí ve Valašských Kloboukách v pátek 27. 4. 2018 v 18 hodin. Výstava potrvá do 17. 4. 2018. K výstavě byl vydán barevný katalog.

Mgr. Jiří Ročák

www.vincuch.cz

S lehkým zraněním skončil ve středu 25. dubna večer v nemocnici další z motorkářů. Zřejmě kvůli vysoké rychlosti nezvládl projet zatáčkou a skončil s motocyklem v příkopu. Dechová zkouška byla u řidiče negativní.

Ilustrační foto

Ve středu o půl osmé večer projížděl sedmapadesátiletý řidič motocyklu Kawasaki mezi obcemi Křekov a Vlachovice na Zlínsku. „Při projíždění levotočivou zatáčkou nezvládl řízení, v mírném klesání dostal smyk, vyjel mimo vozovku a havaroval do příkopu. Při havárii utrpěl lehké zranění, se kterým ho do nemocnice dovezl projíždějící řidič osobního vozidla. Dechová zkouška u motocyklisty byla negativní," uvedla tisková mluvčí policistů Monika Kozumplíková. Škoda na motocyklu se vyšplhala minimálně na šedesát tisíc korun.

-tz-

Poskytnutí příspěvku středním školám zřizovaným Zlínským krajem na podporu řemeslných oborů pro období leden až červen 2018 schválili krajští radní. Jedná se o celkovou částku 1 552 900 korun. Budou z ní podpořeni žáci, kteří splní podmínky pro udělení stipendia. Celkově má kraj letos pro tyto účely vyčleněno 4,6 milionu korun.

„Smyslem našeho projektu podpory řemesel v odborném školství je zvýšení zájmu uchazečů o konkrétní řemeslné obory, k čemuž slouží vyplácení takzvaných stipendií. Ta jsou vyplácena žákům, kteří splní stanovené podmínky, mezi které patří nulová neomluvená absence a dobrý prospěch i chování žáků v odborném výcviku. Cíl projektu se daří naplňovat, neboť zájem žáků o studium podporovaných oborů se i přes nepříznivý demografický vývoj nesnižuje," uvedl radní Zlínského kraje pro školství Petr Gazdík.

Ilustrační foto                        foto: archiv redakce

V současné době je do projektu začleněno 16 oborů (viz níže), od 1. 9. 2018 bude jejich počet rozšířen o další tři (Truhlář, Tiskař na polygrafických strojích a Knihař). Zapojeno je celkem 16 krajem zřizovaných škol a 4 školy soukromé.

Seznam aktuálně podporovaných oborů:

Instalatér
Klempíř
Podlahář
Malíř a lakýrník
Tesař
Zedník
Strojní mechanik
Nástrojař
Karosář
Obráběč kovů
Sklář - výrobce a zušlechťovatel skla
Řezník - uzenář
Výrobce obuvi
Zemědělec - farmář
Pekař
Chemik

-tz-

Taneční skupina ELES se věnuje tanečním stylům jako je disco dance, disco show a street dance show. Historie taneční skupiny se píše od roku 2010, kdy se v DDM Valašské Klobouky otevřel taneční kroužek o počtu 11 členů. Vedoucí a zakladatelkou taneční skupiny je Mgr. Lucie Sovadinová. Vystupují na mnoha akcích nejen v okolí, ale účastní se i tanečních soutěží různých úrovní.

Taneční skupina Eles na soutěži v Přerově                  Foto: Dan Strnad

Rodiče dětí vyjádřili zakladatelce a trenérce Lucii Sovadinové podporu ve svém dopise (viz. níže). Lucie Sovadinová se k současné situaci zatím vyjadřovat nechce, ale z dopisu i dostupných informací vyplývá, že vzhledem k časové náročnosti a nutnosti současně chodit do zaměstnání, necítí pro svou taneční skupinu dostatečnou finanční podporu.

