Dějištěm prověřovacího cvičení v povánočním týdnu byla zamrzlá vodní plocha nádrže Křešov u obce Slopné. Tato lokalita nebyla organizátory cvičení vybrána náhodně. Je totiž na hranici hasebních obvodů stanic profesionálních hasičů Luhačovice a Slavičín. K zásahu tak byli vysláni hasiči z obou stanic.

„Podle připraveného scénáře došlo ke zranění bruslaře, který zůstal bezvládně ležet na zamrzlé hladině nádrže. Nedostatečná tloušťka ledu spojená s rizikem prolomení zabránila svědkům v záchraně zraněného. Proto byli na místo vysláni profesionální hasiči," uvedl mluvčí krajských hasičů Libor Netopil. Obě jednotky dorazily na místo hlášené události současně, čtrnáct minut po ohlášení na tísňovou linku krajských hasičů.

Hasiči u Slopného nacvičovali záchranu zraněného bruslaře    foto HZS ZLK   fotogalerie

K záchraně bezvládně ležícího muže hasiči využili lan a transportních nosítek. „S jejich pomocí se jeden z příslušníků vybavený neoprenovým oděvem přiblížil ke zraněnému a odtáhl ho zpět ke břehu, kde mu ostatní poskytli nezbytnou předlékařskou pomoc," popsal činnost záchranářů Netopil.

Z cvičných důvodů si hasiči celou akci ještě jednou zopakovali. Tentokrát k přiblížení a záchraně muže využili nastavovací žebřík. „Mimo těchto improvizovaných prostředků mají profesionální hasiči ve své výbavě i speciální nafukovací lávky, které jsou určeny k bezpečnému pohybu po zamrzlých plochách. K záchranným akcím lze využít také člunů. Jejich nasazení ale nebylo součástí tohoto výcviku," doplnil Libor Netopil.

-tz-

Na Vysokopolském a Hvozdenském potoce na Zlínsku letos Lesy ČR vybudovaly protipovodňová opatření. Zachytí splaveniny, tedy písek, štěrk či kameny a udrží vodu v krajině i v době sucha. Do obou vodohospodářských staveb podnik investoval 6,3 miliony korun.

Asi 600 metrů severně od centra obce Vysoké Pole letos postavily Lesy ČR na Vysokopolském potoce retenční objekt Klášťov. Budoval se od ledna do listopadu 2016. Stavba zachycuje splaveniny a zlepšuje protipovodňovou ochranu obce, slouží vodním živočichům, ale je také zásobárnou povrchových vod a nahrazuje infiltraci podzemních vod v období sucha. „Díky objektu tak zůstane voda v korytě potoka i v tomto období," uvedl Pavel Pernica z Lesů ČR, vedoucí správy toků, oblast povodí Moravy.

Zemní hráz u Vysokého Pole      foto Lesy ČR

Bezpečnostní přeliv zemní hráze dlouhé 22 metrů je opevněn dlažbou z lomového kamene. Voda se vypouští přes betonový otevřený požerák. Stavba je projektována při maximálním napuštění na 6,45 tisíc m3 celkového objemu akumulované vody. Plocha objektu činí 3 780 m2 s maximální hloubkou u požeráku 3,34 metry. Biologickou rozmanitost neboli biodiverzitu na Zlínsku zvýší i další tůně budované obcí Vysoké Pole.

Hráze ve Hvozdné      foto Lesy ČR

Další dílo vyrostlo v obci Hvozdná. Na levobřežním přítoku Hvozdenského potoka byly vybudovány tři příčné objekty. Práce skončily v prosinci. Základem drátokamenných přehrážek vyskládaných z typizovaných drátokošů neboli gabionů je vodostavební železobeton. Břehy pod přehrážkami zpevnila metrová vrstva z lomového kamene. „Pod spadištěm je filtrační vrstva a ve dnu koryta přechodový kamenný zához," dodává Pernica. Stavba stabilizovala koryto potoka, zabraňuje erozi lesní půdy a zachycuje splaveniny, které se dříve dostávaly až do intravilánu obce Hvozdná.  

-tz-

Zdravější školní stravování je jedním z největších témat, která se v českém školství aktuálně řeší. Ze škol mizí bufety, jejichž nabídka neodpovídá požadavkům nové vyhlášky ministerstva školství, a také školní kuchyně vyměňují staré postupy za nové. V tomto ohledu má před jinými školskými zařízeními náskok ZŠ a MŠ Leskovec, jejíž kuchyně se jako první a zatím jediná ve vsetínském regionu dočkala certifikátu „Zdravá školní jídelna"

Ozdravovat stravování v Leskovci začali už před rokem a půl

Na stůl se postupně začalo dostávat více luštěnin, snáze stravitelnější obiloviny jako třeba bulgur, kuskus, více ovoce a zeleniny, méně cukru a výrazně méně soli, kterou nahrazují bylinky. Když se pak z iniciativy Státního zdravotního ústavu a ministerstva zdravotnictví zrodil projekt Zdravá školní jídelna, ZŠ a MŠ Leskovec s účastí neváhaly.

ilustrační foto ZŠ Leskovec

Následovaly pravidelné návštěvy hygieniček, hodnocení jídelníčků i dodržování výživových norem, tedy takzvaného spotřebního koše, dodržování pitného režimu s omezením cukrů, omezení používání dochucovadel a instantních dehydrovaných směsí, nepoužívání polotovarů vysokého stupně konvenience, zařazování receptur s limitovaným množstvím soli, zařazování sezónních potravin atd. Do tohoto projektu jsme zapojili děti, pedagogy i rodiče a měli jsme různé tématové dny např. světový den mléka a vody, mezinárodní den výživy, luštěnin, den jablek, dny evropské kuchyně, ochutnávku pomazánek a obědů z naší jídelny, soutěže o nejlepší recept a spoustu dalšího...

Po doladění drobných nedostatků jídelna certifikát získala

Poděkování patří paní kuchařkám, paní učitelkám a panu řediteli, bez kterých by to nešlo. Hlavně paní učitelky a pan ředitel šli v tomto ohledu příkladem. Když je slyšet, že v některých školkách a školách zdravější stravování někteří pedagogové ignorují a raději si objednají pizzu, je vidět, jaké tady mají štěstí.

Na tom, aby se děti naučily jíst zdravěji, mají však zdaleka největší vliv rodiče. Právě z domova totiž pochází základ stravovacích návyků

Reakce rodičů ze školní jídelny jsou zatím výhradně pozitivní. Do budoucna by v Leskovci chtěli pokračovat v nastaveném trendu, být kreativní a inovativní a udržet si nově získaný certifikát i do budoucna.

Katka Slabíková, vedoucí školní jídelny Leskovec

Téměř pět stovek malých králů se sešlo v pátek 30. prosince v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Vsetíně. Požehnat koledníkům, kteří v rámci Tříkrálové sbírky budou vybírat peníze na potřebné, přijel olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner. Koledníci toto požehnání budou v první polovině ledna šířit dál do jednotlivých domovů, kde napíší písmena K+M+B 2017.

Slavnostní požehnání si tak nenechali ujít koledníci nejen ze Vsetína a okolí, ale i ti ze vzdálenějších míst Olomoucké arcidiecéze. Tříkrálová sbírka se na Vsetíně uskuteční od 6. do 9. ledna. Po požehnání byla pro koledníky připravena prohlídka vsetínského zámku a také občerstvení na Maštaliskách.

foto MěÚ Vsetín    více fotek Valašský deník

V roce 2017 se malí koledníci vydají v rámci Tříkrálové sbírky koledovat ve prospěch potřebných už po sedmnácté. „Z darovaných finančních prostředků chceme, jako každoročně, pomoci konkrétním osobám a dětem se zdravotním postižením, maminkám a rodinám s dětmi, které se dostaly do těžké životní situace," přibližuje směřování výtěžku sbírky ředitelka vsetínské Charity Věra Dulavová s tím, že dále hodlá Charita podpořit a zútulnit prostředí pro doučování dětí v nízkoprahovém centru Zrnko. Část peněz chce použít i na nákup vozidla pro osobní asistenční službu, která pomáhá seniorům i osobám se zdravotním postižením. 