Rodiče dětí navštěvující TS ELES nám zaslali tento dopis: 

Mluvíme téměř o 150 dětech, které dají přednost před poflakováním a kouřením pod mostem sportu. A nejenom to. Eles je tým, kolektiv osobností, jedna velká rodina! Děti se zde učí nejen tancovat, ale i slušně chovat. Učí se tolerovat jeden druhého, pomáhat si, podporovat se navzájem a respektovat autoritu, kterou představují trenérky. Tyhle děti si vybraly správně! Vybraly si pohyb, lásku k tanci a jsou odhodlány bojovat na každé soutěži jako by to byla právě ta nejdůležitější. Nejen pro ně, ale také pro nás rodiče, je každý trénink i soutěž velmi důležitý a jedeme naplno. Oni na pódiu, my v hledišti. Jsme tým a vždycky táhneme za jeden provaz. U nás rodičů je nezbytná naše každodenní podpora, kdy zvláště v dnešní virtuální době je důležité vést děti k pohybu a zodpovědnosti.

A teď popravdě, kolik takových tanečních skupin ve svém okolí máme? Kolik takových skupin máme v kraji?
... Jednu. Tu naši! Tu, která reprezentuje Valašské Klobouky a to nejen v České republice!

Má 150 členů, reprezentace v kategoriích profi i extraliga. Mini, děti, junioři i senioři v první desítce na Mistrovství České republiky! Dokonce naše dvě šikovné „cácorky" - tehdy šestiletá Elen a sedmiletá Julie - vybojovaly na Mistrovství světa bronzové medaile!!!

Dvě šikovné „cácorky" - tehdy šestiletá Elen a sedmiletá Julie - vybojovaly v roce 2017 na Mistrovství světa bronzové medaile                          Foto: archiv TS Eles

Za to všechno vděčíme zakladatelce a hlavní trenérce, slečně Lucii Sovadinové, která jede „na plné pecky" snad bez přestání. Pro nás, obyčejné lidi je nepochopitelné, kde tenhle človíček čerpá tolik síly a energie. Ze svých svěřenkyň si postupně vychovala úžasné trenérky, bez kterých by to samozřejmě také nešlo a i jim patří naše velké díky! Tyto holky jsou ochotné za almužnu, které se říká výplata, věnovat nejenom 4 hodiny týdně našim dětem, ale klidně další a další volný čas a to jak přes týden, tak i během víkendu. Našim malým Elesáčkům předávají nejen cenné rady a zkušenosti, ale také svoje srdíčko. Budují v nich pocit sebevědomí a motivace. Toho všeho se máme vzdát, tohle ztratit?

Jak už to ale v životě chodí, není vždy vše jenom růžové. Máme spousty odhodlaných dětí, spousty úžasných výsledků, spousty nápadů a snů, ale momentálně především existenční problémy. Je to velmi smutné, leč není se čemu divit. Trenérky postupně „vylétají z hnízda" a vést takový 150ti členný spolek je opravdu velmi náročné. Natož pak to současně při zaměstnání, jak je tomu bohužel nyní. Proto všichni pevně věříme, že se najde nějaká možnost jak se věnovat těmto dětem naplno.

Závěrem bychom snad jen chtěli dodat, že z celého srdce velmi děkujeme zakladatelce tanečního spolku Eles Lucii za možnosti, které tyto naše děti dostaly. Děkujeme jí za její neutichající nasazení a víru v lepší zítřky. Za to, že namísto nástrah dnešní doby zní našim dětem v uších: „Pět, šest, sedm, osm! „Štiky, flexy, jedém!"

„Luci, budeme bojovat a nevzdáme se!!!"

Rodiče dětí TS Eles

V současné době je k dispozici k podpisu i Petice na zachování TS ELES. Petici je možné podepsat ve Valašských Kloboukách v obchodě u Fialů, V Horní Lidči ve Sportexu (Horní Lideč 152 - textil u kruhového objezdu) a v Lidečku ve firmě COVA střešní systémy (Lidečko 13). 

-red-