Poprvé myšlenku uskutečnit dobročinnou sbírku vyslovil před sedmnácti lety právě Mons. Jan Graubner a k účasti vyzval Charity v olomoucké arcidiecézi. Poprvé tak koledníci vyrazili do ulic v roce 2000 a do Tříkrálové sbírky se již tehdy zapojily desítky dospělých a dětí. V současné době jsou to tisíce dobrovolníků v celé České republice, kteří u prahů domácností, v ulicích i na náměstích předávají poselství o narození Božího syna a prosí ve prospěch těch, kteří si nedokáží sami pomoci.

Adéla Kousalová

Vánoční období je časem setkávání a obdarování, a proto i město Valašské Klobouky přichystalo dárky pro potřebné. Zástupci vedení a komise pro sociální záležitosti se s nimi pak vydali potěšit kloboucké seniory v zařízeních v Návojné, Nedašově i v Loučce a děti v Dětském domově ve Smolině.

Návštěva u seniorů v domově v Loučce

„Při malé vánoční návštěvě jsme rodákům z Valašských Klobouk, kteří trvale žijí v domovech důchodců, předali nejen pozdrav a přání příjemného prožívání vánočních svátků a nového roku, ale také jsme je obdarovali kosmetickými balíčky a hřejivými dekami," pověděla starostka Eliška Olšáková, která se podívala za seniory v domovech v Návojné a Nedašově. Kloboucké obyvatele v domově v Loučce potom pozdravil místostarosta Martin Janík. Obě návštěvy doprovodili také členové místního Českého červeného kříže.

Druhým dárkem byla poukázka v hodnotě 4 tisíce korun, která byla věnována dětem do smolinského dětského domova. Malí obyvatelé ji mohou v příštím roce využít na pěkný výlet podle svého vlastního přání.

-tz-

Ve středu (28.12.) po poledni došlo v Karolince na Vsetínsku k havárii osobního auta. Na místě zasahovali místní dobrovolní hasiči.

„Událost se stala na ulici Stanovnice. Škoda Octavia skončila převrácená na střeše za krajnicí komunikace. Na místo hlášené nehody byla vyslána místní jednotka dobrovolných hasičů," popsal výjezd Libor Netopil z HZS Zlínského kraje.

Foto: Hasiči Karolinka

Hasiči zajistili vozidlo proti vzniku požáru a pomocí sorbentů zlikvidovali menší množství uniklých provozních kapalin. „Po zadokumentování nehody policisty vozidlo převrátili zpět na kola a odtlačili mimo komunikaci. Nehoda se obešla bez zranění osob," dodal Netopil.

Ve středu (28.12.) ve 12:12 hodin přijal operátor tísňové linky krajských hasičů ve Zlíně oznámení o možném požáru v lesním porostu mezi Jasenicí a Janovou poblíž vysílače Lysný.

„Na uvedené místo vyrazily dvě automobilní cisterny vsetínských profesionálních hasičů. Po zledovatělých lesních cestách turistické trasy se hasiči dostali až k vysílači. Další část cesty po hřebenu kopce už ale museli absolvovat pěšky," uvedl mluvčí krajských hasičů Libor Netopil.

Až na místo zásahu se cisterny nedostaly. Hasiči natáhli dvě stě metrů hadic          Foto: HZS

Na místě následně zjistili, že se jedná o hoření na pěti nezabezpečených ohništích s dřevním odpadem po lesní těžbě. Na okolní plochu ani blízký lesní porost se plameny nerozšířily. Přímo na místo zásahu se hasiči pokusili dostat s cisternou Renault Camiva, která je uzpůsobena pro pohyb v těžkém terénu.

„Posledních 200 metrů k hořícím hromadám dřeva ale stejně museli použít hadicové vedení, kterým dostali vodu z cisterny až na místo zásahu. V 13:44 hodin ohlásil velitel zásahu likvidaci události. Po sbalení hadic se hasiči se zvýšenou opatrností při jízdě v náročném terénu vrátili zpět na svou stanici," dodal Libor Netopil.

Před půl rokem nás nečekaně opustil kolega a kamarád, profesionální hasič Tomáš Bublák. Byl také otcem dvou dětí, který si uvědomoval sílu života, a proto neváhal nasazovat svůj život pro druhé.

Tom byl členem Hokejového clubu BBSS, z.s.. Jeho spoluhráči mu u posledního rozloučení slíbili, že na něj nikdy nezapomenou. Tento slib byl základem pro vznik 1. ročníku Memoriálu Tomáše Bubláka, který se konal dne 23. 12. 2016 pod záštitou jeho mateřského Hokejového clubu Brumov-Bylnice a Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje.

Memoriálu se zúčastnilo šest hokejových týmů, a to týmy HC Brumov-Bylnice, Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje, Policie České republiky, Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje, Armády České republiky - 72. mechanizovaného praporu Přáslavice a Sboru dobrovolných hasičů města Brumov.

Úvodní slavnostní buly vhodila Tomova manželka a její děti                foto: Erika Hradilová fotogalerie

Memoriál byl slavnostně zahájen v 10:30 hodin za účasti představitelů Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje, vedení obce Brumov-Bylnice a nadace Korunka Luhačovice, z.s., kteří předali Tomově manželce a jeho dětem dárky a finanční dar. Za zvuku sirény byl nad ledovou plochou vyvěšen Tomův dres s číslem 28.

Úvodní slavnostní buly vhodila Tomova manželka Anna a její děti, Tomášek a Karolínka. Následně začaly nekompromisní boje všech zúčastněných hokejových mužstev. Férový boj všech zúčastněných týmů tak důstojně uctil Tomášovu památku.

Vítězem 1. ročníku Memoriálu Tomáše Bubláka se stal tým HC Brumov-Bylnice, který z rukou starosty města Brumov-Bylnice Zdenka Blanaře a Tomova otce Miloše Bubláka převzal putovní pohár. Na druhém místě se umístil tým Policie České republiky a na třetím místě se umístil tým Sboru dobrovolných hasičů města Brumov. Tým Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje skočil na čtvrtém místě. Pátou příčku obsadil tým Armády České republiky - 72. Mechanizovaný prapor Přáslavice. Na posledním místě se umístil tým Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje.

Všechny týmy obdržely poháry, diplomy, pamětní listy, medaile a věcné ceny.

Vybrané startovné bylo věnováno Tomově manželce a jeho dětem.

2. ročník Memoriálu Tomáše Bubláka se uskuteční v lednu 2018.

-tz-

Ski areál Razula ve Velkých Karlovicích zahajuje od úterý 27. prosince večerní lyžování na hlavní sjezdovce Razula. Dle aktuálního počasí by se mělo konat až do pátku 30. prosince vždy od 18.30 do 21 hodin. Na Silvestra pak bude středisko v provozu od 9 do 16 hodin.

Ve Ski areálu Razula jsou nyní v provozu hlavní sjezdovka Razula a rodinná sjezdovka Horal u hotelu Horal, zatím bez snowtubingu, pro který ještě není k dispozici dostatečné množství přírodního sněhu.

Noční Razula        foto: archiv Resortu Valachy

Ski areál Razula je součástí Resortu Valachy, který tvoří tři karlovické hotely Lanterna, Horal a Galik. Ty hlásí na Silvestra vyprodáno. „Volných je posledních pár pokojů do 29. prosince, poté je obsazeno až do 1. ledna. Denně k nám na hotely volá několik zájemců o silvestrovský pobyt, musíme je ale bohužel odmítat," uvedl ředitel Resortu Valachy Tomáš Blabla.

Příležitost k silvestrovské oslavě ale ještě Resort Valachy nabízí neubytovaným hostům a to v podobě Silvestrovské saunové noci v relaxačním centru Wellness Horal. To bude 31. prosince pro silvestrovské hosty otevřeno až do jedné hodiny po půlnoci. Návštěvníky čeká koupání a saunování za svitu svíček se saunovými rituály každou hodinu a půlnočním přípitkem. „Až do 22 hodin budeme nabízet mimořádně také masáže. Hosté, kteří si rezervují masáž, mají již vstup na Silvestrovskou saunovou noc v ceně," dodal ředitel Wellness Horal Martin Pařízek.

-tz-

Zátímco většina z nás byla před Vánoci ve shonu. Studenti Gymnázia ve Valašských Kloboukách si udělali čas a pomohli nemocným a raněným lidem prostřednictvím darování krve.

Jak to celé probíhalo popsala studentka 3. G Marie Vaňková:

Tak jsme se opět my, studenti Gymnázia ve Valašských Kloboukách s doprovodem paní učitelky Mgr. Kamlerové, vydali do Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. Při pondělním ránu 19. 12. 2016 si tedy bylo nutné přivstat. Zatímco někteří ještě snili, my už jsme mířili na stanici Hematologicko-transfuzního oddělení Krajské nemocnice. Nejprve nás čekal povinný odběr krve, díky kterému někteří z nás například zjistili přesný počet svých krevních destiček. Hlavním důvodem tohoto odběru bylo ale zjištění, zda vůbec vhodní dárci jsme. Rozbor naší krve pomohl přítomné doktorce v rozhodnutí. Po jejím schválení nás od samotného odběru dělilo pouze několik chvil v čekárně.

Studenti stihli ještě před Vánoci darovat krev         foto: Karolína Hruboňová         fotogalerie

I přes všechen strach a obavy nenastal žádný větší problém. Každý, kdo darovat mohl, to zvládl na výbornou a na zpáteční cestě, alespoň někteří z nás, zadřímali s dobrým pocitem. Darování krve se na naší škole pomalu, ale jistě stává tradicí - nenechávejme to ale jen při této příležitosti.

Tímto bychom rádi poděkovali transfuznímu oddělení, všem lékařům a sestrám za jejich péči a milý přístup.
Marie Vaňková, 3. G

„Moc děkuji všem 19 studentům, kteří se zúčastnili této ušlechtilé akce a jeli darovat krev. Vážím si jejich rozhodnutí a věřím, že se budou k dárcovství vracet," poděkovala paní učitelka Mgr. Renata Kamlerová.

Krev darovali tito studenti: Kristýna Kubíková, David Bail, Jitka Strnadová, Lenka Talafová, Marie Vaňková, Jakub Janáč, David Figar, Anna Ptáčková, Denisa Janošíková, Gabriela Sucháčková, Barbora Řepová, Šimon Hrabica, Dominik Číž, Ondřej Machala, Pavel Zádrapa, Miroslav Šerý, Veronika Bělašková a Sabina Olšarová.

-tz-

Tak jsem projížděl tři dny před Štědrým dnem přes Kloboucké dvojnáměstí a před Obecním úřadem pod nástěnkou určenou pro vyvěšení parte (ten den zcela prázdné) postávali dva ukázkově zásahově odění příslušníci PČR. Neprůstřelná vesta, samopal, prázdný pohled. A já jsem si v ten moment uvědomil, že přesně toto je ten okamžik...... okamžik zlomu, kdy něco starého definitivně končí a něco nového začíná....... skončila svoboda tak jak jí známe a já se ptám - PROČ ?

Osobně necítím žádnou odpovědnost za to, že jsem se narodil v Evropě, necítím jakoukoli vinu za útrapy a bídu obyvatel Afriky, Blízkého východu a kterékoli jiné lokality a zároveň jsem poslední, kdo by se bránil jinému v jeho nouzi pomoci. Na druhou stranu jsem ochoten pomáhat jen tam, kde existuje alespoň malinkatá naděje, že když budu potřebovat já, tak mi pomůže ten druhý. Celkem reálně si v koutku duše dovedu představit, co by dělal Pakistán nebo Saúdská Arábie, kdyby se jim na hranicích objevilo dva milióny Evropanů. Předpokládám, že by všichni obyvatelé těchto zemí začali hromadně brousit nože.

Ilustrační foto PČR

Začal nám všem další level a nikdo neví, kolik jich zbývá do konce. Až budete v euforii nadcházejících svátků a tlaku svědomí konat vesmírné dobro poháněni z televizní obrazovky hercem Liškou a jeho ,,nafrněné,, manželky k nákupu kozy, čtyř kanystrů na vodu, záchodu, včelího úlu, bezpečného porodu kdesi hluboko v Kongu a přispívat finančně na potravinovou pomoc pro hladovějící, vzpomeňte si pro pořádek a čisté svědomí na tu druhou, odvrácenou stranu vašeho dobra.

V roce 1900 představovali Evropané 25 procent světové populace. V roce 1950 bylo Evropanů dvakrát víc než Afričanů. V roce 1996 se množství Evropanů a Afričanů na planetě vyrovnalo 50-50. Podle OSN, do roku 2100 vzroste Africká populace ze současné jedné miliardy na 4,2 miliardy. Během příštích 35 let se očekává porod 2 miliard malých roztomilých afričánků...Evropská porodnost klesla z 2,67 dětí na ženu v roce 1960, na 1,56 dětí na ženu v roce 2012 a nyní na 1,04. Průměrná porodnost v Africe je dnes něco přes 4 děti na ženu, přičemž držitelem momentálního světového rekordu v porodnosti je Mali - 7,6 dětí na ženu.

Okřídlené rčení že „Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly." pak zrovna tady platí dvojnásob.

Pokud budeme hledat viníky Afrických hladomorů devadesátých let minulého století, tak za ně jednoznačně může Evropa a Amerika, protože exportovaly potravinovou pomoc Africe zadarmo. To zničilo lokální Africké producenty, a když se potom potravinová pomoc zadarmo zasekla - přišel hlad proti kterému neměli konkrétně Somálci ani zrní, které by mohli zaset... Tady nejde o to, že jsou běloši chytřejší než černoši. Tady jde o dary. Dary, jenž obdarované zničí... a velmi podobná, ale přesto jiná, populační exploze proběhla v Arábii. Arabskou populační explozi sice také pohánělo obilí z EU, USA, Ruska - avšak bylo to v rámci obchodu „za ropu". Důsledky jsou ale naprosto stejné... v tomto případě opět přemnožená populace ovšem neschopná uživit se jinak, než nákupem v supermarketu.

Ilustrační foto

Jen moudří lidé chápou problémy, které sebou kouzelné slůvko „ZADARMO" nese.

Co se stane až Evropu rozvrátí občanská válka nebo nějaká přírodní katastrofa? Bavíme se o stovkách miliónů lidí, kterým momentálně nad hlavou krouží zubatá a to stejně jako nad Africkou nepracující populací, také nad Arabskou nepracující populací . Tu smrt jim od těla na délku paže drží Člověk v tísni, Lékaři bez hranic, Unicef a další podobné neziskové organizace jejichž aktivisté šíří humanismus ze svého zvláštního světa, kde se mísí naivita, láska a nenávist ve smrtelném koktejlu absolutní blbosti. V jejich frontové linii stojí v pro mě v opravdu neuvěřitelném dé jà vu zase ty samé zástupy nadšených svazáků a svazaček s jiskrou v oku (tady se to dá ještě jakžtakž pochopit, život v reálném socialismu nezažili a jejich nezměrná touha měnit svět je trvalou mezinárodní hodnotou kterou jsem si prošel i já a u většiny naštěstí vyprchá s věkem), kterým ale jejich ideový servis zajišťují z týlu kovaní starší soudruzi domácí, i zahraniční provenience. Je to jenom jedna jediná generace.... co vede k těmto postojům ty, kteří poznali život v totalitě na vlastní kůži, oplývají zkušenostmi a prokazatelně nemají úplně vydlabané palice, je nad moje síly posoudit. Snad proto že už nestihli včas „vstúpit" , možná jen prostě touží po jakékoliv moci a jestli je žlutá, bílá, zelená je jim vlastně úplně fuk, případně si možná myslí, že mají patent na rozum, morálku či správný názor a svatou povinnost tyto své jedinečné dary rozšířit mezi od přírody přirozeně natvrdlý, prostý dělný lid.

A tihle už něco tuší a proto po tisících přistávají lodě různých humanitárních organizací u afrických břehů....africký světadíl se dal přes Lybii do pohybu.....

Nuž ale zpět k samopalníkům. Důsledek - Berlín a v něm první český občan jako oběť terorismu. Prohlášení pana Babiše že za útok může Merkelová, která ohrožuje celou Evropu. Nu což, správně pravíš předsedo, leč se zájmem jsem se začetl do prohlášení bruselských komisařů a dalších multikulturních globalistů ke Dni migrace, pod kterým jsem našel i podpis ,,jeho srny,, - europoslankyně Jourové. Dovolte mi odcitovat malý výňatek: „Spolu s OSN pracujeme na rozvoji globálního zákona pro migraci a na vytvoření uceleného rámce pro řešení uprchlické otázky. Mezinárodní komunita potřebuje společně vytvořit systém, kde se lidé budou volně přemísťovat, pokud se k tomu rozhodnou, bezpečně a legálně, s plným respektem k jejich lidským právům a aspiracím. Naše společně sdílené evropské hodnoty svobody, rovnosti a respektu k lidským právům vytvořily z Evropy místo uprchlíků a my se zavazujeme k prosazování těch hodnot v naší pokračující práci zlepšit osud migrantů."

Ilustrační foto vánoční trhy ve Vídní                  foto: redakce

Jednou větou řečeno: každý zloděj, vrah , násilník, terorista z jiného kontinentu, který se prostě rozhodne uplatnit své sklony a úchylky zde v Evropě bude takto moci přijít a činit tak zcela legálně a bezpečně v kterékoli zemi EU tečka.

Do multikulturního propagandistického boje se investují nemalé finance. Kupříkladu rozpočet Hate Free neziskové organizace jen na program Kampaň proti násilí z nenávisti je 39,75 milionu korun. Přitom jak vidíme, násilí z nenávisti páchají v Evropě především ti proti kterým však HateFree rozhodně nebojuje. Bez nadsázky bychom se mohli zeptat, zda Hate Free a podobné spolky nebojují z nenávisti proti Evropanům a jejich rodinám. Když jsem onehdá viděl v televizi pana ministra spravedlnosti Pelikána, jak na vchodové dveře svého ministerstva lepí hned vedle kliky samolepku Hate Free napsal jsem mu kratičký osobní dopis. Vážený pane ministře, Spravedlnost má být slepá ne blbá. S úctou.... odpověď jsem doposud neobdržel.

A ještě něco málo na závěr a totiž o naprosté ztrátě racionality, ztrátě smyslu jak pro realitu, tak pro duchovní a morální dimenzi podstaty člověka, ztrátě soucitu k nejbližším v zájmu lásky k nepříteli - V jihoněmeckého Freiburgu devatenáctiletou Marii Ladeburgerovou znásilnil a brutálně zavraždil sedmnáctiletý Afghánec Husajn K., jenž do Německa přišel s loňskou migrační vlnou. Rodina zavražděné německé dívky pak vyzvala veřejnost, aby památku jejich mrtvé dcery uctili charitativní sbírkou pro uprchlíky.

Hezké svátky

Zbořená šopa Darek Slavík

P.S. vzhledem k tomu že z Tříkrálové sbírky odchází její poměrná část do zahraničí a kam a na co mi oslovení nedokázali odpovědět, tak předpokládám, že koledníky obdaruji pamlskem a tu milou paní s kasičkou na krku jako jejich doprovod pošlu do .... Konec konců odluka státu a církve začala v roce 2013. Vrácením majetku v hodnotě 75 miliard a výplatou 59 miliard v korunách českých.

Bezmála tři sta metrů nového povrchu chodníku mohou používat pěší, kteří procházejí ulicí Nádražní ve Valašských Kloboukách. Jeho špatný technický stav volal po rekonstrukci už dlouhou dobu, ale napraven mohl být až po vyřešení majetkoprávních okolností. Zrealizovaná etapa si vyžádala náklady 1,2 milionu korun.

Chodník v ulici Nádražní

„Oprava chodníku na ulici Nádražní byla už dlouhou dobu naléhavá, ale nebylo ji možné dříve provádět, protože pozemek, na němž chodník leží, byl v majetku Zlínského kraje. Situace se vyřešila jeho převodem do městského majetku, a tak mohlo být přikročeno k první etapě rekonstrukce," pověděla starostka Eliška Olšáková.

Lidé se nyní mohou procházet po bezpečném a bezbariérovém dláždění v úseku od mostu po budovu bývalé pekárny. V příštím roce by měla navazovat etapa druhá, která by nový chodník dovedla až k viaduktu.

-tz-

Na následujících řádcích přinášíme podrobný přehled o tom, ve kterých dnech a časech budou v době blížících se svátků otevřeny lékárny v nemocnicích vlastněných Zlínským krajem.

Ve zlínské Krajské nemocnici T. Bati bude z důvodu inventury ve dnech 28. až 31. prosince pro veřejnost uzavřena lékárna v přední části areálu nemocnice a také výdejna léků v budově ředitelství. Ve vánoční svátky od 24. do 26. prosince a rovněž 1. ledna bude lékárna pro veřejnost otevřena v pohotovostní službě od 8 do 20 hodin. Počínaje 2. lednem bude jak v lékárně, tak ve výdejně léků již běžný pracovní provoz.

Ve Vsetínské nemocnici bude ve dnech 25. až 26. prosince a 1. ledna otevřena nemocniční lékárna DUO sídlící na poliklinice. V tyto dny bude pohotovostní okénko lékárny otevřeno od 8 do 14 hodin. Ve dnech 24. a 31. prosince bude lékárna zavřena. V ostatní dny bude v této lékárně běžná otevírací doba (od 7 do 17 hodin). 

Ilustrační foto

 Lékárny Kroměřížské nemocnice (Nová i Ústavní) budou ve dnech 24. až 26. prosince a 31. prosince až 1. ledna uzavřeny. V případě nutnosti, kdy by mohlo u pacientů dojít k prodlení s užitím léků (například antibiotik), budou pacienti těmito léky vybaveni na dobu nezbytně nutnou. V pracovní dny mezi svátky (27. až 30. prosince) budou obě lékárny otevřeny v běžnou dobu (od 7 do 15:30 hodin).

V Uherskohradišťské nemocnici bude lékárna zavřena ve dnech 24. prosince a 30. prosince až 1. ledna, ve dnech 25. až 26. prosince bude otevřena od 9 do 15 hodin a ve dnech 27. až 29. prosince od 7 do 18 hodin.

-tz-

Stejně jako v loňském roce, je už i letos ve Francově Lhotě u Domu kardinála Štěpána Trochty postaven betlém ze dřeva, slámy a jehličnatých větví. V pátek 23. 12. v 17:00 se zde odehraje v podání scholy ztvárnění biblického příběhu o Narození Páně a poté bude následovat pásmo zpívaných koled místních hudebníků. Po celou dobu vánoční, tedy až do 2. února, jsou v betlému na venkovním prostranství, vystaveny vyřezávané postavy v životní velikosti, které jsou ve večerních hodinách nasvíceny. Při návštěvě betlému je možná také prohlídka expozice muzea kardinála Štěpána Trochty.

Betlém ze dřeva, slámy a jehličnatých větví ve Francově Lhotě                    Foto: Lumír Kliš

Dům kardinála Štěpána Trochty, kde je umístěno i jeho muzeum, najdete ve středu obce Francova Lhota, v blízkosti známé zvonice. Barevná tabule u hlavní silnice a dřevěný ukazatel Vás navedou boční ulicí přímo k muzeu. Návštěvníci, kteří si budou chtít prohlédnout i expozici muzea rodáka z této vesnice, najdou kontakt na správce na nástěnce přímo před domem, který muzeum operativně zpřístupní.

-tz-